Andělé, dévové a duchové rostlin přehled

23.10.2022

Tahle knížka je fakt úúúlet!
Nebýt předešlého vědeckého čtiva, vůbec bych ji nepojal; nebýt předsevzetí dokončit každou načatou knihu, odložil bych ji!
Bez ní bych však neoslovil ani nehovořil s Jablečnou vílou, nepochopil, že za mým skutečným dospěním stojí životní etapa, kdy jsem v ruce, takřka denně, držel železo, protože "pomáhá naší spirituální podstatě zakotvit se v těle a ve hmotě, takže si můžeme vytvořit vlastní "já".
Železo umožňuje rozvahu, "duchapřítomnost". Jinými slovy: ztěžuje vypadnutí, "úlety", trans. Proto pověry naznačují, že dotyk železa nutí čarodějnice a vlkodlaky odložit jejich zvířecí podobu - tj. vyvádí je z jejich šamanské extáze, podvazuje jejich zvířecí instinkty ; blokuje přístup k vegetativním funkcím, ke kolektivnímu podvědomí, k divokým oblastem za plotem civilizace, za hranicemi naší kulturně určené osobnosti. Je to však právě toto "vypadnutí", "oddělení", a opuštění egoidního stavu vymykajícího se svému prostředí, co nám umožňuje zacházení s duchy a dévy rostlin."
A! Uvědomil jsem si, že, koutkem oka viděný had ve vodě, je hadem ve vodě, i když se nakonec, při řádném pohledu ukáže, že je to "jen" klacek, jehož odraz se vlní na hladině...
Je to kniha povinná, podněcuje a dráždí, ale pouze zasazená do řádného kontextu - jako solitér by mohla způsobit mnohá zmatení.
Nevěřím na skřítky, duchy, dévy, na druhou stranu mi bylo toto léto dovoleno nazývat mé oblíbené buky bratry a borovice sestrami, za což jsem nesmírně rád a doufám, že tomu tak bude i na přes rok; tak si vyberte....

18.09.2022

Kniha plná zajímavých informací více z pohledu "duše" rostlin.
*Mohou tedy rostliny skutečně slyšet? Skeptická věda se přiblížila k názoru, že rostliny reagují na akustickou stimulaci. Tuto domněnku potvrzuje celá řada pokusů o působení hudby na růst rostlin. Jeden osvícený farmář a majitel plantáže zjistil, že polním plodům se nedaří v pásech půdy, kde plošný postřik chemikáliemi vyhubil hmyz a ptáky. Děje se tak třeba v sadech pomerančovníků na Floridě, kde je už dlouho "němé jaro" smutnou skutečností. Ovocné stromy trpí "úbytěmi" svého druhu. Majitelé plantáží nechali instalovat reproduktory, které nešťastné stromy obšťastňují ptačím zpěvem z magnetofonového pásku. Výsledkem jsou skutečně zdravější stromy a šťavnatější pomeranče, které obsahují až o 125 procent více přírodních vitamínů než průměrný plod. (Tompkins/Bird 1991: 137)
Výzkumy, které se snaží tento jev vysvětlit, poukazují na malé organely v cytoplasmě rostlinných buněk, které zřejmě fungují jako rezonanční tělesa a reagují na kmitočtové frekvence cvrlikání, bzučení a zpěvu. Tyto buněčné organely zvané mitochondrie působí na přísun energie do buněk v oxidačním procesu. Takže rostliny mohou přece jen "slyšet"! Není tedy tak docela scestné mínění přírodních národů, že síla bylin se dá probudit mocí slova, správného pořekadla či písně.