Café Groll
Jan Štifter
https://www.databazeknih.cz/img/books/32_/320823/bmid_cafe-groll-R5S-320823.jpg
4
483
483
Originální a čtivá novela o mladém lékaři, který dostal na starost lékařský dohled nad lehkými dívkami v prvorepublikových Českých Budějovicích. Rok 1920. Mladý lékař Rudolf Slíva plánuje otevřít ordinaci a zahájit svou praxi. Mezi zavedenými lékaři však není vůbec jednoduché se prosadit, nováček tedy nastupuje na uvolněné místo lékařského dohledu nad dívkami z veřejných domů. Z popisu práce brzy osobně pozná všechny místní podniky i prostitutky, které v nich pracují. Nejvíce času ovšem tráví v jednom podniku – Café Groll v Kasárenské ulici s vyhlášenou kurtizánou Annou Václavíkovou. Ta záhy změní nejen jeho život, ale zasáhne do osudů dalších slečen i samotné madam. V novele Jana Štiftera se v atmosféře prvorepublikových nevěstinců odehrává souboj zkušeností a prožitků se skutečností a pravdou, která je často jen zdánlivá, protože nikdy nevíme všechno.... celý text
Přidat komentář
Rok 1949. Stárnoucí lékař a malíř Rudolf Slíva vzpomíná na svou lékařskou praxi z počátku 20. let minulého století, kdy měl na starosti českobudějovické prostitutky. V jeho reminiscencích stále figuruje největší vyhlášená kráska Anna Václavíková. Do vzpomínek se mísí i Rudolfova přítomnost, čili poúnorová doba, v níž dochází ke společenským a politickým změnám a Slívům je odebrán jejich vlastní dům s tím, že se do něj nastěhují cizí nájemníci. Rudolf i přes varování přátel nevěří, že je čekají zlé časy.
Novela má překvapivou pointu, která mně osobně připadala malilinko přitažená za vlasy, nicméně to, že byla naprosto nečekaná, jí nemůžu upřít.
Líbí se mi, jak Jan Štifter píše, jak umí vystavět příběh a jakým stylem ho vypráví, dokáže vyvolat příjemnou a nostalgickou náladu. Mrzí mě, že nepíše příběhy ze současnosti, ty bych si přečetla s velikou chutí. Velmi se proto těším na stále odkládaného Sběratele sněhu, tam jsou linie historické provázány s linií naší současnosti.
Ještě doplním, že grafická úprava knihy je opět nádherná, což je pro edici Tvář nakladatelství Vyšehrad typické.
P. S. Jihočeské divadlo uvedlo premiéru divadelní hry na konci loňského roku, bohužel proběhla kvůli koronavirovým opatřením pouze online.
Milé čtení, které vás zavede do prostředí nevěstinců. Mohli bychom očekávat hrubší vyjadřování, ale to tady není. Příběh příjemně plyne až ke svému rozuzlení...
Vydání je doplněno zajímavými ilustracemi Ondřeje Dolejšího, které příběh hezky doplňují.
Pěkné. Srovnatelné se Sběratelem sněhu. Více se mi od autora líbilo Světlo z Pauliny.
“Některé věci se nesmažou,ani kdybyste je schovali do nejčernějšího kouta naší půdy.A i když je spálíte,stejně zůstávají uložené v hlavě. Zmizí až s námi.Až tady jednou nebudem.....”
Necelých 120 stránek sešitkového formátu přečtete během jednoho dlouhého zimního večera. Štifterův velmi pěkný, poetický jazyk – byť není archaický – vás lehce uvede do první poloviny minulého století, do světa červených luceren, prostitutek i jejich zákazníků. Ani k tomu nepotřeboval explicitní výrazy. Pohled ženského lékaře – hlavního hrdiny příběhu – je skutečně originální. A ještě více uvěřitelný, když se dovíte, že autor vycházel z reálného prostředí a historických dokumentů.
I když je Café Groll laskavější než Sběratel sněhu, přece autor nezůstal jen v „idylické“ první republice. Dění v Kasárenské ulici doplňuje druhou časovou linií – nástupem komunistů po druhé světové válce. I když Rudolf Slíva již dlouhá léta svou praxi neprovozuje, „jeho“ děvčata se mu připomenou.
