Boží hrob
Jay Kristoff
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454142/bozi-hrobLilkbt-lC6-.jpg
5
674
674
Co mě nezabije, ať se začne bát. Druhý díl fantasy série Nikdynoc. Mia se stala Čepelí Rudé církve, avšak kvůli vyřizování krvavých záležitostí má k zabití konzula Scaevy a kardinála Duoma pořád daleko. Když zjistí, že se oba osobně zúčastní velkých her v Božím hrobě, neváhá a stane se členkou gladiátorských kolegií, aby mohla využít příležitosti a skoncovat s nimi. Mezi zdmi kolegia se rodí spiknutí a počet mrtvých narůstá. Mia navíc odhaluje tajemství, které by mohlo změnit celý její svět.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2019
,
CooBoo
Originální název:
Godsgrave, 2017
více info...
Přidat komentář
Druhý díl je ještě o kousíček lepší než první. To napětí, ta atmosféra, ty vztahy, to tajemství...Mia si jde stále za svým cílem, ale cesta se jí trošililinku zkomplikovala a tak dostane opravdu výborný nápad (ironicky řečeno) a stane se členkou gladiátorského domu. Takže většina tohoto dílu je o popisu všech bitev, kterých se zúčastní. A je to setsakra krvavý a vražedný popis. A taky se objeví několik ztracených postav a udělají příběh ještě zajímavější a tajemnější. Protože jako vždy nic není tak, jak to na první pohled v prvním dílu vypadalo. Postavy jsou naprosto uvěřitelné a lidsky nedokonalé. Na rozdíl od pana Laskavého a Zatmění. Ti jsou opět sarkastičtí a ironičtí a dodávají knize vtip. Stejně jako autorovi poznámky pod čarou, kde nám děj či místo čí třeba pověru vysvětluje blíže a zní to jako bychom si povídali. Taky mám radost z nových postav, protože už jsem začínala mít obavy o Miino duševní zdraví. Jediné, co mi mírně vadilo, bylo přeskakování v ději do minulosti a současnosti, protože těch minulostí bylo víc. A pak se to konečně spojilo a bylo jasno. A i když to vypadalo na jasný závěr, tak se to samozřejmě zkomplikovalo a všechno bude nejspíš po třetí jinak.
„Bude to bolet.“
„Život vždycky bolí, malá Vráno. Život je bolest, ztráty a oběti. Ale měli bychom tu bolest vítat. Přináší nám spásu.“
Divoká spletená jízda plná krve a vraždění ve jménu pomsty. Vyzdvihla bych na celé sérii nepředvídatelné a nečitelné postavy, kterých nechybí zajímavý vývoj a působí vcelku uvěřitelné.
Všechnu tu akci, boj a drsný svět kolegia gladiatii alespoň trochu odlehčuje sarkasmus především stínových postav.
Konec je velmi napínavý, otevřený a jsem moc ráda, že na třetí díl nemusím čekat.
Další pokračování cesty Mii Corverové. Neméně akční, neméně napínavé, neméně drsné. A ten konec? Uf, to je ještě větší mindfu*k než v prvním díle!
Jediné u čeho si stále nejsem jistá, jestli mě víc baví nebo štve, jsou ty poznámky pod čarou.
Tento díl se mi dokonce líbil víc než ten první. Mia byla zase skvělá. Jen bych chtěla trochu víc Ashlin. Ale v tomto díle bylo podle mě mnohem více děje, rychleji to plynulo, ale hlavně jsem si mnohem víc oblíbila vedlejší postavy.
(SPOILER)
Nelítostná vražedkyně Rudé církve Mia si jde za svým cílem zabít ty, kteří ji připravili o rodinu. Osud ji zavane do její rodné země, kde se musí stát bojující otrokyní gladiatii, aby bylo o krůček blíž ke své pomstě.
Život mezi ostatními otroky je pro ni těžší než čekala. Mia spolu s dalšími gladiatii bojuje v aréně bok po boku, krvácí s nimi, ale během tréninků zažívá i momenty, kdy si připadá jako mezi přáteli. Mia s těmito pocity bojuje a snaží se srovnat svoje priority a ostatní vnímat opět jen jako pěšáky na šachovnici, které musí obětovat když bude potřeba, aby se dostala k cíli. Nic jí nesmí stát v cestě. Nic.
Ona však zklame na plné čáře a její nejhorší obavy se vyplní.
Na Miu těžce doléhají vzpomínky na rodinu a na život, který mohla žít, na to kým mohla být. Tyto myšlenky ji začínají drtit a Mia Corverová otvírá nejednu Pandořina skříňku a dozvídá se CELOU pravdu. Její svět se jí najednou rozpadá pod rukama, její zásady berou za své.
