Café Groll
Jan Štifter
Poetický příběh lásky a vášně z jihočeských nevěstinců v období První republiky. Zatímco babičky vyšívaly Hradčany, děti u draní peří poslouchaly pohádky a slečinky z lepších rodin studovaly, jak se stát spořádanou ženuškou... v Café Groll zatáhli závěsy, aby mohl začít další z nespoutaných šantánových večírků. Legendární českobudějovický nevěstinec ožívá v příběhu o lásce a touze z počátku 20. století. Nechte se hýčkat bordelmamá Vlastou Holubovou a odhalte tajemství Anny Václavíkové, nejkrásnější ze všech jejích dívek!... celý text
Přidat komentář
Kniha těží z atraktivního a trochu lechtivého námětu a prostředí, ale moc velký příběh nepřináší. Je to odpočinkové a snadné čtení. Svět by byl stejně krásný a já stejně bohatý, i kdyby mi tato knížka nepřišla do ruky, takže nemohu dát víc než 3* ;-) Oceňuji a mám radost, že pozdější Stifterovy knihy (Sběratel sněhu a pro mě zejména Světlo z Pauliny) jsou zralejší a závažnější.
Velice zvláštní kniha, kde naleznete takřka Hrabalovské pasáže, jako například:
"Stál jsem před ní se staženým spodním prádlem a Magdalena připomínala rybářku, která se rozhodla, že štiku polapí tak, že ji spolkne. Zápasila s ní směle, už za pár okamžiků kolem ní plavaly miliony pulců, Magdalena se vynořila a společně jsme sledovali, jak se kolem těch pulců stahují skutečné ryby, hrají si s nimi a Magdalena se zase jenom smála, říkala, že jsem asi dlouho neměl holku ..."
ale zároveň pasáže zcela jiné, nemající s Hrabalovskou poetikou nic společného, aby novela nakonec dospěla ke krátkému překvapivému závěru, který dvě třetiny hodnotitelů chválí a jedna třetina naopak kritizuje. Já patřím k té většině, a proto dávám pět hvězd (přesněji 4,5 * + půlhvězda za skvělé ilustrace pana Dolejšího).
Taková rozbudovanější povídka, která je sama v sobě ještě vyprávěna jakousi čistou povídkovou fornou. Vcelku nekomplikované dílko, které má zvláštní přesah tím svým zajímavým koncem. Decentně zbudované prostředí i postavy, které opravdu vkusně zabírají kousek dějin i kousek kraje.
Krátké, poetické a přitom věcné.
Nostalgické vyprávění o časech minulých a institucích jednoznačně pochybných, ale je to skvělé čtení. Osudy jednotlivých dam, důvody k provozování této profese, a taky pro mě doposud neznámá pravidelná cirkulace, aby se "zboží neokoukalo"! Noblesa madam Holubové a její zajímavé úvahy (s. 59), navíc konkrétní budějický místopis - závidím budějovickým čtenářům. Poválečná linka pro mě mírně depresivní, při vědomí historického vývoje. A konec mě velmi překvapil, ten jsem opravdu nečekala.
Poznámka: já jsem měla v ruce knihu nakladatelství Vyšehrad z roku 2020 s digitálními kolážemi Ondřeje Dolejšího. Moc doporučuju.
"Většina lidí prožívá své stárnutí přes děti. Já si své stárnutí uvědomuji přes náš dům, narodil jsem se roku 1888, kdy ten barák postavili, ale nikomu to neříkám, nechci být otravný jako lidé, kterým se rozmnožení podařilo. Pozoruji, jak se nám odlupuje omítka na fasádě, jak se pomalu drolí malé římsy a kuželky pod parapetem, jak špatně už se zavírají okna, dům dosluhuje . . . a přesto věřím, že ho po nás jednou někdy někdo opraví, že mu zase dodá lesku, který si zaslouží, protože domy se opravovat dají, to jen my jsme odsouzeni k zániku."
