Černá a purpurová
Wojciech Dutka
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/499313/bmid_cerna-a-purpurova-r63-499313.jpg
5
606
606
Příběh lásky mezi slovenskou židovkou a nacistou z Osvětimi inspirovaný skutečnými událostmi Milena Zingerová, dívka z respektované slovenské židovské rodiny, je v koncentračním táboře Osvětim odsouzena k smrti. Osud jí však dává šanci: Má zazpívat na narozeninové oslavě brutalitou proslulého příslušníka SS Franze Weimerta. V navenek bezcitném muži se jejím zpěvem něco zlomí, takže se o ni začne zajímat. Milenina počáteční nenávist k mladému nacistovi se pomalu mění – a tak se rodí jeden z nejneobvyklejších milostných příběhů holokaustu. Mladý Němec vytáhl z pouzdra Parabellu, nabil a bezmyšlenkovitě lékaře střelil do hlavy. Pressburger padl mrtvý k zemi. Dívka ucítila zápach krve. Tehdy pohlédla na Němce, doktorova vraha. Byl velmi mladý. Nemohl mít víc než dvacet let, možná dvacet dva. Pomyslela si, že je to její vrstevník. Schoval pistoli do pouzdra. I mladý Němec na ni pohlédl. Jejich pohledy se nad mrtvolou lékaře setkaly. Milena vycítila, že má před sebou naprosto lhostejného a bezohledného muže, který by ji zabil stejně chladnokrevně jako starého Pressburgera. „Černá a purpurová vypráví příběh velmi složitého vztahu mezi dvěma mladými lidmi, ale především ukazuje komplikovaný vztah mezi katem a obětí.“ – gloskultury.pl... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno: 2022 , CPressOriginální název:
Czerń i purpura, 2013
více info...
Přidat komentář
Naprosto skvělá kniha, která stojí za přečtení. Rozhodně doporučuji. Je zajímavé si pak dohledat i další informace k této události.
Milena Zingerova, židovka ze Slovenska je transportována do Osvětimi, poté, co Hitler obsadí Polsko. Milena je jako všichni určena k likvidaci. Krom jiných věcí, umí však krásně zpívat a tak se ocitne jednou na narozeninových oslavách esesáka Franze Weimerta, který je v Osvětimi dost známý svou bezcitností. Milenin krásný zpěv v něm znovu probudí část z jeho citlivého člověka, jímž předtím skutečně býval a rozhodne se pokusit Milenu ochránit před konečnou smrtí. Je to kniha podle skutečného příběhu, nečekejte žádnou romantiku, i když kousku lásky je v knize dán prostor. Kniha je autentickou výpovědí, jak to tenkrát v Osvětimi chodilo, bez jakéhokoliv přikrášlování. Místy mě příběh mrazil a je až k neuvěření, co všechno si lidé v Osvětimi museli vytrpět a s jak krutými bytostmi se lidé v Osvětimi museli setkávat každý den. Smrt má v této knize své podstatné místo a vyskytuje se tu dnes a denně a scény jsou dost popisné. Přesto všechno jsem si právě tuto knihu jako výpověď chtěl přečíst. Je dobře, že takovéto knihy existujou, protože existují pitomci ochotni popírat tvrdou nacistickou ideologii a taky holokaust a válečné zločiny. Ať jsou tyto knihy vypovědí, o tom, co s ostatními národy byli soudruzi z Německa ochotni udělat. Kdyby válka trvala déle, určitě by na to i došlo. Dávám pět hvězd, ale varuji, není to romantické čtení! Přesto, nebo právě proto si Vaši pozornost zaslouží. :-)
Zaujal mě už obal , moc se na knihu těšila a nezklamala . Nádherná kniha, která mě úplně uchvátila. O utrpení a lásce . „Svět je plný zlomených lidí a žádné špitály, ústavy ani žaláře nedokážou spravit jejich těžce zkoušená srdce, poraněné mysli a utrápené duše.“
Nadherny pribeh, v nekterych castech me mrazilo, z predstavy co se vsecko v koncentracnich taborech delo. Ale pribeh byl perfektne zpracovan a popsan. Doporucuji...
