Čajovna v Tokiu
Julie Caplin
Romantické útěky / Romantické úteky série
< 6. díl >
Fiona je vášnivá fotografka a už dlouho se touží podívat do Japonska. Když vyhraje čtrnáctidenní cestu do Tokia, má pocit, že se jí splnil sen. Na místě s hrůzou zjistí, že jejím průvodcem je muž, který jí kdysi zlomil srdce. Popadněte cestovní pas a vydejte se do země mrakodrapů, tradičních chrámů, čajových rituálů a rozkvetlých sakur.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , CosmopolisOriginální název:
The Little Teashop in Tokyo, 2020
Interpreti: Veronika Lazorčáková
více info...
Přidat komentář
Z knihy Čajovna v Tokiu mám snad poprvé v životě opravdu chuť navštívit Japonsko. Vybaví se mi jejich slavné třešně a starobylé čajové servisy. V knize se samozřejmě podíváme i pod pokličku kuchařům a zúčastníme se čajového obřadu v kimomech. Líbilo se mi použití kulis typicky japonských zahrad a filozofický nádech celé knihy. O některých místech a atrakcích jsem slyšela poprvé, ale uměla jsem si to skvěle představit. Stejně jako v Londýně se i v Tokiu střetává staré s novým, jenže v Tokiu jde o mnohem dynamyčtější kontrasty, které vám, slovy Fiony a Gaba, vypálí oční sítnice. Bála jsem se, že mě tematika fotografování nebude bavit, ale nakonec jsem si i dotyčné fotky dokázala představit a pochopila jsem nadšení pro uloupení "dokonalého momentu".
Co musím příběhu vytknout je, že mě některé části nudily, nad jinými jsem protáčela oči. Někdy mi zkrátka Fionino nízké sebevědomí, a Gabeova skoro okamžitá proměna ze dne na den s dovětky nad smyslem života, prostě lezly krkem. Také chemie zde byla taková kostrbatá.
( SPOILER: Radši bych uvítala postupný vývoj skrze nějaké škádlení mezi postavami, než bleskovou životní otáčku.)
Jsem ráda, že se do popředí knihy dostala kultura Japonska, než milostný příběh, protože ten mi zkrátka nesedl. Závěr byl však okouzlující. A nesmím zapomenout na úžasné vedlejší postavy! Jako vždy u Julie Caplin - v roli životních mentorek.
Pro mě zatím nejslabší autorčina kniha. Kodaň a Island jsou minimálně o řád výš. Setkání v Japonsku rozhodně slibovalo rozvinutější děj, připadal mi dost přímočarý bez jediné zákruty. Ale i tak dobré odpočinkové čtení. :)
Opět krásný příběh ❤️ Já jsem z knih autorky nadšená, vždy dostanu co očekávám. Tady se děj odehrává v kouzelném Japonsku, vše už bylo napsáno níže, nezbývá nic jiného než se do knihy začíst...
Nejlepší díl série. Japonsko mě odjakživa fascinuje a jednou bych se tam ráda podívala. Jsem ráda, že jsem se tam mohla přenést aspoň skrze knižní stránky a jako bonus si užila pohodový romantický příběh. A ta krásná obálka.
Další milá kniha, která čtenáře přenese do ciziny i v době, kdy je risk cestovat z jednoho okresu do druhého. A nejlíp je knihu číst před spaním , to se pak krásně sní o Japonsku o čaji a lásce pozvolně přicházející. Popis okolí a lidí kolem sebe , jsem vděčna za něj, do Japonska dostanu tak přes googlení . A nebo vyhrát v soutěži ? Takové štěstí nemám. Pěkný obal.
Julie Caplin mě opět přesvědčila , že i romantické knížky se dají napsat kouzelně a zajímavě a i když píše sérii je každý příběh úplně jiný. Je to určitě hlavně tím, že autorka mění lokality a dokáže vystihnout dané místo, kde se kniha odehrává.
V tomto příběhu se toho v čajovně tolik neodehrává, jak to bylo v ostatních knihách.
Příběh ukazuje japonskou kulturu, která je velice odlišná od naší. A jistě nejen pro mě lákavá.
Fiona a Gabriel jsou fotografové , on věhlasný zkušený, ona začínající avšak s nadšením pro věc, a proto můžeme poznávat Japonsko přes fotografickou čočku.
Fionu známe z Kavárny v Kodani, takže se nám zde mihly i postavy z této knihy .
Tento romantický příběh je opravdu čtivý a to nejen díky spisovatelskému umu autorky. Jedná se o romantiku, která není hloupá a navíc s krásnou procházkou po Tokiu. Člověk má hned pocit, že si musí sbalit batůžek a vydat se po stopách Fiony.
Já jsem nadšená, tahle kniha se povedla. Vždycky jsem si při čtení vygůglila místo v Japonsku, kde se děj odehrával a dokázala si to tam představit. Nepřeslazená romantika, doporučuju!
