Čemu se smála Adina Mandlová
Ondřej Suchý
Jaká vlastně byla Adina Mandlová, obdivovaná i zatracovaná prvorepubliková filmová hvězda, a proč své memoáry, vydané ve spolupráci s Josefem Škvoreckým, nazvala Dneska už se tomu směju? Prostřednictvím úryvků z jejich rozhovorů a zejména ze svědectví padesáti osobností s jejich často protichůdnými pohledy získává čtenář plastický obrázek o nevšedním životě této legendární herečky. Autor také přibližuje její pobyt v Anglii, na Maltě a v Kanadě a poprvé tu zazní otevřená výpověď Adininy neteře Ludmily Mandlové-Pirillo, jediné dnes žijící příbuzné. Knihu doprovází bohatá obrazová příloha.... celý text
Přidat komentář
Čemu se smála Adina Mandlová, se v této knize nedovíte. Dle mého názoru se toho o Adině nedovíte o moc víc, než když si přečtete její knihu "Dnes už se tomu směju". Co Vám ale bude jasné, je fakt, že Adina budila a stále budí emoce a nesourodé názory po celý svůj život i po něm. Vzpomínky hereckých kolegů a různých dalších lidí, kteří s ní přišli do styku v době její největší slávy v Čechách i v té delší etapě jejího života, kdy žila mimo svou rodnou zemi, jsou zajímavou mozaikou vzpomínek a dokladů o tom, jak rozporuplná, náladová, okouzlující a osobitá žena to byla. Pan Suchý si dal velkou práci s tím, posbírat střípky korespondence, vzpomínek a dojmů, spjatých s hvězdou černobílých filmů. Za to mu patří dík. Nicméně názor na Adinu Mandlovou si musí každý udělat sám.
Vánoční dárek se při dlouhém stonání četl dobře, pan Suchý dokáže svou mravenčí prací zaujmout a vydolovat nové věci. Jinak filmy pro pamětníky můžu, paní Adinu též.
Určitě každý, kdo se zajímá o předválečný film, ví, že Adina Mandlová byla pěkné "kvítko", která nedělala téměř z níčeho velkou vědu a že s ní nebylo jednoduché vycházet, natož žít.
Před konzumováním této knihy by bylo dobré, kdyby čtenář měl obsolvovánu její autobiografii "Dneska už se tomu směju". Ondřej Suchý si dal práci a získal informace ze života této hvězdy v Kanadě, Anglii a na Maltě, jak mu je sdělili její přátelé, známí i nepřátelé, takže jsou to názory různorodé . Adina Mandlová nebyla jen výborná herečka, ale i malířka,sochařka a i spisovatelka-ukázky z její tvorby jsou na konci této knihy.
Čtenář by řekl,že na sebe Adina už všechno práskla ve své knize a nebude lehké něco doplnit.Pan Suchý si dal opravdu mravenčí práci se získáním spousty dalších informací,a tak se můžeme znovu ponořit do černobílého světa.Některé vzpomínky kolegů nejsou zrovna pozitivní,ale to už tak bývá.Jaká byla Adina mimo své role,když přišla z flámu,kde zazářila,do svého prázdného bytu si můžeme domýšlet věčně.Mnohokrát jsem o ní přemýšlela a vidím ji jako ve filmu Noční motýl.Někdy je prostě Kiki,ale doma zůstává Ančou.Závěr knihy to tak nějak vystihuje docela přesně.
O Adině už bylo všechno napsáno jak v její autobiografii, tak v dalších knihách o této naší prvorepublikového filmové hvězdě. Na této knížce si nejvíce cením vzpomínek jejích kolegů a známých na její pobyt na Maltě a v Kanadě a potom na množství protichůdných názorů na její osobu lidí z jejího blízkého i vzdálenějšího okolí. Myslím, že pan Suchý nezklamal, napsal pěknou a čtivou knížku a ctitelé Adiny Mandlové budou spokojeni.
