Cesta
Cormac McCarthy
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34786/bmid_cesta-WeG-34786.jpg
4
2900
2900
Na vyprahnutú zem sa zniesla ďalšia vrstva prachu a popola. Kýpte stromov sa striedajú s ruinami civilizácie. Mŕtvi nemo svedčia o bolesti a bezmocnosti, poslední živí sa nezastavia pred ničím, ani pred kanibalizmom. Sivé nebo so sivým slnkom čoraz častejšie prekrýva čierny studený dážď. Jediná možnosť uniknúť smrti je cesta – na juh. Desivá realita postapokalyptického románu Cormaca McCarthyho o putovaní otca a syna krajinou spustošenou kataklizmou. McCarthy s majstrovskou jednoduchosťou predstavuje svet, v ktorom prestali platiť hodnoty civilizácie a cenu má len to, čo pomôže prežiť ďalší deň. Uprostred nepriateľskej krajiny sa rozvíja nádherný ľudský cit, krehké, a pritom pevné puto medzi otcom a synom. Románový príbeh o láske, obetavosti a nádeji, ktorý stvorili nemilosrdne drsné podmienky, získal roku 2007 Pulitzerovou cenu.... celý text
Literatura světová Thrillery Sci-fi
Vydáno: 2010 , Slovart (SK)Originální název:
The Road, 2006
více info...
Přidat komentář
Otec a syn se sunou nehostinou apokaliptickou krajinou na jih Ameriky. Hledají jídlo, ukrývají se před "těmi zlými". Čtenář se možná bude divit, kde ještě berou naději. Když naděje byla sežehnuta, jako všechno živé okolo. Oni i přes to kráčejí desítky kilometrů denně směrem na jih. Autor vykresluje zmar života, utrpení a hledání jakési budoucnosti, která prakticky už od začátku knihy neexistuje.
Chvilku trvalo, než jsem ji sehnal za rozumnou cenu, bo elektronicky knihy nečtu. Naše hlavní pošta v Porubě bude ještě rok zavřená, tak mám možnost si to vyzvednout na malé poště u úřadu, která má celé dva dny v týdnu do pěti, jinak jen do čtyř a při otázce, jestli třeba nebude otevřeno aspoň přechodně v sobotu mi paní za přepážkou řekla "No, snad ne!!"
Nooo, sedl jsem si na Růžek, že se na ni mrknu nad rychlým dvoupívem a dostal jsem pecku mezi oči, že jsem si musel dát tři. Téma je jistě lákavé, ale málokomu se povede zpracovat tak dobře jako Merlemu v Malevilu nebo právě Cormacovi v Cestě. Kniha je psána bez kapitol, jen v krátkých odstavcích, bez přímé řeči, beze jmen a věku, stroze bez barevných pentliček, zato s údernými filozofickými myšlenkami, napsanými jako by jen mimochodem. Temná tíživá atmosféra zmaru a zoufalství, zasypaná popílkem, kdy tma je skutečnou tmou, dovoluje čtenáři až hmatatelný pocit prožitku beznaděje. A to vše dává knize opravdovou údernost, spád a neskutečnou naléhavost. Je o hlubokém vztahu mezi synem a otcem, který je za svou ratolest kdykoliv ochoten položit život. Je to kniha o přežití v době, kdy by nic přežít nemělo, o tom jak katastrofa změní lidi v nelítostnou krutou zvěř. Konec mě úplně neuspokojil, protože se trochu vymykal zkušenostem s cizími lidmi, které naši hrdinové udělali po cestě, tu symboliku smrti a zrození něčeho nového jsem tam úplně nečekal, ale jako celek je kniha skvělá a doslova si mě k sobě přikovala. Dočetl jsem zavřel knihu i oči a dlouho mi ještě vířila v hlavě.
Je mi zima. Musím si koupit další knihy autora! 5* a putuje do doporučených.
