České theorie překladu
Jiří Levý

V první části obsáhlého díla zabývá se autor vývojem překladatelských teorií a metod od počátku našeho písemnictví až do nedávné doby: stará doba, obrozenecká doba, poobrozenecká doba (do období mezi válkami). V druhé části jsou otištěny nejvýznamnějšístati českých překladatelů o otázkách překladatelské estetiky. (Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, Jan Blahoslav, J. K. Tyl, J. Jungmann, F. Palacký, Jakub Malý, J. Vrchlický, E. Krásnohorská, O. Fischer, B. Mathesius, Pavel Eisner a řada jiných.)... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2013 | ![]() |
1957 | ![]() |
1966 | ![]() |
1971 | ![]() |
Skvělá kniha! Takovéto knihy jsou ještě napínavější než thrillery – aspoň pro mne. Levého devítisetstránková kniha vás prostě nepustí.
Dá se snad odolat tomu, dozvědět se o Řehoři Daňkovském, že se domníval, že řečtina a staré slovanské jazyky jsou příbuzné, takže jeho Iliada je přeložena hypotetickým jazykem, kterým měli Slované mluvit v řecké hérojské době, a ovlivnil tak Jana Vlčka, jenž si pro Homéra vytvořil vlastní jazyk?
Prostořeký jen Terzítes krokotal vždy co havran
rozdrooký byl a koberavý a lopatky křivotné,
k útrobě ztočené zpředu i zzadu hrb mu vytiskly.
Vrch hlavy byl chocholat, řídký i prokvítaje pejřím.