Hodně silný příběh. Skoro se nedá věřit, že se něco takového dělo. Důležité psát pro paměť lidstva...
Hezky napsaná kniha hlavně by si ji měli přečíst lidi, který chtějí zapomenout co bylo abychom sli dál.Nektere veci mě desili musela jsem přerušit čtení. K neuvěřeni co může udelát člověk človeku.Nikdy by smě neměli dopustit aby se to opakovalo v Dějinách lidstva.
Kniha, která mi zůstane dlouho v paměti.Vše už zde bylo napsáno a nebudu se opakovat. Rozhodně si knihu přečtěte, fakt stojí za to a jsem rád že jsem si ji koupil.
Celý příběh je inspirován skutečnou událostí, jen autor Wojciech Dutka pozměnil jména hrdinů.
Kniha je rozdělená do 4 větších částí, z nichž každá má několik kapitol.
Já osobně už nemám příliš ráda knihy z 2. světové války. Jsou to více méně stále se dokola opakující tatáž zvěrstva, která se tam děla. Ale v tomto příběhu mi to při čtení zase tak moc nevadilo. Ano, i v tomto příběhu jsme byli svědky naprosto nelidských momentů, ale těmto momentům nebyla věnována plná pozornost autora. Pomáhaly jen dokreslovat prostředí, ve kterém se oba hlavní hrdinové nacházeli.
Autor nás velmi vkusně přenesl do světů obou hrdinů. Díky detailnímu zpracování životních příběhů hrdinů a současně také jejich vnitřních světů jsme mohli okusit a snad i trošku pochopit jejich chování a to, jaký vliv prostředí mělo na jejich psychický vývoj.
Stejně tak dobře autor propracoval popis prostředí, které je obklopovalo. Tady mám možná jedno malé ale, které vlastně ani nevím, jestli je “ale”. Přišlo mi, že autor prostředí popsal velmi věcně. Surově, ale věcně. Prostě tak, jak to bylo. Na jednu stranu je to dobře, protože jsme nebyli zase tak moc šokováni z těch hrůz, které se tam dějí, na druhou stranu tady byla promarněna příležitost napsat knihu tak, abychom byli opravdu hluboce zasaženi bestiálními činy, které se tam dějí. To si už musí asi každý sám zvážit, čemu by dal spíše přednost.
Musím uznat, že přestože má kniha něco málo přes 430 stran, četla se velmi dobře a hlavně rychle. Styl psaní Wojciecha Dutky je poměrně jednoduchý, trefný a výstižní. Díky tomu jste měli pocit, že žádná věta v knize nebyla zbytečná.
Knihu hodnotím jako velmi krásné a povedené dílo a jsem velmi ráda, že jsem si ji mohla přečíst. Kniha je totiž příběhem o tom, jak snadné je ztratit lidskost v nelidských podmínkách a také jak láska může pomoci tuhle lidskost v sobě zase objevit.
Knihu rozhodně doporučuji.
Nádherně zvládnuté řemeslo. Děj se odehrává na nejhorším místě, které kdy člověk vytvořil, jsme seznamováni s tím, co se tam děje. Ale není to přeexponované, takže se dá číst dál, protože tu jde o příběh Franze a Mileny.
Poprvé jsem viděla, jak se ze člověka může stát esesman, připadá mi, že Franz byl svým způsobem oběť své doby. Stejně tak jeho kamarád Bastian. To ho ale neomlouvá, za to, jak se choval, je plně zodpovědný. Nicméně díky Mileně udělal spoustu věcí, které vyrovnaly veškeré zlo. Jeho
Přiznám se, že celou dobu jsem doufala, že Milena i Franz přežijí, tím, jak se blížil konec války, mé naděje rostly.
Nicméně nemyslím si, že je správné, že Franz byl (ne)potrestán, tak jak byl.
U Mileny bylo vidět, jak byli lidi naivní, že nečekali, co se může stát a rozhodli se zůstat doma. I když upřímně, nedokážu si představit, co bych dělala sama na jejich místě.
Celou dobu jsem přemýšlela, jestli se rodina její sestry v Maďarsku s ní v Osvětimi setká. Její sestra po své záchraně musela být na tom hrozně zle.