Příběh popisující život budějovického nevěstice a zároveň osobní životní příběh doktora, který se o ženy lehkých mravů stará mě velmi potěšil. Štifter píše lehce, osobitě a od srdce. Pěkně zasazeno do dobových Budějovic. Milé. 4/5
Zajímavá doba dvacátých a čtyřicátých let, ještě zajímavější prostředí bordelů, dobré čtení! Jen by románu dle mého gusta slušelo ještě jednou tolik stran!
Jednohubka na odpoledne.
Styl Jana Štiftera mi sedí. Sběratel sněhu byl vážnější, tohle lechtivější téma je ale přesto popsáno s jakousi noblesou.
Každopádně obě tyto knihy, které jsem zatím od autora četla, mají atmosféru.
Nedokážu posoudit, nakolik je dobová atmosféra věrná, ale pro mě je prostě velmi uvěřitelná, přestože zvolený jazyk není vyloženě archaický.
Mám v pořadí Světlo z Pauliny, tak snad ani povídkami nebudu zklamaná.
Café Groll doporučuji jako krátkou oddechovku, ale i trochu pro zamyšlení.
První kniha od Jana Štiftra, kterou jsem přečetla a řadím si jej na seznam oblíbených autorů. Rozhdně umí psát! Výborně se to četlo, příběh zajímavý, moc se mi líbil ten kontrast prolínání idylických 20. let z prostředí budějovické smetánky a nevěstinců s obdobím nástupu komunistů po válce a znárodňováním. Kapitolka na závěr to vše krásně završila. Některé křivdy zůstanou zasety hodně hluboko a nedají lidem spát...Moc příjemné čtení!
Pane Stiftere, krasa jako vzdycky... Moc se mi libi Vas styl psani a umeni popsat “choulostive” veci mladezi pristupnym a pro me velmi poetickym zpusobem. Atraktivni pribeh s necekanymi zvraty a vtipnou pointou, i kdyz ta vtipnost mozna nebyl zamer.
Tento příběh se odehrává na začátku 20. století, kdy Café Groll byl legendární českobudějovický nevěstinec. Vzpomínáme na něj pohledem Rudolfa Slívy, který chce odhalit tajemství tehdejší nejkrásnější dívky Anny Václavíkové.
Po této knize jsem sáhla proto, že se mi neskutečně líbila autorova kniha povídek Světlo z Pauliny, ani tentokrát jsem nebyla zklamaná. Moc mi vyhovuje autorův styl psaní. Nevím, jak by ho nazvala, pro mě je to prostě „pěkně napsáno“, poetické, milé, čtivé. Hlavní hrdina Rudlof Vám přiroste k srdci a vy s ním prožíváte nejen milostné trable. Ač jednoduchý příběh, autor tam zvládl dostat i několik vážných témat a připravil pro mě absolutně nečekaný konec.
Poetické vyprávění o šantánech a první republice, novelka, která Vás určitě zaujme.
Zajímavý námět, který by si určitě zasloužil větší rozpracování. Dle mého soudu trochu škoda nevyužitého potenciálu. Závěr, myšlený zřejmě jako pomsta, byl také zbytečně zkratkovitý.
11,5 cm x 14,5 cm a 126 stran. Malá a útlá knížka, která mě mile překvapila a pobavila. Autorův styl vyprávění se mi líbí čím dál tím víc! Pokud bych měla tu možnost se někam schovat a jen číst, příběh bych si užila mnohem víc.
Bavilo mě dívat se na svět děvčat provozujících nejstarší řemeslo pohledem jejich ženského lékaře a samotný závěr byl skvělou třešničkou na pomyslném dortu. Opět ženy a ta jejich nevypočítavost, zlomyslnost, pýcha a závist. Ano, líbilo se mi to a dokonce se usmívám ještě teď .
Kniha z doby, kdy nejstarší řemeslo bylo na vrcholu - atmosféra, jakési intriky, otázka jak udržet byznys a přilákat kunčafty. Závěr překvapivý.