Takhle knížka mě opravdu nadchla. Je to romantický příběh, ale není hloupý ani úchylný, není náročný, ale seznamuje s japonskou kulturou (za to má extra bonusové body), je současný, ale ne hloupý. Příběh má dynamiku i hloubku. Je to slušné, krásné a naivně reálné.
Opět jsem autorkou naprosto unešená. Vůbec nechápu, jak dokáže, aby jednoduchý příběh tak příjemně plynul, úplně vás pohltí, všechny cestovatelské obrazy se vám promítají před očima.
Nikdy mě nalákal Island ani Asie, ale teď považuji za naprosto nezbytné tyto oblasti poznat.
Fiona je moc příjemná, ostýchavá i rázná, samostatná i ustrašená. U Gaba jsem se chvíli bála, že mi nebude sympatický, ale byl fajn :-)
Trochu jsem se bála, protože Asii obecně moc nemusím. Ale příběh byl stejně magický a milý jako ostatní, určitě mnohem lepší, než Chorvatsko. Další kniha,ke které se budu ráda vracet.
Dodatek: spousta považuje Fionin problém za dětinský, ale kdo zná někoho s plachou a uzavřenou povahou, ví, že tito lidé potřebují harmonii s okolím. Pokud jí okolí dalo najevo, že její počínání bylo směšné a trapné, bylo to pro ni mnohem důležitější, než reálná hodnota toho okamžiku. Takže její krunýř byl naprosto pochopitelný a korespondoval s její povahou.
Knížky Julie Caplin mám ráda. Vždy je to milé a oddechové čtení. U Čajovny v Tokiju tomu není jinak. A jako člověk, který rád fotí, jsem si tentokrát obzvlášť přišla na své, neboť knížka je o fotografování :-)
Sice je vám hned na začátku jasné, jak příběh dopadne, ale to autorce odpustíte za to, jak se jí opět podařilo excelentně vystihnout genius loci daného místa. Tedy ne že bych v Tokiju někdy byla, ale po přečtení knížky si připadám, jako bych tam byla :-) Moc se mi líbily autorčiny popisy japonského jídla, architektury, kultury, a místních obyvatel. Tři generace žen Kobašiových si prostě musíte zamilovat. Když Haruka Fioně vysvětluje myšlenky kincugi a wabi sabi, považuji to za nejpovedenější části knihy.
Jediný menší problém jsem měla s hlavní hrdinkou. Vadila mi její extrémní zakomplexovanost, ale především dětinská příčina této zakomplexovanosti. Fiona v Čajovně v Tokiju mi taky přišla hodně jiná oproti Fioně v Kavárně v Kodani, ale možná je to tím, že příběh v Tokiju se odehrává tři roky po Kodani, kde Fiona našla spoustu přátel a kamarádství s nimi ji zřejmě "otrkalo" :-)
Tato nová kniha od Julie Caplin mě naprosto okouzlila, byla nádherná a zase úplně jiná... přesto si však zachovala to, co mě na knihách Julie Caplin prostě baví a snad nikdy neomrzí, a sice jak autorka dokáže vystihnout a popsat genius loci daného místa, kde se kniha odehrává, včetně jeho obyvatel, kultury, památek, zajímavých lokalit a v neposlední řadě místních pochutin a milého příběhu plného osobitých postav! Musím říct, že Čajovnu v Tokiu jsem si doopravdy zamilovala a opět ve mně oživila zájem o japonskou kulturu, která je tak odlišná od naší, avšak jako všude na světe jsou i zde oceňovány vlastnosti, které ctí každého člověka.
Moc mě bavilo společně s Fionou a Gabrielem poznávat tuto výjimečnou zemi, navíc leckdy vnímat přes fotografickou čočku, jelikož oba hlavní hrdinové jsou fotografové - on věhlasný zkušený, ona začínající avšak s jikrou a nadšením pro věc, což dokáže oživit znovu i u Gabea, který již na toto pomalu zapomněl. Ráda jsem s nimi šla knihou po jejich cestě a sledovala jak se vyvíjí nejen jejich vztah ale i každý zvlášť. Oblíbila jsem si velmi celou rodinu Kobašiových, hlavně vznešenou Haruku, která vždy věděla co dělat ještě dříve než ostatní a uměla popostrčit jedince, tak aby šel správným směrem v životě. Stejně ráda jsem si připomněla Fionu, která se objevila jako vedlejší postava v Kavárně v Kodani, takže se nám zde mihly i postavy z této knihy a měla jsem tak možnost se s nimi znovu potěšit.
Moc mě zaujaly japonské způsoby myšlení a života jako např. wabi sabi, kincugi, shinrin-yoku, o kterých si ráda přečtu něco více.
