Bouřková sezóna
Andrzej Sapkowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/543581/bmid_bourkova-sezona.jpg
4
2539
2539
Zaklínač série
Geralt ztratil své zaklínačské meče...
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno:
2015
,
Tympanum
Originální název:
Sezon burz, 2013
Interpreti: Martin Finger
více info...
Přidat komentář
Návrat Geralta a jeho sveta vyvolal rozruch, najmä keď sa s nim veľmi nerátalo. Okamžite sa vyrojili porovnávania so ságou o Geraltovi a Ciri a nespokojnosť, že kniha viac než román pripomína navzájom poprepletané poviedky.
Zo svojho hľadiska tvrdím, že nadmerná kritika je neoprávnená. V prvom rade zafungovala nostalgia, keď si podľa čitatelia dnes pôvodnú ságu značne idealizujú a v skutočnosti nie je tak dobrá ako ju vnímajú teraz. V posledných dvoch dieloch už Sapkowskému výrazne prerastala cez hlavu a pokiaľ ide o atmosféru, vedenie príbehu a vypointovaným záverom, darí sa mu to viac v jeho poviedkach než v románe.
Aj v Bouřkové sezóně je vidieť, že románová forma mu tak nesedí a skutočne sa pridávam k tým, ktorý v tejto knihe vidia viac zbierku poviedok. Lenže to neznamená, že by čitateľ nedostal to, čo si od zaklínača praje najviac: zaujímavé postavy, intrigy, morálne rozhodnutia, sarkazmus, cynizmus a kritika chorej spoločnosti čarodejníkov a smotánky vysokých kruhov zo stránok priam fyzicky odkvapkáva. Nechýbajú ani živé erotické a bojové scény, rovnako ako špecifický humor
.
Geralt je trochu iný než ho poznáme so ságy, ale je to pochopiteľné. Je mladší, má ešte isté ideály a hodlá bojovať za spravodlivosť. Ale zároveň sa už učí a začína chápať zbytočnosť svojich očakávaní.
Najlepšou dejovou linkou je určite tá s aguarou počas plavby do Novigradu svojou napätou a hrozivou atmosférou. Nasleduje časť s Degerlundom. Naopak ma veľmi neoslovili udalosti v Keracku a už vôbec nie hľadanie mečov, ktoré sa snažilo držať dej všetkých udalostí pokope.
Záverom: ak odhodíte nezmyselné nostalgické očakávania a porovnávania so ságou, nebude vám nič brániť užiť si plnými dúškami Geraltovho sveta a nájdete v ňom to, prečo ste si ho zamilovali.
Tím, že Sapkowski napsal další knihu o Zaklínači, mi udělal obrovskou radost. Tuto knihu jsem přečetla jedním dechem a ani nemám slov, jak moc se mi líbila:-)
Sapkowski a Zaklínač. Nic víc, ale ani méně. Není to nejlepší Sapkowského dílo, není to nic převratného, ale je to pořád dost dobré.
Celkově vzato to bylo slabší než předchozí románová série (a to i včetně povídek) a moc mne nebavila. Ale každé dílo má své ALE.
Pověstné ale je v seznámení s pověstnou Nimue alias Paní jezera, která byla posedlá Zaklínačem a Ciri, což mi došlo až po přečtení knihy. A pak připomenutí nenápadných povídkových postav jako je vlkodlak který má u Geralta dluh a finální zacyklení příběhu upozorněním na Foltestův problém se strigou z původní povídkové série.
Miluji když pověstný had Uroboros zacyklí všechny příběhy a vše je tak, jak má být...
Čtyři hvězdičky hlavně ze sentimentu, který chovám ke Geraltovi. Bylo krásné se zase setkat s ním a Marigoldem a nechat se bavit jejich humorem. Knížka se mi četla dobře, přestože mi chyběla zajímavější zápletka. Co mi ale chybělo nejvíc, byla Ciri a Yenn. Byla to taková povídka natažená na 360 stran sešitá z několika povídek nikoli jehlou, ale dvěma meči. Zklamáním byl pro mě závěr /ještě tam šoupnu jeden rádoby zvrat a teď už to nějak musím ukončit/. Přesto mě ale návrat do tohoto světa zahřál...
Návrat ke starým známým (podobnou nostalgii jsem naposled zažila, když jsem byla na prvním Hobitovi v kině - prostě ten pocit, jsem zase doma, tam kde to znám a potkávám staré známé)...
