Červený adresář
Sofia Lundberg
Švédská románová senzace prodaná do třiceti zemí. Knížka, která se dotkne vašeho srdce. Doris je 96 let a má od roku 1928 tentýž adresář. Žije sama v bytě v centru Stockholmu. Většina jmen v adresáři je přeškrtnutá, jejich nositelé zemřeli. Dorisinu samotu přerušují jenom návštěvy pečovatelky a rozhovory s milovanou praneteří Jenny, která však žije daleko. Jednoho dne začne Doris vzpomínky na své přátele z adresáře zapisovat, aby neodešly spolu s ní a mohla je předat Jenny. Nechte se vtáhnout do poutavého vyprávění o přátelství a nebezpečí, o štěstí i smutku a o velké lásce, na kterou se nezapomíná. Přeneste se do dávných časů v Paříži, New Yorku a ve Stockholmu a nahlédněte do ošoupaných plechových krabic plných starých dopisů a fotografií.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
Den röda adressboken, 2017
více info...
Přidat komentář
K této knize jsem přistupovala s určitou skepsí, protože jsem se už jednou do ní pokoušela začíst. Tenkrát jsem ji ale odložila, aby dozrál čas a já jsem si tento krásný příběh mohla užít plnými doušky... Doris je již 96 let a její jedinou příbuznou je Jenny, která s manželem a třemi dětmi žije až za oceánem. Obě ženy jsou z tohoto důvodu v kontaktu pouze přes internet, ale i přesto je jejich pouto opravdu silné. Doris vlastní červený adresář, ve kterém má u každého písmena zapsané osoby, které pro ni něco znamenaly některé více, jiné zase méně. A ona vypráví jejich příběhy tak, jak je zažila a jak na ni zapůsobily. A samozřejmě je tady i velká láska, na kterou Doris nikdy nezapomněla a která ji doprovázela její celý život, přestože neskončila happyendem. A potom se Jenny do rukou dostanou dopisy, které Doris psala a které se nikdy nedostaly ke svému adresátovi... Musím přiznat, že kniha je opravdu moc hezky napsaná, mě se emočně dotkla opravdu hodně - Doris měla sice bohatý, ale jinak poměrně nelehký život - a i nyní, po jejím dočtení, ve mně tento moc hezký příběh stále ještě doznívá...
Krásný příběh, který mě dojal a konec knihy, který mě rozplakal. Ten konec ..., ale to je život a tato kniha mi skutečný život velmi připomíná. Přečteno jedním dechem.
Nádherný příběh, pravdivý. Jedna jediná láska se dotkne vašeho srdce a zůstane tam navždy, i když běžný život si jde vlastní cestou. Co víc psát.....
Málokterá kniha mě rozpláče. Tahle do ale dokázala. Příběh plný emocí, lásky, ale i nedorozumění a nešťastných okolností. Příběh, který mi připomněl, že skutečná láska vydrží ve vašem srdci až do poslední vteřiny. Velmi dojemný konec. A ještě dojemnější závěrečný odstavec. "Milovali jste dost?"
---
Kniha se opravdu dobře čte, nechcete přestat číst, protože musíte vědět, jak to bude dál a co všechno osud Doris přichystal...
TATO KNIHA MĚ OPRAVDU DOJALA
Život nemáme od toho, aby se o nás staral, to ty se musíš o svůj život postarat.
"Přeju ti dostatek......, " zašeptá vyčerpaně a zavře oči.
"Dostatek slunce, aby prozářilo tvoje dny, dostatek deště, aby sis vážila slunce, dostatek radosti, aby posílila tvou duši, dostatek bolesti, aby sis vážila radostí života, a dostatek setkání, aby ses naučila loučit."
Doris žila dlouho, zažila lásku, zklamání, bolest, přátelství, radost, osamělost.
PROŽILA ŽIVOT :-)
Krásně napsané, velice čtivé, na konci mi tekly slzy...
V anotaci si píše: knížka, která se dotkne vašeho srdce - a přesně tak to je. Sledujeme nádherný, i když hořko sladký životní příběh Doris, která je dnes na prahu smrti a ve svých 96 letech vzpomíná na svůj život, který byl opravdu pestrý. Střídají se kapitoly, ze současnosti a z minulosti, jednotlivé kapitoly jsou krátké, takže čtete a čtete a najednou jste na konci, ani nevíte jak. Velké doporučení pro milovníky romantiky, která ale není přeslazená.
Kniha se opravdu krásně čte, její krátké kapitoly umocňují celkový dojem. Doris jsem si zamilovala, líbilo se mi vyprávění o jejím osudu a jménech v červeném adresáři. Příběh plný naděje, smutku, zklamání, bolesti, radosti, víry.... Autorka umí zaujmout, vtáhnout do děje, máte potřebu stále číst dál a dál. Nějaké malé výhrady mám, malinko mi tam neseděla neteř, ale po dočtení jsem taková rozněžnělá, proto plný počet hvězdiček. Jinak bych dala 4,5
Krásné vzpomínání nad adresářem se jmény. Mám ráda knihy, kde se prolínají děje - současnost a minulost. Tady to bylo zpracované krásně a ten závěr... :-)
To byla tak krásná kniha! Plná emocí, pochopení, síly, bolesti, lásky a odpuštění. První stránky jsou lehce nezáživné, ale nevzdávat to. Děj krásně plyne, prolínání minulosti a přítomnosti je dobře vykreslené a celkově tak kniha nenechá emoce chladné. Vřele doporučuji.
