Čarodějův učeň
Otfried Preussler
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/551403/bmid_carodejuv-ucen.jpg
5
577
577
Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám krásným a poutavým jazykem a předkládá rodák ze severočeského Liberce a známý německý spisovatel Otfried Preussler, je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání a mohou být zdrojem nenávisti i lásky, zloby, závisti či radosti. Je možné je využívat k dobrému či zlému (neboli k bílé i černé magii, jak se kdysi říkávalo). V tomto věčném souboji vede k osvobození z osidel zla jen cesta pevné vůle a víry v lásku.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2012
,
Tympanum
Originální název:
Krabat, 1971
Interpreti: Lukáš Hlavica
více info...
Přidat komentář
K najznámejším knihám nemeckého autora Otfrieda Preusslera bezpochyby patrí aj Krabat. Temnejší fantazijný príbeh pritom vychádza zo starej lužickosrbskej povesti. Kulisami sa ale stala tridsaťročná vojna. Ľudia sú unavení a zbedačení a hoci práve začína nový rok, nezdá sa, že by mal priniesť úľavu. Je jednoduché predstaviť si, že by sa vyhladovaný chlapec vybral do neznámych končín, aby našiel obávaný čierny mlyn Na mokrine. Miesto, ktoré je prísľubom služby, a teda aj strechy nad hlavou a hlavne jedla. Ostane aj po tom, ako sa začnú diať prvé podivnosti. No aj neskôr, keď vyjde najavo, akým umeniam sa venuje majster.
Temná mágia je prezentovaná ako akýsi poklad. Keď ho človek nájde, získa všetky výhody. No nikto už nehovorí o tom, čo všetko musí na ceste k nemu obetovať. Na prvý pohľad by sa mohlo zdať, že ide o pomerne lineárne rozprávanie s jednoduchou dejovou linkou. Toto tvrdenie je v podstate pravdivé. Rozprávanie sa odohráva v rozmedzí zhruba troch rokov, počas ktorých Krabat rastie a mocnie. Pritom má len málo príležitostí na smiech či zábavu. Jeho dni sú plné lopoty a priúčania sa mágii. Na to všetko navyše tieni zúriaca vojna.
Práve tento prvok pridáva knihe na hĺbke a najmä pochmúrnosti. Tak sú totiž osudy postáv spojené so skutočnými udalosťami, hoci sú spomenuté skôr letmo. Pocit reálnosti umocňujú hlavne obrady spojené so sviatočnými dňami. Niektoré sú temné a späté s magickými umeniami. Iné sú skôr ľudového charakteru. Napriek celkovej clivosti v sebe text nesie aj istú lyrickú krásu. Je vidieť, že autor si dal veľmi záležať na jazyku. Hra s ním vytvára pomerne zaujímavý kontrast k celkovému temnejšiemu ladeniu.
Krabatov príbeh v sebe tiež nesie čosi nadčasové. Pretože na pozadí udalostí v mlyne Na mokrine sa odohráva aj iný príbeh. Tento rozpráva o ambíciách, ktoré neraz môžu zviesť až na scestie. Tiež v ňom ožije strach z budúcnosti, zúfalstvo prebudené hladom i obavy zo straty zázemia. Spomína sa v ňom aj často prehliadaná cena, ktorou je podmienené získavanie moci. Zároveň sa slabo ozýva aj nádej, že z každej temnoty vedie cesta k svetlu.
Takto by sa dalo vyzdvihnúť ešte niekoľko tém. Každý čitateľ by možno medzi riadkami našiel niečo iné. To je podstatou nadčasovosti Krabatovho príbehu. Stále sa dá hovoriť o románe o dospievaní v konkrétnej dobe. No aj moderný čitateľ si všeličo odnesie, ak bude ochotný čítať medzi riadkami. A ak nie, ostane mu aspoň rozprávka, v ktorej môže zvíťaziť láska. Len jej k tomu občas treba pomôcť. Tieto dobrodružstvá dopĺňa niekoľkostranový doslov nemeckého spisovateľa Tilmana Spreckelsena, autora Preusslerovej biografie. V eseji čiastočne osvetľuje vyše desaťročný tvorivý proces, ktorého výsledkom je práve Krabat.
Román Krabat láka čitateľa na klasický motív o zápase dobra a zla o dušu človeka. Okrem toho autor pridáva aj niekoľko morálnych presahov a nejedno poučenie. Vďaka spracovaným témam má kniha v sebe istú nadčasovosť. A navzdory historickým kulisám aj aktuálnosť.
