Cantervillské strašidlo a jiné prózy

21.07.2023

[Čteno v originále.] (Dů)vtip a ironie, satirická reflexe kulturních rozdílů mezi Novým světem a Starým kontinentem - konkrétněji britskými Ostrovy - či lehká parodie některých manýrů a zvyků tehdejší aristokratické společnosti, ovšem také příměs mysteriózna a kladení hlubokých otázek po roli Osudu a hodnotě skutečného Štěstí v existenci lidské....
.... a Láska - nikdy nechybějící Dobro, všudypřítomné v každé z dotyčných povídek či novel - takový je bystrý duch velkého spisovatele Oscara Wildea....;)

22.12.2021

Moc mě neoslovilo

24.06.2021

Kniha mého mládí, respektive dětství. Vždy jsem miloval její podmanivé a působivé ilustrace. Svým způsobem jedno z mých prvních setkání s horrorovým žánrem, byť ani jeden z příběhů, které bych za horrory označil, nejsou čisté žánrovky. Wilde do nich vždy vždy přidal širší a komplexnější obsah, zpravidla sociálně kritický a lehce provokativní. CANTERVILLSKÉ STRAŠIDLO (*****) Parádní mrazivá groteska. Neprvoplánovitě temná a smutná, ale když se nad tím člověk zamyslí, v podstatě silně tísnivá. SFINGA BEZ ZÁHADY (**) Sice dobře napsané, ale v podstatě jen takový rychlý anekdotický šleh. NEOBYČEJNÝ MODEL (***) Svým způsobem stejný případ jako předcházející příběh. ZLOČIN LORDA ARTURA SAVILA (****) Svým způsobem ryzí realistický psychologický horror. Až ironicky humorný. Mám rád polskou televizní adaptaci. OBRAZ DORIANA GRAYE (*****) Filosofické, kulturně a sociálně kritické dílo s nespočtem silných a citovatelných myšlenek. Silně temné a přemýšlivé dílo.

02.05.2021

Strašidlo cantervillské, spolu s Jak je důležité míti Filipa, je můj nejoblíbenější příběh od Oscara Wilda. Skvělý humor, skvělá parodie. Škoda jen, že není delší a konec příběhu je až příliš sladký, na úkor vtipu.
Ostatní krátké povídky se čtou příjemně.
S obrazem Doriana Graye mám problém. V první části knihy, (nejen tam) je tolik moudrých myšlenek, až je po nějaké době přestávám plně vnímat. Po čase se objeví dlouhé popisy, při kterých se začnu nudit. Konec pak na mne působí vyloženě depresivně. Možná by pomohlo, kdybych knihu četl s přestávkami, po malých částech, ale to bohužel není můj styl.
Knihu si rád znovu přečtu, ovšem Doriana příště vynechám.
Uspokojivé.

11.12.2020

Oscar Wilde byl bezesporu velikánem své doby. Jeho břitký vtip, duchaplnost, sarkasmus, ironičnost a vzletná poetika mají co říct i dnes po více jak jednom století. Sbírka krátkých textů, doplněných slavným Obrazem Doriana Graye, o tom podávají důkaz více než přesvědčivý. Všechny prózy prezentují autora jako skvělého a originálního vyprávěče s vytříbeným stylem, který má nicméně problém s jistou nesourodostí a roztříštěností. Markantní je to především u „románového“ Obrazu Doriana Graye, kdy je souvislý příběh přerušován vsuvkami jako z jiného světa, tvořící mnohomluvný kal bez souvislosti s dějem. Nejinak je tomu i s titulní povídkou, která začíná jako sžíravá satira americké poživačnosti, pokračuje veselou hradní party a končí sentimentálním happy endem, při němž nezůstane jedno oko suché. U ostatních kousků už tato rozháranost tolik netrčí, a tak si můžeme užít chytře vypointovaný Neobyčejný model, nebo zběsilou posedlost Artura Savila dostát svému osudu. Nejkratší Sfinga bez záhady už je pak jen zvukomalebnou hříčkou ze života aristokratické smetánky, která po slibném začátku ztratila tak trochu směr. Cantervillské strašidlo a jiné prózy jsou v první řadě oslavné ódy slova a stylu, a až poté samotnými příběhy.

