Černobílý svět
Kathryn Stockett
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/259128/bmid_cernobily-svet-ibG-259128.jpg
5
2597
2597
Společenský román a jedna z nejúspěšnějších amerických knih posledních let. Hluboký a dojemný příběh zasazený do 60. let 20. století na americký Jih je vyprávěn očima tří výjimečných žen. V době panující rasové segregace se mladá běloška slečna Skeeterová s pomocí moudré Aibileen a rázovité Minny rozhodne ukázat svět očima černých hospodyň, čímž převrátí vzhůru nohama město i způsob, jakým se na sebe dívají ženy – matky, dcery, pečovatelky, přítelkyně. Za otázkami rasismu i postavením ženy ve společnosti tkví hlubší poselství o hranicích, těch skutečných i těch, které existují v našich myslích.Ukázka z textu„Aibileen, mám pro vás překvapení. Rozhodli jsme se s panem Leefoltem, že budete mít vlastní toaletu.“ Paní Leefoltová plácne rukama a vystrčí na mě bradu. „Je tamhle v garáži.“ „Ano, paní.“ Ona si snad myslí, že jsem tu celou tu dobu nebyla? „Takže odteď nepoužívejte koupelnu pro hosty, ale tu dole. Není to výborné?“ „Ano, paní.“ Dál žehlím. Pořád tam stojí a kouká na mě. „Takže budete používat tu v garáži, jasné?“ Nedívám se na ni. Nesnažím se dělat potíže, ale už mi přece řekla všechno, co chtěla. „Nechcete si vzít papír a jít to tam vyzkoušet?“ „Já teď zrovna nepotřebuju.“ Paní Leefoltová na sobě má spoustu makeupu. Má ten žlutej makeup i na rtech, takže skoro není vidět, jestli vůbec má nějakou pusu. Řeknu to, co ode mě chce slyšet: „Odteď budu používat koupelnu pro barevný. A pak půjdu a vydezinfikuju i tu pro bílý.“ „No, žádný spěch. Udělejte to, až budete mít čas.“ Ale jak tam stojí a hraje si s prstýnkem, je vidět, že chce, abych to udělala hned. Pomalu odložím žehličku a cítím, jak mi to hořký semínko narůstá v hrudníku. Nevím, co jí říct. Jen vím, že to neřeknu. A vím, že ona taky neřekne to, co mi chce říct, a děje se tu něco zvláštního, protože nikdo nic neříká a stejně mezi náma probíhá rozhovor.„Kathryn Stockettová napsala zázračný román. Budete uchváceni příběhem z časů, kdy ženy měly v životě jen málo možností, ale jejich sny o budoucnosti byly bez hranic.“... celý text
Přidat komentář
Pěkná kniha na letní čtení, kdy nemám tolik starostí a mohu přemýšlet nad složitějšími tématy. A takovými se kniha Černobílý svět zabývá. Tématem rasismu, rovnoprávnosti, mezilidskými, ale i rodinnými vztahy, maloměšťáctvím a přetvářkou, lidskými právy a rasovou segregací.
Děj se odehrává v 60. letech minulého století, tedy poměrně nedávno a člověka musí zasáhnout, jak nerovná byla lidská práva především na jihu USA. Romány z amerického prostředí mám ráda a tento mi zase rozšířil obzory. Člověk pochopí více, v čem tkví jejich dnešní problémy a konflikty. Jak málo se mluví o tom, na jaké minulosti je vlastně založený jejich tak protěžovaný pohled na demokracii a lidská práva, na skoro vyhlazení původního obyvatelstva a mnohaletém vykořisťování přivezených otroků. Na tom stojí dnes nejhrdější země světa. Přistěhovalci, kteří mají stejné kořeny jako my...
Na druhou stranu moc nechápu dnešní snahy veškerou historii odsoudit tak, že na sílu protěžujeme jiné rasy na úkor bílé, aby se jich náhodou něco nedotklo a to především na původním území bílého obyvatelstva. Ani násilné se zbavování pomníků minulosti, možná bychom si minulost měli spíše připomínat a stále zdůrazňovat poučení, které z ní plyne.