Krabat je temná rozprávka vychádzajúca z motívov lužickosrbských povestí a folklóru. Autora pri jej písaní tiež ovplyvnili vlastné zážitky z druhej svetovej vojny. Ako k rozprávke s hororovými prvkami je treba k tomu aj pristupovať. Na to aby si čitateľ túto knihu patrične užil, je potrebné sa sústrediť na aktuálne dianie v knihe a nezamýšľať sa nad tým, čo bolo predtým a čo by mohlo byť potom, ako rozprávka skončí. Príbeh sa odohráva v 2. polovici 17. storočia a veľmi realisticky popisuje vtedajší život a prácu na mlyne. Veľkú rolu v dynamike deja hrajú sviatky. Magický systém nie je dopodrobna popísaný, ale z textu cítiť, že nie je obmedzený len na to, čo nám autor ukazuje. Kniha má tajomnú atmosféru, ktorou mi pripomínala ľudové balady a ktorá je ako stvorená na dušičkové obdobie. Jediná vec, ktorú by som vytkol je záver. Kniha je rozdelená na tri, zhruba rovnako dlhé časti a s poslednou mám trošku problém. Od jej začiatku je cítiť, že sa napätie stupňuje a autor sa chystá na veľké finále, ktoré je ale odbité na asi dvoch stranách. Myslím si, že je to škoda, hoci súhlasím s tvrdením, že aj cesta môže byť cieľom. Krabat je strhujúci príbeh o styku a boji s veľkou lákavou mocou, ktorý vám určite odporúčam.
Tento filmový příběh, bravůrně zfilmovaný Karlem Zemanem, jsem poprvé zaznamenala ve svých deseti letech v televizi. Dodnes na mě působí hororově a naprosto pravdivě.
Kouzelně, lehce hororový příběh o chlapci jenž na prahu dospělosti se přiblížil temným silám a byl jimi fascinován, dokud nepoznal, že ho mohou zahubit. Je to i zároveň příběh dnešních mladých lidí, kteří se také mohou dostat do styku a osidel mocí. Z nich existuje jen jediná cesta, cesta pevné vůle, která dokáže osvobodit, pomoc věrného přítele - a lásky, která je silnější než všechno zlo a klamná mámení.
Kniha je bohatší na tajemný příběh.
Skvělé převyprávění mé zamilované pohádky. :)
Mimochodem, přijde mi zajímavé nahlížet na příběh o Černém mlýnu a službě u Mlynáře, propadlého peklu, v kontextu toho, co autor prožil během světové války. O to silnější pro mě závěr knihy je.
Moje oblíbená, máme ji rádi celá rodina. I film Karla Zemana. Obě zpracování jsou krásně hororová. Vše pěkné už tu řekli předchozí recenzenti.
Příliš mnoho pravopisných chyb, např.: ,,vyskočil s koně", kde by místo ,,s" mělo být ,,z''. Avšak příběh byl vskutku poutavě napsaný.
(SPOILER)
Tetno příběh mě strašně překvapil.
Příběh o chudém Krabatovi co nemá jídlo a po několika snech se rozhodne jít ke mlýnu je fantastický. Velmi napínavý a zajímavý. I když mě příde, že to je spíše drsnějíší pohádka tak všechny ty menší příběhy a postavy mě tak bavily, že jsem se někdy nemohl od čtení odtrhnout. Pokud někdo nechce číst cca 400 stránkovou knihu může si pustit film od Karla Zemana z roku 1977, který je poměrně dobrá imitace, jenom si myslím, že kniha je více mysteriozní a napínavá.
(SPOILER)
Máme tu několik momentů, kterým možná nechceme věnovat tolik pozornosti, protože mlynář je přeci jasná záporná postava. No jo, ale nemá zbytí - chce-li se zachovat při životě, musí obětovat jednoho z chlapců. Je to hnus, můžeme přemýšlet, proč se do takové situace dostal. Kdovíjaký příběh by nám o tom vyprávěl on sám?! Dokonce i na to, že v nečekané situaci zabil svého přítele, se taky dá nahlížet jinak. Pak se mi docela zamlouval jeho postoj při výuce - co se kdo naučí, je jedině žákova věc. Možná by někdy mohl vyprávět i o tom, jak přišel o jedno oko. A jak se vůbec stal mlynářem. Určitě to není jeho původní práce.
Dnešní děti by bylo nutno vzít někam do mlýna a všechno, o čem se tu píše, jim ukázat, aby měly alespoň nějakou představu, co ta práce obnášela. Je tu spousta nových slov, s kterými nepřicházejí do styku, slovo mlýn znají jen z vyjmenovaných slov po L.
