Čas mého života
Jerome Klapka Jerome
Autobiografie z pera autora Tří mužů ve člunu a na toulkách, kterou Jerome K. Jerome vydal v roce 1926, pouhý rok před svou smrtí. Svým typickým duchaplným, výstižným stylem a zároveň bez servítků se vrací do krásných i krušných časů svého dětství a dospívání, k rodičům a smutku z jejich ztráty. Vzpomínky na chudobu a výchovu ve viktoriánské Anglii a v poměrně vypjatém náboženském duchu střídají historky o prvních krocích ke spisovatelské slávě, následných úspěších i potížích s kritikou, divadlem a tehdejšími nepříliš přívětivými zákonitostmi nakladatelského světa. Komentáře neujdou ani autorovi slavní kolegové, Amerika a cesty po Evropě, které si mohl dovolit, když konečně prorazil, a které ho poté inspirovaly k dalším dílům. Důležitým milníkem v Jeromově životě byla i první světová válka a jeho působení coby řidiče sanitky a laického zdravotníka, s níž poté souvisí i jeho úvahy o životě, víře a morálních postojích. Českým čtenářům, kteří zatím Jeroma K. Jeroma znají převážně jen jako slavné jméno, nabízí tato kniha pohled do časů a života vskutku pozoruhodného člověka.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2017 , VyšehradOriginální název:
My Life and Times, 1926
více info...
Přidat komentář
Mám ráda Jeroma - Křupana z Křupanova - kde je konec těm samozvaných kritikům, že.
V knize mi chybělo více detailů z jeho rodinného života, o manželce a dětech se jen sem tam zmíní, myslím, že si zasloužili více prostoru. Ale i tak za 5*.
Autor tu s vlídným nadhledem vzpomíná na své dětství, mládí, na svůj život. Na pozadí osobních zážitků tu doznívá viktoriánská doba, s jemným humorem popisuje své cesty v cizině a ze vzpomínek promlouvá i hluboce věřící člověk. Autobiografii vydal pouhý rok před smrtí.
Vtipná a neobyčejně půvabná knížka, napsaná tak lehkým perem, že skoro volá po hlasitém předčítání. Jsem přesvědčena, že posluchači ji ocení za jakýchkoliv okolností - manžel, sledující fotbalový zápas, ranní spolucestující veřejnou dopravou do zaměstnání i náhodní okolojdoucí na ulici těsně předtím, než jim zavřou oblíbený supermarket. (Pokud ne, napište mi na náhrobek "Neodešla v pokoji - a může za to Jerome!") Jsem ženská - takže dobrodružství tří mužů ve člunu mne dosud ponechávala poměrně chladnou (a ještě ke všemu byl pes vymyšlený!) - ale tímto dílem, jakýmisi průběžně pointovanými pamětmi, to u mne Klapka Jerome vyhrál. Kapitoly jako Stává se ze mne chudý student či Kola změny neodolatelně glosují měnící se časy, poměry i lidi, závěr Ameriky, Válka či Pohled do budoucna zase odesílají případné uštěpačné úsměvy daleko pod bod mrazu. Zatím největší letošní zážitek - a to už máme duben...
Štítky knihy
životopisy, biografie spisovatelé angličtí spisovatelé
Autorovy další knížky
2007 | Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) |
1998 | Tři muži ve člunu a na toulkách |
1982 | Malvína z Bretaně |
2010 | Tři muži na toulkách |
2000 | Lenochovy myšlenky |
To byly časy,
telefon byl oslavován, jako ohromný pokrok,
elektrické osvětlení bylo ještě v experimentální fázi,
a tak celkově tehdy panovala představa, že všechny světové obtíže, zmizí samy, jedna po druhé ---
V laskavém a jemným humorem okořeněném vyprávění - jen tak o životě -vám Jerome v této knížce představí svůj svět, který se vám bude zdát, tak jak ho líčí ve svých vzpomínkách, tak nějak lidštější než dnes ---
Je to totiž svět míň syrový,
víc romantický,
míň věcný,
víc uvolněný ---
alespoň se takový zdá v Jeromových vzpomínkách, často jakoby navzdory skutečným událostem --- "myslím, že prvních 20 let své literární dráhy jsem byl tím nejotloukanějším anglickým spisovatelem ".
Tak se začala Jeromova literární dráha a je moc dobře, že vydržel ;-) --- za svůj první spisovatelský honorář si pak koupil viktoriánský psací stůl, který ho pak provázel skrze celou jeho literární cestu.
Přestože Jerome podporoval všechna "kola pokroku a změn", jeho Londýn v jeho vzpomínkách je místem starosvětsky útulným - dokonalým místem pro život, mj. proto, že v něm tehdy nebylo tolik lidí :-).
"Byl v něm čas na --- zdvořilost!"
Před 40ti lety jste se tu totiž ubírali stinnými alejemi, či přijížděli do líbezných restaurací --- bylo to příjemné místo, že?
Úplně pak vidíte, jak se nad městem vznáší --- stín romantiky!
Jeromovo vzpomínání tak bylo dobrou volbou pro odpočinkové chvilky hektického konce loňského roku.