Čekání na barbary
John Maxwell Coetzee
Jaká je hranice mezi lidstvím a barbarstvím? Desítky let byl soudce loajálním úředníkem impéria, staral se o záležitosti malé osady na hranicích a nevěnoval pozornost blížící se válce s barbary. Nicméně když do osady přijedou vyšetřovatelé, stane se svědkem krutého a nespravedlivého jednání s válečnými zajatci. Otřesen tímto zážitkem pocítí soucit s oběťmi a spáchá donkichotskou vzpouru, která z něj udělá nepřítele státu, stejného, jako jsou barbaři. Coetzeeho oceněný román je znepokojivou alegorií války mezi utlačovatelem a utlačovaným. Soudce není jen obyčejný člověk žijící v krizi svědomí na obskurním místě v časech dávno zapomenutých. Reprezentuje všechny lidi žijící v neúnosné spoluvině na režimech, kterým jsou slušnost a spravedlnost cizí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2020 , JotaOriginální název:
Waiting for the Barbarians, 1980
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
zfilmováno psychologické příběhy barbaři jihoafrická literatura ochrana státní hranice Britské impérium
Autorovy další knížky
2001 | Čekání na barbary |
2006 | Život a doba Michaela K. |
2002 | Hanebnost |
2007 | Chlapectví |
2008 | Deník špatného roku |
Tak nějak netuším, co autory vede, aby mi v úvodu knihy neprozradili, kde a kdy se nacházím a proč. Možná bych se pak příliš soustředil na příběh. Chvílemi - díky imaginárním a mystickým sekvencím snů - jsem si dokonce nebyl jistý, zda nečtu nějakou fantasy nebo sci-fi, kde se za rohem objeví elf s mečem. Zase na druhou stranu, atmosféru navodit pan spisovatel umí, o tom žádná, ale často se zaplete do košatých a košatějších odboček - někdy až okatě se snaží kopírovat styl Gabriela Garcíi Marquéze, ale vskutku jde jen o snahu - aby zase jindy v ději poskočil trochu oslím střihem. Jistě, téma je zajímavé, potřebné, ale přece jen mi k prožitku z knihy nestačí jen velmi dobře podaný popis prostředí.