Čachtická paní
Jožo Nižnánsky
Čachtická paní série
1. díl >
Příběh Alžběty BÁTHORYOVÉ, který věrně popsal Jožo Nižnánsky v románu ČACHTICKÁ PANÍ, se odehrává na rozhraní 16. a 17. století a čerpá ze skutečných událostí. Děj je nabitý nejen zajímavýmí a dobovými fakty, ale je především napínavým, až detektivním čtením. Hnací silou děje je nekonečná, chorobná touha čachtické paní být za každou cenu mladá a krásná. Tato touha byla příčinou zmaření životů mnoha nevinných mladých dívek. Jde o znamenitý horor napsaný v době, kdy tento termín ještě zdaleka v literárním slovníku neexistoval. V románu jsou pravdivě zachyceny smutné doby, kdy život poddaného člověka neměl žádnou cenu. A jak už to tak bývá, kruté čachtické paní pomáhaly lidské kreatury typu Ficka, které jí byly ze strachu zavázány slepou poslušnosti. Čtenář na 512 stranách prožije vedle napínavého dobrodružství nezištnou lásku, nenávist, zradu, zklamání i závist.... celý text
Přidat komentář
Velice drsný příběh.... Tak nějak většina z nás už o Čachtické paní slyšela a představovala si, co se na jejím sídle dělo, ale realita je daleko horší...
Čachtickou paní jsem četla s údivem a takřka jedním dechem. Tak krvavý příběh plný násilí a krutosti jsem přeci jen nečekala. Na druhé straně jsem fandila zbojníkům a přála štěstí lidem, kteří si jej zasloužili. Pěkně drsná pohádka s dobrým koncem:)
Čachtice jsme samozřejmě navštívili, stejně jako Beckov, Tematín, Trenčín, Strečno... Máme ten kraj kolem Váhu moc rádi.
Kniha je skvělá. Dovídáme se, jak na počátku 17. století vypadal život v Čachticích, kde vládla krutá grófka Alžběta Báthoryová.
Kniha je fikce, není napsána podle přesných historických událostí. Ale i kdyby byla pravda jenom malá část, tak to byl děs a hrůza.
Při návštěvě těchto hradů na mě úplně dýchá historie. Přesně si dovedu představit, jak tam po nádvoří pobíhá Ficko a v okolních lesích se ukrývají zbojníci.
Kniha byla poprvé vydána v roce 1932, a tedy všechna čest panu Nižnánskemu, je napsána skvěle, čte se úplně sama. Možná tomu pomohl i slovenský originál.
Čítala som v období, kedy do kín prišiel nový film o Alžbete Báthoryovej a ponúkol iný pohľad na tento mýtus. Nižňánsky sa mi silne spojuje s Beňovským, ktorý je tak trochu náš hrdina (bol väznený na Ľubovnianskom hrade), ale Čachtická pani sa mi páčila ešte omnoho viac. Prilepila som sa k stránkam a bola zvedavá na vývoj udalostí, na ich pozadie, na historické súvislosti. Príbeh je veľmi dobre vystavaný a obohatený o informácie o živote ľudu i o šľachtickej spoločnosti tej doby a jej manieroch, čo mnohé vysvetľuje, spolu s poverami, umením, vojenskými potýčkami, dohodnutým manželstvom atď atď. Rovín rozprávania je tam hodne a dovoľujem si tvrdiť, že každý čitateľ si svoju nájde.
Tato kniha z mé knihovny, kolem které jsem roky chodil , se ukázala jako skvělá kniha. Vůbec bych to ani neodhadoval, jak mě román o hraběnce Báthoryové takto chytne. Celý obsáhlá kniha se krásně a plynule čte a čtenář doslova hltá hraběnčiny pomocníky i tvrdé zbojníky na opačné straně. Od spisovatele Joža Nižnánského si jistě ještě budu muset něco přečíst. Určitě aspoň volné pokračování čachtické paní a to Ženu dvou můžu.
Uf...toto opravdu silná káva. Když má někdo moc, prostě mu projde i toto. Příběh jako takový dobrý, ale víckrát ho asi číst nebudu.
3.5 z 5.. Po prvotnim nadseni moje nalada pri cteni opadavala, protoze to bylo pak porad dokola, chytili, osvobodili, chytili, osvobodili atd..
No to byl krvavý masakr, velmi čtivá kniha, která mě vtáhla do děje od samého začátku.. žasnu nad krutostí lidí a nepřestávalo mě překvapovat jak podlý a lstivý mohli být .. mučení bylo, tak nelidské, že si to neumím představit ani v těch nejhorších představách
Nad příběhem Alžběty Nádasdy, rozené Báthory, se vznáší mnoho otazníků. Skutečně mučila a zabíjela služebné? A pokud ano, byla hnána zvráceností nebo trpěla duševní nemocí? Někteří historici považují celou kauzu za vykonstruovanou uherskými šlechtici, kteří se chtěli zmocnit Alžbětiných pozemků. V příběhu této hraběnky existuje řada mýtů a spekulací, její odsouzení vedlo k vytvoření legendy o krvavé hraběnce.
