Cesta

06.05.2020

Ikdyz je kniha hodne ponura, nemohla jsem se odtrhnout . Film ma stejny nazev ?

09.04.2020

Zemi sežehl oheň a ti, kdo přežili, za sebou nechávají stopy v popelu a Slunce jen mírně prosvítá přes kouřovou clonu. V noci pak není vidět vůbec. V takovém světě se lidskost vytrácí a většina přeživších se vraždí a jí navzájem. Do této postapokalyptické vize McCarthyho je zasazen vychrtlý otec a syn, kteří před zimou utíkají na jih a snaží se vyjít s nedostatkem zásob. Pochodují světem, dívají se na hrůzné výjevy, strádají, před sebou pravděpodobně smrt (a to mohou být rádi za tu rychlou), ale stále to nehodlají vzdát, stále žijí, ačkoliv tenhle život za to ani nestojí. Respektive by za to nestál, kdyby neměli jeden druhého. Oni se zdají být tím jediným normálním, co se zachovalo ze světa minulého.

Baví mě různé vize budoucnosti. Tato ukazuje, jak na katastofální nedostatek, bdělou noční můru a beznaděj zareaguje lidská přirozenost.
Snad se tomu lidstvo vyvaruje, ačkoliv podle historie lze soudit, že jsme docela tupouni. Tak snad to nepoděláme až takhle.

Větší rozměr však Cesta nenabízí.
Čte se to docela lehce. Je to strohé, ale nikoli tak moc, jako třeba faktický Krvavý Poledník, do kterého jsem se nutit musel, ačkoliv obsahově je mi atraktivnější.
Snad bych jen dodal, že pro otce by to čtení mohlo být zajímavé ještě o něco víc.
A film se mi líbil o úroveň méně.

05.04.2020

Zajímavé napsaná knížka, dalo by se říct, že jsem jí přečetl jedním dechem - ideální číst v aktuální situaci :-)

02.04.2020

Psané nezvyklým stylem s úplnou absencí přímé řeči, což se z počátku může zdát rušivé, ale jakmile se začtete tak už vám to ani nepřijde. Silný příběh putování otce a syna v drsné postapokaliptické krajině.

31.03.2020

Krátké, strohé, ale umí zasáhnout. V některých částech mi šel mráz po zádech, možná z představivosti autora, na konci slzy v očích. Číst to jako bezdětný, asi mě to tolik nebere.

23.03.2020

Četla jsem dvakrát. Poprvé k maturitě, kdy jsem z knihy byla nadšená a nemohla jsem ji pustit z hlavy. Pak na vysoké, kdy jsem psala její rozbor. Teprve během druhého čtení jsem v ní viděla všechny ty spojitosti a narážky, které mi před lety unikly, a o to silnější jsem z ní měla dojmy. Dokonce mě rozbrečela, a to je co říct.

20.03.2020

První jsem viděl film a zasáhl mě. Ale knížka je (jak bývá pravidlem) ještě lepší. Netradiční způsob vyprávění, prakticky bez přímých řečí, mě nutil číst dokud jsem nebyl na konci

18.03.2020

Známá kniha (film jsem neviděl) a je to ten pravý kousek, nijak vyjímečný námět, ale ten příběh je tak sugestivní a reálný, platí, že tolik hnusu na jedno místě ale není pro každého

Existuje jen málo slov, které by mohly vyjádřit atmosféru a absolutní beznaděj plynoucí z knihy. Naprosto mě fascinoval sloh, který se přizpůsobil ději a snažil se působit stejně postapokalyptickým dojmem jako zbytek knihy. Text je stejně neosobní, jako svět ve kterém se děj odehrává. Nedozvídáme se zhola nic o postavách, o jejich směřování, ani o katastrofě, která z lidí udělala něco horšího než zvířata. Některé pasáže člověka zasáhnou opravdu tvrdě, nemohu zapomenout například na tu alarmující lhostejnost s jakou žena opustila svého syna a manžela. Děj a atmosféra se pohybují v úhledné sinusoidě. V jednu chvíli se objeví naděje, které hlavní protagonisté využijí, jak nejlépe dovedou, jen aby se v dalším okamžiku změnila v totální beznaděj. Jedno nebezpečí se objeví, samo se vyřeší, ale hned je zde další. Celou knihou ale prorůstá ústřední klíčový motiv, který paradoxně nejvíce vnímá chlapec: co nás dělí od nich, kde leží hranice, za kterou už nebudeme lidé.

13.03.2020

Kniha mě pohltila svým napětím ve stále stejných podmínkách, paprsky naděje, které se někdy ukážou jako smrtící jindy ne. Vylíčení postapokalyptického světa McCarthy zvládl bravurně - tak, aby se čtenář do postav vžil. Není třeba ani popisovat, co za katastrofu se stalo, kdy se to stalo, jak se to stalo - z toho všeho víme jen nepatrné náznaky. Důležité jsou pociťované následky - spálený svět s lidmi, kteří přežívají (v lepším případě) ze zbytků slávy světa zašlého, strach, naprosté zničení pocitu lidské pospolitosti, na druhé straně ale i zachování rodinných pout - lásku uprostřed ničeho s přídechem barbarství.
Považuji knihu za mistrovskou v popisu hrdinů i světa nejen v tom, co je v ní napsané, ale spíše právě v tom, co tam chybí a čtenář si to musí domýšlet a hádat.

