Boží hrob
Jay Kristoff
Co mě nezabije, ať se začne bát. Druhý díl fantasy série Nikdynoc. Mia se stala Čepelí Rudé církve, avšak kvůli vyřizování krvavých záležitostí má k zabití konzula Scaevy a kardinála Duoma pořád daleko. Když zjistí, že se oba osobně zúčastní velkých her v Božím hrobě, neváhá a stane se členkou gladiátorských kolegií, aby mohla využít příležitosti a skoncovat s nimi. Mezi zdmi kolegia se rodí spiknutí a počet mrtvých narůstá. Mia navíc odhaluje tajemství, které by mohlo změnit celý její svět.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , CooBooOriginální název:
Godsgrave, 2017
více info...
Přidat komentář
Jay mě prostě umí šokovat, zase jsem spoustu věcí nečekala a úplně mi to vyrazilo dech. A když už si začnu na jeho blafy zvykat, tak přijde s větším levlem a oblafne vás několikanásobně. Takže opět mi zůstávala pusa dokořán.
Akce vůbec nechyběla a kolikrát jsem byla fakt brutálně napjatá a musela číst dál, abych věděla, jak to skončí.
Styl Jayova psaní já naprosto žeru. Miluju jeho poznámky pod čarou, ve kterých se objevují vysvětlení či historie různých akcí, bitev nebo míst, nebo to jsou pouhé sarkastické poznámky, které člověka dostanou do kolen. A vůbec mě to neodtrhává od děje. Líbí se mi jak čtenáře oslovuje mílý přátelé, jak rozdvojí stejný text do dvou situací nebo jak bohatě umí popisovat jednotlivé situace.
Začátek byl rozdělen do dvou částí. Jedna, která se děla před událostmi a jedna z přítomnosti. Obě se nakonec skvěle spojily dohromady.
Děj je částmi dost brutální, takže opravdu bacha na to, komu to dáváte číst. Já bych měla problém i u mé 16ti leté sestry. :D Sama jsem občas četla u jídla a div mě nepřešla chuť. Knížce to dojem nekazí, ale aby jste to nevědomky nedali třeba svým dětem. Tohle prostě rozhodně ne ne a není young adult (a za tím si stojím).
Upřímně jsem sakra zvědavá, co se bude dít dál, protože posledních sto stran jsem si dokola opakovala WOW a WTF?!. Závěr byl fakt brutální narvaný zvraty a překvapeními, takže to pokračování by mohlo vyjít rychle. Naopak mě ale některé zvraty donutily se fakt zamyslet nad tím, jak to vlastně je, jestli jsou ti lidé takoví, jací jsou, jestli je jejich nenávist oprávněná a tak dále.
Boží hrob byl skoro stejně dobrý, jako Nikdynoc. Ve výsledku mám ale pocit, že Nikdynoc pro mě byla zajímavější. U Božího hrobu jsem kolikrát přemýšlela nad tím, abych měla knihu už za sebou. To nic nemění na tom, že kniha byla dobrá! Jen Nikdynoc mě bavila více.
A konec?? Páni! Už se těším na další část, i když mám menší obavy, že to nedopadne dobře...
Dobřee, tohle je ještě větší pecka než Nikdynoc. U této knihy se rozhodně nebudete nudit. To, co považujete za vyřešené, se najednou otočí o 360° a vám nezbývá než zničeně čekat na poslední díl.
P.S. kdo se do této DOKONALÉ série ještě nepustil, doporučuju počkat na vydání posledního dílu, pokud si nechcete vyškubat vlasy a okousat nehty. Jen malé doporučení;)
Příběh stále přidává na obrátkách. Spousta soubojů, krve (všeho druhu), intrik, lží i postupně vyjasňující se minulosti, jen to klasické "seriálové" zakončení jsem opravdu nečekal! Doufám jen, že na překlad posledního dílu nebudeme čekat dlouho.
