Bomber
Jaromír 99 (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/95_/95847/bomber-95847.jpg
3
29
29
Lynchovský příběh o hledání kořenů života, zpracovaný formou komiksu. Mladý fotbalista, který v osmašedesátém roce s rodiči emigroval z Čech do Německa, se v devadesátých letech vrací na místa, kde prožil své dětství. Putování prostorem je i putováním v čase, na jeho cestě, v kontaktu s těmito místy, se mu začíná vybavovat jeho minulost. Zapomenutá, nebo vytěsněná ? Jaká dětská traumata číhají pod klidnou hladinou přítomnosti? Dějová linka současnosti je přerušována častými retrospektivami, skutečnost snem, střízlivost halucinací.... celý text
Přidat komentář
Komiks byl zajímavý. Osobně mě spíš než kresba, zaujal příběh. Už tak nějak od začátku tušíte v čem je háček, ale vlastně si tím nejste pořádně jisti, dokud nepřijde poslední strana, která to rozlouskne.
Komiks. Prolínající se historie domu v česko-německém pohraničí (1945, 1968, 1998). Velmi smutné a bezútěšné, ale výborné.
(2008)
Povedené kresby, ale už ne tak silný příběh a pohraniční atmosféra jako u trilogie s Aloisem Nebelem. Autorská dvojice Jaroslav Rudiš a Jaromír Švejdík fungovala lépe. V tomto je spíše zachycena melancholická poetika textů Švejdíkovy jesenické kapely Priessnitz, v nichž se děj až příliš rozplývá. Pořád ale komiks, který stojí za přečtení.
Mne se tenhle komiks docela libil, melo to tu podobnou atmosferu jako Alois Nebel, odehrava se to v Sudetech, graficka stranka je taky podobna. Jenom ten hlavni hrdina mne moc sympaticky nebyl. Ale beru to tak, ze ceskych komiksu neni moc a tenhle zarazuji spis k tem kvalitnejsim.
Bundesligový fotbalista se vrací do země svých prarodičů....no to je zjištění...
Škoda, že jsem v minulosti zanedbala poslech skupiny The Priessnitz, určite by mohl napomoct k lepšímu pocitu z knihy. Je to jako u filmu Alois Nebel...........prostě nic...........
Autorovy další knížky
| 2006 |  Alois Nebel |
| 2020 | Čáslavská |
| 2022 | Mimosezóna: Písňové texty Priessnitz, Umakart, Letní kapela |
| 2007 |  Bomber |
Když napíšu, že se mi Bomber líbil, musím zároveň s tím jedním dechem vznést sám vůči sobě námitku podjatosti. Protože autor knihy byl v čase mého dospívání mým velkým oblíbencem, tehdy jako textař i hlas pochmurně rockové kapely Priessnitz. Ale v mém souznění s příběhem byla víc než jen nostalgie, myslím. Náladu, která na mě v mládí tak působila jsem cítil i ze čtení Bombera a souběžného poslechu skladeb, které přímo k tomuto grafickému románu vznikly – písničky mě sice neoslovily tolik jako ranná či pozdní tvorba Priessnitz, ale atmosféru ke čtení navodily spolehlivě. Společně mi tak sluch i zrak připravily zajímavých pár desítek minut v dobré společnosti.