Brieždenie v Dženíne přehled
Susan Abulhawa
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/167696/briezdenie-v-dzenine-167696.jpg
4
191
191
Jednouchá palestínska rodina Abulhidžovcov žije v malebnej dedinke a z generácie na generácie im zabezpečujú živobytie olivové háje. Po vzniku štátu Izrael (1948) však stratia domov a pôdu a dostanú sa do utečeneckého tábora v Dženíne. Čo ako túžia po domove, kruté dejiny ukážu, že návrat na pôvodné územia sa pravdepodobne nikdy neuskutoční. V tábore prichádza rodina o malého chlapca. Unesie ho izraelský vojak a vychováva ho so svojou neplodnou manželkou podľa židovských tradícií. O sedem rokov sa v rodine Abulhidžovcov narodí malá Amál, no zakrátko sa z nej stane úplná sirota a vyzerá to tak, že v živote ju nečakajú nijaké radosti. Nádej sa mieša s bezmocnosťou, nenávisťou, pochybovaním o spravodlivosti. Mladosť v sirotinci, štúdium a život v Amerike i návrat strateného brata však Amál dodajú silu a chuť zvládnuť aj tragické udalosti v osobnom živote. Nešťastie však spôsobia ďalšie politické udalosti. Láska, krátke šťastie a vášeň sa zmenia na popol a hrdinku drží pri živote len povinnosť postarať sa o malú dcéru. Brieždenie v Dženíne je pútavým rozprávaním o trpkom osude štyroch generácií jednej palestínske rodiny počas viac ako šesť desaťročí trvajúceho izraelsko-palestínskeho konfliktu. ... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , Ikar (SK)Originální název:
Mornings in Jenin, 2010
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Brieždenie v Dženíne. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (53)
Famózní kniha o pravdě. O krásné zemi, která byla lidem ukradena. Jedna z nejlepších knih mého života.
Nehodnotím literární úroveň, ale jako dobové svědectví, jak žili a žijí Palestinci ve své vlasti. V záplavě izraelské literatury, která u nás naprosto jasně dominuje, a v jednostranně tendenčních zpravodajstvích z této nešťastné země, je kniha palestinské autorky velmi cennou reálií. Jiným slovy: Palestinci jsou také lidé, kteří umějí milovat a mají smysl pro spravedlnost. Ostatně, žili ve své zemi 1500 let víceméně v poklidu, muslimové i křesťané. Dlouhodobá nespravedlnost je dohání k zoufalství. To vše na příbězích čtyř generací, velmi dobře vyjadřuje Susan Abulhawaová, která ví, o čem mluví...
Naprosto výstižná pasáž recenzce Malé velké knihomolky: "Zarážející pro mne byla krutost Židů vůči Palestincům. Ti samí Židé a jejich potomci, kteří prchají před hrůzami Hitlerova režimu, jsou těmi samými, kdo pak krutě ubližují Palestincům. Přiznám se, že to bylo pro mne dost šokující to číst. Myslím, že zrovna tenhle motiv je jedním z tahounů knihy a hlavně je to podle mne tím přesahem, který kniha nabízí. Řada věcí zde nutí člověka k zamyšlení a přehodnocování toho, kdo je vlastně ten zlý, na čí straně je pravda, kdo je v daném konfliktu ten v právu".
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Brieždenie v Dženíne v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 241x |
| ve Čtenářské výzvě | 33x |
| v Doporučených | 30x |
| v Knihotéce | 132x |
| v Chystám se číst | 140x |
| v Chci si koupit | 27x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Izrael Palestina ságy okupace palestinských území palestinská literatura
Úlovek z dobročinného bazaru, který bych si po přečtení byla bývala moc ráda nechala, i to místo na tuhle knížku bych někde vyštrachala... jenže je třeba, aby si ji přečetlo co nejvíc lidí.
Žijeme v podivné době. Na jedné straně máme jásat nad davy uprchlíků z jiných zemí a kultur, kteří proudí do Evropy anonymně, často bez dokladů, s cílem získat svůj díl z blahobytu globálního severu, avšak ne již tolik svojí prací k tomuto blahobytu přispívat. Na straně druhé máme schvalovat bombardování jiných uprchlíků, kteří měli jen tu smůlu, že se narodili v Palestině a že se kdysi mezinárodní společenství rozhodlo, že v této oblasti – a nikde jinde – bude židovský stát. Protože je to historické území Židů. Jenže to území nikdy nebylo jenom jejich. A už dlouho nebylo jejich vůbec. A tak začal experiment s názvem Izrael. Hodně krvavý experiment...
Představte si, že by k nám s posvěcením OSN a světových mocností dorazili příslušníci nějakého národa, který by trval na tom, že tu žil před mnoha staletími a že na tuto zemi má nárok. Že se máte vystěhovat ze svého domu, nechat vše, tak jak je, že si smíte vzít jen několik málo osobních věcí. A na zbytek života byste skončili v nějakém provizorním táboře. Neměli byste pocit, že se děje bezpráví? Nechtěli byste svoji zem získat zpět pro sebe a pro své děti? Třeba i silou?
Neomlouvám terostistické útoky, které se dějí vůči Izraelcům. Zároveň se ale nemůžu zbavit dojmu, že Západ a Izrael si ty teroristy tak trochu vychovali sami. A nejen v Palestině. Je smutné, že nakonec za vše zaplatí obyčejní lidé, kteří by se nejspíš, alespoň kdysi, když to všechno začalo, dokázali mezi sebou domluvit.
Palestinec je dle západního narativu terorista, zatímco uprchlík z Afghánistánu, Nigérie, Súdánu a mnoha dalších zemí Asie a Afriky je uprchlík a nikdo se ani neodváží zkoumat, jestli není příslušníkem organizace Al-Kaída, Boko Haram či jiného teroristického uskupení. A tak je dle všeho správné v případě prvním ostřelovat tábor civilního obyvatelstva, ve druhém pak tolerovat vše, co do Evropy příchozí uprchlíci provádějí domácímu obyvatelstvu, včetně násilných trestných činů.
Žijeme v podivné době... jakobychom ztráceli srdce i zdravý rozum. Kniha Jitra v Dženínu dává nahlédnout do srdcí Palestinců – i do podmínek, v jakých i dnes mnozí žijí. Nikdo z nás by si tak žít nepřál. Skutkem křesťanské lásky není posílat nové a nové zbraně k nastolení míru. Někdy stačí pochopit. Ozvat se a nesouhlasit. Zastat se těch, kteří jiné zastání nemají.