Rekviem za sen
Hubert Selby
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/27240/rekviem-za-sen-27240.jpg
4
220
220
Příběh dvou mladých narkomanů z newyorského Bronxu a jejich přítelkyně z vyšších společenských vrstev. Kniha o tom, co to znamená být slabý ve společnosti, v níž přežívají jen silní. Žid Harry Goldfarb, jeho dívka Marion i černošský přítel Tyrone C. Love, neschopní žít bez své denní dávky drog, nepřestávají snít o lepší budoucnosti. Noční prací se jim podaří vydělat větší finanční částku, za kterou nakoupí kvalitní heroin, a zapojí se do jeho distribuce. Za získané peníze si chtějí koupit byt, cestovat i otevřít si uměleckou kavárnu. Paralelně se odvíjí příběh Harryho matky Sáry, osaměle žijící vdovy, překonávající smutek a prázdnotu permanentním sledováním televizních seriálů, filmů a soutěží. Sní o šťastném manželství svého syna i o vnoučatech, ale především doufá, že bude pozvána do televize a stane se hvězdou některé show. Přísná redukční dieta i léky na hubnutí a uklidnění ji však přivedou do psychiatrické léčebny. Autor podává nepřikrášlený obraz bezútěšné existence obětí závislosti, snažících se vymanit z šedivé a ubíjející každodennosti, i jejich zmařených nadějí.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2001 , MaťaOriginální název:
Requiem for a Dream, 1978
více info...
Přidat komentář
Bohužel po cca 90 stranách knihu odkládám. Vůbec mi nesedla úprava co se týče odstavců, dialogů a rozdělení do kapitol. Ani dějově kniha nenaplnila moje očekávání. Možná se v budoucnu ke knize vrátím, ale prozatím zůstává ,,mimo hru".
Upřímně musím říci, že jsem dočetl do strany 30 a chtěl jsem odložit knihu, poněvadž mi nevyhovoval autorův styl psaní, který je těžkopádný. Autor používá málo odstavců, často používá dlouhá rozvětvená souvětí, nepoužívá uvozovky v přímé řeči, používá hovorový jazyk feťáků. Nicméně knize jsem dal ještě šanci, což bylo dobré rozhodnutí, protože příběh jako takový je zajímavý a stojí za přečtení, akorát čtenář musí mít velkou trpělivost, aby se zdárně dostal do závěru.
Jedná se o příběh dvou mladých narkomanů z Bronxu – Žid HARRY GOLDFARB a jeho černošský přítel TYRONE C. LOVE. Harry má přítelkyni MARION, která pochází z vyšších společenských vrstev. Ráda maluje. Všichni tito hlavní hrdinové jsou narkomani. Nakoupí heroin, který následně distribuují. Za získané peníze si chtějí koupit byt, cestovat a otevřít si kavárnu. Našim hrdinům jsem fandil a věřil jsem, že když získají peníze, uskuteční svoje plány a půjdou si za svým snem a přestanou s užíváním drog, jenže jsem byl naivní. Sny se rozplynuly jako domeček z karet a naši hrdinové se dostávají do začarovaného kruhu drog a pro dávku jsou ochotni podstoupit cokoliv, což bylo otřesné.
V románu se také odehrává příběh Harryho mamky SÁRY, která je vdova a která sleduje hodně televizní seriály, soutěže a filmy. Touží po tom, aby se dostala do televize a stala se hvězdou. Drží dietu a bere léky na hubnutí.
Autor ukazuje závislost na drogách a na lécích, ukazuje také přístup lékařů k pacientům a také se zde vyskytuje rasismus.
Tedy než si člověk zvykne na to vyjadřování, tak to mi trvalo..az je chvíli myslela, že to odložím...knížka krásně popisuje, jak do toho jeden vlítne, ani neví jak...ten pocit, že já jsem jinej, než ten vedle, co v tom je až po uši a najednou..ups...a jak to ničí vztahy (k sobě i ostatním)...ouzko mi pak bylo...obdiv všem, kdo se z toho dokáží vyhrabat...ale nejsmutnější příběh je ten s červenými šaty a zlatými botami...
