Byznys
Martina Cole
Imelda Dooleyová ještě nikdy neměla takový strach. Dlouho si užívala života plnými doušky, ale teď je všechno jinak: otěhotněla a otec dítěte vyřešil celou situaci tím, že ji opustil. Zoufalou Imeldu ale nejvíce děsí představa, že by sdělila pravdu svému otci. Vždyť se ho bojí celé londýnské podsvětí! Poprvé v životě mu zalže, ale její lež spustí lavinu událostí......................... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2010 , DominoOriginální název:
The Business, 2008
více info...
Přidat komentář
Martina opět nezklamala. Krásná porcelánová panenka se nějak dostane někam kde nechce být a tak kolem sebe kope a čeká že si svět sedne na zadek. Už by děvče tohle téma mohlo opustit a zkusit své Soho uchopit trošku jinak. Kniha se čte dobře, jen ten příběh je takový... nezáživný.
Knihy od této spisovatelky mě bavily. Tato mě nudila, podle mě zbytečně natahovaný příběh... A vlastně se ani nic moc nedělo, dalo by se shrnout do povídky.
První kniha, kterou jsem od autorky četla a líbila se mi. Taková ta kniha, která neurazí, je příjemná.
Když jsem četla její Psance, byla jsem docela nadšená. Ale s dalšími jejími knihami jsem poznala, že vlastně píše pořád dokola to samé - gansterské prostředí a opakuje se. Takže Byznys jsem jen nakousla a odložila a tak nějak už se po ní pídit nebudu.
První kniha kterou jsem od ní četa, a přesto že se některé věci opakovaly jseml jí přečetla jedním dechem jsem zvědavá na další knihy této autorky.
Začala jsem knihu číst a nejprve mě vůbec nezaujala a odložila jsem jí. Protože to ale nedělám moc často, tak jsem se k ní vrátila a začetla se a pak už ro šlo velice dobře. Knížka se rozjela a byla zajímavá a hezká. Je to moje první kniha od této autorky a určitě ne poslední. Opravdu hezká kniha.
Zatím snad nejhorší kniha, kterou jsem kdy četl. Minimum přímé řeči, žádný spád, žádná zápletka, neustálé opakování téhož. Nuda od začátku do konce.
Taky jsem byla zklamaná. Násilí a drogy sice tématem téměř všech knížek Martiny Cole, ale tady tomu chybělo více děje a napětí.
Jedna z nejslabších knih, co jsem od ní četla. Přišlo mi, že neustále opakuje to samé dokola. Imeldiny vlastnosti tam popsala snad desetkrát dokola a stále ty stejné fráze. Možná je to tím, že jí mám už očtenou a že jsou její knihy téměř stejné. Pokud se někomu tato knihy líbila doporučuji spíše sáhnout na její starší knihy, jsou mnohem lepší
Historie jedné rodiny z podsvětí v průběhu několika desítek let. No, co na to říct. Myslím, že kdyby byla kniha polovičního rozsahu a obohacena větším množstvím přímé řeči, dalo by se mluvit o zajímavém čtení. Forma vyprávění bez většího množství dialogů a neustálého opakování téhož, byť za jiných okolností, již po první čtvrtině dost nudí. Ano, víme, že Imelda je mrcha, že Mary ji nesnáší, že Jordanna je zmatená, že Kenny je ještě malý, aby to všechno chápal. Základní fakta jsou čtenáři předhazována stále dokola. Nicméně se tímto způsobem a velmi pomalým dávkováním menších zvratů autorce daří udržet čtenáře až do konce. Co kdyby to náhodou konečně "ožilo"? Přijde mi, že je to takový naivní pokus navázat na nepřekonatelného Kmotra.
Imelda má velký strach.
Tak veliký ještě neměla, takže se nemůžeme jako čtenáři divit, že panikaří. Žila naplno, náhle je těhotná, muž prchá, a netrápí ji ani tolik samota a že je samoživitelka, ale až řekne dítěti kdo je jeho otec!
Lhát Imelda neumí, takže musí s pravdou ven.
Autorka možná více než jiní, píše pořád jednu a tutéž knihu. Je to hlavně o rodinných vztazích a, aby to mělo správné grády, jsou to rodiny vesměs zločinecké, živící se organizováním prostituce, prodejem drog a dalšími svinstvy, vraždy nevyjímaje. Bohužel to místy nudí, protože popisy různých pocitů těchto hajzlů jsou příliš rozvleklé. No nic, čtenáře si již tato autorka jistě našla, i já si přečtu další její romány.