Černý domeček

Černý domeček
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/410210/mid_cerny-domecek-nkm-410210.jpg 4 14 14

Román se odehrává v malém domku ve fiktivním jihočeském městečku jménem Kropáčova Blatnice mezi lety 1900 až 2000. Žije v něm, či v rámci dvacátého století spíše přežívá, několik generací téže rodiny, přes kterou se žene série pohrom v podobě obou válek a posléze komunismu. O politiku se nezajímají, ta se však zajímá o ně. Kniha vlastně nemá žádného hlavního hrdinu a jedná o mikrotechnice moci, která se nenápadně odehrává ve všech domečcích nezávisle na tom, zda vládne císař, fýrer nebo generální tajemník. Na pozadí rybníků, rašelinišť a malebných lidových tradic se jejich obyvatelé navzájem podporují i dusí a ženou se do rozmanitých psychosomatických chorob. Výsledkem není ani idyla, ani peklo, ale cosi přesně na půl cestě mezi nimi. Román je věnován oběma autorovým babičkám, bezděčným lidovým kouzelnicím, které jako slepí pavouci zaplétaly osudy své i jiných a vůbec ženskému principu, na kterém živý svět stojí.... celý text

Přidat komentář

lencin
04.09.2020 4 z 5

Příběh rodu Stanislava Komárka - 20.století v kostce.
"Nebyli tak naivní, aby si mysleli,že teď černý domeček mají. Věděli, že černý doneček má je."
Kropáčova Blatnice - jihočeské maloměsto znapované skrze rodinnou historii.
Autorovo alter ego Tomáš.
(2009)

Tyet
06.01.2020 4 z 5

Tato část “Biologické trilogie” Stanislava Komárka se mi líbila ze všech nejméně. Ne snad proto, že by byla horší než Opšlstisova nadace nebo Mandaríni, ale protože jsem ji vzala do ruky ihned poté, co jsem dočetla jeho Města a městečka, kde je vlastně tentýž příběh, jen v beletrii jde o městečko Kropáčova Blatnice - jinak se zde opakují klidně i celé odstavce. Ale Komárek píše tak dobře, že jsem si to klidně zopákla a knížku neodložila. Autor nás provede životem rodiny Františka Vodrážky v Kropáčově Blatnici (jejímž předobrazem je Kardašova Řečice; i jména autorovy rodiny jsou změněna) na jihu Čech, a to už od dob císaře pána až po konec minulého století. Vtipné postřehy nechybí ani zde a knížku, jako ostatně všechna Komárkova díla, vřele doporučuji všem těm, kdo nečetli Města a městečka. Přemýšlím nad názvem, autor sám říká, že domeček, o kterém je řeč, byl ve skutečnosti žlutý. Půjde s největší pravděpodobností o symbol – černý domeček jako temný, skrytý, niterný svět jedné rodiny. Ale to je samozřejmě pouze spekulace :)


zanzara
03.09.2014 3 z 5

Hodně se mi líbilo pomále vypravování a úhel pohledu - jako by osud jedné české rodiny odrážel dějiny celé Evropy, a celé civilizace za poslední 200 let. Takové hezké připomínání, jak se někdy žilo, co bylo důležité atd. V normálních dějinách to nenajdete.
A spousta zajímavostí o Nizozemsku.

honajz
26.10.2012 2 z 5

Nesedí mi toto moderní opájení se sebevraždami, morbiditou, smrtí, jednostranně a prvoplánově. Ano, je zde hodně fakt, ale vybraných podobně jako zprávy na Nově a popsané spíše vědeckým, než beletristickým jazykem.