Z téhle knížky na vás dýchnou staré časy - autor prostě umí vylíčit hlavně prvorepublikovou atmosféru a cítíte se, jako byste tu dobu zažili. Zároveň je znát, že autor ví, o čem píše. Příběh sám o sobě není příliš veselý, musím přiznat, že závěr jsem takovýto také nečekala, ale také nijak nenarušil celkové vyznění knihy. Rozhodně doporučuji i další knihy tohoto autora.
Kouzelná neveselá jednohubka, nostalgická i drsná, napsaná podmanivým jazykem. Rok 1920 a 1949, lékař prostitutek a jeho ženy, Římov a Budějice, snobismus a milost, tápání a smrt. Aneb placení za sex z člověka kurvu nedělá...
"Na tu dobu radši nevzpomínat, protože nikde nebylo v květnu 1945 tolik oběšených, zastřelených nebo otrávených jako v naší ulici. Lidské neštěstí tehdy Riegrovkou proteklo, a kdyby měla na koncích brány, možná by se tam odráželo dodnes, ale takhle se mohlo odrazit jen o železniční násep a zase odtéct směrem k Mariánskému náměstí a odtud po rovné silnici do Prahy, kde rostlo, sílilo, až loni způsobilo únorový převrat..." (s. 52)
Tohoto autora jsem si velmi oblíbila, protože jeho knihy jsou jiné, nejsou tuctové, ale zajímavé. Musíte si je dávkovat a po dočtení na ně ještě nějakou dobu musíte myslet
Jako bych měla v poslední době smůlu na závěry...
Café Groll jsem si vzala jako drobné podvečerní čtení v krátícím se čase před vánoci. Novelka nabízí útlý příběh, čtivý, tématicky originální, místy poetický, trochu nostalgický, nic moc veselý - děj končí v osmačtyřicátém - , ale ani neoplývající vypjatě dramatickými pasážemi.
A z toho se pojednou na samém konci vyvrbí uspěchaná kapitola, zchvácená pod náhlou náloží důmyslné konspirace a zčistajasna vyvstalých dějových
a charakterových zvratů...
Vlastně by mě ten závěr i zaujal, nebýt té přehuštěnosti - ještě tohle, a támhle to..,
až do poslední věty. Snad to mělo překvapit, šokovat.., nevím. Mně to přišlo
v té překotnosti spíš zmarněné.
Štítky knihy
lékařské prostředí česká literatura prostituce kavárny první republika, 1918-1938 rozhlasové zpracování České Budějovice novely nevěstince české rományAutorovy další knížky
| 2018 |  Sběratel sněhu |
| 2022 | Paví hody |
| 2016 | Café Groll |
| 2020 | Světlo z Pauliny |
| 2014 |  Kathy |
Přiznám se, že po dočtení této knihy jsem chvilku marně hledala slova, kterými bych popsala, jak na mne kniha působila a jaký dojem zanechala. Bůh ví proč se mi tato kniha nehodnotila zrovna nejlehčeji. A přitom mne vlastně bavila.
Autorovi obecně nemohu upřít, že píše velmi čtivě, jeho styl psaní mi velmi sedí. A platí to konkrétně i pro Café Groll. Kniha se mi četla celkově velmi dobře, napsané je to svižně a přímočaře, člověk se do toho ponoří raz dva. Rozhodně nemám pocit, že bych se při čtení nudila.
Celková atmosféra knihy na mne působila velmi jemně, skoro až snově s určitým nádechem melancholie. Možná to působí trochu podivně, vzhledem k obsahu knihy, ale já to z toho bůh ví proč cítila.
Postavy samotné jsem si vlastně vcelku oblíbila, byť se k většině z nich přiblížíme jen povrchově. Jde přeci jen o novelku, která na svém prostoru příliš neumožňuje hlubší ponor do povah postav.
Každopádně musím říct, že mne překvapil ten konec, který na určité aspekty příběhu vrhl zcela nové světlo.
Přesto mi na knize něco chybělo, abych hodnotila naplno, ale asi tu v tuto chvíli neumím popsat přesně. Kniha nicméně určitě stojí za pozornost a já ji mohu doporučit.