Bouncer
Alejandro Jodorowsky
Série, jejíž klasická část přišla na svět v sedmi albech mezi lety 2001 a 2009, dělá komiksovému westernu podobnou službu, jako v beletrii Malý velký muž či další podobná díla: zachovává žánrová pravidla, ale přitom jej povyšuje "přidanou" uměleckou hodnotou. Jodorowského scénář nás zavádí do doby po konci občanské války, kdy někteří vojáci Jihu sice pateticky vyhlašují pokračování v boji za ideály Konfederace, ale my otřeseně sledujeme, jak se propadají jen k nízkým osobním cílům a k násilí (zobrazovanému na poměry westernového komiksu velmi drsně). Kreslíře Boucqa, jenž tu exceluje v celé šíři svých výtvarných dovedností od úžasné krajinomalby až po portrét, už v češtině známe díky jeho Dobrodružství Jeronýma Moucherota. Oproti tomuto autorskému dílu, jež je se svou bezmeznou fantazií a svérázným humorem vlastně komiksovou obdobou dadaismu nebo absurdní grotesky, nacházíme v Bouncerovi jinou, ukázněnější stránku jeho všestranného nadání. Splynutím obou těchto autorských příspěvků vzniklo komiksové dílo výrazné citové síly a kvality.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Komiksy
Vydáno: 2019 , ArgoOriginální název:
Bouncer l'intégrale 01, 2010
více info...
Přidat komentář
Je to výborné, i když musím přiznat, že jsem u Joda poměrně nekritický. Westerny v komiksové podobě mám čím dál radši a ten mix divokého západu a Shakespeara se vyloženě povedl. Vše ještě vylepšuje výborná kresba. Je třeba ocenit také Argo, že to vydali celé a člověk nemusí čekat na další pokračování.
Ta "ušpiněná" kresba jakoby pomohla prohloubit dojem upoceného a zaprášeného divokého západu. Ze třech příběhů se mi líbily nejvíc poslední dva. Jodo do komixu zúročuje spoustu znalostí, dokonce jsem si tam všimla narážky na Musashiho knihu Pěti kruhů. Způsob vyprávění je vymazlený do detailu, jakby taky ne, když jde o autora s tolikaletou praxí.
Samotnou mě vždycky překvapí, jak mě Jodorowsky znova překvapí.. odporné postavy a charaktery, spravedlnost patří bohatým a ozbrojeným, vystřelená oka lítají vzduchem.
Tady pan Kverulant níže napsal parádní a výstižný komentář, se kterým se ztotožňuju do posledního otazníčku.
Poměrně standardní komiskový western, kde se sice občas mihne Jodorowskyho rukopis, ale většinou nic výjimečného. Místy to hodně sklouzává do Červené knihovny (v retrovyprávěních mi skoro vždycky naskočil Cimrmanův Němý Bobeš "To bylo tak..." :-)) a třetí příběh mi přišel už témeř jako parodie. Přečíst se to dá a je to i celkem zábavné, ale žádná pecka.
„Vítejte v Barro City! Tady najdete kdejakou spodinu, nejhorší odpad lidstva v okruhu padesáti mil. Tady se v barech sází a za ženský se platí zlatým prachem. Co tejden pěkná úroda rvaček, raněnejch a mrtvejch…“ a právě tady v saloonu Infierno se o pořádek a právo stará jednoruký muž jménem Bouncer. Scénárista Alejandro Jodorowsky pojal svou drsnou a nemilosrdnou podobu divokého Západu ve velkém stylu. Žádné hraní se slovíčky nebo romantickými scénami. Jen krev a slzy, pomsta a násilí, zabij nebo budeš zabit, spravedlnost je jen pro ty, co si ji umějí zajistit, jinak po ní neštěkne ani pes. Extrém střídá extrém, jednotlivé sekvence jdou až na hranu absurdity, přesto působí nesmírně skutečně a reálně. Samo peklo otevírá v Barro City svou náruč a kreslíř François Boucq do ní přispívá svým dílem. Jakoby dodal dvourozměrnému světu hloubku a ostrost. Jeho kresby nejsou v pravém smyslu slova líbivé a krásné, ale kypí životem, napětím a pohybem. Temný les je stejně okouzlujícím místem jako sluncem spálená prérie či pustý skalní masiv. A přestože Boucqovi rozlehlé scenérie jsou úchvatné, prim tady hrají lidé, zabijáci a vrazi, vojáci a kati, zrůdy, pistolníci a děvky, ale také děti, učitelky, čestní muži a bohabojní farmáři. Ti všichni se účastní tohoto dech beroucího westernového karnevalu.