Těžké na čtení, ale snad ještě těžší na zpracování. Z toho konce jsem měla hodně zvláštní pocity, ale když jsem si knihu ještě zpětně přehrávala v hlavě tak jsem si uvědomila, že nejsilnější z těch pocitů je taková ta sklíčenost, kdy se vám chce brečet za někoho jiného. Sára a její radost, že bude v televizi a její syn na ni bude pyšný, byl snad nejděsivější prvek v celé knize.
REKVIEM ZA SEN
Hodnocení Knihánkova: 2 hvězdy
Miluju knihy o drogách! Mohlo by jich za mě být daleko více :). Na Rekviem za sen jsem se moc těšila - ačkoli jsem před knihou už dvakrát viděla film. To možná byla chyba v tom, že kdybych film neviděla, třeba by mě kniha bavila víc. I když, jak nad tím teď tak přemýšlím - říkám si, že nevidět film, tak knihu možná ani nedočtu :D.
Příběh je zajímavý, ale ten styl psaní... za mě katastrofa :D. Opravdu se mi to četlo extrémně špatně. V tomto případě doporučuji více film, který je téměř totožný a za mě lépe stravitelný (ačkoli i ten je umělecký a abstraktní).
Jsem ale moc ráda za to, že jsem si knihu přečetla. K příběhu se vrátím - ale prostřednictvím filmu. Pokud Vás téma narkomanů zajímavá, tak Rekviem za sen - teď myslím knihu - doporučuji, jen se připravte, že se nečte lehce a je to celkem oříšek přelouskat... ale pokud Vás tematika zajímá, hurá do toho. Já věděla už dopředu, že je styl jiný a že mi asi nesedne - a i tak jsem do toho šla :).
Více brzy v mém povídání na YouTube, kanál Knihánkov :-).
První dojem na mě kniha udělala slušný, styl jak byla napsaná mě nutila zkoumat ji a děj hezky plynul. Ale už ve čtvrtině knihy mě to přestalo bavit. Příběh se skoro zcela zastavil a nic pořádného se nedělo... přesto kniha dobře popsala jak se z člověka může stát závislák.
Dlouho jsem si musela zvykat na styl psaní. Chyběla mi přímá řeč, odstavce a byly využity dlouhé kapitoly. Asi to nebyla kniha pro mě. Jelikož jediného člověka, kterého mi bylo líto, byla Sára. Ale ostatní postavy mi nepřirostly k srdci, dokonce jsem cítila i odpor. Mohli si za to sami a v dané situaci jsem je vůbec nelitovala. Čekala jsem trochu jiný vývoj příběhu.
Nevím, co bych měla o knize napsat protože ve mně nic nezanechala. Prostě příběh o smažkách a snech, který mají, ale protože jsou závislý, tak nikdy na nic nedojde. Chyběla mi přímá řeč, ale dalo se to zvládnout i bez ní. Otevřený konec se mi taky mi moc nelíbil. Nebylo to uzavřené.
Přečetla jsem si na základě zhlédnutého filmu. Nebylo to jednoduché čtení, musela jsem věnovat plnou pozornost každému slovu, každému řádku, občas mě zmátlo, kdo z postav právě mluví. Je to silné téma, když jsem se pročetla knížkou až ke konci, nevěděla jsem, jestli právě lituji, že jsem dočetla až sem, nebo že si právě uvědomuji, že se toto dílo stane jedním z té trochy, které ve mně zarezonují na mnoho dalších let. Podtrženo sečteno, síla. Ne pro každého. Už ten film zdaleka není pro každého, natožpak kniha. Ale pokud jen trochu víte, že to zvládnete, stojí to za to.
