Carrie
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/1130/mid_carrie-ena-1130.jpg
4
4243
4243
Děj prvního románu mistra horroru se odehrává mezi americkými teenagery. Hlavní hrdinka je nešťastná, neatraktivní dívka, pronásledovaná svými vrstevníky a tyranizovaná matkou, náboženskou fanatičkou. Carrie v sobě neočekávaně odhaluje paranormální schopnosti a malé, klidné městečko Chamberlain se stává jevištěm děsivých událostí...... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2007 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Carrie, 1974
více info...
Přidat komentář
King zde odvedl neskutečnou práci. Napětí vybudoval de facto na prvotních stránkách, skvěle vykreslil postavy a i když víte, k čemu děj směřuje, čtení knihy si užíváte. Jen ke konci mi to přišlo lehce natahované. Jinak ale dost kvalitní knížka, plná smutných emocí.
Tak už chápu proč a jak se King stal tak slavným a úspěšným spisovatelem... Na to, že se Carrie řadí mezi jeho prvotiny, tak je to velice povedené dílo :)
Povedená kniha. Líbilo se mi, jakým stylem byla napsaná. Četlo se to skoro samo. Carrie mi bylo líto, že ji spolužáci tak šikanovali a doma to neměla o nic lepší. Nakonec tahle kniha vede i k zamyšlení, co by se stalo, kdyby něco bylo jinak. Za přečtení kniha rozhodně stojí :)
Čekala jsem nějakou klasickou hororovku, ale nakonec tomu tak nebylo a vlastně mě to vůbec nemrzí. Carrie mi bylo vlastně celou dobu líto. Ani mi vlastně celý příběh nepřijde úplně mimo. Je o šikaně na střední škole, o nešťastné holce s vyšinutou matkou a o tom, co způsobuje šikana a co by ještě způsobit mohla, kdyby měl někdo takovou moc. Jsem tedy vlastně příjemně překvapená. Líbily se mi i výňatky z výslechů a články z novin. Dodalo to tomu hezký nádech, bohužel tak skvělé, jako třeba Christina to za mě furt není.
Velmi zajímavý příběh o šikaně a fanaticky náboženské výchově. Moc se mi líbil způsob barvitého vyprávění i výslechy konkrétních osob.
Kingův brilantní a krvavý (v mnohém smyslu) románový debut o šikaně, pomstě, nespravedlnosti nebo náboženském fanatismu. Ale také o křehkosti a zranitelnosti lidské duše. Ne nadarmo se stal bestsellerem a klasikou. Autor je skvělý vypravěč s úžasným smyslem pro psychologii postav, pozorovacím talentem a s citem reflektovat zákoutí lidské duše jednotlivců i celé společnosti.
klasika od Stephena Kinga, je akční, bylo mi líto Carrie, jak se k ní chovali , že byli potrestáni Carrie, líbila se mi, určitě půjdu do dalších Kingovek :)
V případě Kingovi klasicky jsem čekala něco více temného, než pohnutého a zvráceného.
Kniha se četla rychle, zajímavé byly články okolo oné události.
Ke "Carrie" jsem se dostal úplnou náhodou, kdy jsem na internetu zhlédl nějaké krátké video ze stejnojmenného filmu ze sedmdesátých let, a protože u filmů moc nevydržím, samozřejmě jsem dal přednost knize. Četl jsem i Kingův autobiografický román, kde psal o tom, že "Carrie" je jeho prvotinou, která je inspirovaná dívkou, která s ním chodila na střední školu, proto jsem už na nic nečekal. Musím říct, že na to, že jde o prvotinu, je velmi kvalitní a propracovaná, psychologie postav je skvělá, a na Carrie člověk jen tak nezapomene. Děj je předvídatelný, to ano, ale zato se mi moc líbí hlavní myšlenka a celkový koktejl nálad, který si ze čtení odnáším. ("Carrie" mě třeba vyděsila víc než "Řbitov zviřátek".) Za sebe doporučuju. Jediné, za co strhávám hvězdičku, je převis odborných článků, který mě začal ke konci už rozčilovat.
Carrie je románem, jehož čtení si jistě náležitě užijete a vyvolá ve vás spoustu pocitů, které celý vjem ještě umocní.