Právě jsem dočetla, nemohla jsem ji od poloviny odložit a přestat číst. Krásný příběh, silný... Je to popsáno tak jednoduše a lehce, velmi dobře se mi to četlo a zároveň to ve mně probouzelo spoustu emocí. Smíření s životem, se smrtí,...bylo tam všechno.
Knihu jsem četla asi před 5 lety, tak si nepamatuju úplné podrobnosti, avšak moc dobře si vzpomínám, že mi bylo z knihy smutno, že jsem pak každou chvíli přemýšlela, že taky budu jednou stará a že bych nechtěla skončit jako hlavní hrdinka s jedinou její zábavou a vzruchem z celého nekonečně předlouhého dne - příchodem pečovatelky, probíráním se starými fotkami, deníčkem a vzpomínkami na lásku jejího života i život její jako takový, který neměla vůbec lehký...A i mně slzy sem tam ukáply.
(SPOILER) První seznámení s autorkou. Po několik stránkách, jsem si říkala, jestli mě to vlastně vůbec zaujme. Byla jsem v tu chvíli dosti skeptická a docela jsem se bála, že zájem dočíst knihu ztratím. Naštěstí jsem vydržela a páni, jak jsem za to ráda! Příběh začal brzy gradovat do takových rozměrů, že jsem hltala další a další stránky, jen abych se dozvěděla, jak to všechno dopadne. Příběhy drahé Doris, na mě udělaly neuvěřitelný dojem. A to ani ne ve chvíli, kdy je prožívala, ale až když byla vetchá, nemocná stařenka a na vše vzpomínala. Její vzpomínky byly tak hezké i ošklivé, milé i smutné. Vystřídala jsem s Doris a později i Jenny všechny emoce. Od radosti přes starost, k bolesti a utrpení až jsme dospěly k lásce, porozumění. Byla jsem tak ráda, že se Doris s Allanem znovu shledali a věřím, že se našli i v nebi. Moc krásná kniha, která nechá jistě mnoho i ve vás - rozhodně doporučuji přečíst.
Krásný, dojemný příběh. Četla jsem již od paní autorky knihu Otazník je polovina srdce a byla krásná. Tudíž jsem chtěla zkusit její další knihu. No a tahle? Tak tahle byla ještě lepší! Popravdě ze začátku jsem se bála, že to nepůjde. Anotace mě nezaujala a prvních asi cca (jen) 20 stran jsem si říkala, zda to bude příběh pro mě. A on byl! A jak! Musím všem doporučit. Jak se začtete, tak vás to do toho příběhu vtáhne a vy ani netušíte že to čtete. Myslíte si, že tam stojíte s Doris a všechno s ní prožíváte a je vám krásně, je vám smutno.. Nevím co více říct abych vás na knihu nalákala. Opravdu ji zkuste. Mě mrzí že už s Doris nemůžu být a že jsem ji vlastně v příběhu nemohla nějak pomoct. Kniha se četla rychle a bavily mě jak zápisky, tak i současnost. Prostě krása. Těším se na další autorčinu knihu která má vyjít v září příštího roku.
Příběh ze života. Vzpomínky nad adresářem a fotografiemi na přátele, kteří již odešli. Vzpomínky se prolínají se současností. Současnost, to jsou telefonní rozhovory Doris s praneteří Jenny a pečovatelkou. Chvílema smutné, osamocené stáří. Kniha se četla dobře, bavila mě. Teď, po krátké době, však si z ní už hodně věcí nepamatuju. Takže za tři*.
Čekala jsem trochu víc. Víc jmen v adresáři, víc ze života Doris. Vlastně vyprávěno jen do určitého věku, pak moc život nebyl popsán. Na jednu stranu někdy popsány dataily, ale třeba budování vztahu s Jenny skoro vůbec. Nějak jsem se do životního příběhu nemohla začíst. Osa z přítomnosti o stáří, samotě a umírání byla hodně smutná.
Kniha vhodné napříč generacemi, krásné romantika, co pobavila a zahřála u srdce jak mě, tak mojí babičku a doufám, že i maminku.
Pěkná knížka.
Život plný zvratů, hledání a čekání.
Taky “nuda” o nervy na mateřské dovolené.
Štítky knihy
přátelství pro ženy stáří 20. století švédská literatura vzpomínky senioři osudy žen Stockholm prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
2018 | Červený adresář |
2019 | Otazník je polovina srdce |
2022 | Jiné životy |
2025 | Poslední umělecké dílo |
Devadesátišesti letá Doris, na sklonu svého života, vzpomíná na ty, kteří pro ni v životě něco znamenali, co už odešli a hlavně na Allana, svou velkou lásku.
Doris žije sama. Už nemá nikoho blízkého, jen praneteř Jenny, žijící daleko a hovořící spolu jen přes Skype. Když však Doris nemoc upoutá na lůžko, touží už jen zemřít a proto sepisuje Jenny své vzpomínky. Vzniká tak nezapomenutelný příběh o přátelství, nebezpečí, smutku, odloučení, slabosti, víře a lásce.
Kniha je krásná, kapitoly krátké a dobře se čte. Dorisin životní příběh je však až příliš krátký, popsán spíše jen na povrchu, nic do hloubky a tak se obávám, že i přes citlivost příběhu nezůstane ve Vás moc dlouho. Přesto knihu doporučuji přečíst.