Uf, tak dočteno. Na zacatku to byl boj, když jsem přelouskala cca 5 stranek a rikala jsem si, ze to nedam. Netusila jsem kdo mluvi, o koho vubec jde a v pribehu jsem byla ztracena. Po několika dnech pauzy jsem se znovu začetla. Nějakým zvláštním způsobem jsem se chytila autorových myšlenek a diky představivosti jsem byla v příběhu taky. Už mi ani nevadil podivný styl psani. Vlastně se mi nakonec ten pribeh fakt libil. I kdyz byl v důsledku dost smutny. Na zacatku tolik euforie, naděje, SNŮ a postupně se vše vytracelo. Dějová linka se Sarou me tolik neupoutala a uplne jsem nepochopila proc chudák musela zustat na psychiatrii a tam z ni udělali takovou trosku. Jako zdravotníkovi se mi dělalo zle pri cteni, jak se k ni chovali. Ze zacatku se to nečetlo lehce, ale pribeh to byl silný, plny emoci a jsem rada, ze jsem si ho precetla. P.S. Jdu vyzkouset filmovou verzi.
Kniha mě dost zklamala. Těšila jsem se na tento žánr. Nemohla jsem se začíst. Tolik sprostých slov jsem snad v žádný knížce nikdy pohromadě neviděla. Nicméně poslednich cca 80 stranek bylo napínavých a to se nedalo přestat číst. Kdyby byla takto napsaná celá kniha, dalo by se i přehlédnout, že tam chybí přímé řeči a je to celý napsaný v jednom bloku.
(SPOILER)
Autor vypráví příběh kamarádů Harryho a Tyrona a jejich přítelkyň, Marion a Alice. Ve snaze o lepší budoucnost vymyslí plán, že za peníze, které se jim podaří vydělat na nočních brigádách, nakoupí kvalitní heroin, který následně po malých dávkách rozprodají, čímž si přijdou na mnohem víc peněz. Harry s Marion, která pochází z vyšší vrstvy a má umělecké vlohy, sní o tom, jak si za svůj výdělek otevřou kavárnu s obrazy a sochami, jak budou společně cestovat atd. Jenže správný prodejce musí vyzkoušet, jak kvalitní zboží prodává.. Pořád se utěšují tím, že v tom nejedou jako ty politování hodné smažky venku, že přece můžou kdykoli přestat. Postupem času si ale čím dál víc uvědomují, že tomu tak dávno není a že pro získání své dávky udělají všechno možné.
Paralelně sledujeme příběh Harryho osamělé matky Sáry, která tráví většinu volného času sledováním televizních pořadů a soutěží. Sní o tom, že se její syn Harry ožení a dá jí vnoučata, ale také o tom, že bude jednou v televizi, všichni ji tam uvidí a ona bude slavná a možná i něco vyhraje. Jednoho dne jí z jednoho takového pořadu zavolají a prosí ji o účast. Sára se od té doby začne na svoje účinkování v televizi horlivě připravovat - nechá si obarvit vlasy, začne brát prášky na hubnutí, aby se vešla do oblíbených šatů.. Jenže tím si jen nakračuje na bezútěšnou cestu, která ji namísto do televize přivede do psychiatrické léčebny. Tam z ní rychle vyprchávají poslední známky lidské důstojnosti..
Jde o těžší čtení - jak tématem, tak i formou. Knížka nemá vyznačenou přímou řec, místy se čtenář musí zamyslet, kdo co říká. Text je často jednolitý, bez dělení do odstavců. Musím ale říct, že když se mi povedlo chytit se “flow” autorových myšlenek, šlo mi čtení rychle. Střídaly se u mě chvíle, kdy jsem neměla sebemenší problém a příběh mě zajímal, s úseky, kdy jsem si říkala, že knihu nedočtu, že mě nebaví. Nakonec jsem ale vydržela až do konce.
Slabé 4/5 *
Těžko se mi tato kniha hodnotí. Byl to docela boj se jí prolouskat. A nakonec jsem si z ní nic neodnesla. Navíc někdy ty popisy byly zdlouhavé a nezajímavé. Rozhodně bylo fajn, že se v knize odehrávají dvě různé dějové linky. Alespoň to tím bylo zajímavější. Co na jedné straně bylo teda originální, protože jsem se s tím nikde zatím nesetkala, ale na druhé straně mě to štvalo, byl ten jednolitý text, kde bylo obtížné se orientovat. Ani žádné odstavce, které by to čtení trochu zjednodušili. Celkově musím říct, že kniha mne moc neoslovila a číst už ji znovu nehodlám.
