Čachtická paní
Jožo Nižnánsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/129075/cachticka-pani-129075.jpg
4
1949
1949
Čachtická paní série
1. díl >
Příběh hraběnky Báthoryové, který tak pravdivě a věrně popsal Jožo Nižnánsky v románu Čachtická paní, se odehrává na rozhraní 16. a 17. století a čerpá ze skutečných událostí. Děj je nabitý nejen zajímavými historickými a dobovými fakty, ale je především napínavým až detektivním čtením. Vyvrcholením děje je nekonečná až chorobná touha čachtické paní být za každou cenu krásnou. Tato touha byla příčinou zmaření životů mnoha nevinných a mladých dívek.... celý text
Přidat komentář
Velmi zajímavá a čtivá kniha.Cetla jsem ji již před mnoha lety a nyní kvůli ČV.
Knihu jsem četla kdysi v rámci povinné četby ve škole a díky CV jsem se k ní vrátila. :-)
Každý rok se snažím splnit si nějakou tu klasiku, kterou jsem měla číst na střední škole. Teď bych si teda nejraději dala do zubů, že jsem toto dílo odsunula a dala přednost jiným. Ano, tato kniha si zaslouží plnou pozornost a je krásným i temným románem ze středověku. Děj se odehrává především v Čachticích a přilehlém okolí a popisuje sadistické rozmary zdejší hraběnky. Tento román má spád i vše co byste v něm čekali... Dobro a zlo, lásku a nenávist, atd. Má to říz, má to spád a je to více než dobře čtivé. Text jsem tentokrát i částečně poslouchala, neboť jsem se s ním nebyla ochotná rozloučit, ani při únavě očí. Audiostopáž kterou jsem měla k dispozici namluvila Heda Čechová, což bylo velmi příjemné neboť jako hlasatelku jsem ji měla opravdu ráda.
Po pěti letech (ČV´18) návrat k autorovi a opět jen kvůli splnění ČV (děj v 16.stol.), protože jinak by se mi to nechtělo číst, i tak některé (nemálo) pasáže přeskočeny. Snad se mi podaří najít „jemnější“ knihu, přece renesance nemohla být jen „tvrdá“
Potřetí, tentokrát posloucháno v audiotéce.
Bylo to pro mě stejně napínavé jako poprvé v roce 1992 a podruhé v roce 2008.
Čekal jsem syrově zpracované, hrůzostrašné drama, místo toho jsem dostal zbojnickou pohádku. Jasně dané zlo, jasně dané dobro. Nic hrozného se v knize nestane a pokud ano, tak je to podané jen jako vzpomínka z minulosti nebo je tak pácháno na záporných postavách. Hodně diskutabilní zpracování tohoto tématu. Děj je navíc doslovně popisný. Všechno je podáno do posledního písmene, nic není ponecháno na fantazii čtenáře. Vyjma několika málo pasáží s pocity postav chybí jakákoliv lyrika. Čachtický hrad leží v nádherné přírodě Bílých Karpat, ale to je v knize téměř opomenuto, nevyužito. Co naopak musím autorovi pochválit, je podařený konec, kdy celá kniha dostává grády a stránky začíná konečně prosycovat i trochu té hrůzy. Jako oddechové čtení dobré, ale víc od knihy nečekejte.
Knihu jsem vytáhla před mnoha a mnoha lety z rodičovské knihovny a na tajňačku přečetla, teda spíš zhltla v době, kdy nebyl nikdo doma. Byla jsem nadšená, věřila jsem,že hraběnka byla bezcitná mrcha, přesto mě její život fascinoval. Hraběnku jsem si představovala všelijak, ale rozhodně ne tak, jak vypadala v Jakubiskově filmu.
Tohle by mělo být na seznamu povinné četby pro studenty SŠ. Začínající čtenáři potřebují vědět, že knihy jsou vlastně fajn, nikoli staronudná šepleť jako třeba Babička od Němcové, která vyloženě demotivuje číst cokoli dalšího.
Čachtickou paní nelze vůbec srovnávat s filmovým zpracováním Bathory, kde si jen naivní režisér Jakubisko nedokázal připustit, že by jeho slovenská rodačka byla schopná být vraždícím monstrem a podle toho i ten film "zprasil".
Knihu som čítal veľmi dávno. Možno aj 15 rokov dozadu. Ale meno ako Ficko mám stále pred očami. Zaujal ma hlavne motív knihy a "reálna" povaha príbehu. Je to taký slovenský klenot. Krvavá rozprávka ako od Dobšinského.