Cítím trochu zklamání ze závěru (více neprozrazuji...) a také z českého překladu, který obsahuje nějaké ty hrupki.

05.03.2020

Čte se to krásně, rychle, napětí nechybí. Ale chybí tomu více popsaných okolností, vysvětlení apokalypsy, nějaké datování, jména, cíl příběhu a cesty samotné. Díky tomu je kniha dost neosobní a dlouho dojem asi nezanechá, i když tento žánr miluji.
Za uvedené nedostatky dávám dvě hvězdy dolů, i když čtení na dva večery je to příjemné.

15.02.2020

McCarthyho strohý styl konečně nalezl své opodstatnění. Napsal knihu bez kapitol, uvozovek, jmen, počátku i cíle. A nevadí to. Sloh je nerozlučně spjat s příběhem. S tím příběhem je to už horší. Je prostý, repetitivní, bez zásadnějšího dějového zvratu. Chápu v čem spočívá síla knihy, napsal jsem o tom esej. Příběhomilce jako jsem já to však asi neuchvátí.

07.02.2020

Sáhl jsem po knize ze dvou důvodů. Jednak je ze skvělé edice AAA od Arga a jednak je McCarthy považován za velikána americké literatury, v rámci své "povinné četby" jsem jej tedy zařadil.
Kniha se mi vůbec nelíbila. McCarthy používá podivný sloh. Neoznačuje přímou řeč, takže polovinu veškerého rozjímání nad textem jsem místo filosofie a emocí musel věnovat na luštění posloupnosti replik, často totiž od určitého bodu nebylo zcela jasné, kdo vlastně co říká. Stejně tak jeho popis krajiny a situace, podivné skákání od celku k detailu, bez jasného zdůvodnění proč pisatel takto mění optiku vyprávění.
Kniha mi přišla protkaná tzv. lazy writing momenty. Zejména situace, když už měli umřít, ale vždy zázračně nalezli jídlo. Situace na konci knihy byla také naprosto nelogická a významně pošlapala realitu světa, kterou před tím autor v celé knize tvořil. Chápu, že autor se snažil vykreslit přerod civilizovaných lidí ve zvěř poté, co se všechny bariéry morálky a záchranná síť civilizace naprosto rozpadly a zůstala jen beznaděj a bezcílnost.
Vzhledem k významu McCarthyho zkusím ještě další knihu, ale toto je špatné. Dvě hvězdy si to přesto za některé světlé momenty zaslouží. Podotýkám, že nejsem žádný literární kritik, tudíž mé dojmy jsou čistě subjektivní a neodborné.

02.02.2020

Inu, tušil jsem do čeho jdu, ale neodhadl přesně jak moc silné to bude. Kniha bez začátku a vlastně i bez konce. Slovy klasika - šeď, šeď. Ale rozhodně ne nuda. Jen ta beznaděj...
Přesto nelze než doporučit k přečtení.

30.01.2020

Už dříve jsem viděl film, který je, jak se ukázalo, dost věrný knize. Takže mě nic moc nepřekvapilo. Zajímavá studie o přežití. Nutí k zamyšlení, jak snadno se z lidí stanou zvířata, jak se život redukuje jen na boj o přežití. Trochu mně to připomnělo Na útěku od Carrasca. Jazykově mě to úplně nenadchlo a proto nedávám pět hvězd.

Knihu jsem četla do čtenářské výzvy. Vybrala jsem ji, protože znám i film...
A upřímně absolutně nechápu, nejenom ZA CO dostala Pulitzerovu cenu, ale také PROČ se tahle kniha vůbec vydala!
Jediné, co mi knížka dala, je napsané už v popisu. Víc z toho prostě nedostanete...
Nikdo neví, co se stalo, svět je šedivý a pustý, nic neroste a téměř nežije a neurčitý závěr, pod kterým si představím jen pokračování toho stejného, ale rozhodně žádnou naději.
Asi poprvé knihu nedoporučuji, protože jsem jejím přečtením nezískala vůbec nic...

27.01.2020

Ač mám tento žánr knih velice rád, čtení jsem si moc neužil. Téma bylo zpracováno dobře, ale nevím proč autor zvolil velmi svébytný stylistický sloh. Styl, kterým je kniha napsána mě neoslovil a nešlo ji tudíž "číst jaksi plynule".

29.12.2019

Kniha mě šokovala. Úplná beznaděj, život bez budoucnosti. Styl psaní osekaný až na dřeň stejně jako život obou hrdinů. Přemýšlela jsem o ní ještě několik dní po dočtení.

13.12.2019

Ještě depresivnější než Melancholie Larse von Triera. Doufejme, že téhle cestě se lidstvo vyhne velkým obloukem. Literárně průměr, ale za pár nočních můr mínus dvě hvězdy.