Červený adresář
Sofia Lundberg
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386217/bmid_cerveny-adresar-HC0-386217.jpg
4
496
496
Švédská románová senzace prodaná do třiceti zemí. Knížka, která se dotkne vašeho srdce. Doris je 96 let a má od roku 1928 tentýž adresář. Žije sama v bytě v centru Stockholmu. Většina jmen v adresáři je přeškrtnutá, jejich nositelé zemřeli. Dorisinu samotu přerušují jenom návštěvy pečovatelky a rozhovory s milovanou praneteří Jenny, která však žije daleko. Jednoho dne začne Doris vzpomínky na své přátele z adresáře zapisovat, aby neodešly spolu s ní a mohla je předat Jenny. Nechte se vtáhnout do poutavého vyprávění o přátelství a nebezpečí, o štěstí i smutku a o velké lásce, na kterou se nezapomíná. Přeneste se do dávných časů v Paříži, New Yorku a ve Stockholmu a nahlédněte do ošoupaných plechových krabic plných starých dopisů a fotografií.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
Den röda adressboken, 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha, která mě vzala za srdce. Při četbě jsem hodně vzpomínala na svou babičku, taky měla krabičku s dopisy a fotkami. Škoda, že už si moc nepíšeme.
Moc krásně napsaný příběh o velmi silné ženě. Navíc téma dopisů v každé knize miluji, takže bodík navíc.
Ach joooo... Doris jsem si zamilovala. Byla to krásná inspirativní žena. Často jsem ji porovnávala se svojí vlastní babičkou. Pokud hledáte něco u čeho si popláčete, něco kde bude láska a zase jen láska jděte do toho. Kniha je plná romantiky. A mě se to dost líbilo. :)
Prolínání dvou dějových linek. Dějová linka se současnou situací byla podle mě skvělá. Zachycení samoty, naštvanosti na nesoběstačnost, myšlenek na život a smrt.
Druhá dějová linka, ve které sledujeme prakticky celý Dorisin život byla za mě až moc... Buď bych vybrala méně událostí a nebo bych je více rozepsala. Takhle to bylo málo uvěřitelné, a takové hodně z rychlíku. V knize byla spousta krásných myšlenek a jako oddechové čtení určitě fajn. Ale za mě spíš průměr. Za pár týdnů si asi na moc události z Dorisina života nevzpomenu.
4,5*/5* jen protože jsem nedávno četla knihu, která mě zasáhla o něco víc. Tato kniha byla krásná a čtivá, přečetla jsem ji za jeden den. Byla plná lásky, síly a odhodlání a možná i trochu zlosti a malicherností.. ale takovej už život je, no ne? Spolu s Doris jsem putovala Francií, Amerikou i Švédskem a i když to nebylo kolikrát příjemné putování, já si ho užila. Moc doporučuji!
Měla jsem trochu obavy, aby mě kniha bavila, ale naprosto zbytečné. Opravdu moc pěkný román o jednom krásném, i když smutném vztahu. Tak trochu mi to připomíná styl Aleny Mornštajnové, kterou velmi obdivuji.
Doris, které je devadesát šest let, vzpomíná a píše o tom, co prožila jako mladá. Podle svého adresáře popisuje pro ni blízké lidi, kteří již bohužel zemřeli. Jednoho dne je upoutána na lůžko a její jedinou oporou je milovaná praneteř Jenny, které chce předat veškeré své vzpomínky, aby nikdy nebyly zapomenuty.
Po dlouhé době kniha, u které nevím, jak s hodnocením. Ráda bych ji dala vyšší hodnocení, tento typ příběhů mám ráda. Je tam hodně cestování, má milovaná Francie, ale…
Ale na druhou stranu je tam toho tolik. Autorka do života Doris chtěla dát snad všechno, na co si vzpomněla. Tohle opravdu jen tak někdo neprožije. A právě kvůli tomu mi přišlo, že bylo vyprávění plytké, málo hluboké, málo rozvedené. Nechat toho polovinu, ale víc se zabývat jednotlivými příběhy, aby to dostalo hloubku a mohla bych si tak utvořit nějaký vztah k jednotlivým postavám, tak by to bylo lepší.
Každopádně jako jednoduché, romantické vyprávění na pár stránkách to špatné nebylo.
3,5*/5*
Tahle knizka me odrovnala,uplne rozsekala. Asi i tim,ze mam babi 91let. Nadherny pribeh. Mam rada,kdyz pri cteni knihy neco citim (rvu jak mala :-D ). Zeny byly driv opravdu silne. Zivot byl sileny. Vim,ze je to pohadka,ale i takove je treba cist.
Kniha prectena jednim dechem. Krasna, dojemna a zaver strhujici. Sice to nebyla kniha jez si budu pamatovat porad, ale nelituji, ze jsem ji cetla.
Nemám slov.
Krásná, čtivá a dojemná kniha.
Určitě bych doporučila každému.
Jedna z nejlepších jakou jsem zatím četla co se týče tohoto tématu.
