• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 32 knih

Nové komentáře u knih Henri Marie Beyle

Červený a černý

„Ehm… Stendhale ty jsi opravdu napsal knihu o prvním Rizzlerovi v 19. století??? Pro někoho, kdo o knize nemá nejmenší páru, může tento komentář vyznít divně. Ale hlavní postava Julián je opravdu mistr v svádění žen, zejména těch zadaných ;) Juliánovy kořisti jsou paní de Rênal a Matylda. Příběh se odehrává ve Francii v roce 1830 a víceméně zaznamenává všechny důležité části Juliánova života začínajíc jeho najmutím coby vychovatel v rodině pana Rênala a končíc Juliánovým skonem. Teď důležitá otázka. Bavila mě? Eeeeeeee… no dočet jsem ji ale nutno říci že jsem se někdy ztrácel. Kniha má podivný způsob vyprávění, mnoho dialogů a k pochopení celého příběhu bych musel o Francii 19. století znát vše. A romantika je taky matoucí :D Postavy jsou dosti rozvinuté ale při čtení jsem neměl pocit že by se v realitě takto chovali (Ruské Klasiky dělají tuto práci mnohem lépe) Kniha je tedy někdy nudná a dosti složitá ale je v ní mnoho myšlenek takže...  Hodnotím 70/100 :-)“... celý text
— Kolumbus531

---

O lásce

„Zanechám zde pár úryvků, podle nichž si snad sám čtenář může udělat minimální obrázek o tomto díle. Ve třech knihách se Stendhal snaží „vědecky“ rozpitvat lásku, ale o tak suchopárné vědecké čtivo se nejedná, jak se nám snaží Beyle naznačit hned v úvodu. Jedná se o stylově košatý, epizodami prošpikovaný kus literární práce, který mnohdy upoutá, jindy může odradit popisem událostí, které směřují ke konkrétním dobovým dějům, které rozklíčovat bylo pro mě leckdy složité až nemožné. Nejzajímavější a nečtivější mi přišla první kniha a pak mě zaujaly též některé fragmenty ve třetí knize. „Starý lodní kapitán, pisatelův strýc, jemuž vzdávám čest tímto rukopisem, neshledává nic tak směšným jako to, že se pojednáním asi šest set stránek dlouhým přikládá důležitost věci tak nicotné jako je láska. Leč tato nicotnost je zatím jedinou zbraní, která může přemoci silné duše.“ (3. Kniha, fragment 161, s. 379) „Omyl většiny mužů spočívá v tom, že chtějí říci, co shledávají pěkné, duchaplné, dojemné, místo, aby sprostili svou duši společenské škrobenosti a pokusili se s určitou důvěrností a s přirozeností vyjádřiti prostě to, co v tomto okamžiku cítí.“ (1. Kniha, str. 134) „Neměl jsem dosti duchapřítomnosti, neměl jsem dosti odvahy; leč vůči té, již milujeme, máme odvahu jen tenkrát, když ji milujeme méně.“ (1. Kniha, str. 89) „[...] kristalizací rozumím určitou horečku imaginace, která dovede k nepoznání proměnit předmět často zcela obyčejný a učiniti z něj mimořádnou bytost.“ (1. Kniha, str. 66) „Snažím se ze všech sil býti suchý. Nařizuji ticho svému srdci, jež se domnívá, že má mnoho co říci. Třesu se, že vždy, když jsem se domníval zaznamenat pravdu, napsal jsem toliko povzdech.“ (1. Kniha, str. 51)“... celý text
— Knišíl

---

Abatiša z Castra (a iné novely)

„Drama na drama jak již je u tohoto autora zvykem…“
— palka452

---

---

Červený a černý

„Kniha ma nijak neurazila, ani vyslovene nenadchla. Samotný dej a zápletka ma bavili, prišlo mi však že niektoré kapitoly by sa dali kľudne preskočiť a nič by sa nestalo. Julián mi bol zo začiatku veľmi sympatický, v priebehu knihy však moje sympatie strácal, ba som ním dokonca začal aj pohŕdať. Koniec koncov to bol jeden z najsebeckejších hlavných hrdinov, s akými som sa kedy v literatúre stretol. Síce je dielo nadčasové, predsa však ma od bližšieho vzťahu s hlavnými postavami držala priepasť sposobená dobou, kedy bolo dielo napísané.“... celý text
— VetDejvid

---

Červený a černý

„Už dlouho jsem nenarazil na hlavní postavu, která by mi byla tak nesympatická a nepochopitelná, jako byl Julian. Já dovedu pochopit jeho cílevědomost i jeho ochotu jít za vlastním úspěchem přes mrtvoly, ale on všechno dělá neskutečně neefektivně, zmaktovitě a nesmyslně. Kniha je dobrým obrazem francouzské společnosti raného 19. století, ovšem postava, která nás touto společností provází, je neskutečně frustrujícím společníkem. Stejně tak obě hlavní ženské postavy. Zamilovaný jsem ve svém životě párkrát byl, takhle nesmyslně jsem se ale tedy nikdy nechoval...“... celý text
— ondra295