Cesta úskalím
William Somerset Maugham
Děj jednoho z významných autorových románů je zasazen do exotického prostředí Malajského souostroví. Starý lékař, plavící se na rybářské lodi, odhaluje jako znalec lidí příběh mladého cestujícího - syna australského polititika,který se zapletl do milostného vztahu s manželkou jiného politika a ve rvačce ho zabil. Nyní prchá kamsi do neznáma, zatímco otec inscenuje jeho pohřeb.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1934 , České SlovoOriginální název:
The Narrow Corner, 1932
více info...
Přidat komentář
Velmi dobře vystižena psychologie jednotlivých postav. Mně se osobně více líbily autorovy tituly Barevný závoj a Julie, ty jsi kouzelná. Tady jsem nějak více cítila, že to bylo napsáno před 90 lety.
„Jaké právo mají lidé udělat si obraz podle vlastního srdce a vnucovat vám ho a zlobit se, když se mu nepodobáte? Chtěl mě uvěznit ve svém ideálu. Nestaral se o to, kdo skutečně jsem. Nechtěl mě přijmout takovou, jaká jsem. Chtěl vlastnil mou duši a protože cítil, že je tam cosi, co mu uniká, snažil se tu malou jiskřičku ve mně, která je mou vlastní podstatou, nahradit výplodem své vlastní fantazie.“
Většinu děje autor umisťuje na plující loď a na ostrovy, které jsou stranou lodních cest. V obou případech jsou to lokality, které je praktický nemožné opustit. Zdálo se mi, že to vytváří jistý pocit uvězněnosti, nevyhnutelnosti, připoutanosti k vnějším vlivům. A jako by se to zrcadlilo i do vnitřního světa postav, jako by byli hrdinové knihy v okovech různých okolností, cizích pravidel i vlastních zlozvyků. Nějak se v tom naučí žít, jistě, ale když se do příběhu zamotá mladý muž s čistým srdcem, zapůsobí to jako jiskra v sudu střelného prachu – náhle je všechno jinak a mnozí v knize jsou nečekaně donuceni se ptát, kolik lidskosti v nich vlastně je.
Narazil jsem na knihu náhodou, v antikvariátu. Kdybych neměl nedávno Maughamovo jméno před očima v Orwellově životopise, dost možná bych toto své první setkání s ním minul. Byla by to ale škoda, přišel bych o chytře napsaný román, s dobře vykreslenou atmosférou, zajímavými postavami a relativně věrohodnou zápletkou. Příjemný čtenářský zážitek, poctivé čtyři hvězdy za pouhých deset korun :-)
Po téhle knize jsem sáhl náhodou při vyklízení staré knihovny. I když příběh není nějak napínavý, tak jsem se dokázal jen těžko odtrhnout. To, jak autor dokázal popsat charakter lidí, situace, věci a obzvláště místa mě opravdu uchvátilo. Viděl jsem krásu Luisy, cítil omamnou vůni opia a skoro zvracel při bouři. Po autorovi asi nesáhnu hned znovu, ale rozhodně jsem ho nečetl naposled.
Lehce nevzrušivé čtení více než do poloviny. Následně věc vzala rychlý spád. Ovšem i tak je to čtení spíše pro tehdejší britskou a jinou smetánku, o které to vlastně je. (aspoň je trochu donutila k zamyšlení - ano, i tady je to stejné, za peníze lze koupit skoro všechno, to se prostě nemění). Chudým se samozřejmě do ruky nedostala, že.
Vypravěčem je britský doktor ve středních letech s odstupem a sarkastickým nadhledem na jakýmkoliv lidským osudem a slabostí. Léčí pacienty v bristké kolonii v Číně a čeká na loď, která jej má dopravit zpět do základny z malého ostrůvku, kam odjel za movitým pacientem. Nechce se mu čekat na velkou holandskou lod další týdny, tak nasedne do menší lodi podivné dvojice s posádkou. Mladý muž Fred Blake a protřelý námořní vlk Nichols, který je podvodník a zkrachovalec. Pronásledují jej zažívací problémy, takže doktora na palubě vítá. Po bouři na moři, přistanou na dalším malém ostrůvku, kde se setkají s plantážníkem ze Švédska a jeho rodinou - zetěm a krásnou vnučkou, mužem z Dánska a jinými. A tak doktor přhlíží a glosuje milostným vzplanutím, pohnutkám jednotlivců k jejich činům a dozvídá se konečně pravdu, proč mladík Fred cestuje po moři. Já se dozvěděla, že název se týká mladíka na lodi, ne hlavního hrdiny, jak jsem si zpočátku myslela.
Dílo je to spíše filozofické, plyne pomalu, každá postava něco vysvětluje, je tak zachyceno její prožívání a chápání světa i sebe sama, které odpovídá době vzniku románu (1936), ale má přesah i do dnešních dnů. Je třeba číst pomaleji než dnešní bestsellery, aby Vám něco neuniklo.
I přes tuto rovinu se mi více líbila autorova kniha Barevný závoj.
Trošku u mě převažuje zklamání. Přeci jen se mi zdá, že potenciál té knihy, nebo lépe řečeno té zápletky, nebyl úplně využit. Poměrně velká část je věnována uvádění do příběhu, kdy se v rámci nepříliš důležitého děje, z pohledu dalšího vývoje, dozvídáme nepříliš mnoho podstatných informací. Ta poněkud akčnější část, spolu s rozuzlením celé zápletky, je pak oproti tomu rozsahem takovou chudou příbuznou.
Není to špatné čtení. Je to dobré čtení, ale víc pro mě ne.
Za tři.
Zpočátku zvolna se rozbíhající příběh starého doktora a jeho spolucestujících na malé lodi. V druhé polovině však již útlou knížku stěží odložíte, tak se vývoj příběhu proměňuje. Vynikající psychologická prokreslenost postav, zkoumání jejich motivace a důsledků "náhod". Závěr umocňuje autorova moudrost a lidskost. Jsem ráda, že jsem na tenhle nenápadný klenot narazila :-)
Štítky knihy
útěk anglická literatura Malajsie dobrodružné romány
Autorovy další knížky
| 2017 |  Barevný závoj |
| 1964 | O údělu člověka |
| 2006 | Julie, ty jsi kouzelná |
| 1975 |  Veselice aneb Kostlivec ve skříni |
| 1974 | Na ostří nože |
Propletenec vztahů, následků, příčin a jejich příčin nedovoluje čtenáři upřít svoji pozornost na jediného viníka, hrdinu nebo záporáka. Jakoby říkal: "Jedeme v tom všichni."