Své spolubojovníky z arény začne považovat za své přátele, kterým chce pomoci ke svobodě a dokonce se zamiluje do dívky, která jí byla rivalkou na život a na smrt.
Souboje na každé stránce, krev, vnitřnosti létající vzduchem stejně často jako nadávky, triky, napětí, naděje, emoce to vše je Boží hrob .
Jediným zklamáním pro mě byla fingovaná smrt dalších gladiatii, protože jsem už v průběhu jejich popravy tušila, že je to vlastně celé chytře vymyšlená kamufláž.
Závěr knihy však předchozí zklamání poněkud vylepšil. Navíc příchod "staronové" postavy na scénu (i když jsem to tak trochu tušila) čtenáře přímo vybízí k přečtení posledního dílu.
(SPOILER)
Boli tam iste veci, co mi prekazali...poznamky pod ciarou, ze ano, a tiez napr vztah medzi Miou a Ash.
Ale inac, nemam velmi, co vytknut. Par krat som bola uprimne sokovana a par veci som predpokladala, ale bolo to dobre vyvazene, plne napatia a akcie.
Mia je mi sympaticka, tvrda a makka zaroven a aj ostatne postavy su pomerne uveritelnou zmesou cloveciny.
Prvních 400 stran bylo ok, ale místy mi přišlo, že se děj docela táhne. Ale co těch posledních 100 stran?! To jsem byla napjatá jak kšandy a knihu jsem nemohla vůbec odložit. Tolik nečekaných zvratů mi skoro přivodilo infarkt. Musím si dát chvilku pauzu, než to rozdýchám, a vrhnu se na poslední díl.
Kdybych hodnotila jenom konec, dala bych 5 hvězd, hodnotí se ale kniha jako celek, a tak dávám 4. Tak či onak, moc knihu doporučuji!
Skvělý druhý díl, který rozhodně není vycpávkový. Je nabitý akcí, napětím, tréninky, krví, fantastickými stvořeními/nestvůrami a v neposlední řadě pak také vztahy a jejich problémy. Jak už jsme u Jaye zvyklí, najdeme zde dlouhé poznámky pod čarou, které mě však v tomto díle velmi bavily a zajímaly. Nijak mě nerušily. Každopádně ani v Božím hrobě není nouze o sarkasmus, provokace a vulgarismy, které se ovšem vzhledem k prostředí hodí.
Líbilo se mi, jak autor dokázal spojit skutečnou historii (gladiátoři) se svým smyšleným světem tak ,že to působí, že ty nestvůry do toho souboje vlastně patří. A je to opravdu masakr. Téměř co kapitola, to překvapení, nějaký zvrat. Snad jenom dvě kapitoly mi přišly slabší.
Ze začátku jsem nemohla vystát postavu Ashlinn, která mi přišla protivná a rušivá, ale pak jsem si jí nějakým zázrakem a pro mě dosud nevysvětlitelným způsobem oblíbila. Ano, tahle postava JE důležitá. Takže pokud jste na tom s ní stejně jako já, nezoufejte, zlepší se to. :)
Co se týče Mii, doufám, že se dočká toho, po čem touží. Doufám, že nějakým způsobem najde klid a útěchu, spravedlnost.
Je to drsné fantasy, ale skvělé. Takže pokud tento typ čtení máte rádi, s chutí do toho :)-
Druhý díl opravdu nezklamal, autorův humor je prostě nezaměnitelný a nepostradatelný.
Opět skvěle napsané, skvělé promyšlené a konec vystihuje jen pouhé "Co?!"....nebo možná spíš "Kur*a CO?!"
Knihu jsem měla chvílemi problém odložit, a často jsem většinu dne nedělala nic jiného než byla ponořená do tohoto příběhu. Rozhodně doporučuji a doufám že autor napíše spoustu knih v podobném stylu.
Strhující pokračovaní příběhu Mii Corverové a její cesty za pomstou. Mia se na konci prvního dílu stala čepelí a věnuje se vražednému povolání. Tajně ale stále plánuje pomstu vrahům svých rodičů. To ji zavede do světa gladiatii, krutých gladiátorských zápasů. Mia se tak musí naučit ovládat úplně jiný styl boje a hlavně musí přežít všechny souboje, aby se dostala až na magnii, vyvrcholení všech zápasů, kde otroci mohou bojovat za svou svobodu. Ale pro Miu je to jediná možnost, jak se dostat ke kardinálovi Duomovi a konzulovi Scaevaovi, podívat se jim do očí a s úsměvem na rtech jim vrazit dýku do srdce.
