Brieždenie v Dženíne
Susan Abulhawa
Jednouchá palestínska rodina Abulhidžovcov žije v malebnej dedinke a z generácie na generácie im zabezpečujú živobytie olivové háje. Po vzniku štátu Izrael (1948) však stratia domov a pôdu a dostanú sa do utečeneckého tábora v Dženíne. Čo ako túžia po domove, kruté dejiny ukážu, že návrat na pôvodné územia sa pravdepodobne nikdy neuskutoční. V tábore prichádza rodina o malého chlapca. Unesie ho izraelský vojak a vychováva ho so svojou neplodnou manželkou podľa židovských tradícií. O sedem rokov sa v rodine Abulhidžovcov narodí malá Amál, no zakrátko sa z nej stane úplná sirota a vyzerá to tak, že v živote ju nečakajú nijaké radosti. Nádej sa mieša s bezmocnosťou, nenávisťou, pochybovaním o spravodlivosti. Mladosť v sirotinci, štúdium a život v Amerike i návrat strateného brata však Amál dodajú silu a chuť zvládnuť aj tragické udalosti v osobnom živote. Nešťastie však spôsobia ďalšie politické udalosti. Láska, krátke šťastie a vášeň sa zmenia na popol a hrdinku drží pri živote len povinnosť postarať sa o malú dcéru. Brieždenie v Dženíne je pútavým rozprávaním o trpkom osude štyroch generácií jednej palestínske rodiny počas viac ako šesť desaťročí trvajúceho izraelsko-palestínskeho konfliktu. ... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , Ikar (SK)Originální název:
Mornings in Jenin, 2010
více info...
Přidat komentář
Silný příběh, který mě zasáhl. Pohled na Izrael očima Palestinců, původních obyvatel, kteří byli vyhnáni ze svých domovů. Příběh plný strachu, obav, smrti nejbližších, ale také lásky, přátelství a odpuštění.
Podle mě velice důležitá kniha, protože objasňuje, co se v těch končinách po vzniku Izraele vlastně dělo a stále děje, a hlavně pomáhá pochopit, proč Palestinci tolik vyjadřují nespokojenost a touhu po změně a po spravedlnosti (někdy si říkám, jak bychom se na jejich místě cítili my sami..). Je to příběh, který rozhodně dává mnoho podnětů k přemýšlení...
Veľmi silný príbeh útrap rodiny a národa.
Troch ťažšie sa kniha čítala kvôli obradným výrazom.
Priblížila mi dnešné dianie vo svete.
Pohled na izraelsko-palestinský konflikt z druhé strany, než je nám obvykle předkládán. Knížka velmi smutná, až depresivní - místy opravdu až dost, proto byla (alespoň pro mě) náročná. To ale neznamená, že bych její čtení nedoporučovala, jen se připravte na opravdu silné pasáže, plné bolesti, smutku a ztrát... Trochu mne také zpočátku při čtení rušilo, že jsem musela hodně hledat ve slovníčku na konci knihy, což mě vytrhávalo z příběhu...
silné, silné, silné. Je opravdu málo knížek, od kterých se nemůžete doslova odtrhnout, a tato rozhodně patří mezi ně. Kniha se opravdu čte sama, navíc mám rád příběhy zachycující delší časový úsek. V tomto konfliktu není nic černobílé, násilí páchají obě strany. Ale u nás je veřejné mínění z drtivé většiny na straně Izraelského státu, tak díky této knize máme alespoň i pohled z druhé strany.
Nesmírně silný příběh, nad kterým přemýšlím doteď a ještě dlouho budu. Od autorky jsem četla už její novější knihu Modrá mezi nebem a vodou. V průběhu čtení jsem tyto dva příběhy stále srovnávala a ožíval mi i ten dříve čtený. Nakonec se mi víc líbil tento příběh. V obou knihách mám spoustu oblíbených postav a obě knihy mě rozplakaly. Ale tahle víc. Opravdu hodně o tom přemýšlím a docela mě děsí, že (vzhledem k tomu, co zažili) umím palestinské bojovníky hnutí odporu pochopit, i jejich činy. Stále mám totiž ve své fantazii obrázek Fatimy s Falastín a dalších... Změnila jsem také hodně pohled na Židy, neberu je už jako takové chudáčky, jaké z nich dělají dějiny, oni se mstili za své utrpení jinému národu, který zničili. Není fér litovat jen je, rozpoutali řetězovou reakci, co se táhne světem dodnes. Umím si živě představit, že např. Islámský stát si bere své palestinské ,,bratry" z OOP za jeden ze vzorů. Toť myšlenka k zamyšlení ode mě pro čtenáře mého komentáře.
Posledních 100 stran jsem už dočetla na jeden zátah, nešlo to jinak. Pokud se chcete čtivě dozvědět o tomto konfliktu, rozhodně doporučuji k přečtení.