Jeho knihy jsou skvělé. Je perfektní, že mají jižní Čechy tolik dobrých autorů, Hájíčka nevyjímaje, kterého mi Štifter trochu připomíná. V Café Groll ale dokázal, že je, aspoň tedy pro mě, lepší, originálnější a nebojí se výzev v podobě zpracování obtížných témat do čtivé podoby - prostituky v minulém století pohledem lékaře.
Rudolf Slíva se v roce 1949 vrací ve vzpomínkách do let 1920 - 22, kdy působil v Českých Budějovicích jako lékař dozorující prostitutky. Jeho život ovlivnily a aniž by to věděl, stále ovlivňují 3 osudové ženy: prostitutka Magda, bohatá milenka Salomena a nikdy nespatřená Anna Václavíková. Manželka Libuška hraje pouze podružnou roli. Závěr je dost nejednoznačný. Víme, co se chystá, ale netušíme, jak to dopadne.
Pozoruhodné, ba kuriózní téma, zároveň podepřené autorovými solidními znalostmi českobudějovické historie a topografie; svěží, místy úsměvné, příjemně cynické podání; překvapivé zvraty a zároveň nepřímočará mnohoznačnost pěkně odkazující k nejednoznačnosti a nespolehlivosti dějin a paměti: celkově vydařená a v určitých ohledech až ojedinělá knížka, co stojí za přečtení.
Za elegantním názvem této knihy se skrývá nevěstinec v prvorepublikové atmosféře. Jako kontrast k této době působí část odehrávající se ve skličujících časech po roce 1948.
Novela se čte velmi lehce, osudy všech postav čtenáře baví, ale ta skutečná překvapivá pointa je schovaná až na úplném konci, na posledních řádcích.
Příjemné počtení.
Příběh autor opět situoval do svých oblíbených Jižních Čech, tentokrát do vzpomínek jednoho lékaře na prvorepublikového období plného kouře z cigaterových špiček, elegantních dam, pánů v kabátech a kloboucích… a hampejzů se spoře oděnými děvami a bordelmamá.
Nečekejte žádný laciný erotický román plný excentrických scén, ale lehký poetický příběh ve kterém se proplouvá od nejisté budoucnosti po roce 48 zpět do vzpomínek let dvacátých. Mozaika velmi uvěřitelných a plastických lidských osudů se skládá ve velmi netradičním prostředí, které tvoří originální rámec plný lásky i nenávisti, ctnosti, žárlivosti i nostalgie. Ačkoliv novela nedovoluje proniknout hlouběji do postav, čtenář si je musí zamilovat. Příběhu by slušela i dvojnásobná stopáž, těch 120 stránek je v tomto případě zoufale málo
Zajímavá knížka o zajímavé době a teme. Čte se velice dobře a rychle, až mi bylo líto, že je konec.
Novelu Cafe Groll jsem zhlt za dva dny, a ty dva dny jsem ji četl po několika vydatných douškách. Tak moc mi chutnalo psaní Honzy Štiftera. Poměrně úsporné, ale velmi poetické. Přestože se podmanivý příběh odehrává ve velké míře ve vyhlášeném budějovickém nevěstinci Café Groll a jeho hrdinkami jsou prostitutky, je jazykem velmi decentní. Podobně jako hlavní hrdina ženský lékař Rudolf Slíva dokáže autor knihy svými slovy bravurně malovat obrazy prostředí, charakterů i příběh samotný, který je o lásce, naději, bolesti i smíření. Čtení mne opravdu velmi bavilo, hampejzy ožívaly krásnými kurtizánami i pestrou klientelou z různých společenských vrstev, ctnost sváděla souboj s touhou, smysl pro zodpovědnost s chtíčem. Mozaika uvěřitelných mezilidských vztahů v neméně uvěřitelných kulisách nevěstince. To vše funguje a dobře do sebe zapadá ve vypointovaném příběhu s překvapivým závěrem, který vás nudit nebude.
