Černý cukr
Miguel Bonnefoy
Ve vesnici kdesi v Karibiku se objeví hledač pokladů Severo Bracamonte – pátrá po bohatství, jež tu podle legendy před třemi staletími zůstalo po podivném ztroskotání lodi kapitána Henriho Morgana. Jeho příchod převrátí život rodiny Oterových, u nichž se ubytuje. Setkání se Serenou Otero ovšem promění i jeho vlastní plány. Serena je dědička plantáží cukrové třtiny, ale sní o docela jiných obzorech. Roky běží, lidé umírají a další se rodí, rodinné bohatství roste díky výrobě nejlepšího rumu v kraji, tajemný poklad kapitána Morgana ale nadále ovlivňuje osudy všech zúčastněných, každý totiž hledá svůj poklad jinde a z jiných důvodů. Miguel Bonnefoy ve svém románu, v tom nejlepším slova smyslu inspirovaném jihoamerickým magickým realismem, převyprávěl nejslavnější korzárskou legendu a na jejím základě vystavěl filozofický příběh o osudu mužů a žen, vedených touhou po lásce a štěstí a bojujících s vrtkavostí osudu, slovy namaloval pestrý obraz blíže neurčené země v blíže neurčeném čase, krajiny oplývající kouzelnými přeludy i prokletím.... celý text
Přidat komentář
Styl velmi připomíná latinskoamerické autory a magický realismus. Z řádků na nás dotírá teplo, dusno, špína a rum. Osobně se mi líbila hlavně první kapitola, která byla napsaná krásně bohatým jazykem, až se mi zachtělo hledat poklad kapitána Morgana taky. (Pozn. Hodnocení v tomto případě není vůbec objektivní - hm, jako kdyby někdy bylo - protože jsem si při četbě neustále vybavovala autorovu francouzštinu, když danou část předčítal na Světě knihy.)
Krásný překvapující příběh. Zdánlivě jednoduchý, ale zato k většímu zamyšlení . Na konci až zamrazí.
Nádherné a poutavé čtení. Autorova představivost je dechberoucí a jeho popisy vás dokážou uchvátit, kniha ale zároveň neuvěřitelně rychle odsýpá. Rozhodně všem doporučuji (nejen) na letní večery.