Červený a černý
Stendhal (p)
Kronika 19. století, 2. vydání. Verrieres je obyčejné městečko v oblasti Franche-Compté. Jako všude ve Francii se i tady chudí podřizují bohatým. Mladý Julián Sorel, syn tesaře, se ale chce dostat mezi měšťany. Podaří se mu to díky jeho skvělým znalostem, umí z patra odříkat celé pasáže z mnoha knih. Do své rodiny ho přijme starosta Verrieres pan de Rênal a Julián se stane vychovatelem jeho synů. Zamiluje se do paní de Rênal, která začne jeho lásku po velmi dlouhé době odmítat, protože si myslí, že Bůh na ni seslal trest v podobě nemoci jejích synů. Julián odchází do semináře a snaží se na ni zapomenout. Jenže ani v semináři se mu nevede dobře. Je jeden z nejchytřejších seminaristů a ti ho za to nenávidí. Je mu nabídnuta opět práce vychovatele nebo spíš společníka pro syna pana de la Mole. V této rodině si ho začne všímat Matylda (dcera pana de la Mole), pro kterou je opravdová láska něco, co nikdy předtím nepoznala. Z počátku bere celou záležitost jako rozmar. Julián dlouho neví na čem u ní je, ale snaží se stále zapomenout na paní de Rênal a tak svoji mysl obrátí k Matyldě. Když spolu čekají dítě, získá Julián titul, aby byl jeho sňatek s Matyldou přijatelný ve společnosti. Ale svatbu překazí paní de Rênal, která Juliána nikdy nepřestala milovat a svým dopisem, kde popisuje vše, čeho se Julián dopustil ve Verrieres, překazí svatbu. Julián se jí za to chce pomstít a odjíždí za ní. V kostele pak po ní několikrát vystřelí. Je vězněn a i přes to, že ho paní de Rênal prosí, aby přijal milost, kterou mu dává, odmítá a je odsouzen k trestu smrti. Tři dny po jeho smrti umírá i paní de Rênal.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1947 , Alois SrdceOriginální název:
Le Rouge et le Noir, 1830
více info...
Přidat komentář
Sice to byla jen doporučená četba, ale i tak jsem si to přečetla až další rok, kdy už jsme měli dávno seznam nových knih. Většinou jsem v seznamu kápla na něco, co mne nakonec překvapilo, ale Červený a černý ne. Vůbec mne to nechytlo, s žádnou postavou jsem nesympatizovala, u nudných pasáží se přemáhala číst dál a nenudné hledala s lupou. Pořád ta kniha ale měla nějakou úroveň, takže jsem ji nakonec dočetla. Znovu po ní však rozhodně nesáhnu.
Díky této knize mi došlo,že i postavu z knížky je možno nesnášet. Ještě, že tam ten Julián Sorel byl...:)
Štítky knihy
19. století zfilmováno milostné romány Velká francouzská revoluce (1789-1799) rozhlasové zpracování sociální rományAutorovy další knížky
1961 | Červený a černý |
1969 | Kartouza parmská |
1988 | Lucien Leuwen |
1964 | Římské procházky |
1961 | Armance / Lamiela |
"Nedělám si naděje. Čeká mne smrt. Bude spravedlivá. Ukládal jsem o život ženy, která je hodna vaší úcty, vší něžnosti..."