Chaloupky
Štěpán Javůrek
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474036/bmid_chaloupky-TY3-474036.png
4
912
912
František a Florián, dva chlapci z českého vnitrozemí, se shodou okolností dostávají krátce po vzniku Československé republiky do pohraniční oblasti Krušných hor. Jeden touží po dobrodružném životě, druhý i s rodinou přichází z donucení. Usadí se v malé obci Chaloupky a snaží se zvyknout si na nový život v horách a mezi místními obyvateli. V celé obci však žijí pouze dvě české rodiny, ostatní obyvatelstvo je německé. A přestože v meziválečné době spolu lidé vycházejí dobře a jsou zvyklí si pomáhat, se zdvihající se vlnou agresivního nacionalismu berou zavedené pořádky v pohraničí rychle za své. Z dosud rozumných lidí se stávají nepřátelé a v nově vzniklých Sudetech už nikdo z Čechů není v bezpečí…... celý text
Přidat komentář
Jako u Šikmého kostela (v žádném případě nechci knihy srovnávat) jsem se dozvěděla zase něco ze života v pohraničí, tentokráte z druhého konce republiky. Kniha mě bavila. I když jak mnozí již zde psali, trochu jsem se občas ztrácela v postavách. Což je vlastně jediná výtka, kterou ke knize mám. Autor až příliš rozváděl mnoho osob dost povrchně, místo toho aby detailněji rozvedl osudy hlavních postav.
Krásná knížka. Jen tam bylo celkem hodně postav. Prostředí Krušných hor se mi moc líbilo. V létě jsme tam strávili krásný týden na dovolené. A moc mě zajímalo, jak tam lidé dříve žili.
Celkový dojem je velmi rozpačitý, až na úvodní fotografii, která na rozdíl od děje vyvolá silné emoce. S velkým natěšením jsem se pustila do čtení knihy z mého rodného kraje, které mě zhruba v polovině přestalo bavit. Knih na toto téma již bylo napsáno mnoho, možná proto jsem čekala něco víc. Již samotná anotace a také krásný přebal mě naladily na příběhy, které budou odrážet tento kraj, tj.kraj sice zapomenutý, ve kterém ale zůstaly hluboké stopy zaváté pohromami válek, vysídlování, národnostních třenic. Mě osobně román velmi zklamal. Osudy lidí jsou popisováni povrchně, školácky, připomínající doplňkovou tvorbu pro náctileté s cílem přiblížit jim tuto část našich dějin.
Příběh o tom, jak válka dokáže proměnit lidi, kteří by za jiných okolností možná dokázali žít v míru vedle sebe. Malá výtka- k jednotlivým rodinám měl být přiložen "rodokmen", aby se v tom čtenář lépe vyznal.
Kniha mě zaujala ve výloze knihkupectví. Obal 2. vydání mi připomněl román Šikmý kostel, jehož oba díly jsem přečetla, tzv. jedním dechem, proto jsem si ji při nejbližší návštěvě knihovny hned vypůjčila Bohužel jsem byla tak trochu zklamaná. Zpočátku mě příběh moc nebavil. Chvílemi jsem měla pocit, že čtu ( jak už níže píše v komentáři petr.trep ) prvorepublikový román pro ženy a dívky. No, nedočetla jsem, i když spíš proto, že jsem ji musela vrátit než, že by se to nedalo...
Povrchní styl vyprávění, velké množství postav, které by si zasloužilo diagram a místy jsem měla pocit, že je to spíš zjednodušený výklad historie nebo učebnice dějepisu pro mládež. Úplně špatné to nebylo, ale dočítala jsem spíš z povinnosti než ze zvědavosti, jak celé dopadne.
Krásná kniha, smutná kniha, ale zároveň pohlazení pro mou krušnohorskou duši - místa mého dětství a mládí. Tohle se autorovi moc povedlo.
Kniha nás zavede do oblasti Krušných hor, kde život nikdy nebyl jednoduchý, ale někdy byl opravdu náročný. Sledujeme hlavní hrdiny Františka a Floriána, kteří se oba díky osudu dostanou do hor, do malé vesničky Chaloupky. Téměř veškeré obyvatelstvo je německé, je zde skutečně jen pár českých rodin. Nejprve to ničemu nevadí, ale v období kolem druhé světové války začne být velký problém mezi oběma národy a vlna agrese a nenávisti celý život jen ztíží. Knížka nám ukazuje osudy lidí, jejichž život opravdu nebyl jednoduchý.