Alejandro Jodorowsky je, mírně řečeno, specifický autor a ne všechno od něj mi úplně sedne. Jeho verze Divokého Západu tak nezklamala stran syrovosti, současně mě ale mile překvapilo, jak se autor ještě dokázal držet při zemi. Z doslovu jsem pak vyrozuměl, že je to převážně zásluha Françoise Boucqa, který ho zlehka v lecčems umírňoval. Zároveň se ubralo na mystice, takže jednoduchá střílečka není kombinována s duševními vzestupy a pády aktérů. Přesto zůstává Jodorowsky v dialozích záměrně teatrální, jako by cíleně psal divadelní frašku a ne realistické drama. Naštěstí zůstalo jeho westernové dobrodružství zaplněno tolika atypickými postavami, že se člověk prostě jen baví tou plejádou šílenců – bratři, hádající se o diamant nezměrné ceny, padouch se sekerou v hlavě, smečka vraždících dětí, katovská mistryně se sadomaso choutkami, v poezii si libující zabiják, vzájemně se nenávidějící siamská dvojčata… jestli se o Bouncerovi dá něco říct, tak je to jistota, že nudit se rozhodně nebudete.
Druhý komiks který jsem od Jodorowského četl. Jeho příběhy jsou syrové a hutné. Nešetří nikoho a nic. Kresba mi přesně sedla do tohoto stylu vyprávění, kdyby byla o chlup více detailnější, už by to bylo divné. Takhle je to přesně to pravé. Akorát vytváří kulisy, vše důležité je krásně vidět a v panelech se výborně orientujete.
Tři příběhy z prostředí divokého západu. První je takový úvod, druhý vykreslení postav a třetí jsem trochu očekával závěrečné rozuzlení. Je to prostě super i pro ne-milovníky westernů.
Bylo by asi jednodušší napsat, že Jodorowsky má na kontě další historický nářez. Složitěji: Bouncer nás od prvních stran zatahuje do víru temných vod období dějin, kdy platilo právo silnějšího a prachatějšího. Americké westerny o šlechetných pistolnících a neporazitelných spravedlivých šerifech mě nebavily ani v mládí a mám vlídný vztah jen k italské pochmurnější vizi Leoneho filmů zvané spaghetti western - kdyby měl být Bouncer vyjádřen v této gastronomické terminologii, byly by to špagety topící se v sépiové omáčce. Možná jsem nikdy nenarazil na depresivnější western. Autor nám představuje Divoký západ skrz životy outsiderů - prostitutek, desperátů, bastardů, mrzáků v době, kde si nikdo nemůže být jistý, co sebou přináší další banda cválající do města a čeká nás koktejl násilí, bezpráví a absurdního humoru, kde majetek v rukou losera znamená jen příval neštěstí a starostí a kde je vlastně výhra přežít nebo probrat se nezmrzačený. V dnešní době, kdy se USA se zbytkem světa ohlíží na vlastní dějiny kritičtěji, je přes 10 let starý Bouncer cynika Jodorowského svěží historická vize i s bezuzdnou exploitací. Spousta dobře napsaných postav a mikropříběhů, výtečná atmosférická kresba a opět kvalitní překlad, jak už je u Arga zvykem - co dodat?
Nikdy jsem nebyl velkým fanouškem westernů. Z mayovek jsem už vyrostl a ke klasickým westernům jsem si nenašel cestu. To se nedávno změnilo a zásluhu na tom mají čeští komiksoví vydavatelé. Westernů v poslední době vyšlo hodně a žádný z nich mě nezklamal. Platí to i pro tento komiks od dvou legendárních autorů - Jodorowského a Boucqa. Jodo si tentokrát odpustil veškerou mystiku a nebýt v doslovu rozboru celého Bouncera, tak bych v tom nenašel nic, co je pro něj typické. Vypráví zde několik drsných příběhů jednorukého vyhazovače z příšerně prohnilého města Barro City. Při čtení jsem měl pocit určité schématičnosti, zkratkovitosti a občas vysloveného přehrávání jako třeba v již zmíněných mayovkách, kdy cudné ženy pod tíhou emocí vykřikují příšerné banality - "Bože, jak moc tě miluji!" Když jsem se potom v doslovu dočetl, že se Jodo snažil vytvořit Shakespearovský western, tak to začalo dávat smysl. Musím říct, že ač to místy bilo do očí, tak ta občasná zkratkovitost a přehrávání atmosféře nijak neuškodilo. Všechny příběhy jsou už od začátku dobře rozehrané a hodně dobře odvyprávěné. Bouncer baví od první stránky až do posledního mrtvého parchanta.
