Wolf-Dieter Storl

Nová kniha

Léčivé rostliny… které ještě neznáte: plevele • divoké rostliny • neofyty - Wolf-Dieter Storl

V posledních desetiletích se u nás nově usídlily různé rostliny, jako například bolševník velkolepý, zlatobýl kanadský nebo netýkavka žláznatá. Wolf-Dieter Stor... detail knihy

Populární knihy

/ všech 26 knih

Magické rostliny Keltů

Pradávná medicína

Přírodní léčba boreliózy

Andělé, dévové a duchové rostlin

Nové komentáře u knih Wolf-Dieter Storl

Jsem součástí lesa

„Životní příběh "Wolfa" je pestrý, a jelikož mám rád autobiografie, tak se mi to líbilo. Některým jeho zážitkům je pro mě těžko uvěřit, ale i fakta o jeho pobytu po světě jsou dostačující na zajímavý životopis. Skáče bohužel v ději i čase tam a zpátky a jelikož neuvádí data, lze se v tom občas ztratit. Také překlad je slabší, řekl bych překladač s následnou ledabylou rychloúpravou... špatná vizitka paní Gertrudy Kocourkové.“... celý text
— Křovák

Zahrada jako mikrokosmos

„Za mě “Bible" pravověrného organického zahradníka a každého, kdo to s přírodou myslí opravdu vážně. Všechno souvisí se vším. Naprosto super!“
— moni.ka

Čarovná moc rostlin - Mé setkání s léčivou silou přírody

„Hezká kniha s příběhy i informacemi o bylinkách. Určitě si od něj přečtu víc.“
— Martina1725

Toulky po okraji Midgardu: Příběhy z mého života

„Mám ráda autorovo zachycení cest, navštívených míst, rostlin, přírody i duchovní stránku vnímání (a také jeho ignoraci některých nesmyslných nařízení a pravidel). Ale jak už předchozí komentář zmiňuje, motání Šivy, Buddhy a slovanských bohů v jednom odstavci je pro mě nepřirozené. Také mi tato kniha přišla jaksi nelehce napsaná, jako bych cítila v pozadí spěch a snahu zachytit cokoliv, protože "vydavatel to chtěl".“... celý text
— pajaroh

Andělé, dévové a duchové rostlin

„Tahle knížka je fakt úúúlet! Nebýt předešlého vědeckého čtiva, vůbec bych ji nepojal; nebýt předsevzetí dokončit každou načatou knihu, odložil bych ji! Bez ní bych však neoslovil ani nehovořil s Jablečnou vílou, nepochopil, že za mým skutečným dospěním stojí životní etapa, kdy jsem v ruce, takřka denně, držel železo, protože "pomáhá naší spirituální podstatě zakotvit se v těle a ve hmotě, takže si můžeme vytvořit vlastní "já". Železo umožňuje rozvahu, "duchapřítomnost". Jinými slovy: ztěžuje vypadnutí, "úlety", trans. Proto pověry naznačují, že dotyk železa nutí čarodějnice a vlkodlaky odložit jejich zvířecí podobu - tj. vyvádí je z jejich šamanské extáze, podvazuje jejich zvířecí instinkty ; blokuje přístup k vegetativním funkcím, ke kolektivnímu podvědomí, k divokým oblastem za plotem civilizace, za hranicemi naší kulturně určené osobnosti. Je to však právě toto "vypadnutí", "oddělení", a opuštění egoidního stavu vymykajícího se svému prostředí, co nám umožňuje zacházení s duchy a dévy rostlin." A! Uvědomil jsem si, že, koutkem oka viděný had ve vodě, je hadem ve vodě, i když se nakonec, při řádném pohledu ukáže, že je to "jen" klacek, jehož odraz se vlní na hladině... Je to kniha povinná, podněcuje a dráždí, ale pouze zasazená do řádného kontextu - jako solitér by mohla způsobit mnohá zmatení. Nevěřím na skřítky, duchy, dévy, na druhou stranu mi bylo toto léto dovoleno nazývat mé oblíbené buky bratry a borovice sestrami, za což jsem nesmírně rád a doufám, že tomu tak bude i na přes rok; tak si vyberte....“... celý text
— roman9739

Přejít na knížky autora