Cesta
Cormac McCarthy
Na vyprahnutú zem sa zniesla ďalšia vrstva prachu a popola. Kýpte stromov sa striedajú s ruinami civilizácie. Mŕtvi nemo svedčia o bolesti a bezmocnosti, poslední živí sa nezastavia pred ničím, ani pred kanibalizmom. Sivé nebo so sivým slnkom čoraz častejšie prekrýva čierny studený dážď. Jediná možnosť uniknúť smrti je cesta – na juh. Desivá realita postapokalyptického románu Cormaca McCarthyho o putovaní otca a syna krajinou spustošenou kataklizmou. McCarthy s majstrovskou jednoduchosťou predstavuje svet, v ktorom prestali platiť hodnoty civilizácie a cenu má len to, čo pomôže prežiť ďalší deň. Uprostred nepriateľskej krajiny sa rozvíja nádherný ľudský cit, krehké, a pritom pevné puto medzi otcom a synom. Románový príbeh o láske, obetavosti a nádeji, ktorý stvorili nemilosrdne drsné podmienky, získal roku 2007 Pulitzerovou cenu.... celý text
Přidat komentář
Nejdepresivnější knížka, kterou jsem kdy četl. Atmosféra je velmi hutná a ponurá. Rozhodně se nejedná o dovolenkové čtení. Doporučuji.
Poslouchána audiokniha - namluveno perfektně. Příběh zajímavý, zanechávající rozporuplné pocity a otázky.
Dočetl jsem, ale jen se sebezapřením. Styl psaní mi vůbec nesedl. Na mne moc lyrické, moc náboženství a příliš moc nelogických jednání (s přihlédnutím k prostředí a stavu prtagonistů). Evidentně nejsem cílová skupina ;-).
Stránkově úsporný román odehrávající se v postapokalyptickém světě. Krátké, jednoduché věty, ale o to větší dosah. Otec a syn ve zplundrované krajině kde není nic, jen zkáza. V krajině kde jsou jen dvě možnosti, jít nebo umřít. Knížka si vás lehce vtáhne a nepustí, strhne vás s sebou do strachu a zoufalství, sugestivně vylíčí úzkosti a hrůzy, aby vám naznačila, že možná přes všechno, tam někde je klíčící naděje, že hlavní je se nevzdat. Skvělé, i když depresivní čtení, doporučuji.
Minimalistická forma. Dobre ukryté biblické motívy. V tomto je McCarthy majster, dáva priestor na nadčasový výklad svojho diela. Takisto píše spôsobom, ktorý je ohlodaný na kosť, paradoxne o to viac má čitateľ potrebu sa v tom po prečítaní ďalej piplať.
Cesta je dobrá kniha, s trochu náhlym koncom. Pre rodičov trochu ťažšie čítanie. Keď odpustíte občasné prirovnania, ktoré ukradol z pulpových paperbackov ("tma temnejšia ako temnota sama" a pod.), čaká vás celkom silný, čitateľský zážitok s veľmi rozporuplnými pocitmi.
Hutné...
Každé slovo tohoto kratičkého příběhu je tak plné toho, co tam okolo nich je a co tam vlastně už není, neskutečně sugestivní popis... A taky neuvěřitelná síla člověka žijícího pro syna a pro nějakou (malou) naději, protože naděje vždycky je a bude.
Strhující. Při čtení se mi z toho věčného strachu, hrůz a beznaděje dělalo fyzicky špatně. Hezký film.
Uf, tak to byla pořádná hutná temnota z mnoha úhlů, která šla opravdu hodně hluboko, do koutů, které i mě překvapily. Zatím nejlepší knížka, kterou jsem letos četla.
McCarthyho dystopie nechává svět doslova lehnout popelem a přeživší nemilosrdně podrobuje svému nelichotivému měřítku lidských charakterů.
Ty jeho dialogy postav jsou tak jiné, zvláštní. Tak vytržené z reality ale zároveň tak křišťálové čisté v porovnání se zlem všude kolem. Tak bolavé.
Jako celá tato knížka zasazena v blíže nespecifikovaném čase, zemi, situaci.
.
Naděje tam mezi řádky trošku je. Ale fakt jenom tak nesměle poblikává a za chvilku si nejsi jistá/ý, jestli tam opravdu byla.
.
Víš, že se něco stalo, že je na tom lidstvo špatně, že dá fušku přežít a taková obyčejná cesta někam se rovná dobrodružství mezi životem a smrtí. A ty sleduješ 180 stránek putování otce a syna beze jmen zastupující ty dobré. Asi. Však uvidíš, přečti si to. A pro mě to byla hlavně knížka o tom, jak jediným důvodem k přežití v tak mizerné budoucnosti je snaha zachránit blízkou osobu.
Jsou moc dobré knížky, které si přečtu jednou. A pak je tu McCarthy, kterého se nemůžu dočkat, až budu číst opakovaně.
.
"A co kdyby přišli nějaký hodný lidi?"
"Na cestě sotva někoho hodnýho potkáme."
"My jsme přece taky na cestě."
"Já vím."
Naprostá pecka. Poslouchano jako audiokniha se skvělým přednesem Jiřího Ornesta. Kniha krátká a dalo by se říci, že s poměrně jednoduchým dějem, ale nemohl jsem se odtrhnout. Syrovost postapokaliptického světa byla vyjádřena tak sugestivně až člověku běhal mráz po zádech. Přesto si na rozdíl od jiných komentujicích nemyslím, že kniha je depresivní. Naopak, síla a touha přežít tváří v tvář naprosté bezútěšnosti a beznadějnosti světa je povzbuzující a posilující.