Pokračování série Nikdynoc je opět velmi napínavé a částečně odpovídá na otázky, které zůstaly po skončení prvního dílu. Na druhou stranu nám ale předkládá otázky nové a hlavně spoustu dějových zvratů, které jsem často ani neodhadla, že nastanou. Druhý díl je ještě brutálnější a krvavější, než ten předchozí. A já už jsem netrpělivá, jak se celý příběh rozuzlí v posledním třetím díle.
Páni, ani nevím, co napsat. Spousta akce, napětí a zvratů. Pokud máte rádi skvělé drsnější fantasy, tak to budete milovat.
Druhý díl je za mnou, a já nemám slov. Autor píše tak, jako nikdo jiný. Vyžívá se v krutých scénách, které celé této knize dodávají ještě lepší atmosféru. Kapitoly jsem hltalan jednu za druhou, a kdybych neměla tolik školy, nejspíš bych měla knihu za jeden večer přečtenou. Miluju, jak se pomalu dozvídáme nové a nové informace o hlavní hrdince a ostatních vedlejších postavách. Mám ráda, jek se všechno začíná propojovat, a jak se nikdy u čtení nenudím, protože tento příběh je čistá akce. Je to jedno z nejlepších fantasy, které jsem četla, a že jsem jich četla opravdu hodně. Říkala jsem si, jak jsem se k autorovi a této sérii mohla dostat až teď, ale po přečtení tohohle dílu jsem neskutečně vděčná, že už je venku i závěrečný díl a já ho mám doma, protože jinak bych se asi zbláznila. A to nepřeháním, víc napínavě otevřený konec už jsem dlouho nezažila. Takže i tento díl naprosto doporučuji a jdu se hned vrhnout na závěrečný díl.
Hl. hrdinka Mia nás v druhem díle provází příběhem plným napětí, zvratů dobrodružství a přibývá čím dál více tajemství. V tomto díle se děj odehrává v prostředí gladiátorských zápasů, takže jsme dostali opravdu neskutečně mnoho zápasů, akce, krutosti a otroctví.
Moc se mi líbilo, že autor do příběhu zapracoval množství latinských slov, což přispělo k realističnosti a pomohlo mi se lépe vcítit do děje a do té doby.
Hl. hrdinka je v tomto díle ještě chladnější, než v prvním díle, což jsem oceňovala, jelikož prostě takové darfantasy má být. Ostatní postavy mě buď opravdu vytáčely, nebo bavily, nic mezi tím, toto autor prostě umí.
Zvlášť jsem si užila, že v tomto díle bylo méně erotiky než v předchozím dílu, což mi umožnilo se plně soustředit na děj.
A co konec? Ten mě prostě a jednoduše ohromil. Byl nečekaný, dramatický a plný překvapení, že jsem tak 10x na některé věci a zvraty čuměla s otevřenou pusou!
Pokud máte rádi dobrodružné příběhy s pevnými a neohroženými hrdinkami, které jsou plné tajemství, temnoty a napětí, pak si tuto sérii rozhodně nesmíte nechat ujít.
Z mé strany dostává tento darkfantasy román hodnocení 5 hvězdiček, jelikož ten konec...!
Boží hrob je pro mě důkazem, že i přes snahu, nebudou knihy J. Kristoffa tak úplně pro mě. Tohle je třetí kniha od něj a druhá o Mie, kterou jsem přečetla a zkrátka jsem tomu nepřišla na chuť. Místy jsem měla opravdu problém se začíst. (Na můj vkus moc zbytečné vaty) Stejně jako u první knihy mě lehce iritovaly vysvětlivky, které jsou někdy i na půl až třičtvrtě stránky. To je prostě moc. Poznámky mají být krátké vysvětlivky, ne text na skoro celou stranu. Nebo aspoň já to tak vždy vnímala. Tady jich aspoň nebylo tolik.
Trošku mi tu vadilo skákání mezi linkami. A pak ty nadávky. Mia je sice drsná vražedkyně, ale netřeba tu drsnost podtrhovat slovníkem ožungra z páté cenové. Všeho moc škodí, tady by bylo na místě v tom slovníku místy ubrat. Celkově, u jedničky jsem rozhodně neměla takový problém se začíst, jako tady. Ani nevím proč, protože třeba prostředí gladiátorských arén mě bavilo a bylo to vcelku čtivě napsané. Ale kniha mě za celou dobu nevtáhla tolik, jako většinu čtenářů a místy jsem se přistihla, že moc nevnímám text, který čtu. Mia se mi v prvním díle líbila, ale tady jsem jí nějak pořád nemohla přijít na chuť a nevím jestli se pustím do třetí knihy, i když hrozně nerada nedočítám série.