Knihu opravdu moc doporučuji, jelikož dokázala zahřát u srdce a vykouzlit úsměv na tváři. A musím říct, že se zařadila mezi moje nejoblíbenější knihy od Julie Caplin:-))
Kniha určitě zaslouží 4,5 hvězdy. Bylo to další milé, oddychové čtení této autorky a já už se moc těším na další.
Čajovna v Tokiu je dějově cca 3 roky po Kodani a setkáme se zde sice krátce, ale s většinou postav z Kavárny, a proto jsem si znovu přečetla 1. díl série s Kate a Benem, kde mi Fiona přišla trošku jiná, ale ve starém kabátu. :)
Moc se mi líbila filozofie wabi sabi a kincugi, a hlavně přirovnání ke staré čajové konvičce a poškozenému šálku. Popis cesty, kvetoucích a rychle odkvétajících sakur, čajového obřadu, tradičních pokrmů a zvyků... to byla paráda. Fiona se mi také líbila, sice jsem byla překvapená, protože důvod jejího chování a hlavně ta příčina..., ale u karaoke jsem si jí celkem živě přestavila. Gabea bych cca 1/3 knihy škrtila, a pak jej oživovala a litovala. :) Líbila se mi "třígenerační" dámská část rodiny "Kobašiových", v podání Haruky, Setsuko a Maju. Nyní si už zase musím počkat na další útěk na zasněžené vrcholky švýcarských Alp.
Ten, kto je milovník Caplinovej, tak určite už po pár stranách vie, ako sa každý jej príbeh skončí. Aj napriek tejto predvídateľnosti má každá jej kniha v sebe niečo, čo človeka prinúti čítať ju na jeden dych. Autorka má proste dar opísať každú krajinu tak dokonale, že máte chuť si hneď zabookovať letenku do danej krajiny a navštíviť všetky miesta, ktoré ona opisuje :D
Na koniec len dodám, že ja som milovník krimi, po romantike naozaj siaham málo, ale Caplinku som prečítala každú jednu a má čestné miesto v mojej knižnici. :)
Knížka je napsána velice poutavým a čtivým jazykem s přiměřeným množstvím popisů prostředí i zvyků, tak že čtenáře naprosto vtáhne do děje a atmosféry místa.
Autorka v románu opět ukázala, že naprosto úžasně dokáže propojit romantický příběh hlavních hrdinů s mírně cestopisným představením tradic, zvyků, turistických míst i reálií běžného života v Tokiu a dalších částech Japonska.
Za velký klad Čajovny v Tokiu považuji množství témat, které je autorka schopna ve zdánlivě lehkém romantickém příběhu obsáhnout - kulturu a reálie Japonska, techniku fotografie i problém s nezdravou závislostí nad druhém člověku nebo zraněním, které může způsobit jedno zdánlivě drobné nedorozumění.
Jako drobný nedostatek tohoto románu lze považovat poměrně uspěchaný závěr odehrávající se mimo Tokio, který působí poměrně násilně a nepřirozeně.
Čajovna v Tokiu je knížka, kterou by si měla přečíst každá romantická duše, kterou oslovuje objevování Japonska i jiných kultur a má ráda odpočinkové příběhy plné lásky a s tím souvisejících klišé. :)
Opět knížka splnila účel, milá oddechovka. Jiné ze série se mi líbily víc, ale nebyla špatná. Trochu mi vadil podle mého poněkud uspěchaný konec.
Mně se tento díl moc líbil. Autorka si u mě napravila reputaci po předchozím příběhu Pláž v Chorvatsku, který mě zaujal ze všech nejméně. Ale Čajovna v Tokiu? Paráda! Zamilovala jsem si romantický příběh, jenž se zde odehrával. Oba hlavní hrdiny a vše, co je spojovalo. Fotografování. Bylo to emotivní a laskavé. A závěr? Dokonalý. A zamilovala jsem si i Japonsko: památky, tradice, zvyky, kulturu... Tohle se autorce hodně povedlo! Dokonale popsané prostředí, dokonalá atmosféra.
Štítky knihy
Japonsko fotografování láska pro ženy milostné romány cestování romantika Tokio čajovnyAutorovy další knížky
2018 | Kavárna v Kodani |
2020 | Hotýlek na Islandu |
2021 | Chata ve Švýcarsku |
2019 | Cukrárna v Paříži |
2019 | Pekárna v Brooklynu |
I když každý hned ví, jak příběhy v jejich knížkách skončí, tak mě se prostě líbí sledovat, jak se postupně postavy vyvíjejí a propracovávají k výsledku. Tyhle romantické úniky mám ráda a tento se jí povedl. Úplně jsem cítila, jak se procházím společně s Fi po Japonsku a i když tyto východní země nemusím, tak po přečtení knihy mám chuť ji navštívit. Tohle se hodně povedlo a vylouděný úsměv na konci knihy stál za to. Po jejím přečtení jsem se cítila nadšená. Doporučuji.