Román som prečítal už keď vyšiel prvýkrát v slovenčine, a to som nemohol mať ani 12 rokov. Zasiahol ma vtedy a zasiahol ma aj teraz. Na väčšinu scén som roky nepomyslel a keď som Cestu čítal teraz, automaticky mi nabiehali a čakal som, kedy sa objaví zase niečo, na čo si spomínam, napr. na pitie Coca-Coly, stret so starcom či nie tak úplne prázdna pivnica. To svedčí o sile tohto diela. Oceňujem aj minimalistický štýl v písaní, ktorý má presah do tematickej oblasti. Málo slov vyjadruje prázdnotu (materiálnu i duchovnú) zobrazovaného postapokalyptického sveta. Veď napokon, ani len hlavné postavy nemajú mená. Témy sú umocnené prostredníctvom týchto postáv, ktoré cez svoj psychologický filter prijímajú stav sveta a musia v ňom prežiť fyzicky i psychicky.
Minimalizmus v počte použitých slov mi prekážal iba v momentoch, keď sa dej hýbal príliš rýchlo. V jednej chvíli rozprávač hovoril o jednej veci a vzápätí už zase o niečom inom. A všetko to boli dôležité veci hodné zamyslenia, takže niekedy bolo potrebné čítať naozaj pomaly, aby som nepreskočil dôležité body. Okrem toho by sa dalo románu vyčítať, že vôbec neobjasňuje príčiny a okolnosti zániku civilizácie, a taktiež dosť vágny koniec. V kontexte diela však tieto veci nie sú dôležité, lebo predsa nejde o cieľ, ale o tú cestu.
Objektivně je dílo skvěle napsáno, nicméně pokud jste citlivější povahy, radím se knize vyhnout obloukem. Po dočtení jsem několik týdnů měla děsivé noční můry.
"Cesta" je cesta dvou přeživších po katastrofě, otce a syna, kteří se snaží dostat na Jih do tepla a ve zpustošené krajině přežít. Všechno je tak dokonale popsané, že si tu hrůzu dokážete okamžitě představit. Smutné, depresivní čtení, ale skvěle napsané. Ještě jsem nikdy nic podobného nečetla a tento román jsem přečetla téměř se zatajeným dechem. Nemám vůbec v oblibě depresivní knihy - čtení, ale tato kniha si mě získala. Vím jistě, že na tuto "Cestu" rozhodně nezapomenu. Shrnuto, útlá knížka, román, který se mi "dostal pod kůži" a může se snadno "dostat pod kůži" i někomu dalšímu z Vás.
Postapo normálně nečtu, ale toto mě dostalo. Živě popsáno přežívání ze dne na den, tolik beznaděje, ale stejně to nevzdali - nesou přece světlo.
Hodně depresivní záležitost. Putování krajinou po zániku civilizace, bez cíle a špetky naděje. Autor nás nějak nezasvětí do kontextu událostí, dokonce se ani nedozvíme jména postav. Kniha se přes to čte dobře, doporučuji.
Co na to říct?! Trochu jsem se pral se stylem psaní, ale pak mě kniha pohltila. Hodně drsné a ponuré postapo, svět co vám nedá absolutně nic zadarmo. Svět, kde i na pokraji vlastních sil nesmíte polevit v ostražitosti a k tomu se ještě starat o syna. Závěr byl nevyhnutelný, popravdě jsem ho čekal už mnohem dříve.
Svět po katastrofě, zbytky lidí, kteří přežívají v umírajícím světě, muž a chlapec, kteří jdou na jih, k moři, ve víře, že tam už bude lépe. Je potřeba si zachovat lidskost, neklesnout na úroveň zvířat, zachovat si slušnost a zbytky víry v dobro člověka. Ovšem bezútěšnost světa a jeho hroutící se zbytky jsou velkou zkouškou, aby člověk obstál a stále byl tím člověkem jako ve světě před katastrofou. Na tento román jsem narazil čirou náhodou překvapivě ne na zdejších stránkách, ale na foru na stránkách fanoušků fotbalové Sparty, kdy po úmrtí Cormaca McCarthyho zde byl hodně doporučován. S trochou skepse, jsem otevřel tuto knihu a vydal se na Cestu. Fantastický román, který je v kategorii postapo, které jsem doposud četl, u mě na jednom z předních příček. Úžasně pojatý příběh, který je pouhou cestou dvou lidí a přesto tak depresivně působící, kdy popis opuštěné krajiny a měst je tak sugestivně popsán. Už se těším v budoucnu na další román toho spisovatele, kterého jsem bohužel do této doby vůbec neznal.
Relativně útlá kniha, která zachycuje nelítostný svět, ve kterém jsou ústřední postavy otec a syn ... Autor měl jiný styl psaní (bez vyznačení přímých řečí a v er-formě vyprávění) na který jsem si musela chvíli přivyknout ... Ale jinak děj byl i tak dost strhující ...
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena rozhlasové zpracování otcové a synové cesta, roadtrip postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
2008 | Cesta |
2007 | Tahle země není pro starý |
2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
2009 | Dítě boží |
1995 | Všichni krásní koně |
Kniha nabízí velmi čtivý příběh co může nastat na světě v budoucnosti není to až tak moc vzdálené když otevřete oči a podíváte se co se děje na naší planetě. Kniha má dobrý příběh ale je smutný jedna věc mě vadila že hlavní postavy nemají jména.