Je to příběh pomsty a Miu nemůže nic zastavit na krvavé cestě za hlavním kardinálem Duomou a konzulem Juliem Scaevou. Druhý díl série byl výborný, ikdyž se mi začátek dost vlekl. Konec bylo jedno velké WOW a děj a hlášky zajišťují skvělou čtivost.
Prostředí gladiátorských her a život v kolegiu mě bavil víc než děj prvního dílu z Tiché hory, ale jen trošku víc...
Hrdinka poodhaluje svou minulost a minulost své rodiny a svých schopností.
...nehledě na to, co jste zač a čím se zabýváte, jednou z vás bude hostina pro červy a jednoho obratu vy i všechno, co milujete, zemře...
Boží hrob - Město mostů a kostí. Plné uliček, kaplí, stínů, pravd i lží. Město, které nikdy nespí. Nebo téměř nikdy. Město krve, krutosti a smrti.
...ti, kteří se nebojí plamene, se spálí... ti, kteří se nebojí čepele, vykrvácí... a ti, kteří se nebojí hrobu... zemřou...
Strhující jízda od začátku až do konce. Plná krve, vyhřezlých orgánů, střev, uťatých končetin a zlámaných kostí. Příběh o zradě, pomstě, chladnokrevné nenávisti, o lásce, o naději, i o přátelství. O spoustě odříkání, tvrdé disciplíně, o bezútěšnosti života v otroctví, o živých i mrtvých. O cestě za sebezničením.
Člověk musí přijmout svůj osud - nebo se jím nechat pohltit...
Mia se stává gladiatii - členkou Remusova kolegia. Otrokyní. Co všechno je ochotná obětovat, aby se mohla pomstít?
Když žijete jako pes, svoje blechy si nevybíráte...
Překvapivé. Drsné. Kruté. Bolavé. Příběh, kde zadržet dech nestačí. Kde autor nezná soucit ani lítost. Kde postavy umírají tak náhle, že se ani nestihnete leknout...
...když nehraješ, nemůžeš vyhrát...
Láska, nenávist, intriky, moc. Jak jednoduché. Jak prosté. Neustále se opakující. A někde mezi tím - stíny...
Nebesa nám propůjčují jen jeden život, ale díky knihám jich můžeme prožít tisíc...
...tak pojďme na to ;)
Ještě lepší než první díl. Prvních asi sto stránek se trochu táhlo, jak se tam střídaly dvě dějové linie, ale pak se střetly a nabralo to otáček a těch dalších čtyři sta stran jsem dala za tři dny. Vážně obdivuju, jak to autor celé vymyslel, jak si člověk nikdy nemůže být jistý, jak to teda vlastně je. Myslíte si, že je něco špatně, ale pak bum, ono to celé bylo jinak. Ale soupeř už je taky napřed. Celé je to slepenec lstí a zrad tak dokonale promyšlených, že vás to do poslední strany naprosto vtáhne a nepustí.
Miluji styl, kterým Jay píše. Ty jeho šílené poznámky pod čarou, cynismus a sprostý slova dávají knize nezapomenutelný charakter, protože je umí velmi dobře zapracovat. Druhý díl této fantasy série mě snad bavil víc než první. Byl v něčem stejný a v něčem naprosto jiný a to bylo skvělé. Dostáváme se naší Mie pod kůži. Ale ten konec bolel. Přesně takhle se mají psát knihy sakra!
Dlouho jsem se nedokázala do této knihy pustit, ale jakmile jsem začala číst, byla kniha hned za mnou.
Děj ubýval neskutečně rychle a styl, jakým autor píše, na čtivosti jen a jen přidává.
Svět ve kterém se celá tato série odehrává je dokonalý. Ten nápad je prostě úžasný.
Postavy jsou strašně krásně napsané, každá můj vlastní jedinečný charakter, který k ní naprosto dokonale sedí a přidává na uvěřitelnosti.
Jediné co, tak mi pomalu začínají vadit ty nadávky v této sérii. Ze začátku to bylo v pohodě, ale v tomto případě za mě neplatí, čím víc, tím líp...
Nemám slov. To se nedá popsat, to si prostě musíte přečíst.. Boží hrob je prostě boží. Čepel Mia alias gladiátorka Vrána se brodí potoky krve na cestě, na jejímž konci ji snad čeká soukromé dostaveníčko s kardinálem Duomem a konzulem Scavou. Jestli to přežije. Jestli se z ní mezitím nestane zrůda..