Dlouho jsem knihu odkládala a kdybych věděla jak moc je plná lásky, hned bych se do ní pustila. Bylo to krásný. Život Doris která to neměla jednoduché, vypráví vše co se jí přihodilo a o nekončící lásce. Byl to úžasný příběh.
Velmi silný příběh opravdové lásky. Poutavě napsáno. Jednoduše a přesto tak silně.
Vyprávění v knize se odehrává ve dvou rovinách - přítomnost, kde se setkáváme s hlavní hrdinkou Doris, s ženou na sklonku života, která tráví své osamělé dny v bytě ve Stockholmu s občasnými návštěvami pečovatelek, po úraze potom v nemocnici, kam za ní přijíždí její nejmilovanější příbuzná, praneteř Jenny.
Druhá dějová rovina ožívá zápisky Doris v jejím červeném adresáři. Tento adresář Doris dostala dávno v dětství od svého otce k desátým narozeninám - byl to pro ni ten nejkrásnější dárek. Celý život si do něj zapisovala vzpomínky na lidi, kteří během let významným způsobem ovlivnili její život. Setkáváme se s jejími rodiči a sestrou, dvěma osudovými muži jejího života - Gostou a Allanem, přítelkyní Eleonorou, dále s lidmi, kteří se nečekaně objevili v různých nelehkých chvílích v životě Doris a podali jí pomocnou ruku - s Elaine, s Carlem a s Paulem, či naopak s Mikem, který jí velmi ublížil, a některými dalšími, kteří v různých okamžicích vstoupili Doris do života. Zápisky v adresáři
s námi cestují zpět v čase, prožíváme šťastné i méně šťastné dny s Doris v rodném Švédsku, v Paříži, New Yorku i na anglickém venkově.
Červený adresář, který je "jako mapa jejího života", věnuje Doris své milované praneteři Jenny: "Daruji Ti svoje vzpomínky. Jsou to nejhezčí, co mám."
Knížka se mi velmi líbila, právě svou netradiční formou vyprávění - děj v přítomnosti, prokládaný četnými "flashbacky" do minulosti.
Překlad do češtiny je velmi zdařilý. Knížku doporučuji.
Dovolte mi zde ocitovat pár myšlenek, které mne zaujaly:
"Nikdy nevíme, co máme, dokud o to nepřijdeme. Potom nám to chybí."
"Na každého čekají v životě rány, které člověka mění. Někdy si toho všimneme, jindy se to děje bez našeho vědomí. Ale bolest, ta vždycky zůstává nahromaděná hluboko v srdci, jako zaťaté pěsti připravené probít se ven. V slzách a zlosti. Nebo, v horším případě, v citovém chladu a odcizení."
"Podobně jako ztracené lásky získá všechno, co existuje jenom v našich vzpomínkách a snech, nakonec tu nejfantastičtější podobu."
Starý kožený zápisník se jmény těch, kteří už nežijí, jeden dlouhý život plný vzpomínek, pomalu se vynořujících z mlhy zapomnění, příběh velké nenaplněné lásky, život plný překážek, bolesti a stesku po rodné zemi, ale i touha, láska a smíření. Přesně tak má vypadat romantický příběh. Ještě deštivý víkend, něco dobrého k pití, krabice čokoládových bonbónů a úspěch je zaručen :-)
V tomto případě je nádherná jak obálka, tak i příběh. Neuvěřitelně čtivé a laskavé mapování jednoho života, který sledujete od začátku až do konce. V knize se střídá minulost se současností a najdete tu mnoho krásných myšlenek. Červený adresář je kniha o tom, že život je nevyzpytatelný. O tom, že všichni děláme chyby. A hlavně o tom, že ze všeho nejdůležitější jsou vztahy a láska. Vše ostatní je pomíjivé.
Stojí za přečtení, rozhodně doporučuji. Určitě si pořídím i další autorčinu knihu.
Už dlouho mě žádná knížka tak nedojala, ale tady se to bez slz nedalo dočíst. Krásná knížka, která stojí za přečtení. Příběh života, který prožila Doris je hodně bolestivý, ale ona i přes to, že prožívá osamocené stáří, tak je úžasná a radostná.
Kniha se mi velice líbila !! Čekání na smrt - ke konci se mi po tvářích valily slzy ... na úplném konci uz to byl opravdový pláč ... kniha člověka donutí zamyslet se ... Milovali jste dost?
Štítky knihy
přátelství pro ženy stáří 20. století švédská literatura vzpomínky senioři osudy žen Stockholm prolínání minulosti a současnosti
Autorovy další knížky
| 2018 |  Červený adresář |
| 2019 | Otazník je polovina srdce |
| 2022 |  Jiné životy |
| 2025 |  Poslední umělecké dílo |
Jak obsáhnout do jedné, vcelku útlé, knížky život 96leté paní? Těžko. Tato kniha se o to sic pokouší, snaha není úplně nepovedená, ale prostě mi přišlo, že některé pasáže se jakoby opakovaly a věci, o kterých bych chtěla počíst důkladněji, tak byly rychle utlé. Ale jinak příjemné počtení to bylo.