Bouřková sezóna
Andrzej Sapkowski
Zaklínač série
Geralt ztratil své zaklínačské meče...
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2015 , TympanumOriginální název:
Sezon burz, 2013
Interpreti: Martin Finger
více info...
Přidat komentář
Tohle je smutné.
Ne tak smutné jako Hostina ledu a ohně: Oficiální kuchařka Game of Thrones, filmová trilogie Hobita či cokoli jiného oficiálního a dodatečně rozpitvaného z kteréhokoli úspěšného sci-fi nebo fantasy světa. Faktem ovšem zůstává, že nebýt vcelku nečekaného úspěchu kdysi nevelkého polského herního vývojáře, žádná Bouřková sezóna by se nekonala.
Autor jednoduše vyndal z šuplíku pár epizodických nápadů, hrst postav a náhle tu máme zaklínače a Yennefer (lepší dvojka než Kuchařová s Brzobohatým), pikle kující mágy (od těch se stejně nic dobrého nečeká), ukecaného Marigolda (bez něho ani ránu), trpaslíka (patří k věci, i kdyby měl pouze hlásit počasí) vše okořeněné zaklínačovým sexuálním apetitem. Podobných knih se dají naklepat desítky!
A to je problém. Bouřková sezóna nemá duši! Což neznamená, že si ji příznivci ságy stejně nepřečtou.
Prostě smutné.
Doufám, že už žádná další pokračování nebudou.
Příjemný návrat do světa Zaklínače. Pěkné čtení. Zpočátku jsem si říkal, že román o zaklínači a jeho ztracených mečích nebude nic moc, ale ve finále mě kniha bavila a opět jsem musel číst a číst. Propojování postav ze ságy a rozvíjení jejich charakterů mě potěšilo (Nimue, Koral). Závěrem si autor nechal prostor pro další knihy.
Mann
Nostalgie líznutá zklamáním a přehráváním všeho již řečeného.
+ Možnost se znovu ponořit do světa Zaklínače a potkat staré známé. A protože jsem měla obrázky z knihy vylepené v době dospívání na skříni, je to velké, opravdu velké plus.
+Čtivost
- Nic nového. Ba co víc, je to jako vzít všechny předchozí díly, protřepat, vytáhnout náhodné věty, charaktery a zápletky - a vida, je tu nová kniha.
- Zklamání z toho, že to prostě už... není, jako předtím. Takže doufám, že už nikdy žádný další díl Zaklínače nebude.
Čtivá kniha pro jedno deštivé odpoledne (nebo bouřlivý večer, chcete-li). Má spád a čas s ní příjemně ubíhá - o akci není nouze, o flirt a humor také ne (štěstí, že má Sapkowski vždy v záloze ryzí sympaťáky z řad trpaslíků), intriky a úklady v míře, jak by se dalo od zkaženého světa, jímž se zaklínač brodí, plně čekat. K autorově smůle, před vznikem Bouřkové sezony stačil rozmazlit své čtenáře ságou a jinými povídkami - a tak, byť je návrat do Geraltova světa milý, přeci jen to není ono. Kvalita psaní mi připomíná spíše než práci uznávaného mistra styl nadějného začátečníka. Leckteré zaklínačovy úvahy se opakují, zápletky jsou lenivé a břitká pronikavost, která obvykle dodává Sapkowského textům na výrazném smyslu a silnému dojmu po přečtení, v tomto případě spíš poblikává. Nicméně atmosféra přístavního městečka ponouká k spokojenému, shovívavému úsměvu, že během jedné sezóny bylo toho všeho přeci jen akorát.
