Boříkovy lapálie. Druhý sešit
Vojtěch Steklač
Bořík a spol. série
< 2. díl >
Příběhy Boříka, Čendy, Mirka a Aleše - party obyčejných kluků, trochu rošťáků. Mnoho dětských čtenářů se v nich pozná, protože knížka je o nich.
Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1973 , SvobodaOriginální název:
Boříkovy lapálie. Druhý sešit, 1973
více info...
Přidat komentář
Na rozdíl od prvního dílu na sebe jednotlivé kapitoly víceméně navazují. Je škoda, že má kniha tak málo hodnocení. Ten literární styl, jazyk, humor... V dětství jsem ty knížky zbožňovala, stejně tak i teď :-).
Boříkovy příběhy jsou prostě super. Knížka je psána správně klukovsky, ale velmi vlídně. U čtení jsme se bavily všechny - já i dcery 10 a 14 let. Při nějakém splínu nebo trudomyslnosti je Bořík ta správná volba :-)
Tahle partička syčáků Holešovické šlechty a jejich lapálií je prostě další srdcovkou mého dětství. Jako samotný Bořík jsem i já několikrát četl večer v posteli před spaním a představoval si, jaké by to bylo, mít partu jako ti čtyři lumpové. Slovní souboje mezi sebou, učiteli a rodiči byly přednášeny uvěřitelně a s takovým přesvědčivým humorem, že i v dospělosti mi zacukají koutky při vzpomínce na volbu vůdce party, jízdu pro nákup vší, opravu Haraburďárny nebo jak Karel IV. tloukl špačky - 75 %
Trochu dost mi to připomíná příběhy Malého Mikuláše.... Není to tak vtipné, ale možná je to tím, že už je to nějaký pátek co sem Mikuláše četl... ale i tak je to slušné čtení na odreagování...
Kniha byla zábavně napsaná a měla pravý smysl pro humor. Moc mě to bavilo. A myslím, že je nejen pro děti... Doporučuji číst i navazující díly Pekelná třída :)
Tuhle úžasnou partu rošťáků mám moc ráda. V dětství jsem knížku přečetla nejméně 10x.
trochu slabší, než kniha první, občas rušilo rozdělení kapitol, ale každopádně stále drží uroveň
Autorovy další knížky
| 2004 |  Boříkovy lapálie |
| 2003 | Čenda a spol. |
| 1989 | Aleš & spol. |
| 1980 | Bořík & spol. |
| 1978 | Pekelná třída |
Ako pise aj katy87, druha kniha ma homogennejsiu formu, previdelnejsie kapitoly. A svojim sposobom ma o trosku bavila aj viac ako prva kniha. Pribeh celkovo by som zaradil do subzanru partackych dobrodruzstiev. Chalaniska sa rozhodli zalozit si klubovnu, co bolo snom kazdeho slusneho pioniera a citatela Abicka, foglaroviek, ransomoviek. Dam si trosku prestavku s inymi knihami a potom sup sup do trojky. Tiez som si na niektorych miestach vsimol, ze nas sprievodca Borik si mozno zobral priklad z maleho Petra Bajzy z Bylo nas pet, a jeho rozpravanie je obcas tiez sofistikovanejsie vysperkovane :)