Musím říct, že příběh mě chytil hned od první kapitoly. Knihu jsem nechtěla dát z ruky, chtěla jsem číst dál a dál a měla jsem potřebu se k ní vracet a žít život společně s hlavními hrdiny. Navíc jsem se s nimi chtěla opravdu sžít, tak jsem si na mapě hledala, kde jsou jednotlivá místa a kde se tedy v knize nacházíme.
Příběh je napsán jednoduchým jazykem, i přesto jsem si dokázala barvitě představit, jak to v Chaloupkách a v okolí vypadá a měla jsem chuť se tam vydat a nějaký čas tam strávit společně s lidmi, kteří tam žili. Měla jsem pocit, že se s nimi potřebuji seznámit a užívat si krásy i nebezpečí hor.
Kniha nás provází v období od první světové války až po konec druhé a my tak můžeme pozorovat, jak se vyvíjí složitý česko-německý vztah v naší historii. Je to až neskutečné, jak se lidé k sobě mohli chovat v podstatě jen na základě myšlenky jedné osoby. Jak se dokáží lidé ovládat a zfanatizovat.
Celý příběh sledujeme prostřednictvím několika hrdinů, vidíme tak do hlavy hned několika postav a dokážeme si vše lépe představit a lépe se s nimi sžít. Kromě Františka a Floriana tu na nás čeká Rita, Pepi a rodina Grossových. Z Krušných hor si odběhneme třeba i do Rakovníka, Itálie anebo Ameriky.
Jsou zde napínavé i smutné okamžiky. Je zde láska, zrada i nenávist. Jsou tu emoce, které Vás nenechají chladnými.
Myslím si, že je tato kniha i pro ty, kteří o těchto tématech moc nečtou a chtěli by to zkusit. Ale samozřejmě je to hlavně pro ty, kteří mají rádi knihy z období kolem druhé světové války.
Pohraniční vesnice Chaloupky ,která je víc německá než česká a život v ní těžký a chudobný. Román začíná příjezdem Rity Zehrmannové v roce 1968 na místa, kde prožila většinu života .Ve vzpomínkách se rozvíjí její životní příběh od první s větové až po odsun v roce1945.Osudy několika rodin jsou velmi propletené a část se odehrává i v Americe. Smutné, ale pravdivé.
Čtenářka Tereza 7090 to popsala velmi výstižně. Já připojuji to, že autor je ročník, který válku nezažil a nezažil tuto dobu, tak není, že by to nějak zpolitizoval, prostě píše tak, jak to bylo a jak jsme to znali vyprávění z pamětníků, dokonce jsme na toto téma diskutovali i ve škole v dějepise( učitelka byla rozumná v tomhle směru). Takže z této knihy vyplývá, že sousedé mají držet pospolu a stačí jeden fanatik a všechno je jinak.
Nádherná kniha popisující celá desetiletí osudy lidí v pohraničí.
Příběh začíná prologem jedné z výraznějších postav, Rity Zehrmannové, která se vrací po letech do své vlasti a vzpomíná na události, které se zde odehrávaly a daly do pohybu směr dějin...
Vyprávění nás zavede do doby před první světovou válkou, do těžkého života českého lidu. Hlavní hrdina Florián Talich se vydává kvůli své touze po dobrodružství do Krušných hor, do vesničky Chaloupky. Tam ho pak po válce následuje, spíše nedobrovolně, jeho největší přítel z mládí František Hrubý i se svou matkou, manželkou Annou a dcerou Haničkou. Osudy místních lidí, převážně Němců, se s nimi prolínají a zpočátku se zdá, že našli ráj na zemi. Jenže se blíží druhá světová válka a Sudety už nejsou pro ně bezpečné. Rita, které již v té době žije s Floriánem musí snášet odsouzení a křivdy. Ani pro Františka a jeho rodinu to není příznivá doba. Musí se vyrovnat se smrtí blízkého člověka, společně s Ritou a matkou se stará o obě dcery. Lidé kolem nich začínají být čím dál více nepřátelštější a nebezpečnější...Z místních lidí se vlivem doby stávají fanatici a z přátel nepřátelé. Jen málo lidem zůstane cit a jen málo si jich zachovává svoji tvář. Jenom hrstka lidí je ochotna pomoci a neodvrátit se.