Těžko říct kolika faktům a obviněním proti hraběnce se při psaní knížky v r. 1932 chtěl autor držet. Jožo Nižnánsky se chopil příběhu hraběnky Báthoryové, tak jak si žádájí čtenáři. Přibarvený, děsivý, historický příběh napsal poutavě a dýchá z knihy ono období středověkého čarodějnictví a uherského drancování.. Podle všeho jedna z nejbohatších šlechtičen té doby trpěla určitým druhem sadismu, kolika zločinů se na mladých dívkach dopustila se nikdy nedozvíme, a taky kdo měl největší zálusk na její obrovský majetek, který se jí podařilo nakonec ochránit a odkázat svým dětem...Jinak kvalitní počtení.
Dobrodružná červená knihovna, zasazená do hororového prostředí. Horor: po této stránce nemám nic, co bych knize mohla vytknout. Prostředí ve kterém se příběh odehrává je opravdu děsivé. Kniha je dobře a poutavě napsána a napětí příběhu má stoupající tendenci. Kdyby se pan Nižnánsky držel pouze hororu, tak bych nejspíš knihu hodnotila velmi vysoko. Dost možná by se dostala až mezi ty které doporučuji. Leč se tak bohužel nestalo. Dobrodružství: veškerá střetnutí mezi pandury a zbojníky mi v této knize připomínají našeho zbojníka Rumcajse a jeho bambitku naládovanou šiškami. Vzhledem ke století ve kterém se příběh odehrává to působilo vyloženě trapným dojmem. Romantika: bylo jí moc a byla velmi nevěrohodně podána. Veškerá vzplanutí jsou zde popisována jako zalíbení na první pohled. Jednou proč ne. Ale pětkrát? Nevěrohodné, hloupé a trapné. Je mi moc líto, že tak vynikající téma bylo patrně znehodnoceno snahou o sepsání knihy pro co nejširší čtenářskou obec. Audioknihu, která je velmi dobře ozvučená, načetla paní Simona Postlerová. Její barva hlasu je mi velmi nepříjemná a proto audioknihu tentokrát hodnotit nebudu. Bylo by to z mé strany, až příliš subjektivní hodnocení.
Naprosto se oprostím od původu hraběnky, historických faktů a budu vnímat prostý příběh... Aspoň to jsem si říkala, když jsem knihu otevírala. Nešlo to dodržet. Kniha byla jen místy lehce nezáživná a zdlouhavá, jinak čtivý příběh, byť místy lehce fantastický a neuvěřitelný. Historická fakta pominu, protože toho byla spousta napsána toto není literatura faktu. I když pár odchylek od reality jsem našla, nebylo to nic dramatického a až budu mít náladu na historický román z našeho blízkého okolí, sáhnu po této knize.
Celý kraj se třese strachem, je to nemoc zlá
lidé hlavy sypou prachem, když se podívá
Dívky mizí v bráně hradu, jako v tlamě lva
podobá se zlému hadu, když se podívá
Countess Bathory...
Odmítám historické zpochybňování, spiknutí a intriky! Alžběta musí zůstat vražedkyní, krvavým upírem a inspirací pro mistry děsivých knih, filmů a hudby!
Jedna z mých nejoblíbenějších knih.Krásný příběh prostě top.Vracím se k ní již od mládí.Vždy mě z ní mrazí.
Tento příběh ve mně vyvolával pocit napětí, znechucení i zadostiučinění. Nemůžu hodnotit věrohodnost příběhu, ale kniha se mi moc líbila.
Styl psaní a atmosféra je u této knížky na vrcholu. Jedna z nejlepších knih, kterou jsem četl. Absolutně se to nedá srovnávat s filmem od Jakubiska, který asi jen nedokázal překousnout, že Báthoryová ze Slovenska byla největší vražedkyně všech dob, a tak si nasadil růžové brýle...
Kniha o hraběnce Báthory je psaná velmi poutavou formou, dobře se čte. Atmosféra je napínavá a protkaná takřka horrorovými prvky. Nedílnou součástí jsou intriky, ale také romantika.
Knížka na mne zapůsobila a autora za toto dílo velmi obdivuji.
Štítky knihy
zfilmováno 17. století Alžběta Báthory, hraběnka, 1560–1614 16.-17. století sadismus Slováci a Maďaři Uherské království krev slovenské pověsti mučení
Autorovy další knížky
| 1971 |  Čachtická paní |
| 1971 |  Žena dvou mužů |
| 1993 | Právo první noci |
| 1992 | Lásky Žofie Bosniakové |
| 2008 | Cholera |
Opravdu skvěle napsáno. Zanechalo to ve mně hodně pocitů a jen tak to z hlavy nedostanu.