Těžká nostalgie zafungovala.. i když příběh není nijak grandiózní a trochu nám vyčpěl, zachoval si atmosféru i nepředvídatelnost. Příjemný návrat
Začínám mít pocit, že jsem udělal chybu, když jsem tuhle knihu četl chronologicky před ságou. Děj se totiž odehrává zhruba po konci prvních povídek. Dojem je dost rozpačitý. Příběh se od začátku rozvíjí pomalu a nejdřív to nevadí, protože atmosféra zaklínačova světa je skvělá, ikdyž samozřejmě s jistou nadsázkou. Bohužel je to i velká část problému, protože v knize chybí určitá reálná syrovost jeho světa. Není to běžné pohádkové prostředí tak časté v tomto žánru, ale oproti původní sáze tomu něco chybí. A to je velká škoda. Samotný příběh je poměrně tragikomický, protože Geralt i bez svých mečů je hrozivým protivníkem. Bohužel při pátrání po mečích selhává. Na první pohled nepřemožitelný hrdina je pořád jenom člověk se svými vlastními démony. Závěr knihy je naštěstí docela zdařilý, ale podle mě je možné, že ti kdo nečetli ságu přijdou o jistou pointu. Kniha tak na mě působí spíš jen jako vzpomínka na Geraltův svět. Lidi časem historii zapomenou, ale legendu nikdy. 75%
Na túto knihu som sa ako veľký fanúšik všetkého zaklínačského tešila ako malé dieťa na Vianoce. Mala svoju iskru, to nepochybne, ale niečo mi tam chýbalo. Dlhšiu dobu som nevedela s presnosťou určiť, o čo šlo, ale nakoniec to asi bude tá pravá "temnejšia" atmosféra, ktorá je v predchádzajúcich dieloch jednoznačne prítomná. Mala som pocit, akoby sa pán autor po tých rokoch prebudil a zabudol, čo robilo pravé zaklínačské prostredie jedinečným. V skratke - prišlo mi to ako čisto taktický krok. Zaklínač zažíva obdobie rozkvetu ako nikdy, všade je o ňom počuť, proste fičí, tak si teda napíšeme novú knihu, lebo je isté, že sa bude predávať. Žiaľ, s kvalitou je táto kniha nižšie ako jej predchodcovia.
Za mou osobu - první třetina - nuda
druhá třetina - rutina
třetí třetina - trochu to vylepšil
Nebýt poslední kapitoly, tak dvě hvězdy, takhle tři.
Celkový dojem - nastavovaná kaše :(
Nejslabší kniha o zaklínači :(
Bouřková sezóna v mnohém připomíná sraz maturantů po deseti letech; nejen že si stále pamatuje jména bývalých spolužáků, dokonce je dokážete přiřadit ke správným tvářím a vybavit si nějaký ten společný zážitek či vtipnou historku – tedy alespoň u většiny případů. Na některé se dokonce i těšíte. Když se však s někdejšími kumpány ze školních lavic pustíte po dlouhých letech odloučení do řeči, pomalu zjišťujete, že se vlastně bavíte s někým tak trochu jiným, než si pamatujete. Občas zapracují uběhnuvší léta ještě nemilosrdněji, po dvou třech frázích zavládne trapné ticho, a vy si uvědomujete, že se "bavíte" s úplným cizincem. Nemít onu povědomou tvář, nikdy by vás ani na vteřinu nenapadlo dát se s ním do řeči.
A nejinak tomu je i s Bouřkovou sezónou. Ano, autorem je stále tentýž Andrzej Sapkowski (jen o několik let a pár románů starší), hrdinou je stále Geralt, příběhově dokonce mladší. Ten první stále stříhá řemeslně slušně zvládnuté scény plné barvitých popisů, obscénností, soubojů a břitkých replik. I ten druhý se stále protlouká světem, kterému nerozumí a do kterého ne úplně patří, pouští se do křížku s čaroději (a sličnými čarodějkami), ocitá se jako pěšák na šachovnici vyšších mocenských pletich – stejně jako kdysi v sáze. Přesto oběma, Sapkowskému i zaklínači, něco do *toho* Zaklínače zkrátka chybí. Řada postřehů na téma co přesně tu již zazněla, zbytečně bych je tedy opakoval. Jak příběh ubíhal a já kráčel po boku starých známých, měl jsem stále více dojem, že jsem se ocitl ve společnosti někdejších spolužáků, s nimiž jsem od posledního setkání před deseti lety neprohodil ani slovo. Zdvořilost a letmý zájem přispěly k tomu, že jsem vydržel až do konce. Zašustění poslední stránky bylo signálem, že povinnosti i formalitám bylo učiněno zadost. Po poněkud prkenném ujistění, že se určitě musíme někdy zase sejít (tak určitě) jsem se rozloučil s Bouřkovou sezónou a okamžitě zamířil si spravit chuť ke kroužku opravdu důvěrně známých kumpánů: těch s nimiž se vídáme rok co rok a stále si máme co říct – k povídkám a sáze.
Nečekal jsem nic extra, ale musím uznat, že knížka byla nakonec fakt dobrá a bavila mě. Původní sérii se ale nevyrovná, holt mi chyběla Ciri. Místy mi obsah přišel ovlivněný PC hrami.