I když se nejedná o autorovo nejlepší dílo - jak by také mohlo, když měl tou dobou před sebou pecky jako Dallas 63, Nezbytné věci nebo Osvícení, - jedná se o příběh, který si zaslouží být čtený a hlavně je ideální volbou pro ty, kteří by autorovu tvorbu chtěli vyzkoušet, ale neví, kterou knihou začít.
Po patnácti letech jsem ji četla znovu a prakticky jinak. Ne jako teenager, ale jako matka. S Carrie jsem uměla jako dítě soucítit, i když jsem byla jejím opakem. Jenže jako matka holčičky je to daleko horší. A nemůžu v tom vidět stoprocentní vinu spolužaček, ale jen a jen matky a jejich okolí. Takže vážně se mi potvrdilo, že v určitých dílech je velkej rozdíl, kdy je člověk čte.
King dokázal neuvěřitelným způsobem rozebrat psychiku šikanovaný holky, která je celej život pod nadvládou totálně mrdlý matky. Celá ta kniha je rozdělená na světlo a tmu, profánno a sakrálno, naději a beznaděj.
A je mi to strašně líto. Jasně, byla jiná doba. A jasně, je to vymyšlený, haha. Ale určitým způsobem si některé životní vzorce neseme s sebou po desetiletí a já věřím, že pokud budeme lepšími rodiči, budou naše děti lepšími lidmi.
Napsala jsem úplně něco jinýho, než jsem chtěla, ale snad budu pochopena.
Slovy, lety, vzpomínkami, čísly.
Letos je to 48 let, kdy kniha vyšla poprvé.
Letos je to 30 let, kdy kniha vyšla poprvé u nás.
Letos je to 22 let, kdy jsem knihu četla poprvé, a od té doby ani jednou.
Psát sem tyhle numera, jímá mě zároveň štěstí, že toho všeho mohu být součástí, ale zároveň strašná deprese, jak to strašně letí.
Takže když jsem konečně tenhle rok před spaním otevřela Carrie, měla jsem plán jenom pár stránek. Jenom si přivonět ke vzpomínkám. Ale je to jako váš oblíbený dort. Přivonět si nestačí. Ani jeden kousek nestačí. Ne, musí se s tom vyráchat celej obličej a šíleně se smát. A já už po pár stránkách byla zase ta třináctiletá holka, která knihu vnímala trochu jinak jako právě teď ve svém věku. Ale hltala jsem to úplně stejně jako tehdy.
Ale jednu věc jsem si užila mnohem víc. Způsob vedení příběhu. Jedna linka je samotný příběh Carrie a druhá linka jsou útržky z různých zdrojů na základě událostí, které se staly. Čili hned od začátku je zde dobře budovaný ten faktor budoucího strachu ohledně toho, co se bude dít. Což je úplně nejlíp vidět právě v druhé polovině, v ději plesu. Chytne to úplně strašně suprovou dynamiku. A naprosto chápu nějaké hlasy, kterým kvůli tomu vadilo, že kniha sama sebe vlastně spoileruje. Co na to říct? Ano, spoileruje. Ale v takových momentech, kdy mi to v příběhu nevadilo. Ale asi záleží na tom, zda v Carrie hledáte příběh výstrašený a osamělý holky nebo řežbu plnou krve. Ano, ani na první čtení jsem nečekala jednorožce na obláčku na konci. Myslím, že ono dost rozhodne, jaké bylo vaše vlastní dospívání, zda budete držet palce městu nebo Carrie. A zda vás tolik proto zasáhne konec. A není právě tohle na knihách normální a na těch lepších naprosto přirozený? Že si lze přebrat a interpretovat podle svého. Věku? Náhledu na svět? Životní situace? :)
Ale Carrie je dost jiná kniha a podle mě je tolik oblíbená z víc důvodů, než je jenom její děj. Je to kniha, kterou vnímáte jinak při každém jejím čtení, jak stárnete s ní. Protože je v ní tolik témat, že se s tím sžíváte pokaždé jinak. Nejde tady jenom o to hlavní, který zná i ten, kdo knihu nečetl, ale nebudu to sem psát, kdyby někdo nevěděl. Všechno to špatný jsou jenom následky něčeho jiného špatného. Něčeho, co se děje v našich životech. Ať už je tím fanatismus (jakéhokoliv směru), šikana, dospívání jako takové a očekávání společnosti, že všichni budeme zblblý postlobotomický roboti, kterými záleží pouze na jedné věci: co si o nás myslí ostatní a aby to bylo podle vhodné šablony.