Silná a krásná kniha, která mě zasáhla a rozplakala, ale jak už tu jednou padlo, taky mi chyběl trochu více objektivnější a nejednostranný pohled, který se přímo nabízel například v postavách Ariho Perlsteina nebo Davida/Ismaela. Bernierovi Ptáci bez křídel jsou dokonalým příkladem toho jak s empatií a zároveň nestranně vylíčit pohled na těžké a zamotané dějiny. Taky musím říct, že bych v úplném závěru snesla trochu méně patosu, ale to je nakonec jen drobnost.
Je zajímavé seznámit se s jinou kulturou a poznat jiné tradice. Měla jsem problém orientovat se ve jménech tetiček a strýčků. Sice je na konci slovníček vysvětlení, ale v textu mi vadily ty cizí názvy. Je to jiná mentalita lidí. Z knihy je cítit rodová láska, ale jejich víra tvoří jen násilí a mstu. Jako ateista nechápu, proč jejich víra musí lidi rozdělovat a nemůžou žít šťastně vedle sebe v pokoji a míru.
Kniha s velmi smutným dějem, dostalo mě to. Nedokážu pochopit, jak mohou lidé, kteří zažili takové utrpení jako zažili (holocaust) se úplně stejně chovat k lidem dalším. Lidé umí být zbytečně krutí a na světě je až moc zla...toto jsem si z této knihy odnesla.
Každopádně doporučuji přečíst, protože je to pohled z jiné strany na danou problematiku a jsem ráda, že mi tato kniha byla zapůjčena a mohla jsem tímto rozšířit své povědomí.
A poplakala som si....veľmi krásny a aj moc smutný príbeh viac generácii jednej rodiny. Všade len pomsta, vojna, utrpenie..... :-(
Ptám se, kdo umí vidět a cítit realitu v barvách? Kdo vidí i druhou stranu mince? Tolik tryskajících emocí v jedné knize, jsem doposud nepotkala. Slzy v očích a uvědomění si, co nám vlastně chybí?
Příběh jedné palestinské rodiny, která přišla o svůj domov, o domov, který budovaly celé generace před nimi. Příběh o tom, co všechno znamená rodina, láska, přátelství a odvaha. Díky této knize jsem alespoň nepatrně nahlédla do konfliktu, který panuje mezi Palestinou a Izraelem. Osud Ámál i celé její rodiny jsem přečetla jedním dechem a určitě doporučuji dalším čtenářům.
Doporučuji každému, kdo nechce být ovlivňován jenom médii a rád by si na tento konflikt udělal trochu objektivnější náhled. Postavy v této knize a veškerá jména jsou sice smyšlená, nicméně popisované události se skutečně staly a uváděná místa skutečně existují. Takových osudů, jež jsou popisovány v této knize, byly a jsou tisíce a tisíce i v reálném světě. Jsem ráda, že se o tom píše, že někdo dal těmto lidem konkrétní jména a prostřednictvím knihy se snaží přiblížit jejich životní příběh. V případě národa, který byl doslova odlidštěn, je to zvlášť důležité. Osobně bych tuto knihu klidně zařadila i mezi povinnou četbu...
Velmi zajímavá kniha, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Má to spád, napínavý (trochu drsný a smutný) děj, prostě paráda. Konečně jsem trochu pronikla do problematiky "Palestina".
Proč mně tato kniha zaujala ? Občas si čtu knihy o lidech ,kteří jsou úplně jiného vyznání a jsou z jiného kousku světa .V poslední době mne zaujala právě tato kniha .Je velmi silná a poutavá .Druhá světová válka byla velmi krutá a hlavně židé byli ti ,kteří o hodně přišli a hodně se vytrpěli .V této knize se zmiňuje ,jak si židé s pomocí jiných zemí si nárokuji Izrael ,jako svojí zemí a vyhánějí Palestince z území ,kde po celá staletí žili .Nenávist plodí nenávist .Násilí zase jenom násilí .Jsme jen loutky v moci jiných a silnějších ? Protože to je to co ve mně tato kniha nechala .Podívejme se na to co se děje dnes .Je to otázkou času kdy bude další válka ,která nám bude blíž ?
Štítky knihy
Izrael Palestina ságy okupace palestinských území palestinská literatura
Tohle byl hodně silný příběh. Přiznám se ke své ostudě, že o konfliktech mezi Palestinci a Izraelci jsem věděla jen omezené množství informací (co jen tak člověk občas zaslechne ze zpráv), ale tohle mne donutilo si dohledat detailnější informace. Kniha sama o sobě je velmi čtivá, na řadě míst mne hodně zasáhla, dojala a já se vlastně díky ní dozvěděla řadu nových věcí. Rozhodně mohu doporučit.