Pan Ondřej Suchý nikdy nezklame. Jeho knihy se čtou samy. Díky němu jsem se například dozvěděla, že na knize "Dneska už se tomu směju" Mandlová spolupracovala rovněž s Josefem Škvoreckým, stejně jako Lída Baarová na knize "Útěky". I když Mandlová zřejmě do své knihy přispěla mnohem víc. Čeho se mi zde dostalo, bylo trochu nesympatie právě k panu Škvoreckému, jeho vyjadřování a myšlenkové postupy mi někdy hnuly žlučí. Co se týká Mandlové, opět jsem se probudila ze svého snu, kdy si lidi idealizujeme, čekáme od nich něco víc a pak, např. při přepisu jejich konverzace nebo některých citací jen kroutíme hlavou (i když byly třeba v dopise, určeném jen té jedné osobě a nám do toho vůbec nic není). Nechci tady proboha nějak moralizovat, sama nejsem nic extra, ale po přečtení téhle knihy jsem zjistila, že bych si s Adinou asi nerozuměla, a pár věcí by mi na ní vadilo a nebyla by to zrovna ta často zmiňovaná "náruživost", to jí naopak možná činilo tak okouzlující. Trochu podlosti a zloby v ní ale asi přeci jen bylo. Nevraživé, závistivé a bolavé vzpomínky na ni v knize mají své místo, ale ty můj názor neovlivnily - to tady chci zdůraznit. Závistiví a nepřející lidé jsou všude. Současně s touto knihou jsem četla "Marilyn" od Normana Mailera, kde mě zaujala myšlenka, že právě lidé, kteří v životě něco ztratili, nebo jejich život nebyl úplně bezproblémový, probudí v sobě velmi silnou ctižádost, která jim, jsou-li navíc co k čemu, přinese úspěch a obdivovatele. Na druhou stranu pravé přátele jen poskrovnu, a to je někdy škoda. Pořád si Adiny Mandlové vážím a obdivuji jí, já bych nezvládla polovinu z toho, co ona, jen mi tahle kniha bohužel odkryla její trochu temnější a smutnou stránku.
Knížka se mi nelíbila, jediným plusem byly fotografie. Jinak mi to trochu připadalo, jak ... jedna paní povídala
Ráda čtu životopisy prvorepublikových hereček. Adina patří mezi mé nejoblíbenější...
No a jelikož už jich bylo napsáno spousty, bylo těžké přijít v roce 2015 s něčím novým....
Kniha O.Suchého je jiná tím, že autor popisuje to jak k materiálům o Adině přišel, jak si dopisoval s p. Škvoreckým, najdete tam i zmínku o tom jak vznikala kniha Dneska se tomu směju...
Nejvíce se mi líbilo, že autor čtenářům přiblížil její pobyt v Anglii, na Maltě a v Kanadě...
Po několikerém louskání Adininých pamětí jsem ráda sáhla i po tomhle titulu... Podává tu výpověď o Mandlové po svém, věrně, poutavě, barvitě. Velmi jsem ocenila, kolik zajímavostí dokázal Suchý posbírat a vložit do mozaiky. Vznikl tak pěkný obrázek - lidsky přitažlivý, vzbuzující sympatie i averze, poskytující dost prostoru na to, aby si čtenář sám utvořil vlastní pohled na onu svéráznou divu. Věřím, že osobité kouzlo Mandlové jen podpořil a dodal impulz k tomu, aby její osudy dál lákaly a zajímaly...
Štítky knihy
film za první republiky a protektorátu herečky český film české herečky Adina Mandlová, 1910-1991
Autorovy další knížky
1981 | Exkurze do království grotesky |
1997 | Písničky z pohádek a dětských filmů 1. díl |
2010 | Tři životy Lídy Baarové |
2011 | Pan Werich z Kampy |
2013 | Neznámá známá Hana Vítová |
Zajímavá knížka sebraných vzpomínek různých lidí na herečku Adinu Mandlovou, někteří ji měli rádi a mluví o ní pěkně, někteří neutrálně, některým vadila její zvláštní povaha až tak, že ji nesnesli. Já sama musím říct, že z prvorepublikových hvězd se mi líbí nejvíc, její herectví je přirozené, nepřehrává, jako ty ostatní, které třeba udělaly i větší díru do světa.