Bratrovrah a tvůrce státu

17.02.2025

Poměrně útlá avšak přesto zajímavá knížečka. Na první dobrou - autor je jednoznačně velkým obdivovatelem knížete Boleslava. Až to občas vypadá, že je schopen mu přisuzovat zásluhy, které přeci jen jdou třeba za jeho synem. Sám autor připouští, že mnohé z uvedeného jsou hypotézy, jinak to ale ani nejde.

16.06.2024

Nebojme se historie a historických knížek, neboť mezi nimi jsou takové, které nás svým půvabem dokáží okouzlit!

Kniha pana doktora Lutovského o Boleslavovi I. je toho krásným příkladem. Autor knihu začíná se slovy, že málo z následujího příběhu je jisté, či dokonce historicky potvrzené. Přesto se mu ale daří líčit neuvěřitelně poutavý příběh o jednom z "největších Čechů".

Studium raného středověku je jedna velká detektivka, kde pouze z nepřímých důkazů dokážeme vyvodit zlomky pravdy. Narozdíl od moderních dějin se musíme spoléhat na zavádějící a často nespolehlivé písemné prameny, které nás podobně jako falešné důkazy svádějí na zcestí. Předobraz Boleslava I. jako vraha a zhoubu našeho národa je slepá ulička našeho historického detektivního případu, v rámci kterého se nové a často revoluční nové objevy začínají objevovat až za Františka Palackého. Jak strašně jsme se pletli v tomto českém panovníkovi!

Knížku doporučuji opravdu všem. Je to velmi lehké a p poutavé čtivo, které je doplněno mnoha tématickými obrázky. Osobně mě nejvíce fascinovala staroboleslavská teorie Dušana Třeštíka, který naznačuje, že k bratrovraždě vlastně mohlo dojít pouhou náhodou.

(Povinná četba ke státnicím) „O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet,“ napsal Ludwig Wittgenstein. Historikové a archeologové raného středověku se ho rozhodli ignorovat. O věcech, o nichž nelze mluvit (protože o nich nevíme nic nebo víme jen málo, nejistě a izolovaně), nejen že nemlčí, sepisují o nich knihy. ;)

Michal Lutovský se tedy pokouší o portrét, respektive alespoň siluetu „pražského knížete“ Boleslava. Sestavuje ji na základě dedukcí, několika písemných zmínek (zejm. u Widukinda a ibn Jákúba) a střípků archeologického materiálu. A doplňuje ji všelijakými odbočkami, třeba k Pražskému hradu či Ottonům.

Kromě životopisu má být kniha i Boleslavovou apologií a korekcí mýtů. Proto autor například zdůrazňuje, že sv. Ludmila nebyla neškodná zbožná bábinka, nýbrž aktivní politička, jíž se stala osudnou orientace na Bavorsko. Nebo že o vraždě sv. Václava víme v podstatě jen tolik, že se udála (a kde), zato už si nejsme jisti kdy, jak a proč. Samotného světce pak Lutovský načrtává způsobem, řekněme, zálibně cynickým. :D
„... Václav, rozespalý po bujaré večerní hostině, kdy medovina jistě tekla proudem, opustil nízký dřevěný srub, po cestě možná zakopl o slepice a všudypřítomné odpadky a směřoval chladným ránem ke kostelíku, který bychom dnes patrně označili za větší venkovskou kapličku. ...“

Sice by mě asi víc bavilo polykat hřebíky, než číst o českých zemích X. století, ale za to autor nemůže. — Trochu větší problém mám s tím, že Lutovský pokládá za Boleslavovu největší zásluhu zachování české státnosti, aniž by vysvětlil, proč by měla být česká samostatnost dobře, kdežto integrace českého elementu do Říše špatně. Hodnocení „samostatný český stát = správně, splynutí s Němci = špatně“ je subjektivně podmíněný axiom, ne vlastnost samotné historické látky. (Osobně bych brala to druhé, tedy integraci Čechů do německého prostoru po způsobu Polabských Slovanů.) Nic proti politickým názorům, ale v knihách by je asi bylo záhodno oddělovat od názorů vědeckých.

26.01.2022

Kniha přehledně shrnuje to málo informací, které nám poskytují skrovné písemné prameny a autorův obor — archeologie. Poskytuje několik zajímavých interpretací. Velkým kladem je čtivost textu, Michal Lutovský opravdu dobře píše (aspoň dle mého soudu). Za pozitivum rovněž pokládám kvalitní vazbu knihy.

04.02.2021

Sice nic převratného jsem se nedozvěděla, pro mě je Boleslav I ten nejlepší z potomků Přemysla Oráče už dloho. Poučné to ale bylo.Mám bohužel jen první vydání, chybí mi tech 60 stran navíc.V knize mi také chyběla jedna zásadní otázka : Kdo měl zájem na svatořečení Václava který jistě nebyl svatý. A proč vládnoucí Boleslavové dopustili jeho připomínku a zviditelnění . Potřebovala země tak nutně svého svatého? Byl původnĕ považován za vraha Boleslav, nebo se to na nej hodilo až už se nemohl bránit? A komu se hodilo udělat z Českých knížat potomky vraha?
Mám teorii :Jsme zřejmě jediný národ na světě, který se nechat přesvědčit, že jeden z největších panovníků a zakladatel státu je vrah. komu se to hodilo? Těm co si dnes říkají Němci, a dívají se na nás opovržlivě dnes , tak jako před tisíci lety.

25.12.2020

Skvělá kniha, která je určitě i pro lajky historie. Lutovský se u mne stal historickým spisovatelem na prvním místě. Myslím si, že jeho knihy nikdo nepřekoná.