Asi nejznámějším románovým zpracováním života hraběnky Báthory je u nás kniha Čachtická paní. Jožo Nižnánsky zvolil verzi, kde je Alžběta ve své posedlosti mládím a krásou krutou vražedkyní. Sepsal obsáhlý, dějově bohatý příběh plný nejen krutosti a intrik, ale i přátelství a lásky, plný překvapivých zvratů. Pro čtenáře je také krev a zvrácenost mnohem chytlavější než kdyby psal o nějakém intrikaření šlechticů.
Poprvé jsem knihu četla velmi dávno a teď jsem do ní nahlédla v rámci úklidu ve své knihovně znovu. Tohle románové zpracování známého příběhu už patří mezi klasiku.
Všimla jsem si, že někteří čtenáři berou vše co je v knize jako fakt a neuvědomují si, že toto je román nikoli literatura faktu a události zde předkládané nemusí být pravdivé. Jako román je to ovšem bezesporu zajímavé a místy poutavé počtení. Bohužel to občas připomíná trochu červenou knihovnu, ale to může být i dobou, kdy to bylo napsáno, je to už dávno a tehdy se přece jen psalo jinak.
3,5*
V rámci Čtenářské výzvy jsem si knihu vypůjčila v knihovně rodičů a opět po téměř 20 letech přečetla. Kniha mě stále bavila.
Knihu jsem četla před mnoha a mnoha lety a oprášila ji jen kvůli čtenářské výzvě. Příběh je psaný poutavě a uvěřitelně.
Stejně jako mnoho jiných čtenářů mě k přečtení knihy přiměla letošní výzva, i když jsem o knize věděla dlouhá léta.
Příběh Alžběty B. tzv. Čachtické paní byl autorem sepsán velice čtivou formou. Postupně nás seznámí se samotnou paní, jejím oddaným služebníkem Fickem a nejvěrnějšími služkami, které neváhaly vykonat pro svou paní cokoliv, ačkoliv se to vymyká lidskému chápaní.
Kniha má hned několik hlavních postav, z nichž každá z nich má co do činění z Čachtickou paní. Také se zde vyskytuje velké množství vedlejších postav, musím se přiznat, že ke konci knihy jsem se v nich už poněkud ztrácela.
Autor však velmi sugestivně popsal charaktery každé z postav a události, které se mohly odehrát před dávnými časy.
Napínavý, drsný příběh. Poutavé čtení, zajímavé líčení událostí, šťavnaté a uvěřitelné postavy.
Přečteno kvůli čtenářské výzvě, každopádně jsem rád, že jsem se ke knize dostal... O Alžbětě Báthoryové jsem toho věděl málo, proto pro mě byla většina informacích nová. Byl jsem příjemně překvapen autorovým stylem psaní, který i do této temné části historie byl schopen vložit humor a odlehčení. Moc se mi líbilo, jakým způsobem popsal čtenářům postavy, které byly velmi uvěřitelné a lidské. Kniha je velmi napínavá, skoro jsem ji nemohl odložit.
Knihu Čachtická paní jsem četla několikrát již dávno. Je to psáno většinou na základě skutečných událostí. " Legenda má mnoho tváří "
Líbí se mi také film Bathory , který natočil Juraj Jakubisko.
Četla jsem jako teenager, podruhé kolem 25-ti, teď ve věku 40+. V každé životní etapě mě šokovalo, oslovilo, zaujalo něco jiného. Stojí za přečtení.
Bylo mi tak dvacet a tuto knihu jsem přečetla několikrát.Vžila jsem se do té doby dokonale. Na internetu jsem používala nick bathory. Poslouchala metalové Bathory a Xiii století a toužíla navštívit Čachtice. Po mnoha letech mě kniha pořád baví, od autora jsem přečtla i jiné, metal pořád poslouchám a Čachtice navštívila také. To jediné mě zklamalo, zakonzervovaná zřícenina a žádný genius loci...
Čteno podruhé v rámci výzvy.Já se vážně nemohla začíst a prokousávala se tím horko těžko.Ve 14 letech jsem ale byla nadšená.Našla jsem ji na půdě.Celou knihu si babička složila a vystříhala z novin,kde Čachtická paní vycházela na pokračování .Dnes ale hodnotím přísněji,v mnoha ohledech mi to přišlo naivní a o mnohé náhody tu není nouze.Občas jako v Pytlákově schovance :))
Štítky knihy
zfilmováno 17. století Alžběta Báthory, hraběnka, 1560–1614 16.-17. století sadismus Slováci a Maďaři Uherské království krev slovenské pověsti mučeníAutorovy další knížky
1971 | Čachtická paní |
1971 | Žena dvou mužů |
1993 | Právo první noci |
1992 | Lásky Žofie Bosniakové |
2008 | Cholera |
Alžběta Nádašdyová byla hraběnka z rodu Báthoryů odsouzená za sériové vraždy díky níž vznikla legenda o „krvavé hraběnce. Ponurá záležitost nahánějící čtenáři husí kůži. Navíc podle skutečné události.