Carpe Jugulum (limitovaná sběratelská edice)
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/512076/bmid_carpe-jugulum-DhJ-512076.jpg
5
955
955
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 23. díl >
23. díl sběratelské edice Zeměplochy s kouzelnými obálkami a barevnou ražbou, jejichž autorem je Joe McLaren.
Přidat komentář
Královna Lancre, (netakdocelaex-) čarodějka Magráta povila dcerku, a se svým mužem, králem Verencem pořádají velkou slavnost k jejím křtinám. Na ní nesmí chybět jednak sabat ve složení Bábi-Stařenka-Anežka, taky je ovšem potřeba pozvat všechny vznešené rodiny z dalekého okolí, ač takhle zpětně možná byla chyba pozvat si do zámku upíry...
Třiadvacátá Zeměplocha je povedenou labutí písní mojí nejoblíbenější Zeměplošské party (ani vynikající hlídka u mě nestřílí do černého tak často jako Lancreské čarodějky), a jenom těžce se mi s nimi loučí. Dialogy mezi Bábi, Stařenkou a Magrátou (+ potažmo Anežkou, byť v menším měřítku) jsou pro mě nesmrtelnou záležitostí, která vždycky rozveselí, ať už sabat zrovna zápasí s jakýmkoliv soupeřem. V Carpe Jugulum jsou jím upíři, kteří jsou součástí zeměplošského folklóru prakticky od začátku, ale až tady konečně hrají zásadní roli. Mr. Pratchett prostřednictvím moderní rodinky hraběte Strakupíra paroduje a na hlavu převrací všeljaká klišé s upíry spojená, a ač se jedná o vtipem narvané čtení, Strakupírovi jsou zároveň působivým oponentem dokonce i pro nezlomnou Bábi.
Nejedná se o nejlepší díl čarodějek, při přímém srovnání pro mě dokonce vychází za jeden z těch slabších (čarodějnických, nikoli celkově), a není to ani záležitost výrazně hluboká (narozdíl od například Hrrr na ně či Malých bohů*), zároveň ale vynikající linkou omniánského mnicha Mořihněva Ovíska dává vzpomenout právě na ně*, a je prakticky k nezaplacení, když svižná a čtivá řachanda má navíc i nějakou přidanou hodnotu.
Čarodějky na cestách/Malí bohové, Mort, Hrrr na ně!, Soudné sestry, Muži ve zbrani, Zajímavé časy, Těžké melodično, Dámy a pánové, Nohy z jílu, Maškaráda, Carpe Jugulum, Čaroprávnost, Stráže! Stráže!, Sekáč, Lehké fantastično, Erik, Poslední kontinent, Barva Kouzel, Otec prasátek, Magický prazdroj, Pyramidy, Pohyblivé obrázky
Pratchettovy knihy mají obvykle náročnější začátek, ovšem tahle se čte naprosto famózně od začátku a ž do konce. Nechybí tu vtipné prvky. Moc se mi líbí postava Igora a Smrtě.
Průměrný Pratchett, nebylo to zlé, ale ostatní knížky o Zeměploše mám mnohem raději.
Tohle byla z mého pohledu snad nejslabší Zeměplocha. Bohužel, upíři mě moc nezaujali :(
Tentokrát mi přišla "nejzábavnější fantasy" podstatně vážnější, přesto pořád Úžasná.
První pratchettovka které dávám jen 3 hvězdy. Nebo možná 3.5. Nějak mě vůbec příběh nechyt a hodně jsem se do toho nutil. Téma upírů mě nechytlo. Taky mi připadalo málo Bábi v knížce a Magráta už je holt "velká". :)
Pro mě osobně asi nejlepší Čarodějky, naplno se tu projevila skutečná síla Bábi.
Mám pocit, že každé Terryho dílo by mohlo začít větou - Další skvělé dílo Terryho Pratchetta :-) Knihu jsem začal číst na počest smrti Mistra, jakmile jsem se o jeho skonu dozvěděl. Velmi mě to vzalo a týden jsem myslel jen na něj. Prolínal se ve mě smutek, že nás Mistr opustil, ale zároveň radost z toho, co dokázal svou fantazií vytvořit a jakou radost, soudě i podle komentářů zde, jeho dílo v nás vyvolává. Proto bych chtěl jen obyčejně poděkovat - Díky Mistře za to, co jste vytvořil a co jste nám všem tím dal. Samotné Carpe Jugulum je velmi zajímavé, i když bych to mezi to nejlepší od Mistra nezařadil. Nastoupivší rodinka Strakupírovic je kouzelná a jak už zde v komentářích zaznělo, nemohl jsem se zbavit podobnosti s Twilight :-) A stejně jako tamní partička, tak i zeměplošská mi sympatická nebyla a obě mi kvalitně pijou krev :-) Čarodějky opět skvělé a Bábi je opět neuvěřitelná. Tomu říkám Žena a Osobnost! Ta nejde nemilovat a neobdivovat.
Já nevim jak to ta Bábi dělá, že je ve všech knihách tak úžasná! Mimochodem.... nedáte si někdo šálek čaje? :))
Úžasný pratchettovský humor opět nezklamal. Od trolla-celníka s fiktivní závorou přes antivegetariánské upíří debaty až po svéráznou mluvu Nac mac Fíglů. Ale tenhle příběh má kromě toho i úžasnou hloubku. Předsudky - co s nimi? Zahodit a naivně se snažit o přátelský kontakt se všemi a se vším? Ale pak můžete skončit s hradem plným upírů, kteří jdou po krku vám i celému přilehlému vesmíru. Na druhou stranu, ne všechny čarodějky tančí nahé kolem ohně a ne všichni kněží boha Oma upalují jako na běžícím pásu. Pravda je relativní, takže jak to vlastně je? Upíři, reverend Ovísek i Bábi Zlopočasná mají tu svou a Pratchett v dialozích postav staví tyhle všechny pravdy zamyšlení hodným (ale i zábavným) způsobem proti sobě.
Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura".
Meče byly nahrazeny modlitbami, které měly každopádně na svědomí mnohem méně mrtvých, snad až na ty velmi dlouhé, a církev se rozpadla na tisíc skupin a skupinek, jež se neustále přely a dohadovaly mezi sebou a jejichž poslední formou byl zřejmě Ovísek, který se hádal sám se sebou.
Čarodějky v čele s novopečenou matkou Magrátou, Igorové, Smrť a upíři.
Opět jsem se velmi dobře bavila. Zeměplocha se čte skoro sama a díly, kde vystupují čarodějky, jsou snad jedny z nejlepších.
Čarodějky vs. Upíři - brilantní nápad...Jsem ráda, že se tu zas po pár dílech vyskytovala hodně Magráta, fakt mi chyběla a Agnes s Perditou byli taky perfektní dvojka. A když k tomu přidáme Bábi,Stařenku, Omniánského kněze a povedenou rodinku upíru, skřítky a potrefeného Verence, tak se nedá nic jiného než bez přestání číst a smát se a smát a smát...
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Dalsi skvely dil s carodejkami. Mam ty "holky" proste rada :) Libila se mi romanticka linka Agnes a Vlada, skoda ze z toho nic nebylo. Babi je uzasna, dostane se na zoubek i upirovi :D