Po přečtení prvního dílu jsem nevěřila tomu, že by druhý díl mohl být lepší. Vzhledem ke stavu současné youngadult fantasy jsem dosti opatrná a radši koupím prvně jen jeden díl, než abych rovnou vzala celou sérii a pak ji posílala dál, aniž bych se dostala za první díl. Každopádně tady jsem litovala, že jsem rovnou nekoupila oba díly. A ještě víc lituji, že jsem nepočkala, dokud trilogie nebude kompletní. Na rozdíl od prvního dílu se zde povedl i překlad, nenašla jsem jedinou chybičku, což mě jakožto grammarnazi dosti potěšilo :D Navíc i dějově se mi kniha líbila mnohem víc. Kontrast barbarských gladiátorských zápasů a Mii jakožto elitní a sofistikované vražedkyně mě velmi bavil. A když dostávala na frak, přišlo mi to daleko smysluplnější, než když jí v prvním díle nešlo studium. I její chování a smýšlení mi přišlo vyspělejší a tím pádem srozumitelnější. Jediné, co bych asi oželela, je milostná zápletka a především její "korektnost", ve které se vyžívá čím dál více autorů a přitom ve výsledku úplně zbytečně.
„Nic nesmrdí tak jako mrtvola.“ Takhle začíná pokračování Nikdynoci a na tuhle krasavici jsem se musel vrhnout hned, protože chápeš, neutuchající zvědavost, jak to bude s Miou pokračovat. Naštěstí počet poznámek pod čarou autor zkrátil na minimum, což jsem velice ocenil. Mia se dostává do gladiátorskýho prostředí, to mě docela bavilo, ale první díl se mi líbil o něco víc. Ten konec už byl ale trochu moc i na mě, bacha SPOILER, prostě všichni, kdo maj bejt po smrti tak najednou ty vole ožívaj, to je to, co jsem vlastně čekal celou dobu a dost mě to zklamalo, tak uvidíme, co nám přinese pokračování.
Velice zajímavá kniha s originálními vstupy autora do děje ve formě drobných poznámek pod čarou, v úvodu knihy a také v doslovu. Po nějaké době zase příběh od kterého se nelze odtrhnout dokud ho člověk nedočte do konce. Akce, souboje v arénách, celkové vyprávění, vše je perfektní. Vřele doporučuji k přečtení všem dobrodruhům, jdu si do knihovny přečíst Nikdynoc a těším se na závěr příběhu v budoucnu. Howgh.
Super ???????? Opět přečteno jedním dechem, moc se těším na třetí díl kde se snad konečně objasní záhada Temných
Bohuzel ja mam z knihy dost smisene pocity. Jak uz tu nekdo psal, k minulemu dilu ze mel pocit navrat do Bradavic (viz menici se schody) me tady dost vadila velka podoba se serialem Spartakus. Nektere sceny byly tak podobne az jsem si tloukla knizku o hlavu a nemela chut pokracovat. V pulce me to proste prestalo bavit a myslela jsem ze to nedoctu. Bohuzel romanticka linka mi tam prisla naprosto zbytecna a 4 stranky jsem uplne preskocila a to nikdy nedelam!
Jinak samozrejme kniha je velmi ctiva, autor umi naprosto paradne popsat boj akci. Chce za kazdou cenu sokovat ale na ukor vykradani jinych del se mu to teda nedari. Spis naopak.
Za me mezi 3-4*
Trošku mi trvalo se začíst, ale pak to už se mnou jelo a knihu jsem hltala ve velkém. Miluju jeho neobvyklý styl psaní. Myslím, že proto mi trvalo se začíst.
Nevím jestli autora mám zbožňovat nebo nenávidět. Ten konec byl taková podpásovka. Takový konec je neskutečně krutý pro čtenáře. CHCI DALŠÍ DÍL!!
Každopádně mě autor zkazil, jakmile čtu jinou knížku, hledám tu brutalitu, sarkasmus, humor, něhu, krveprolití a smrt na každé straně. (zní to jako děsná kombinace, ale ten chlap to umí napsat aby to dávalo smysl)
Skvělé jako první díl. Poznámky pod čarou, humor i úžasná přirovnání na stejné, ne-li lepší úrovni. A hlavně Jay se ukázal jako opravdový mistr zvratů. Už jsem jen čekala, že na konci někdo zakřičí Překvapení! Bomba.