Knihu mi doporučila kamarádka, měla jsem velkou radost, že je opět k sehnání. Na čtení jsem se velmi těšila, ale spadla mi brada. Stále jsem měla na mysli "Proč?" Prostě proč tohle všechno, proč to vlastně čtu, padla na mě ohromná tíha příběhu, zmar života, ale tak to zřejmě autor chtěl, netouží pobavit, ale přejít na vážnou notu, zamyšlení nad tím vším tady. Pomohl mi doslov, který leccos vysvětluje. Pro mě byl dobrým uzavřením příběhu. Ke knize se nevrátím četbou, ale v myšlenkách určitě ano.
Mám rád podobné příběhy o přežití, proto jsem se na tuhle knihu celkem těšil. Byla mi doporučena přáteli a četl jsem recenze na internetu, že je to senzace. A ještě ta Pulitzerova cena... Asi jsem kvůli tomu měl velké očekávání. Hezká knížka, ale taková průměrná. Nepřišlo mi, že by něčím vybočovala. Tohle téma postapokalyptického přežívání bylo v té době velmi oblíbené a bylo o něm napsáno mnoho knížek a natočeno několik seriálu. A nepřišlo mi, že by tenhle příběh byl v něčem lepší a stejně tak styl psaní. Pokud někoho podobné knížky zajímají, tak určitě stojí za přečtení. Pro mě průměrná, taková prostě normální knížka, co ve mně nezanechala špatný ani dobrý dojem.
Cesta je skvěle napsaný příběh, kde se ukazuje, že není potřeba znát konkrétní místo, jména postav či důvod všudypřítomného popílku. Právě kvůli absenci těchto (v tomto případě bych napsala i) zbytečností, se víc čtenář soustředí na ponurou náladu postapokalyptického světa. Úvahy, myšlenky a hlavně pocity: hladu, beznaděj ale i chlapcova smířenost se smrtí, z čehož úplně běhá mráz po zádech.
Kniha čtená jedním dechem. Ponurá, smutná, ale nádherně a čtivě napsaná. I když jsem podobný konec očekával, stejně mě zasáhl. Na tuto knihu dlouho nezapomenu, a budu o ní přemýšlet.
Knihu jsem četla v němčině. Umím německy velmi dobře, ale ne úplně jako rodilý mluvčí, což pro mě v tomto případě možná byla spíš výhoda, protože hádám, že by mě kniha místy dostávala ještě víc. A to už by bylo moc. I tak to pro mě byl dost silný zážitek. Málokterá kniha mne tolikrát donutila na chvíli přestat číst a zamýšlet se nad tím, jak bych se v dané situaci zachovala já. Zároveň jsem si říkala, že se nám něco podobného teoreticky opravdu může stát a ta představa je dost znepokojující.
Fascinovala mě postava chlapce, který se už do zničeného světa narodil - na jednu stranu tak dětský, nevinný a křehký... a na druhou tak dospělý, vážný a odvážný... Knihu určitě doporučuji.
Srdcervoucí a silná věc.
Poslední zbytek lidskosti na posledním zbytku světa - tak vnímám Muže a Chlapce.
Veškeré dialogy a události popsané jsou znepokojivé a dostávají se čtenáři pod kůži stejně jako všudy přítomný popílek v knize.
S ohledem na dnešní stav naší planety mě napadá jen, zda-li se já nebo moje děti či moje vnoučata /pra-, pra-, .../ téhle situace dožijeme?
Každopádně Cesta je s přehledem jednou z nejlepších knih, které jsem kdy četla.
Je to na tomto místě 1966. hodnocení této knihy. Pokud bych to převedl na letopočet, tak to jsem byl už docela velký kluk. Asi ve věku jednoho z hlavních hrdinů knihy (možná ještě trochu starší). Jsem opravdu moc rád, že se tato kniha čte, neboť ji považuji za jednu z nejlepších top 5 knih, které jsem kdy četl. Je to síla, mazec, bomba (v tom nejlepším smyslu slova)!!!!!
Jako otce malého syna, mne tato kniha silně zasáhla. Dva týdny jsem na ni musel mylet. Opravdu silný příběh.
Lidé si za pár let na tuto knížku možná vzpomenou a sami sebe proklejí, že neposlouchali bedlivěji. Audiokniha mě každopádně mírně zklamala.
