Buď rád, že nic nemáš
Igor Indruch
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/467822/bmid_bud-rad-ze-nic-nemas-OA9-467822.jpg
5
12
12
Mojmír. Chtělo by se napsat, že Mojmír je „kluk jako každý jiný“, ale není to tak docela pravda. Je zdravý, dobře rostlý a nemá žádné fyzické či mentální postižení ani nadpřirozené schopnosti, a přece se od většiny svých vrstevníků něčím liší. Žije totiž se svou invalidní matkou na ubytovně pro sociálně slabé. Právě je mu deset let. A je plný závisti a nenávisti. Nenávisti k celému světu. Jeho máma nemůže za to, že nemůže pracovat. Tak proč musí s Mojmírem bydlet na hnusné ubytovně? Proč nemá Mojmír všechny ty krásné věci, které mají jeho spolužáci, co se mu vyhýbají a posmívají? A tak Mojmír přemýšlí hlavně o tom, jak si nějaké hezké věci opatřit. Je ochoten udělat pro to prakticky vše. A tím to všechno začne. No, to vám právě už neprozradím. Ale bude tam něco o vztahu syna k matce. Něco o kamarádství. Něco o lásce. Něco o zradě a pomstě. A pár dalších věcí. Chtěl jsem poukázat, mimo jiné, na to, že prostředí, do kterého se narodíme, si nevybíráme. A cesta z některých situací není snadná. Každému osud namíchá ty karty jinak. A někdy je to stigma natolik silné, že ať se člověk snaží sebevíc, neustále na to znova a znova naráží. Stejně jako na různá traumata, která mu to způsobuje. Hlavní hrdina vám možná nebude vždy sympatický. Možná vás bude chvílemi i štvát. Ale dejte mu šanci.... celý text
Přidat komentář
Člověk si při čtení uvědomí, co vlastně všechno (ne)má a na dost věcí si stěžuje, byť jsou to malichernosti.
V příběhu se řeší komplikované vztahy, život chlapce a jeho invalidní maminky na ubytovně, špatné vzpomínky na otce a minulost celkově, vděk za teplou polévku navíc ve školní jídelně a nějaké to ovoce z kontejneru.
Příběh se mi přes tohle těžké téma četl dobře a díky tomu, jak to autor podal, tak knížku nešlo odložit. Určitě si jí nechám v knihovně a jednou se k ní zase vrátím. A vyhledám od p. Indrucha i jeho další knížky. 5*
Myslím, že mám nového oblíbeného autora, protože co jsem zatím měla čest číst, tak byla pecka vedle pecky.
Příběh kluka z ubytovny, komplikovaných vztahů, touhy po tom, co děti a celkově každý chceme, a zoufalství, že to nemáme. Ale kdo nic nemá, nic neztratí, že?
Knížka se i přes těžké téma čte poměrně lehce a slupla jsem ji za dva dny.
Opravdu mě bavilo, jak autor dokázal vykreslit vztahy mezi postavami, popsat myšlenkové pochody Mojmíra a vystavit příběh.
Tohle se poměrně těžce hodnotí bez spoileru, ale kdo si chce přečíst knížku, která poukazuje na složitost vztahů, nespravedlnost života, ale i naděje - tohle je pro vás.
Já jsem Mojmírovi moc fandila a rozhodně se ke knize vrátím. Protože to, že se narodíme do něčeho, za co nemůžeme, to je svatá pravda, ale vždy si z toho můžeme něco vzít a vyjít silnější.
Knihu bez debat doporučuji. Tohle se povedlo.
Kniha, kterou nešlo odložit. Kniha o klukovi z ubytovny, o jeho životě, ztrátách i výhrách.
Jako Igorova fanynka musím tuhle nejnovější knížku ocenit právě pro milý charakter klasického českého trouby, který se nějak prokousává životem. Je to zajímavý příběh a kupodivu napsaný s takovou lehkostí a samozřejmostí, že se to dá shltnout naráz.
Autorovy další knížky
| 1994 |  Děti mrtvol |
| 1999 |  Mozkodlab: Fifíkovská variace |
| 2021 | Buď rád, že nic nemáš |
| 2021 | Ježek až sem a průběžně… |
| 2023 | Když si prdne myš... |
Téma ubytovna, jak to jako malý chlapec neměl jednoduché, toužil po tolika věcech, co nemohl mít a ostatní tak jednoduše měli byla srdcervouci. Moc se mi líbilo, jakým směrem se příběh ubíral. Co všechno ten malý chlapec Mojmír musel zažít, přežít, aby se z něj stal chlap, otec a jaké rány mu ještě život uštědřil.
Člověk si pak říká, jaké má štěstí, že nemusel chodit ke kontejnerum u obchodních domů, nemusel krást, chodit žebrat, ale měl vše, co se Mojmirovi zdálo neskutečné. Každý den teplé jídlo, dostatek vody, ošacení, ale je důležité, že měl maminku, která ho milovala nade vše. Zároveň se mi ale líbilo, že byl skromný, nepotřeboval toho tolika, jako dnešní děcka a i to má své kouzlo. Žijeme v dnešní době, kde si můžeme sáhnout a mít téměř cokoliv a zapřemýšlet někdy nad tím, zda je to skutečně třeba není na škodu.
Dávám 5/5!
Kniha se mi moc líbila a kdyby bylo pokračování, tak bych se vůbec nezlobila:)