Ale to jsem se odklonila od knihy. Tento román rozhodně doporučuji a ačkoliv je psán spíše z ženského úhlu pohledu, myslím, že i mužské části čtenářů by se tento výlet do horkem rozpáleného Mississippi, kde bílá vrchnost závisela na černošských hospodyních, kterými opovrhovala, mohl líbit. Kniha je napsána převážně ve vážném duchu, ale nechybí tu ani humorné situace a ani emocionálně vypjaté části. Celkově je ale o naději a o touze po lepším zítřku a odvaze za něj bojovat.
Škoda jen těch mnoha překlepů a pravopisných chyb...
Zajímavé téma, zase trochu z jiného soudku. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla. Ještě se určitě podívám na film...a byl úžasný :)
Příjemně napsaný příběh černých hospodyň pracující pro bílé rodiny. Tolik lásky a nevraživosti, pochopení a odsuzování. Jsem zvědavá na film.
Téma je strašně skličující. Je neskutečné, jak jsou lidé schopni se k sobě navzájem chovat a že to probíhalo tak nedávno. Navíc tam není naděje, že se to kdykoliv zlepší. Když pomineme rasovou linku, celou knihou se prolíná (ne)vztah matek k dětem. Je zde vidět, jak si ženy pořídí děti jen jako rekvizitu, aby měly navenek dokonalou rodinku. Pak je nechají vychovat hospodyněmi, kterými zároveň opovrhují. Kniha není rozsáhlá, je napsaná velmi dobře, přesto to není žádná jednohubka.
Film patří mezi mé neoblíbenější. Nyní jsem se po letech setkala s knihou a uchvátila mě ještě více než film. Zvlášť díky změnám vypravěček, každá má svůj jazyk a tento vypravování, svůj pohled na věc. A tím je kniha mnohem lepší než film.
(SPOILER) Knihu jsem vzala do ruky až po letech, které proležela v knihovně. Avšak i přes to, jak vysoce hodnocená je, nejspíš jsem zvolila špatné období, pro její četbu. Ano, kniha je čtivá, zajímavá, člověk čte dál, aby se konečně dozvěděl, jak to všechno dopadne, přesto jsem nacházela části, které mě spíše nudily a několikrát mě hlavou proběhla myšlenka, že mám nejspíš čtecí krizi. Samozřejmě, že jsem Aibí, Minny, Skeeter a ostatním fandila, stejně tak jak jsem Hilly nesnášela. Přesto, se našlo pár paniček, které byly vlastně v pohodě, jen hloupé a chovaly se tak, jak jim především Hilly a doba diktovala. Doba to byla bezpochyb zlá, scéna s Minny a Celií v koupelně ve mě nechala zanechala i další zmar a beznaděj z toho všeho bezpráví. Abych byla ale objektivní, a nedávala plný počet jen proto, že tak hodnotí ostatní, musím říct, že jsem ráda, že jsem si ji přečetla, ale víckrát po ní již nesáhnu, až tak moc si mě nezískala. Ale to neznamená, že za přečtení nestojí. Filmové zpracování jsem viděla a předpokládám, že se stane to samé i u knihy - časem na něj více méně také pozapomenu.
Před lety jsem viděla filmovou adaptaci, která mě sice neuvedla do nirvány, přesto se mi hodně líbila. Komentáře zdejších čtenářů mě upozornily na knihu (děkuji) a já neváhala s koupí – film byl dobrý, román bude určitě ještě lepší. Děj už se mi navíc podařilo úspěšně zapomenout, v hlavě zůstal pouze ústřední motiv: bílé paničky a černé služky, detaily příběhu spolehlivě zahladil čas.
A tak jsem se v uplynulém týdnu několik dní obávala o vlídnou Aibileen a ráznou Minny, o slečnu Skeeter tolik ne, ta měla podstatně širší spektrum možností, jak se vymanit ze společenských okovů. Litovala jsem malou Mae Mobley, přála nakládačku Leroyovi… a mrcha Hilly si zasloužila vyžrat koláč pomsty do posledního drobečku a druhý rozplesknout o ksicht.
Dojmy byly podobné jako tehdy u filmu: nějaké to drama, trocha smíchu, hodně vzteku nad nespravedlností, pár slzopudných scén, celkově se však hladina rybníka emocí čeřila jen mírně, s občasným výraznějším šplouchnutím, žádné vlnobití nenastalo.