Samozřejmě, že jsem na knihu narazil rok, či dva po zfilmování.
A samozřejmě, že mě vyprávění dostalo do kolen stejně tak, jako valnou většinu čtenářů.
A samozřejmě, že jsem rád, že jedna určitá scéna z knihy byla vynechána - hádejte která. Po přečtení kapitoly jsem musel knihu na hodně dlouhou dobu odložit, protože jsem fakt nemohl psychicky pokračovat ve čtení dál.
Pochmurný, depresivní a temný (nebo spíš šedivý, chcete-li) příběh o tom, že i cesta je cíl a jestli se člověk dostane až na konec své cesty, nemusí to pro něj nutně znamenat fanfáry a oslavu vítězství. A také o tom, že mít svůj vlastní nákupní vozík naplněný "poklady" může někdy znamenat víc, než truhla zlata. No nemáme se my Evropani, Amíci, Asiaté a všichni ostatní tak nějak fajn?
Divne. Neprijemne, Znepokojive. Jestli takhle nejak ma vypadat budoucnost, tak si to radsi hodim.
Název knihy se naplno shoduje s jejím obsahem, při jejím čtení jsem musela stále myslet na text stejnojmenné písně: "Tou cestou, tím směrem měl bych se vážně hned dát, když sněží, jde to sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají, kus něhy ti za nehty slíbí a dají víc síly se prát, na dně víc dávat než brát..." Je to čiré zoufalství, nevíte, proč, nevíte kdo, kdy.... a o to asi jde, ukázat, jaké by to byly, kdyby. Velmi zdařilý odhad a popis podmínek, lidského i nelidského chování až s hororovými prvky. V rámci post-apokalyptického žánru skvělé, jen možná chyběl aspoň náznak toho, co lidstvo dovedlo až na samý okraj propasti. (červen: 1140 str.)
Temný a depresivní Cormac. Ale na druhé straně ta vlídnost a pochopení otce a syna, to jejich takřka až dojemné pachtění zpustošeným světem a snahou najít něco lepšího... A víra je nakonec tím jediným co přetrvá navzdory všemu.
Opravdu silný a dojímavý příběh o putování otce se synem odnikud nikam. Dennodenní zoufalý boj o holé přežití, beznaděj, ve které ti přeživší mohou závidět mrtvým. Anebo snad zbývá ještě kousíček naděje, že "nosiči ohně" rozfoukají z žeravých uhlíků ve spáleništi země plamen nového života?
Štítky knihy
zfilmováno americká literatura Pulitzerova cena rozhlasové zpracování otcové a synové cesta, roadtrip postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 2008 |  Cesta |
| 2007 | Tahle země není pro starý |
| 2009 | Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě |
| 2009 |  Dítě boží |
| 1995 | Všichni krásní koně |
Dlouho jsem tuhle knihu nemohl sehnat a strašně mě žralo, že McCarthyho Cestu neznám a nemám přečtenou. Nedávno konečně znovu vyšla a já ji mohl zhltnout a nechat se pohltit geniálně vykreslenou temnou atmosférou nehostinného světa po globální katastrofě. Oproti některým jiným autorům tohoto žánru (zejména českým, jejichž post-apo má podobnou strukturu i podobu) nepotřebuje McCarthy sázet na vulgaritu, sexualitu ani nepřecpává svůj text explicitním násilím. Ono je to totiž takhle mnohem silnější. Anonymní prostředí dokresluje prakticky anonymními postavami putujícího otce a syna, pracuje s minimem postav a minimem vzpomínek na svět před zkázou. Protože minulost nemá žádný význam, ačkoli někde tam pořád ukrytá je. Nechci se dopouštět klišé popisu, že je to příběh o naději (ono by to bylo asi beztak poněkud sporné tvrzení), či o naději v beznaději. Jenže tenhle motiv je tam silný (i přes svou spornost, ale snad tou je umocněn), přestože není nijak tlačen na pilu. Cesta, plná smrti, smutku a zároveň mnohých až filozofických otázek (jen o konceptu dobrá a zla by se dalo dlouze debatovat) je prostě masterpiece!