Perfektní jednohubka. Nádherné ilustrace, přesvědčivý vhled do historie a poutavý příběh s výbornou pointou. Báječně strávených několik hodin s krásnou literaturou.
Prvorepublikový budějcký nevěstince očima mladýho lékaře Rudolfa Slívy, kterej byl něco jako závodní doktor všech místních lehkých holek. Café Groll v Kasárenský ulici s jeho osazenstvem mu obzvlášť přirostlo k srdci a zasádně ovlivnilo jeho osobní život. Tehdy zcela regulérní živnost měla jasně daný pravidla, holky pracovní knížky i povinnou lékařskou péči. Vše mělo nějakej řád. Člověk by řekl, že ty starý hampejzy fungovaly líp než kdejaká současná státní instituce. Noblesní čtení nejen pro Budějčáky.
70%
Jak já jsem se na tuhle knížku těšila...ale já vám nevím, to bylo jako všechno?
Příběh by trochu přitažený za vlasy, tři hvězdy za autorův styl psaní a grafické zpracování knihy.
Tentokrát mi ukradlo požitek z příběhu více než velké natěšení na Štifterův pověstný duši lahodící dar slova... poetika mé chlopni blízká se bohužel ztratila kdesi v šantánu... Ruda mi úplně punčocháče nesroloval a cuchal mi cévku jenom tak trošku hodně... blížící se konečné rozuzlení mi se značnou razancí vyplivlo pouze jeden velký otazník na záložce... asi jsem holt větší cimprlich než jsme doufali a tohle podání mi zkrátka nebylo tak nějak sympatické... promiňte ;)
Noblesní lahůdka o nevěstinci 20. let očima lékaře lehkých žen. O dvou láskách, té opravdové - oděné v nuzný šat a pak té povrchní, v kůži pozlátka. Taky o opravdovosti a bezpečí 1. republiky a pokroucených pravdách, lži a pomstě v dobách po 48, kdy skutečné charaktery vyplouvají na povrch. A konečně o tom, že za peníze si lze koupit vše, třeba i tu pomstu, jen lásku ne.
Zajímavé prostředí, ještě zajímavější příběh. Napsaný krásně, jemně, kultivovaně s nádechem nostalgie a starých časů.
Milá projížďka prvorepublikovými Budějovicemi, kde z pochopitelných důvodů kvetla prostituce takřka tak přirozeně, jako vznikaly nové továrny. Pokud ovšem očekáváte špínou páchnoucí temné historky z podsvětí, pak vás vyšokuje až nonšalantní prostředí vkusných podniků oděných do sporých hávů červených barev. I přes krátký obsah se mi dostalo pořádného dýchnutí doby zcela jiné, meziválečné, ztracené éry skrze poněkud bojácný, ovšem nikoliv odmítavý pohled Rudolfa Slívy, tolik zahalen do samozřejmosti jménem nostalgie. A to nostalgie o to tíživější, když laskavý čtenář na rozdíl od hlavního představitele tuší hrůzu zklamání let padesátých. Ke skvostným germanismům a zkráceninám názvu města jsem však trochu lačně očekávala o něco archaičtější jazyk.
Štítky knihy
lékařské prostředí česká literatura prostituce kavárny první republika, 1918-1938 rozhlasové zpracování České Budějovice novely nevěstince české rományAutorovy další knížky
2018 | Sběratel sněhu |
2022 | Paví hody |
2016 | Café Groll |
2020 | Světlo z Pauliny |
2014 | Kathy |
Po této novele jsem sáhla cíleně, po předchozím “hutném” čtení vykreslujici padesátá léta, se záměrem odreagovat se u prvorepublikové atmosféry okořeněné příběhem z nevěstince. Záměr splnila-než jsem se dostala k posledním pár stranám-a ty tomu dodaly opět hořkou pachuť let padesátých… bez toho by to bylo nejspíš plytší, pouze poetické čtení, takhle byla ještě bonusem facka z dob ponuré reality let pozdějších pro čtenáře na závěr.