Také jsem pozorovala vztahy mezi chlapci, jak opatrně a postupně se objevuje, jak je to vlastně s Jurovou hloupostí. A jak nám i v našem životě může někdo připadat tak trochu přihlouple, ale kdybychom si dali práci a poznali ho blíž, mohlo by nás ledacos překvapit.
Osobně přiznávám, že na mě působil velmi tísnivě a hrůzyplně jak Zemanův film, který jsem viděla před mnoha lety, tak i samotné čtení. Zažívala jsem to, jako bych byla malá holka. Četla jsem před spaním, vždy jen dvě kapitoly a někdy jsem pak měla potíž s usnutím. Při čtení jsem však neustále obdivovala autorův způsob, kterým příběh pro nás sestavil, líbilo se mi, jak docela podrobně popisuje práci, která se ve mlýně musela zastat, a že Pumphuta zmínil podruhé ve chvíli, kdy jsem si na něj už nevzpomněla. Také dávná velikonoční tradice půlnočního znění zvonů a dívčího zpěvu na mne příjemně působila. Našla bych tam ještě mnohé další věci, které mě nějak poutaly. Přečetla jsem si ten příběh až teď, i když knihu mám koupenou už dávno! Takže se mi hodí i do letošní čtenářské výzvy, kterou jsem ještě ani nezačala. Děkuji za cenný čtenářský zážitek.
Za mě krásný příběh (který jsem viděla i zfilmovaný) ... od filmu se lehce liší... ale to nevadí... spíš se mi to dost líbilo (hlavně vyprosení Krabata Kantorkou byl jiný než ve filmu)... Krabat na Blatech strávil celkem 3 roky ... prostě jsem z této knihy nadšená...
Nakonec se mi to líbilo víc, než jsem čekala. Přiznám se, že film jsem sice viděla, ale jako malá, takže ve výsledku, jako bych ho neviděla. Mám matný pocit, jestli některé věci, které se Krabatovi ve filmu děly, nebyly v knize jen jako sen. Ale fakt nevím. Každopádně v knížce to celé nepůsobilo ani moc strašidelně, jen to bylo takové zlověstné. Ale děj se spíš soustřeďoval na běžný život ve mlýně, jak tam žili, co dělali, šli na trh... Kouzlení bylo tak na okraj. A nakonec šlo tedy hlavně o to, aby se Krabat vyvázal ze služby, což se povedlo. A to bylo svým způsobem docela vtipné, protože kdyby to psal někdo dnes, tak by z toho udělal přepálené dobrodružné kulervoucí finále, a v knize – holka prostě přijde, ukáže na toho pravého a je to, konec. Nejdřív jsem nevěřícně koukala na další stranu, jestli je to fakt už jen doslov, ale pak mi to přišlo vlastně docela osvěžující. Spisovatel měl evidentně priority co se týče příběhu někde úplně jinde než současní akcechtiví tvůrci i konzumenti literatury.
Z dětství si pamatuji tento příběh jako skoro hororovou story. Při přečtení zjišťuji, že to zase až tak děsivé není. No jo, ale byl jsem dítě, že jo. Konec jsem si nepamatoval vůbec a ten mne hodně překvapil. Ric pic a hotovo. Až moc jednoduše.
Patří k mým nejoblíbenějším. Síla lásky proti černé magii. Mocný mistr a každoroční boj o život. Předčítám, děti uhranutě poslouchají.
Čarodějův učeň - Krabat, neboli Chorvat..., je pro "většinu z nás", proslule známou pohádkou - hororovou pohádkou, příběhem.
Je to vyprávění o chlapci, který se na prahu dospělosti přiblíží k temným silám a je jimi neskutečně fascinován - uhranut..., dokud nepozná, že ho mohou zcela zničit a ne jenom jeho...
Co a kdo může zastavit tajemného mlynáře, který si s chlapcem a dalšími tovaryši tak nepěkně v mlýně zahrává..., je v závěru jasné. A protože to je přeci jen "pohádka", tak to i klapne. ; )
Tenhle příběh mám ráda, četla jsem jej opakovaně. Nicméně animovanou verzi v režii od Karla Zemana, přímo miluju! Viděla jsem nesčetněkrát. Karel Zeman - jeden z našich velikánů, po kterém by chňapli, i tenkrát v Hollywoodu...