Hodně mě překvapila Boucqova kresba. Na první pohled to totiž vypadá, jako byste listovali starým westernovým komiksem. Vypadá to velmi oldschoolově, přestože to vzniklo až v tomto tisíciletí. Boucq zde na čtenáře dobře přenáší dojem rozlehlých kaňonů a vyprahlých skal a skvěle zobrazuje dynamiku ženoucích se koní a divokých přestřelek. Zajímavá je i jeho práce se stíny. K tomuhle komiksu se bude dobře vracet.
Tak tohle byla lahůdka. Já snad ještě nečetl špatnej komiksovej western... :) Krásná přehledná ktresba, kterou sem si fakt užil. Co se týká Jodorowského, hrozně mě rajcuje to, jak je to nekorektní a syrové a pro nějaké "kurvo" se nejde daleko. Všichni jsou zvířata prahnoucí po krvi a penězích. Bouncer v podstatě taky není žádný prototyp dobráka, ale je jednookej mezi slepejma králem, v tomhle případě jednorukej :) akorát se snaží přežít v tomhle drsném světě. Možná by ještě neškodilo víc zabrousit a odhalit jeho charakter, jehož popis mi přišel jen takovej povrchnější. Ačkoliv tam jde víceméně vždycky o pomstu a rodiné spletitosti, tak se mi to nestihlo ohrát a fakt sem si to užil. Všechno co máš na Westernech rád tady najdeš.
Parádní jízda prostě a jdu po dalších Jodorech.
Pro mě osobně velké zklamání. Po všech těch kladných recenzí a ohlasů od čtenářů jsem čekal fakt velkou pecku. Ano, kresba je skvělá, hlavně tím jak si svůj vysoký standart dokáže držet celou knihu. Ze začátku jsem měl trošku problém s koloringem (té pískové barvy bylo na můj vkus až moc) ale buď jsem si časem zvykl nebo se kolorista později více rozjel. Příběh nebyl až tak špatný. Jodorowski dokázal na své poměry držet tu svoji fantazii na uzdě, oproti třeba Kastě Metabaronů, ale pořád v Bouncerovi najdeme společné znaky jeho tvorby (osudová láska, pomsta) Co mi však vadilo nejvíce a dokázalo mi to znechutit celý komiks byla postava hlavního hrdiny. Ať jsem se snažil sebevíc, tak jsem si k němu nenašel cestu a více nesympatického hrdinu jsem za dlouhou dobu neviděl. Pokud k tomu přičteme to, že se v knize více méně vyskytují jen černo/bílé postavy (těch vyloženě zlejch je tam nepoměrně víc) tak jsem si za hlavního hrdinu nemohl najít adekvátní náhradu. Možná ten Bouncerův pes mi byl aspoň trochu sympatickej :)
Kresba je výborná ale samotné příběhy zas tak dobré nejsou. Často je to takový mišmaš všeho možného. Postavy osudových milenců nebo vrahů se zjevují a mizí stejně rychle jako kulky v Bouncerově nekonečném zásobníku. Na Bouncera může jít klidně dvacet zabijáků a stejně je tenhle jednoručák vždy spolehlivě vyřídí. Hlavně poslední příběh je už vyloženě bizarní záležitostí. Ale to už asi k Jodovi patří. Ty čtyři dávám hlavně za výtečnou kresbu.
Skvělý pocit, výborný zážitek. Bál jsem se, že se bude jednat o "jednoduchý" western a jsem rád, že moje obava byla lichá.
Bezkonkurenční závěr komiksového roku..... letos už nic nebudu kupovat....
Těžko tenhle westernový komiks něco překoná ....kresba, příběh na jedničku ....
321% jako obvykle ..............
Celkem nenápadně jsem otevřel comics roku 2019! Začal jsem zvědavě listovat a už jsem tohle nedokázal odložit. Tahle intergálka byla láska na první pohled! Boucqova precizní kresba a do toho propracovaný Jodorowskyho scénář.
Ten si opět nemilosrdně pohrává, jak je jeho dobrým zvykem s hlavními postavami, a my zažíváme velice brutální, nemilosrdný a drastický divoký západ. Leivmotivem celého integrálu je pomsta a různé propletené rodiné vztahy. A přestřelky, podvody, úkladné vraždy, popravování, korupce. A amputace, znásilňování, ponižování a genocida původních obyvatel.
Kresba je úchvatná, Boucq dlouho toužil kreslit western a dokonale se na tohle připravil ve své inspirační cestě po Arizoně.
Lahůdka!!!
Štítky knihy
westerny komiksy dobrodružství
Autorovy další knížky
2014 | Kasta metabaronů |
2011 | Incal |
2013 | Borgia |
2015 | Psychomagie |
2018 | Šílená ze Sacré-Coeur |
Tenhle westernový komiksový špalek, jsem si fakt užil...