Čarovná moc rostlin: Mé zážitky s léčivými bylinami a kouzelnými rostlinami

13.08.2015

Čarovná moc rostlin je v pořadí již třetí knihou, kterou jsem od Wolfa Dietera Storla četl. Čekal jsem asi půl roku, než byla v knihovně konečně volná a pak jsem ji přelouskl ve třech dnech. Jak už sám název napovídá, Wolf Dieter Storl se v této knize opět věnuje svému oblíbenému tématu, a to bylinám. Tentokrát je výpověď knihy poněkud osobnější, protože autor mluví o bylinách, které jsou jeho srdci zvláště blízké a které po šamansku považuje za své rostlinné spojence. Útlá knížka popisuje vlastně pouze 9 různých bylin, ale každá z nich je zde spojena s nějakým Storlovým osobním příběhem či zkušeností. Dočteme se tu například o kostivalu, kterým si autor vyléčil zlomeninu klíční kosti, o řebříčku, který skoro zázračně zhojil do hloubky rozřízlou dlaň Storlovy tetičky, o pelyňku s jehož pomocí vyhnal autor zlé duchy z velkého kongresového sálu, o štětce lesní, která mu pomohla porazit boreliózu, o magických zkušenostech s rulíkem zlomocným, apod.
Nejen o bylinách, ale i o autorovi samotném se tedy z knihy dozvíte lecos. Krom jiného je zde například popsáno, jak se Storl vlastně setkal se svým přítelem a učitelem čejenským medicinmanem Tall Bullem, o kterém se zmiňuje snad v každé své knize. Pokud jste si stejně jako já mysleli, že Wolf Dieter Storl vyhledal Tall Bulla s touhou učit se u něho, budete asi překvapeni, bylo to přesně naopak. Medicinman se totiž doslechl, že se Storl vyzná v divokých rostlinách, které přišli do Ameriky s bílými osídlenci a chtěl se od něj přiučit. Následující rok a půl strávili oba bylinkáři ve stepi a lesích a učili se jeden od druhého. Storl se od Čejena především naučil přistupovat k rostlinám jako k živým bytostem, které touží po tom nám pomáhat a komunikovat s námi. Autor v knize uvádí několik případů, kdy potřebná rostlina přišla k nemocnému do snu, nebo mu rovnou vyrostla na zahrádce. Někomu to může znít samozřejmě bláznivě, ale Storl je vzdělaný člověk, antropolog s rozsáhlými znalostmi botaniky a etnografie a i ten, kdo na duchy nevěří, ale o zmiňované obory se zajímá, si v jeho knihách přijde na své.
Mě osobně kniha, jak se říká "nakopla" a s novou dychtivostí teď opět sleduju rostliny, které venku potkávám. Vyhlédl jsem si už například místečka, kam půjdu na podzim vykopat kořen štětky lesní a rozhodl jsem se natrhat si a nasušit trochu heřmánku terčovitého na vykuřování. Knihu všem vřele doporučuji.