Je to asi tím, že Carrie je klasickej underdog (sorry, ale mě nenapadá českej ekvivalent slova, kterej by to vystihoval lépe, protože tohle slovo anglina významově vymyslela geniálně), se kterým je snadný se sžít, protože nás je mnohem víc než těch druhejch, těch dokonalejch, který si na na nás ukazují z věže. Jenže ona to často není pevná věž. Jsou to často pouze hrady z písku. A oni jenom potom koukají, co se, sakra, podělalo...
Proto já knihu zvu psychologickým románem s žánrovým přesahem do fantasy kvůli Carrie. A je už jenom na čtenáři, zda souhlasí s koncem knihy nebo ne. Jestli pochopí tu myšlenku. Jestli zvládne upřímně odpovědět po tom všem, co četl, na otázku: Kdo je monstum v tomhle příběhu? Carrie kvůli tomu, co má v sobě, nebo společnost, kvůli které šlo ven, co Carrie v sobě chtěla držet? A pokud je to pouze metafora na většinovou společnost a jak zachází s odlišností, tak proč uronit jedinou slzu? Leda tak za Carrie...
A to je síla téhle knihy, která je tak dobře napsaná, že i když víte, že je to vlastně všechno špatně, tak nějak vnitřně to chápete. Možná proto je revenge vždy tak silný, pokud je dobře napsaný, jinak nefunguje...
PS: ze spousty důvodů jsem právě tuhle knihu dala do ČV jako knihu svého dětství. Možná to je takové...správné. Myslím, že tehdy skončilo...
Carrie jsem četla před lety, jako úplně první knihu od Kinga, jenom díky ní jsem se do něj zbláznila a teď po letech ji mam konečně i ve sbírce díky dotisku. Za mě je to takový psycho young adult horůrek a myslím že když ji přečtete, litovat nebudete!
Tohle je asi ten typ knih, na kterém si S. King vybudoval jméno a vysloužil si titul král hororu.
Tady je to o tom smíchat co nejvíc krve a pokusu o stupňování napětí. Ale nějak to na mě nefunguje. Kdybych to četla jako první kingovku, asi bych už s autorem nepokračovala. Ale takhle vím, že umí i "normální" a čtivé knihy a dám si ráda zas i nějakou další.
Carrie je dívka, studentka střední školy, žijící se svou matkou Margaret v domě ,,boží čistoty" ve městečku Chamberlain. Matka je náboženský fanatik, Carrie týrá, omezuje a vychovává hůře než ve středověku. Vidí v ní cosi... zlého.
Carrie je však úplně normální holka, kterou díky povahovým rysům, způsobeným pokřivenou výchovou, ve škole ustrkují, ponižují a šikanují (někteří z nás tohle ve škole zažili, pročež se s pohnutkami Carrie velice rychle sžijí). Vše se začne komplikovat ve chvíli, kdy Carrieta, jež nedostala žádnou osvětu o fungování ženského těla ani o sexualitě, zažije ve sprchách svou první menstruaci. Vše ukazuje, že dívka má vrozenou schopnost telekineze.
____________________________________________
Rozumějte, tahle kniha byla Kingovým debutem; není možno očekávat, že půjde o jeho nejlepší dílo. Pravé know-how zde pochopitelně citelně chybí. Příběh není tak svižný, jak by měl být, děj je hodně předvídatelný a plynulost čtení hodně ztěžují častá intermezza, díky nimž už dopředu víme, co se chystá v závěru. Mnohé pasáže jsou navíc uměle natahovány, takže kniha, která mohla být na pomezí úderné povídky, popř. novely, rázem spadla do kategorie delší novely až románu. Přesto však jde cítit tíživé poselství, s nímž do duše čtenáře vstupuje jistá dávka neklidu a pochyb, jelikož jsou v textu zakomponovány úvahy o Bohu, Satanovi, osudu, a telekineze je prezentována jako potvrzená schopnost, která ovšem není na nikom vidět, dokud se něco... nestane.