Autor opět nezklamal. Zvraty, temnota, stíny, sarkasmus a napětí. Musím říct, že se autor vyšplhal hodně vysoko v mých měřítkách. Jde vidět, že se nebojí toho, čeho se bojí ostatní autoři. Krutost, krev, vulgarismus a přitom do toho všeho dokázal přimíchat určitou..něhu? Dá se to říct takhle? Je to první slovo co mě napadlo. Radši tohle ukončím, než začnu blábolit. Každopádně konec mě dostal a překvapil a já už se třesu na další díl.
Chvíli mi trvalo se začíst, ale stejný problém jsem měla i s prvním dílem, ale jak se překlenula první část knížky, tak vše začalo dávat smysl a já se nemohla odtrhnout. Skvělá fantasy série, nemůžu se dočkat závěrečného dílu!!
Druhý díl série Nikdynoc je ještě drsnější a krvavější než ten první. Mia pokračuje dál po své cestě pomsty, která jí vede do gladiátorské arény, a ani nová zjištění ohledně její rodiny a vlastních citů ji z ní nesvedou. Poslední kapitoly jsem četla téměř bez dechu, napjatá očekáváním, zda Mia obětuje vše, co ji dělí od bezcitné, krvelačné zrůdy, jen aby své msty dosáhla. A přiznávám, že na krátkou chvilku jsem byla na vážkách. A ten konec! Poslední díl trilogie budu vyhlížet s velkou netrpělivostí :-)
A sakra... Asi nemám slov, ale pravděpodobně prožívám to samé jako každý čtenář, co to teď dočetl... Kristoff je pěkně podlý hajzlík... ukončit to v takové situaci!!! No fuj... Každopádně je to dokonalost a bavilo mě to více bez první díl... To gladiátorské prostředí mělo zvláštní kouzlo a Jay se toho nebojí... Miluju to...
Prvni dil byl guilty pleasure (pro dospeleho ctenare) z prostredi akademie vrahu. Druhy dil je guilty pleasure z prostredi akademie gladiatorů. Jednicka na me ale preci jen pusobila uspokojivejsim dojmem, ac mam prostredi gladiatorskych aren rad. Cim to presne bylo netusim. Mozna prostredim skoly ala Harry Potter, mozna dvojka vice recykluje uz tak neprilis originalni namet, a mozna se to zkratka podarilo v jednicce namichat tak nejak "akorat". Kazdopadne pro fandy zanru/serie, porad velmi zabavne a vdecne cteni.
Boží hrob je rozdělen do tří samostatných knih a úvodem mi dal autor jasně najevo, že se budu opět královsky bavit. Jay je pověstný svými vulgárními výrazy a zde tomu není jinak. Co musím vyzdvihnout je krásné grafické zpracování na úvodních stranách knihy. Bez map bych si pořádné fantasy ani nedokázala představit. Stejně jako Nikdynoc, i tato kniha obsahuje spoustu poznámek pod čarou. Pravdou je, že některé z nich byly zbytečně dlouhé a nicneříkající, ale nedá se říct, že by mě to vyloženě iritovalo. Tato „nekomfortní“ záležitost byla vykompenzována vtipnými hláškami, nad kterými se člověk dobře bavil. Ze začátku jsem se nemohla začíst, je to volné pokračování a navíc se přítomnost prolíná s minulostí, takže trošku maglajz. Až se konečně začtete, najednou máte pocit, že jste se ocitli v seriálu Spartakus, protože většina děje se odehrává v aréně na gladiátorských zápasech. Za mě to nebylo špatné, nicméně Nikdynoc je mnohem lepší.
První díl série si mě naprosto získal, ale tahle jízda, kterou pro nás Jay připravil v druhém dílu je ohromující.
Velice se mi líbí styl psaní první knihy (v rámci jednoho dílu). Polovina je retrospektivní a druhá ze současného dění. Umožňuje to nahlédnout do dvou vrstev příběhu, které z počátku vůbec nesouvísí, ale je vám jasné, že opak je pravdou a vy prostě musíte zjistit jak kdy a proč se tyto dvě linky spojí. Gradace děje je dle mého názoru naprosto fenomenální.
Takže drahý vypravěči (tvou totožnost nám Jay jistě brzy prozradí) ...
Trpělivě čekám až vyjde poslední díl.
Zavírám oči.
Chytám tě za ruku.
A jdu s tebou.
(Ti, co četli, jistě rozumí a těm, kteří si to potěšení odepírájí, to neuškodí ;) )