Příjemný román o nepříjemných věcech. Málo platné, bílí Američané za svou historii vystavěli „kvalitní“ základy pro současné BLM běsnění (což není důvod kolektivně pokleknout a omlouvat se za světlou pleť). 75-80%
Bál jsem se, aby příběh nebyl příliš drastický, plný krve a ponížení ... zbytečně. Je to krásně čtivý románnejen o rasismu, lásce a životě ..., který asi vše celkově maluje trošičku na růžovo/bílo/černo (nehodící se škrtněte ... :-). Ta situace na "Jihu" byla podle mě o dost horší.
Nicméně pravda je, že já mít pomocníka (a klidně bílého), kterému platím, asi bych ho zfleku vyhodil, možná i uhodil - je to prostě ztráta důvěry, něco jako vynášet informace ze zaměstnání. To mě napadlo v průběhu četby.
Jen dodám, že nejsem (doufám) rasista a hospodyním jsem samozřejmě držel palce !
Jako prvotina, je to pro autora skvělý start kariéry a doufám, že si dá záležet a další kniha se této přinejmenším vyrovná. Bravo !
"Černý, bílý, hluboko uvnitř nás to bolí všechny."
Povýšenost bielych paničiek, pokora čiernych slúžok a tá obrovská bariéra medzi nimi. Žijú vedľa seba, ale ich svety sú tak odlišné, že viac ani nemôžu byť.
Taktiež autorka perfektne "vybrala" kľúčové vyprávačské postavy, prostredníctvom ktorých tak farebne vykreslila ten čiernobiely svet.
4,5/5
Silný příběh, výborně napsaný - nejen, že se nad knihou zasmějete, pobrečíte si, ale donutí Vás se doopravdy zamyslet.
Krásný příběh inspirovaný nenávistí mezi černými a bílými v dobách minulého století. Rasismus a předsudky se prolínají celou knížkou...ale stejně tak objevíme v příběhu spoustu lásky a tolerance,která se dá bohužel jednoduše zahubit slepým následováním svých předků a nátlakem okolí.
Ke knize jsem se po letech vrátila. Příběh ze sedmdesátých let minulého století. Dva oddělené světy, které se navzájem potřebují. Oba světy zůstávají v určených mezích, východisko pro další generaci je vzdělání, ale zůstává finančně těžko dostupné. Kde jsou lidská práva a demokracie? Příběh zajímavý, čtivý, ale problém segregace a rasové diskriminace zůstává stále nevyřešený.
Výborná kniha. Pohled z jedné i druhé strany byl velmi zajímavý a knize prospěšný. Autorka nepoužívala žádná složitá souvětí, což by bylo jednak u té "černé" strany k neprospěchu, jednak více vystoupila výpověď celého díla. Černobílý svět byl pro mě krásný literární zážitek s malou výtkou teda a to že korektura knihy by zasloužila větší pozornost! Děkuji!
Jak je možné, že mě tak krásná kniha dlouho míjela? :-) Na to nejlepší je dobré si počkat, a tady to platí dvojnásob. Ty příšerné "negerské" části jsem rozdýchávala, ale jinak jsem si z plna hrdla užívala vztahy plné síly, odhodlání, lásky i bolesti. Božské. Tohle musím mít doma.
Kniha se, na příkladu práce černých hospodyň pro bílé paničky, snaží reflektovat téma rasismu v americké společnosti v 60. letech 20. století. Také bych řekla, že upozorňuje na postavení žen a jejich emancipace, protože kniha se soustředí především na ženy, muži jsou dost upozaděni. Kniha je psána jednoduchým stylem a jazykem, což odpovídá tomu, kdo jsou hlavní postavy příběhu. Kniha zobrazuje obyčejný život a běžnou práci hospodyň, a naproti tomu mnohdy povrchní a snobský život jejich zaměstnavatelek. Celkově tam bylo několik zajímavých myšlenek o tom, jak se k sobě jako lidé chováme a jak jsme ovlivněni názorem okolí. Na knize se mi nelíbila práce korektora textu, protože je tam spousta překlepů a stylistických nedostatků, tak snad příště to bude lepší.
Jedna z knih, která dobře seznamuje s rasismem v minulém století. Bílé paničky se černochů štítily, ale jejich práce a doteků při ní se neštítily. Děti jim svěřily a nevadilo jim, že jsou černé, ale sami k dětem cit neprojevovaly. Název plně vystihuje téma knihy.
Souhlasím s předchozí pisatelkou,knížka je skvĕlá.Není divu,že si mnoho týdnů držela první místo na řebříčku prodeje knih.
Skvěle napsaná kniha. Víc asi není třeba.