Závěrem bych chtěl říci, že celkové zpracování je kvalitnější (a úplně jiné) než pojetí filmová, kde jsme nedostali patřičný rozbor psychologie postav, a tím příběh postrádal kýženou hloubku.
Celkové hodnocení 70% -hluback- ️
Kniha cílí na příznivce mysteriózních thrillerů. Jedná se o dnes již kultovní dílo, které je menšího rozsahu, za sebe se domnívám, že lze od autora najít i lepší příběhy. Tím rozhodně neříkám, že by Carrie byla špatná, naopak, jen bych na ni počkala, až čtenář zcela podlehne tajemnému Kingovu dílu. A nezapomeňte na světlo, i mistr hororu spí s rozsvícenou lampičkou.
Po dočítaní som bol nadmieru spokojný. Kniha mohla byť trochu dlhšia, ale to nie je problém, čítala sa veľmi ľahko.
Carrie je podľa mňa (na to, že je to Kingova prvotina) veľmi dobré dielo.
Zaujala ma najmä táto veta: "Co se stane, jestli existují ještě další jedinci jako ona? Co se stane se světem?"
Celkovo sa mi Carrie páčila aj napriek smutnému koncu...
9/10
Jedna z prvních Kingových knížek, jde vidět, že to ještě není ono. Četl jsem od něj mnoho knih, ale tahle mi přišla nejslabší. Naštěstí se časem rozepsal do geniálních věcí jako je To, Dallas 63 atd. Vůbec to není špatná kniha, dobře se čte, zápletka je zajímavá, ale téměř nejde do hloubky postav. Víc se toho prostě na 175 stran nevejde. Škoda, že Carrie nenapsal o 20 let později, to by z toho byl parádní román na 800 stran.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno dospívání náboženský fanatismus horory telekineze střední škola dívky paranormální schopnosti Nová Anglie
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
Našťastie nečítam anotácie a údajne existuje aj rovnomenný film, ktorému sa tiež úspešne vyhýbam. Čiže. Do knihy som šla úplne nevedomo o čom by príbeh mal byť. Očakávala som jedine krv,aj to vďaka obálke(edícia Panta Rhei). Nakoľko som od Kinga pár kníh prečítala (to je z jeho repertoáru aj tak zanedbateľné množstvo),vedela som, že aj keď niečo predvídam, všetko môže byť úplne inak, desivejsie, krvavejšie...V tejto,vraj autorovej prvotine z románovej tvorby, máme neskutočne fanatickú, nábožensky založenú,ovdovelú matku. Nielen psychicky terorizuje svoju jedinú čudácku dcéru Carrie,ale vyskytujú sa aj fyzické tresty-kopance a škrtenie nie je nič neobvyklé. Mechyšpiny(ženské prsia),to bolo pomenovanie za top všetkých topov XD
Okrem "skvelej"situácii doma, má Carrie perné chvíľky aj v škole každý deň. Šikana a posmech je bežnou rutinou, ktorú Carrie musí strpieť. Najnovší kúsok tyranie sa v knihe odohrá, akoby v priamom prenose(predošlé eskapády sú iba spomenuté). Školské sprchy po hodine telesnej výchovy. Nechápem ako môžu byť deti také zlé. Síce už boli 17 ročnými, takmer dospelými ľuďmi,ich správanie bolo otrasné! Učiteľka telesnej to tiež prvou reakciou riadne pohnojí,no spamätá sa a Carrie pomôže. Ale nebude neskoro? Bola toto posledná kvapka toho, čo Carrie ešte znesie?
King je majster rozprávač,o tom sa nemusíme ani baviť. Páčilo sa mi,ako bol príbeh vyrozprávaný viacerými postavami. Na 220.stranách sa toho dá napísať veľa, pretože Stephen zakomponoval do "rozprávania" aj úryvky\texty z vypočúvania,knihy, či novinových článkov. Všetko sa to týkalo Carrie a tragédie, ktorá sa kvôli nej udiala.