Mně se to opravdu líbilo. Měl jsem trochu strach z recenzí, že už to není \"ten zaklínač co býval\" ale po přečtení jsem zjistil, že nostalgici možná spíše hodnotí sebe než knihu :-). Jediné co bych vytknul je první třetina knihy - tam je opravdu děj trochu se slabším spádem, ale nakonec se (částečně) ukáže její opodstatněnost a všechno do sebe zapadne.
Většina o Bouřkové sezóně už zde byla řečena. Ačkoliv Sapkowski na to stále má a píše o poznání chytřeji a lépe než majorita konkurenčních fantasy autorů, poslední kniha o Geraltovi až na drobné střípky postrádá filozofický přesah, okouzlující interakce postav a drtivou osudovost příběhu, zkrátka všechno to, co v celém zbytku série chápu jako samozřejmost. Jestli se někdy rozhodnu znovu si ságu o Geraltovi přečíst, Sezónu zcela jistě sfouknu jako první, než se pustím do toho skutečného Zaklínače.
Geralt je zpět a s ním i všechny další známé postavy, zpět je také solidní příběh a další menší příběhové nitky, které se hlavní dějovou linkou porůznu proplétají. Dostáváme se kvalitativně k prvním dílům série, což je jen a jen dobře. Milovníci této ságy si snad nemohli přát nic lepšího.
Začátek knihy trochu kolísal, ale pak se to rozjelo. Předtím jsem četl Hrdinu Nika od Štorcha, tak jsem si musel zvyknout na složitější děj od Sapkowského. Knihu jsem zhltl jedním soustem a byl jsem spokojený. Zaklínač ani jeho autor mě opět nezklamali. V knize je hodně silných momentů. Samozřejmě se najdou i slabší místa, ale jako celek hodnotím knihu plným počtem.
K mému překvapení velmi kvalitní pokračování. No, ono to zase tolik nenavazuje - jedná se o samostatný příběh. Začátek mě nutno přiznat trošku nudil. Zdálo se to celé takové neotesané. Postupně se ale děj zamotává a Geralt se opět dostává do mnoha zajímavých a napínavých příhod, přesně tak, jak to má být. Jasně, kniha nedosahuje výšin předchozích dílů a nemá tak soustředěný příběh, ale stále stojí za přečtení. Palec nahoru - 80%
Kniha mě utvrdila v tom, že existují dva Andrzejové Sapkowski. Jeden geniální vypravěč, čaroděj, zaklínající čtenáře do magický atmosféry příběhu a odmítající ho pustit mnoho let... A druhej, chlapík, co umí docela dobře psát, ale jeho věci jsou rozvleklý, nečitelný a člověk se o to znova a znova pokouší jenom proto, že se jmenuje stejně, jako ten první. No... Bouřkovou sezónu napsal asi ten druhej v neobyčejně blbý formě. A to píšu jako zanícená fanynka Sapkowskiho. Bouřkovou sezóu jsem dostala loni k Vánocům a vyhradila jsem si na ni noc a lahev opravdu dobrýho vína s tím, že ji přečtu dvakrát a nebudu nasycená (se ságou žiju už patnáct let a pořád nemám dost). Prostě gauč, víno a noc s idolem. Usnula jsem v deset. Neuspokojená.
Nejslabší kniha s Geraltem. Kniha na mě působila jako několik povídek propojených dohromady s mnohdy až příliš vyumělkovanými dějovými zvraty. Navíc často kniha dějově vyloženě stagnovala a takových prvních sto stran téměř nic podstatného nestane. Samotný příběh mě neoslovil a začínám se obávat, že Sapkowski již svůj svět Zaklínače vyčerpal.
"Tak nám prej zas napsali starýho dobrýho zaklínače přesně tak, jak má vypadat...?"
"Bať, bať, paní paní Müllerová, je to k nevíře, ale přesně to se stalo..."
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Od Spakowskeho jsem četl pouze 1. povídkovou knihu o zaklínači Geraltovi, ale moc velký úspěch u mě neměla. Tak jsem si řekl, že zkusím román. Já vám nevím. Knihy je de facto slepeninou jednotlivých povídek provázaných ústředním motivem. Některé části, stejně jako povídky, mě bavily více, jiné méně, avšak v celkovém důsledku mě Příběh Geralta bavil.