Drsná kniha. Trvalo mi než jsem si zvykla na styl psaní ten byl fakt hrozný. Ale k příběhu se hodil. A ten konec už byl hodně nechutný. Víc bych číst takovou knihu nechtěla.
Při čtení knihy se mi chtělo řvát.
Proč je to tak strašně napsaný ? Proč je to jen jeden souvislý text bez odstavců, zvýrazněné pohovoru a podobně? Ale tak okey, řekla jsem si, že tomu dám šanci. Přeci jen je to o drogách, tak to třeba bude dávat svůj smysl.
Bohužel. Bylo to pro mě útrpné, nezáživné čtení. Z knihy jsem si nic nevzala.... bylo to tak nezajímavě psaný.... a ten text to úplně zabil.
Řekla bych, že na ten text si po půlce knihy zvyknete. Ale už vám to zkazí zážitek, protože se pořád soustředíte, aby vám nic neuteklo. A nejhorší na tom je, že vám toho klidně může utéct hodně.
No za mě prostě ne. Jsem ráda, že jsem měla možnost si knihu přečíst díky společného čtení s dobrovským. Ale knize určitě dělat místečko v knihovně dělat nebudu.
Dalo mi hodně práce začíst se a zvyknout si na styl psaní, a když už mě začala kniha bavit, rázem skončila. Hodně drsné čtení.
Kniha o závislosti nejen na drogách. Ze začátku my vadilo, že v přímé řeči nejsou uvozovky. Postupem jsem si na to zvykla a zjistila, že ono je to vlastně jedno. Snadno si lze domyslet, která z postav co zrovná říká. Kniha je platná době, kdy byla napsaná, ale aktuální je i po téměř 50 letech. (Možná jen ten způsob léčby Sáry by byl jiný.) Myslím, že by si ji měl přečíst každý, aby viděl, co jakákoliv závislost dokáže se člověkem udělat a co s naší myslí dělají média.
Autor čerpal z vlastních zkušeností se závislostí.
Kniha o závislosti na čemkoli a hlavně drogách. Knihu jsem hltala a musím se přiznat, že ke konci jsem části s matkou přeskakovala, protože jsem strašně potřebovala vědět jak dopadne druhá linie (uf nechci být spoiler). Po dočtení jsem se, ale k matce vrátila. Skvělý náhled na dvě generace a "jejich" závislosti. Kruté a drsně reálné, často máte pocit, že sedíte vedle nich. Výborná kniha podle které byl natočený úžasný film.
Autorovy další knížky
| 2001 |  Rekviem za sen |
| 1995 | Poslední odbočka na Brooklyn |
| 1997 | Píseň tichého sněhu |
Přiznám se, že jsem od knížky čekal víc. Mám rád knížky o drogách (např. Strach a hnus v Las Vegas je absolutní skvost). Ani mi nevadilo jakým stylem je napsaná. Sice to bylo méně přehledné, ale přišlo mi že to sedí k pořádnému drogovému šílenství. První minimálně polovina se docela vlekla a až pak se to pořádně odšpuntovalo. Obě příběhové linky poté gradují v neskutečném tempu. Příběh matky i Harryho a jeho přátel je neuvěřitelně tragickou událostí. Nicméně v tomto případě (řekl bych, že se jedná o výjimku) film daleko překonal knižní předlohu! Filmový závěr atmosféru graduje ještě na úplně jiný úrovni a dimenzi. Doslova je to utažený jak, předloktí feťáka čekající na všespásný vpich HÁČKA přímo do žíly. A přestože jsem nejdříve četl knihu, tak jsem na konci měl husinu. Proto knihu doporučuji jako doplnění k epochálnímu filmovému zážitku. Selbyho asi ještě někdy zkusím ... 55%