Tento příběh je vskutku neuvěřitelný, líbilo se mi, že spisovatel zmínil i reálný předobraz. Oceňuji jeho přístup, že z úcty ke skutečným hrdinům použil fiktivní postavy. A pro nás je zajímavější, že Franzovo rodné město je Drasenhofen, tedy důvěrně známé místo všem, co přejíždí naše hranice do Rakouska.
Jeden z nejlepších románů, který jsem o druhé světové válce a koncentračních táborech četla. Líbí se mi, že je zde věnován prostor pro to, abychom jednání hlavních postav pochopily. Doporučuji, skvělý příběh podle skutečné události.
První kniha, kterou jsem dočetla a chtěla začít číst znova. Trošku mě mrzí, že to osud nechtěl a nedopadlo to malinko jinak, že šlo především o nenaplněnou lásku skrz kterou došlo však k ohromnému osobnímu růstu obou hlavních protagonistů. Jde o citlivou, intimní a čistou lásku zejména ze strany muže SS, která nikdy nebude fyzicky stvrzena. O to cennější láska to byla. Co mi u knihy vadilo, bylo větší množství prázdných stránek za každou kapitolou, knížka by byla o to tenčí.
S každou další knihou o tomto tématu si kladu stále více otázek.. Je až neuvěřitelné, že se tohle opravdu dělo. Popisované praktiky, ze kterých mi opět bylo špatně, padlo i několik slz a znovu jsem po přečtení plná emocí.. Nevím, co víc k tomu napsat.. Snad jen, že tato kniha je opravdovým důkazem toho, že láska dokáže opravdu nemožné.
Je až neuvěřitelné, jak citlivě a čtivě autor sepsal tak originální příběh, z něhož mám velmi smíšené pocity a nevím, jak se s tím vypořádat.
Vše o knize napsala má knižní přítelkyně alnahu.Kniha mě opravdu dostala emocionálně. Velmi silný příběh. Ty hrůzy co zažívali židé v osvětimi byli nepředstavitelné. Ještě dlouho budu o knize přemýšlet. Za mě 100%.
Tato kniha mne dostala ve všech směrech!! Hodně dlouho jsem o ní přemýšlela. Silný a lidský příběh generace lidí kolem 2. světové války. Palec nahoru!!
knihu jsem přečetla za pár dní a nemohla jsem se od ní odtrhnout,stále jsem čekala,kdy Němci odhalí zakázanou lásku.Byl by to zajímavý film.
Štítky knihy
Židé Osvětim (koncentrační tábor) pro ženy Slovensko a Slováci romantika Josef Mengele holokaust, holocaust podle skutečných událostí zakázaná láskaAutorovy další knížky
| 2020 |  Černá a purpurová |
| 2023 | Sen o Gliwicích |
| 2024 | Američanka |
,,Osvětimský tábor představoval uzavřený svět řídící se vlastními zákony."
Černá a purpurová
Dva příběhy, dvě polarity.
Jen okamžik pouhý a z kukly
metamorfozou
vykoukne lebka smrtihlava.
Je láska slepá?
Charón, ten nedočkavec čeká.
A vězeňkyně devatenáct sedmdesát se vymkla kontrole.
Osud se neptá když je zaplétá do ostnatého drátu.
Tam na konci světa...
Sugestivně, detailně popsán život za ostnatým drátem na hraně smrti. Vesměs již předem známé brutální praktiky, díky nekompromisním detailům ještě děsivější a pro mě nepochopitelnější. Příšery z Hádovy říše.
Psychologické vhledy do pocitů rakouského muže a slovenské židovské dívky, která byla jen kusem dřeva, určeným ke spálení v pecích Osvětimi.
,,Kat a oběť, vrah a vězeňkyně Osvětimi, zachránce a zachráněný, muž a žena..."
Knihu jsem četla dlouho a myslím, že tento příběh lásky, zločinu a trestu, pokání nikdy nezapomenu.
A stále budu přemýšlet nad okamžikem zlomu, kdy se z poslušného chlapce, ministranta Franze Wiemerta stal muž se stínem smrtihlava?
Láska ho změnila?
,, Bůh je láska a všechno, co je učiněno z lásky, je vždy nad zlem." (str. 421)
P.S.: Ámen...