Bratia Levie srdce
Astrid Lindgren
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/152257/bmid_bratia-levie-srdce-JXo-152257.jpg
5
836
836
Krásny, nevídaný, strhujúci príbeh odvahy, cti a verného priateľstva, ktoré zvíťazilo nad smrťou, zradou a nenávisťou. Bratia Karl a Jonatan sa ocitajú v krajine Nangijala, ktorá sa nachádza za ďalekými hviezdami, kam sa poberajú všetci ľudia po smrti. V boji proti netvorovi svojou odvahou dokážu, že sú hodní mena Bratia Levie srdce. Knihu ilustroval Peter Uchnár.... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2011 , Slovart (SK)Originální název:
Bröderna Lejonhjärta, 1973
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Myslím, že v době mého dětství tato kniha vůbec česky nevyšla. Rozhodně jsem udělala dobře, že jsem si ji přečetla dřív, než jsem ji představila dětem ve škole. Mám čtenářský klub s dětmi 9 - 11 let a jsou to děti, které mají různé problémy. Po pravdě nemám vůbec odvahu s nimi tohle číst. Jako že takový bezmála návrh na sebevraždu? Matka holt má smůlu, umřou jí dvě děti, ale protože se nezabila, báječná dobrodružství ji minou, a musí dožít svůj smutný život v obyčejném světě. A čím víckrát umřeme, do tím lepšího světa jdeme? Nebo jsem zrovna mimo a v depresi, ale tohle určitě vynecháme.
Malý návrat do dětství .... to jsou Bratři Lví srdce .... příběh stále aktuální ....
Je to taková jinotajná pohádka o životě a smrti .... o odvaze a statečnosti ....
O boji proti zlu, o spojení sil a o tajemné zemi Nanjigala ....
A otázka smrti mne nepřekvapila .... život přece začíná genezí a končí exodem ....
Byl to takový pěkný návrat / a vzpomínka na krále Richarda Lví srdce ..../
Od téhle spisovatelky mám ráda všechny knihy, vždycky mě tak nějak zahřejí, přenesou do dětství.
"Proč tu takhle sedíš," zeptal jsem se.
"Protože se mi to líbí," řekl Jonatán. "Protože se mi líbí tohle údolí za soumraku. A taky ten vlahý vítr v obličeji a růžové šípkové růže, které voní létem." (...)
"Mně se to taky moc líbí."
"To asi všem lidem," řekl Jonatán. "A když nic jiného nechceme, můžeš mi říct, proč nás nenechají na pokoji a proč musí přijít nějaký Tengil a všechno zkazit?" (s. 71)
"... jsou věci, které musíme udělat, protože jinak nejsme lidi, ale jej a jen ubohé třasořitky." (s. 106)
Setkání s KNIHOU. Jako zjevení. Prostými slovy, o prostých věcech: co máme doopravdy rádi, s kým je nám dobře, komu můžeme věřit, o ztrátě i o naději, o tom, co dělá člověka člověkem. Neuvěřitelně jednoduché, hluboké, půvabné, útěšné, smutné a krásné.
Od Lindgrenové bych skutečně čekal příběh který by byl víc pro menší děti. Sám jsem dítě, a třebaže to byla moje první ,,velká kniha" , bylo mi jasné, že to je silně neobvyklé, ať to, že to je od spisovatelky, která typicky píše vtipně a dětsky, i to, že tam je na knihu pro mládež až moc smrti a hlavně emocí. Mnohým to vadí, ale když jsem to četl, tak jsem byl nadšený, a bylo to právě tím, že to byla skutečně dobrodružná kniha, ne pořád ten nějaký hrdina, co ztratil kartáček na zuby, a jde ho hledat až na konec světa, huuustý.
K té smrti, tak ta může být pro děti opravdu nepochopitelná věc. Ale, na druhou stranu, mě bylo příjemné pomyšlení že nebe bude takovéhle, plné dobrodružství, o kterých se jen zdá. Je na rodiči, zda to svému dítěti dovolí.
A hlavně; Ta největší odvaha je přece ta, že se dokázali postavit smrti!
Hm. Nelíbilo se mi že se to odehrávalo někde v říši mrtvých. Čekala bych něco jako že se ztratili ve skalách, pak se našli a společně našli cestu domů. Astrid Lindgren je má oblíbená spisovatelka ale kniha zklamala. První kapitola se mi líbila ale druhá...