Příběh o chlapci KRABATOVI, který pracuje v jenom mlýně a jeho učitelem je mlynář Mistr. Krabat se seznamuje s dalšími učni. Tvrdě pracuje a jejich Mistr je učí černé magii. Tento příběh se opírá o starou lužickosrbskou legendu. V knize se dočteme o obsluze mlýna a životě na mlýně na přelomu 17. a 18. století. Je zajímavé, že autor pracoval na knize s přestávkami 10 let.
Příběh o pevné vůli, přátelství a lásce. Kniha má 3 části. Líbila se mi kouzla, líbila se mi minulost Mistra, rovněž se mi líbilo vyprávění o Pumphutovi. Závěr knihy jsem očekával více napínavější, ale kniha se mi celkově líbila.
Kniha má pěkný přebal a je pěkně graficky zpracovaná.
Autor se vyjadřuje k této knize: Jistě existují síly, které si nedokážeme vlastním rozumem vysvětlit. Každý s nimi v životě přijde do styku. Jsou síly srdce a síly duše, které nelze změřit a které se vzpírají poučkám moderní vědy. To však neznamená, že by neexistovaly. Lidská duše je schopná vyvinout energii, která je těžko pochopitelná: vezměme třeba nenávist a lásku, závist či sdílenou radost. Je možné je využívat k dobrému či zlému, k bílé nebo černé magii, jak se dříve říkávalo. Černá magie má původ v nenávisti, bílá magie se opírá o síly lásky. Také v mém příběhu je to doufám jasné.
Moc hezka kniha! Krasny pribeh, i kdyz konec mi najednou prisel hrozne rychle vyresenej. Ale jinak pri cteni teto knihy clovek citi jak jej ten pribeh oslovuje az tam kdesi v hlubinach. Jak se dotyka neceho ne zcela vyrceneho. Ta antiteze Krista a jeho ucedniku, mleti kosti pro kmotricka a jak se vsichni stejne vzdy nekoho bojime, kdo cni nad nami. A v posledku, jak moc by se mistr chtel stat svobodnym clovekem.
Poprvé jsem četla až jako dospělá osoba. Musím říct, že dítěti bych to raději číst nedávala. I když se jedná o příběh v podstatě pohádkový, je to dost drsné. Místy si to nezadá s hororem určeným pro dospělé a jindy je to dost smutné.
Jedná se příběh o Krabatovi, potulném sirotkovi, kterého sny dovedou do mlýna na samotě, jemuž se vesničané úzkostně vyhýbají. Mlýnský mistr dá chlapci nabídku, že se může stát jeho učedníkem. Krabat souhlasí, jelikož se zdá, že našel trvalé dobré bydlo - a když se mu tam už nebude líbit, prostě uteče. Nicméně mlýnská chasa se chová tajnůstkářsky a podivnosti se kupí. Krabatovi pomalu dochází, že se ocitl v pasti, z které tak jednoduše utéct nelze.
Líbilo se mi, jak autor budoval atmosféru a postupně odhaloval, že v mlýně je něco v nepořádku. Nejlepší jsou ty pasáže, když Krabat ještě neví, ale v koutku mysli už něco tuší, a také ty, kde už vlastně ví, ale skutečnost nevysloví. Jeho vztahy s ostatními učedníky a práce ve mlýně byly také čtivě popsané a poměrně detailně vykreslené na to, že se jedná o pohádku. Konec oproti tomu přišel dost rychle, čekala jsem větší a delší showdown a nějaké to vysvětlení. Nicméně jsem stejně byla velmi spokojená.
Moje nejoblíbenější knížka z dětství, kterou mi tehdy doporučil brácha. Za to jsem mu nesmírně vděčná. Je to sice dětská četba, ale celkem mrazivá, temná, strašidelná a také trochu krutá. Ala jako v pohádce - i zde dobro vítězí nad zlem. Četla jsem několikrát, ale až teď po x letech se mi zdál závěr dost rychlý (mozek si pamatoval jinak). S touto knihou mám spojenu modrou obálku. Film znám taky a je podařený. Přátelské vztahy jsou moc pěkně procítěné. A opravdu by mne zajímalo Kantorčino jméno :o)
Štítky knihy
mýty a legendy zfilmováno německá literatura čarodějové rozhlasové zpracování černá magie lužicko-srbská literatura převyprávění, literární adaptace příběhyAutorovy další knížky
| 2003 |  Čarodějův učeň |
| 1964 | Malá čarodějnice |
| 1968 | Tajemství oranžové kočky |
| 2008 | Útěk do Egypta přes království České |
| 2009 | Anděl v kulichu |
Príbeh čarodejníckeho učňa Krabata, z časti rozprávka, povesť, legenda, horror, príbeh lásky. Temné čítanie.