Jsou tam všichni i někdo navíc (ten závěr vedlejší linie mi v hlavě zanechal pár konspiračních teorií)
Tohle je přesně to, co jsem měla na zaklínačských příbězích vždy ráda - je tam akce, je tam nějaký ten sex a nechybí ani sranda. Dokonce mi podobná forma sedí víc, než samotná sága.
A teď jen čekat na to, až vyjde Witcher 3 (a tedy bohužel i na lepší železo, na kterém ho budu moci spustit:)
Sapkowski to dokázal. Tenhle večírek pro pamětníky se mu povedl. Ve svém věku už se patrně
nikdy nepustí do další složité a náročné ságy. Sám si musí být vědom, že zaklínačskou sérii
nepřekoná.
Proto se rozhodl k logickému kroku. Podobně jako kdysi Joseph Heller v závěru života povolal
postavy ze své nejslavnější knihy Hlava XXII do jejího pokračování Zavíráme i Sapkowski
pozval staré známé a rozhodl se to s nimi ještě jednou pořádně rozjet.
To je ten důvod, proč v knize příliš nevysvětluje, kdo je kdo a co znamená. Ač se čistě
technicky vzato jedná o prequel, je si polský autor moc dobře vědom, že se do jeho četby
pustí hlavně fanoušci ságy o bělovlasém rivském bijci.
A ti v novele najdou přesně to, co chtějí. Geralt, Marigold, dokonce i Yennefer se dějem
mihne. Člověk se tak jen lehce usmívá a se zaujetím sleduje, jak si stará parta vede.
Sapkowského bychom mohli právem nařknout z jistého kalkulu. Je dostatečně inteligentní, aby
věděl, že právě zaměřením na odrostlé čtenáře svých předchozích knih zahraje zejména na
strunu sentimentu a nostalgie. Fanda mu pak leccos odpustí.
Ono toho ale k odpouštění není mnoho. Dějové skoky se dají v pořádku sledovat. Zbytečná mi
přišla jen linka s dívkou Nimue a celkově rozvláčný a zbytečně dovysvětlující konec, kde
právě do krajnosti natahovaná struna nostalgie už hrozila každou chvíli prasknout.
Jinak ale musím ocenit pokus o trochu mladšího, trochu rozvernějšího zaklínače. I Geralt
nemohl být vždycky zahořklý a plný tmy. Moderní jazyk, souboje, humor i sex dělají z Bouřkové
sezóny po většinu času svižný koktejl, který se dobře čte a podněcuje chuť se i v roce 2015
vrátit k dalším knihám série a znovu si ji "projet".
Nemohu se rozhodnout, jestli je Sapkowski víc troll nebo víc senilní alkoholik, na každý pád na Bouřkové sezóně se obojí nehezky podepsalo měrou nemalou. Kniha mimo jiné obsahuje klišé, která hrdě a drze metá čtenáři do ksichtu, nekonzistence a náhle proměny jednání postav i totálně WTF momenty včetně tradičně trollícího závěru. A když si vybavím jeho dávnou esej 'V šedých horách zlato není', nelze mi než konstatovat, že se tímto návratem de facto stal tím, čemu se tehdy vysmíval. Nicméně, přes všechny výtky, skřípění zubů a kroucení hlavou se mi román četl velmi dobře a to nepatřím mezi nekritické ctitele jeho tvorby.
/těsně na rozhraní 2* a 3*, změna hodnocení vyhlazena/
Dočetl a jsem velice rád, že Sapkowski napsal další knihu ze světa zaklínače. Velice poutavé čtení jak jinak, když jde o Sapkowského. Je to klasika, kterou vřele doporučuji. Nemám co bych dodal, kdo zná dá mi za pravdu a kdo nezná alou do knihkupectví.
Zrovna jsem dočetl povídky i celý román a do toho mi vyjde nový kus skládačky do Geraltova světa. Nemám skoro co vytknout, snad jen, že ty dějové proluky, které se samovolně zaplňovaly dalším čtením byly občas až moc skokovité, ale na to jsem u AS zvyklý. Jinak je to klasická úžasná Sapkowského špinavá, krvavá fantasy, ve které nechybělo nic co mám tak u tohoto autora rád. Už jen blbá hrachová kaše s vepřovým a cibulkou jakou dodá autenticitu celému posezení v hospodě. A jak se to pěkně propojilo před úplný začátek a první povídku o Stryze, spousta známých postav rozšířilo své působení, no bomba. Takže velká spokojenost, dostal jsem co jsem chtěl a vůbec se nebudu zlobit za další kousky - a vůbec bych se nezlobil za nějakou ofiko mapu, na netu sice jich pár je, ale přece jenom...