Na knihu jsem narazila náhodou, opět díky čtenářské výzvě. Neznala jsem ji, ani si ji nepamatuji ze školy. Je to doopravdy zvláštní příběh. Svým způsobem vše dobře dopadlo, ale tolik smrti, krve, pláče… nelíbí se mi jako kniha pro děti. Návod k tomu aby se zabily a pak se ocitnou v lepším světě?!? Tohle bych svým dětem asi ke čtení nedoporučila.
Kniha objevena díky doporučení mého oblíbeného zpěváka. A při čtení jsem si uvědomil, že jsem s bráchou prožil fakt skvěly dětství, akorát už uběhlo tolik času, že na to člověk zapomíná.
Znám jako rozhlasovou hru, teď i přečteno.
Dobrodružství z dob rytířů se čte opravdu dobře.
Lindgrenová se rozhodně tématu smrti nevyhýbá, snad až na Děti z Bullerbynu, ovšem zde úplně nevím, co si myslet o závěrečném řešení - Nangiala, Nangilima, co bude potom? A kolik levelů celkem?
Krásný příběh o přátelství,sourozenecké lásce, odvaze a velkém dobrodružství. Prvně jsem tuto knihu četla na základní škole a okouzlila mě tak, že se k ní vždy ráda vracím. Tentokrát jsem se k ní vrátila v rámci tématu knižní výzvy 2022 a jsem za téma Kniha od autora mého dětství moc ráda.
Přečteno opět po letech kvůli ČV 2022. Tuto knihu jsem měla ráda už jako dítě a téma sebevraždy mi v dětském věku a ani v dospělé vůbec nepřišlo nevhodné, jak se zde někteří vyjadřují. Ale možná proto, že v dětském věku, jsem tak úplně nechápala, co přesně, že to Suchárek udělal a co to přesně tedy znamená.
Opravdu těžce se mi kniha hodnotí. Svět je vymyšlený úžasně, nápad dobrý. Ale nějak nevím, v jakém věku by mě zaujala. Jako dítě bych byla moc vyděšená - ta spousta smrti by mi určitě příjemná nebyla, deprimovalo mě to i teď. V dospělosti je pro mě zas příběh až moc dětský. Tak nevím, komu byla kniha určena…? Možná je můj zážitek také ovlivněn audioverzí čtenou Terezou Kostkovou, na mě to bylo až moc patetické…
Knížka, která mě roky míjela, přitom některé další knihy od autorky jsem četla nesčetněkrát. Toto je velmi smutná knížka a ve vydání, které jsem četla, jsou i strašidelné ilustrace. Vlastně mi vůbec nevadí, že ji čtu až teď jako dospělák, protože v dětské věku bych se asi hodně bála a knížku bych rozhodně oplakala. Už začátek knížky je velmi náročný a srdcervoucí, pak příběh plyne a závěr je opět bolestný, dojemný a krásný zároveň. Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla, ale také vím, že ji víckrát číst nebudu, za mě je až příliš temná.
Hezký, ale strašně smutný příběh. První půlka se mi líbila víc, druhá byla trochu zdlouhavá.
Nějak nechápu, že mě tato kniha tak dlouho míjela. Od A.L. jsem nic podobného nečekala. Velmi se nám líbila a už je na seznamu knih, ke kterým se budeme vracet.
Čekala jsem pohádku od mé milované Astrid a dostala jsem mnohem a mnohem víc.
Napínavý příběh, ale na takový závěr jsem nebyla připravená...
"Jonatán byl úplně zničený a já nevěděl, čím bych ho potěšil, tak jsem byl aspoň smutný s ním."
Štítky knihy
přátelství smrt pro děti zfilmováno švédská literatura sourozenci dobrodružství diktatura odvahaAutorovy další knížky
| 1962 |  Děti z Bullerbynu |
| 2001 | Bratři Lví srdce |
| 2007 | Ronja, dcera loupežníka |
| 1998 | My z ostrova Saltkråkan |
| 2007 | Karkulín ze střechy |
Nádherná niterná knížka pro společné čtení s dětmi. Je to ta z knih, která už ve vás zůstane na vždy. Na konec knížky je potřeba mít silné nervy. Poplakali jsme si všichni.