20.06.2020

Čím jsem starší, tím víc oceňuji literární klasiku a ani tahle sbírka povídek není výjimkou.

09.11.2018

2018/61
Mám ráda styl Oscara Wildea. Je to tak nějak oddechové, ale stejně vám to něco dá. Dekadence na každém kroku hned vedle hluboké myšlenky a bůh ví co ještě. ;) Asi nejvíc se mi líbil dovětek, či co to bylo, "Fatální dar" - ta pohádková moudrost o muži, který vypráví lidem, co viděl. A samotná povídka "Strašidlo Cantervillské" má výbornou rozhlasovou hru, kterou určitě doporučuju.

Až zlatovláska jako květ
k modlitbám pohne hříšný ret,
až suchá mandloň rozkvete,
zalita slzou dítěte,
pak přijde doba šťastných chvil
a klidný bude Canterville.

18.02.2018

Krásná oddechovka...
Vřele doporučuju :)

15.12.2017

Zábavná oddechovka, i prostor k zamyšlení.

12.10.2017

Po Hroznech hněvu to byla vlastně celkem oddechovka, až na konec toho Doriana. Nejvíc se mi líbilo Cantervillské strašidlo, duch byl vlastně "sympaťák" a povídka milá. Obraz Doriana Graye mi občas trošku odváděl myšlenky, když byly (podle mého zbytečně dlouho) popisovány klenoty a hudební nástroje a gobelíny a podobně, ale to byl jediný moment , kdy jsem si čtení úplně neužívala.

09.09.2017

Cantervillské strašidlo je vtipná klasika, kterou si znovu ráda přečtu. Obraz Doriana Graye je taková zvláštní pohádka. Celkově mám Oscara Wildea moc ráda.

14.06.2017

Hodnocení je výrazně podmíněno tím, že se jedná o soubor próz nevyrovnané úrovně. Velmi dobré Cantervillské strašidlo (4*), kde si Wilde nejprve střílí stejně z amerického pragmatismu jako z britského konzervatismu, aby nakonec přešel k romantickému konci.
Poté několik kratších anekdotických vyprávění (3*) a na závěr brilantní Obraz Doriana Graye (5*). Jakkoli se čtenáři musí vybavit o něco starší Stevensonův Jekyll a Hyde, Dorian není tak hororový, spíš jde o psychologický román, který jde po příčínách lidského chování, měřítcích morálnosti a mravního úpadku. Skvěle vykreslená mefistofelovská postava lorda Wottona, jehož monology a teorie jsou vynikající.

Knihu jsem četla kvůli těm krátkým prózám a ne Obrazu D. G., který jsem četla už několikrát samostatně. Ani jedna z krátkých próz mě nenadchla, je to takový typ literatury, kterým se dříve bavila společnost o dlouhých večerech...

27.12.2016

Skvělá vtipná oddechovka!

28.11.2016

Prvé štyri prózy z tejto zbierky, z ktorých ma najviac oslovil Neobyčajný model a Cantervillské strašidlo, príjemne naladia a pripravia na vrchol v podobe Obrazu Doriana Graya, ktorý mi úplne vyrazil dych. Priznávam, že som dávno nečítala niečo, po čom mi ostal tak intenzívny pocit a rozvibrovaná hruď, že som nielen v hlave, ale i nahlas ešte dlho po prečítaní uvažovala, či skôr rozjímala o svedomí, čistote človeka, pózach, manipulácii, sile rozhodnutí, ktoré dokážu zmeniť celý život, láske a oddanosti, krutosti a samoľúbosti... Bol to nesmierne silný čitateľský zážitok!