Celá sága a i povídky o Zaklínači mě moc bavily (až na poslední díl, ale i ten byl fajn), a proto jsem se na tento díl už dlouho těšil. A musim říci, že mě moc potěšil. Celé putování bylo fajn. A takový konec se mi líbil! Chci další! :)
Musím uznat, že jsem byla velmi mile překvapená, když jsem knihu dočetla. Ačkoliv se mi ze začátku zdála trochu chaotická - příliš postav, jsem ráda, že jsem se do toho pustila. Děj každého vtáhne a pokud zrovna nečtete, přemýšlíte nad tím, jak to asi bude pokračovat. Zaklínače čtu velmi ráda a jestliže bude pokračování, ráda jej uvítám ve své knihovně. :)
Bylo to milé, znovu se po letech vrátit ke Geraltovi a starým známým. Nová knížka mně okamžitě vtáhla do děje a nedovolila mi přestat, dokud nebyl konec. Na rozdíl od autorů některých předchozích komentářů, mně nepřipadá příběh o nic horší, než knihy předchozí. Děj mne bavil a jako vždy se stránky doslova hemžily intrikami, souboji a krásnými čarodějkami. Co víc si přát?
Původní Zaklínač pro mě dlouhou dobu představoval jednu z nejoblíbenějších sérií, četl jsem ji několikrát a pořád jej mám rád, i díky výbornému hernímu zpracování.
Bouřkovou sezónu jsem tak otevřel s velkým očekáváním a nakonec bohužel odešel zklamaný - knížka se mi podivně vlekla, jednotlivé dějové linky se neproplétaly moc obratně a i ti hrdinové nebyli tak sympatičtí, jak jsem si je pamatoval. Hlavním problémem je podle mě zkombinování spíše nesouvisejících dějových linek, hodně pomalé tempo a absence výraznější pointy.
I přes to ale musím minimálně některé věci pochválit. Dialogy jsou jako vždy vtipné, pasáž na lodi výborná a atmosférická, a náhled po pokličku čarodějné Kapituly se četl jedna báseň. Jen to pro mě bohužel nefungovalo jako celek...
Bezkonkurenčně můj letošní nejlepší dárek pod stromkem ;-). Trochu jsem se bála zklamání, ale naštěstí nebylo proč, kniha si drží kvalitu předchozích dílů.
,,Nikdy jsi mi nepochválil žádnou baladu," ozval se náhle Marigold.
,,A přitom jsem jich ve tvé společnosti tolik složil a zazpíval.Ale tys mi nikdy neřekl:Bylo to hezké.Chtěl bych,abys to zahrál ještě jednou.Nikdy jsi to neřekl."
,,To je pravda.Nikdy jsem neřekl,že bych to chtěl.Víš proč?"
,,Proč?"
,,Protože jsem nikdy nechtěl."
Výborná samostatná kniha o Zaklínači,který neměl zrovna štěstí po ruce.
Dechberoucí závěr.Opět 5/5.
Na nového Zaklínače jsem se neskonale těšil a opravdu jsem po přečtení nebyl zklamán. Propojené povídky jsou skvělý nápad a nikdy nevíte, co vás bude čekat na další stránce, ale jedna věc mě tedy opravdu štvala. Tím problémem jsou všudypřítomná latinská slova a spojení. Nevím, kde na to Sapkowski přišel, ale přišlo mi to jako jeho autorský rozmar. Pár ledabyle napsaných slov zvýrazněných kurzívou, která nemají nějaký hlubší význam či smysl. Možná se však mýlím.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Poslední přání |
| 2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
| 2005 | Narrenturm |
| 2015 | Bouřková sezóna |
| 2000 | Meč osudu |
S koupí knihy jsem neváhal, ale se čtením už ano. Bude to i po těch letech ono?
Sapkowski dokázal Geralta vrátit s plnou parádou! Udělal to zřejmě hlavně pro fanoušky; v knize se mihne hodně známých postav, třeba jen jedinou zmínkou, ale vy jako zkušený čtenář bude vědět o koho jde a budete se usmívat. Nostalgie tady pracuje naplno.
Při čtení, hlavně závěrečné pasáže, se opět objevil ten známý pocit bolesti, ponuré ale krásné bolesti, která dělá Zaklínače Zaklínačem.
Neváhejte a čtěte.