Kniha se četla velmi dobře, měla jsem ji přečtenou za dva dny, chvílemi mi i vytryskly slzy. Příběh je silný, emotivní, tak jak to z válečného období bývá.
Je tam větší množství postav, chvilkami jsem se v nich ztrácela, což ovšem není úplně rušivý prvek.
Postavy a hlavně prostředí jsou vykresleny velmi realisticky, charaktery postav nejsou od počátku dané, postupně se vlivem doby a okolí vyvíjejí. Příroda je ovšem stále krásná, i když pro lidi drsná a chudá.
Knihu doporučuji a dávám jí plný počet hvězdiček.
Příběh z pohraničních hor, kde příroda hraje důležitou životní roli, ale osudy určují zase jen lidé. Styl vyprávění je jednoduchý, nezachází do detailů, důležité zvraty v životě postav (narození, smrt...) jsou popsány v pár větách. Podle mého autor zachytil příliš mnoho postav a větší časové rozpětí zahrnující důležité mezníky dějin na necelých 300 stránkách - to do hloubky ani jít nelze. A to je škoda.
Jsem ze severu, knížka mě zajímala hlavně proto, že je to kus našich dějin...a nebylo to vůbec zlé, osudy lidí, vhled do myšlení za zlomů v historii...za mě takové lidské nahlédnutí do toho hnusu, co se odehrávalo...
Začátek mi úplně čtenářsky nevyhovoval. Postupem se to zlepšilo. Dala jsem 4* především za téma. Bylo to velice zajímavé a odkrylo mi část dějin z jiného pohledu. Za to jsem velice ráda.
Chvíli mi trvalo se začíst, bylo toho opravdu hodně a děj je velice popisný, dialogů pomálu, docela často jsem si připadala jak na nějaké přednášce z dějepisu, ale po pár desítkách stran si to sedlo a já už věděla, že musím zjistit, jaké osudy autor našim hrdinům připravil.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Kdyby autor ubral pár postav a ostatní více rozepsal, byla by to senzační kniha... Takto musím dát knize pouze 3 hvězdičky... Nechci tvrdit, že je kniha špatná, to vůbec... Čte se velmi dobře, ale jiné knihy na podobné téma mě chytly za srdce daleko více...
Po přečtení jsem dala knize 4 hvězdičky, přestože jsem uvažovala i 3, jelikož mi dost vadila veliká spousta postav, ve kterých jsem se často ztrácela, i příliš jednoduchý styl psaní mi moc neseděl. Ale od dočtení knihy musím na její děj stále myslet, knihu mám stále v hlavě. Navíc na internetu procházím staré fotografie Jelení a Chaloupek, dost mě to vzalo.
Souhlasím s komentáři níže, na začátku hodně postav a téma, co už tady bylo vícekrát. Ale! není to tak dlouho, co jsem dočetla Šikmý kostel 1,2 a bylo zajímavé porovnávat ten "blahobyt" první republiky v pohraničí- v jedné knize s Poláky, ve druhé knize s Němci.
Jinak příběh milý, ačkoliv nebyl veselý, tak nějak zahřál na duši, hezky popsaná lokalita Krušných hor (hned bych tam vyrazila na pořádný výšlap). Pokud bude autor ve tvorbě pokračovat, ráda ho podpořím.
Četla jsem na doporučení, bohužel musím konstatovat, že úplně nedočetla. Styl psaní se mi nelíbil. Za jedno, jazyk je na mě až příliš pohádkový a navíc (za druhé), tak moc kopíruje jiné knihy na stejné téma.
Je mi to líto, protože jsem byla celá natěsena, že si po dlouhé době přečtu dobrý kus.
Štítky knihy
venkovské romány Krušné hory, Krušnohoří Sudety historické romány český venkov zaniklé obce české romány
Autorovy další knížky
| 2022 |  Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
| 2021 |  Nebe nad Perninkem |
| 2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
| 2021 | Chaloupky |
| 2024 |  Sudetský dům III: 1959 - 1963 |
Hezký pokus, ale Cejch byl první a dal mi víc. Tohle mi kromě děsivé grafiky (první vydání) přišlo povrchnější a osoby se mi dost pletly. To nic neubírá na smutných osudech místních, Němců i Čechů. Jako námět k zamyšlení a poučení hezké.