06.03.2016

"Ženy jsou na světě proto, abychom je milovali, ne proto, abychom jim rozuměli." (Sfinga bez záhady) Jedna z mnoha geniálních myšlenek skvělého anglického autora. Obraz Doriana Graye jsem četla už na střední pod lavicí a ráda jsem si tento román přečetla potřetí. Krátké povídky, které mu předcházely jsem četla poprvé. Strašidlo mne velmi pobavilo. "Pinkertonův šampon v odstraňování skvrn a nedostižný cídič" mne ujistil v tom, že Amerika ("Pocházím z moderní země, kde máme všecko, co se dá dostat za peníze...") je čím dál tím stejnější. Z ostatních stojí za zmínku Zločin lorda Artura Savila, ve kterém se autor osudově dotkl svého osudu.

15.11.2015

Jak psal Kapis, první zvláštnost na téhle knize je, že se nejmenuje Obraz Doriana Graye a jiné prózy. Protože první čtyři povídky jsou sice zábavně napsané, a obsahují i zajímavé pasáže, ale zabírají jenom malou část knihy, a v zásadě na nich nevidím nic, čím by nějak moc vystupovaly z řady Wildeových současníků. A celou dobu jsem si říkal, proč je zrovna tenhle autor ve všech čítankách.
Ale možná to byl záměr vydavatele, takto soubor pojmenovat, protože poslední próza Obraz D.G., mohla být kontroverzní i za komunistů v 60. letech. Námět a zpracování románu mi přijde parádní. Na mě sice trochu velká dávka homosexuality, ale obraz, ve kterém se zobrazují hříchy stále mladého Doriana Graye, hláškující dekadenti, hororové prvky, tvoří skvělý mix.
Teď budu trochu spoilerovat. Zásadní problém románu je v tom, že to vlastně neměl být román. Už v průběhu textu jsem si říkal, přesně to, co jsem si potom přečetl v dodatku. Některé kapitoly jsou prostě vata, kterou tam autor musel přidat na žádost vydavatele, který mu takhle útlou prózu nechtěl vydat. V tomhle případě bych opravdu ocenil, kdyby existoval nějaký writers cut edition, myslím, že by to textu dost prospělo.

04.09.2013

Tak myslím hlavně, že by se to mělo jmenovat Obraz Doriana Graye a ostatní prózy, protože zabírá skoro celou knihu - a je taky rozhodně dílem nejzásadnějším. Strašidlo Cantervillské je klasická taškařice s romantickým happy-endem, na kterou jsem byl i v divadle, příjemné počteníčko. Další povídky jsou spíše takové nevýrazné jednohubky a pak tu je Obraz D.Graye, který je dílem opravdu zásadním. Věřím, že prudérní anglickou společnost konce 19.století to muselo dost šokovat a vzbudit vlnu nevole. Wilde se s tím nemazlí, obzvlášť v osobě Lorda Henryho, cynického hráče života, který pro své pobavení neváhá likvidovat životy. Lze pozorovat co byla ta šlechta za dobytek, jak se říká u nás, "na šachtu s nima", nic jiného by si ti zpovykaní darmožrouti nezasloužili - už jen pro znuzené nadužívání slova "rozkošné". Obraz Doriana Graye je přímo studii svědomí a i když mi bylo jasné jak to dopadne, četl jsem se zatajeným dechem až do konce. Kdybych si vypisoval citáty z knih, tak zde bych pomalu nedělal nic jiného, protože (obzvlášť Lord Henry) sype seběvědomá, většinou amorální, moudra z rukávů jak na běžícím páse, bez jediného zaváhání. Snad si to přečtu ještě jednou za 10-20 let, pak to ocením jistě zase trochu jinak.

23.08.2013

Soubor nejznámějších děl, ovšem Obraz Doriana Graye je nej. Zpracování pomíjivosti a přerod naivního mladíčka v bestii.