Chaloupky
Štěpán Javůrek
František a Florián, dva chlapci z českého vnitrozemí, se shodou okolností dostávají krátce po vzniku Československé republiky do pohraniční oblasti Krušných hor. Jeden touží po dobrodružném životě, druhý i s rodinou přichází z donucení. Usadí se v malé obci Chaloupky a snaží se zvyknout si na nový život v horách a mezi místními obyvateli. V celé obci však žijí pouze dvě české rodiny, ostatní obyvatelstvo je německé. A přestože v meziválečné době spolu lidé vycházejí dobře a jsou zvyklí si pomáhat, se zdvihající se vlnou agresivního nacionalismu berou zavedené pořádky v pohraničí rychle za své. Z dosud rozumných lidí se stávají nepřátelé a v nově vzniklých Sudetech už nikdo z Čechů není v bezpečí…... celý text
Přidat komentář
K dokonalosti chyběl jen trošku přehlednější děj, jinak super a těším se na další knihy tohoto nadějného mladého autora.
Už před nějakou dobou jsem slyšela v rádiu rozhovor s autorem, kde jsem se o knize poprvé dozvěděla. A pak už byla na seznamu "k přečtení" a čekala jsem, kdy se naše cesty potkají. Konečně :-)
O meziválečné době jsem četla už různé knihy, ale tato byla pro mě výjimečná svým regionálním umístěním. Sudety, Krušné hory, vesničky uprostřed krásné přírody, to dávalo osudům lidí ještě další rozměr. Kronika několika rodin, příběhy obyčejných lidí v klidné i bouřlivé době. František a Florián pro mě jsou jedni z nejkrásnějších lidí, se kterými jsem se kdy na stránkách knihy setkala. Silní, laskaví, milující a stateční. A za toto setkání upřímně děkuju.
Po delší době pět hvězdiček. Kniha se četla úplně sama, příběh krásně plynul. Všechno ostatní už ale bylo spíš smutné, stejně jako dějiny promarněného dvacátého století. Jak mohlo lidstvo promrhat potenciál stojící na jeho začátku? A nakonec to všechno odnesli prostí lidé, kteří víceméně za nic nemohli, jak Češi, tak posléze Němci.
Už jsem četla Nebe nad Perninkem a byla jsem zvědavá na další autorův počin. A za mě skvělé. Často mi dělá problém (u severských autorů obzvlášť) velké množství postav. Ale v tomto případě jsem s tím problém neměla. Překvapuje mě, jak tak mladý autor dokáže napsat takový poutavý příběh lidí z jedné dědiny.
Určitě sáhnu po další jeho knize.
Tohle se četlo velice dobře, ale souhlasím s některými čtenáři, občas jsem se ztratila v postavách.
To, co zde autor popisuje se opravdu dělo a myslím si, že to bylo mnohdy ještě drsnější. Ale lidé se asi nikdy nepoučí :(
(16. 7. 23 - 16 233 - 45)
Čtivý příběh o obyvatelích krásných Krušných hor na které dopadají události obou světových válek.
Příběh vypráví o těžkém životě lidí v krušnohorské přírodě stejně tak i o soužití mezi Čechy a Němci, kteří v té oblasti žili. Ale i o tom co se v pohraničí odehrávalo na pozadí blížící se 2. světové války a nadvlády Němců...
Knížka byla hezká, ale zároven smutná.
Četla jsem jedním dechem,pan spisovatel umí psát poutavě.Krásné Krušné hory psané v průběhu dvou válek,soužití Čechů a Němců bylo velice smutné ,plné nenávisti,strachu a vlnou agresivního nacionalismu berou zavedené pořádky.Ale i tam se objeví nezištná láska Němky a Čecha.
Kniha vypráví příběhy obyčejných lidí žijících v Krušnohoří v průběhu obou světových válek. Na příběhu je znázorněn zejména těžký úděl života v téhle oblasti zapříčiněný dobou a vývojem války, ale i různorodostí lidských povah, zlobou nebo strachem. Soužití Čechů a Němců v Sudetech nebylo jednoduché, mnohdy sousedy škatulkovali. Paradoxem v těchto příbězích bylo osočování o původu a vlivem válečných událostí koukání skrz prsty na tutéž osobu vždy z jiného úhlu pohledu. Pro Němce přistěhovalec Čech, později pro Čechy navrátilec domů, ale Němec. Člověk se pak cítil, že nepatří nikam. Pouze lidskost dokázala nesoudit ostatní a brát člověka jako sobě rovného. Což většina Hitlerem zfanatizovaného obyvatelstva nedokázala.
Kniha se četla velmi příjemně a plynule. Jednotlivé události a příběhy osob autor vykreslil nenuceně a nadávkoval přiměřeně, takže pro mě kniha, která od začátku do konce bavila.
Jak už zde bylo mnohokrát zmíněno, i já se občas ztrácela v postavách, ale příběh se mi moc líbil. Je zde popsaná doba mezi první, druhou světovou válkou, její konec a vztahy mezi lidmi, které změnila tato doba a nejen v tom dobrém slova smyslu.
Nedocetla jsem a to se mi stava malokdy. Strasne moc postav a nez jsem se dobrala k nejakemu deji, tak uz jsem nevedela kdo ke komu patri.
Mam rada (i kdyz to zni blbe) pribehy z techto dob, ale tenhle mi nejak nesel.
Jsem zvedava na Sudetsky dum
Dvě třetiny knihy je román pro ženy a dívky šmrncnutý malebným místopisem okouzleného písmáka. Poslední třetina pak nabere zběsilé tempo, je potřeba obsáhnout dějepisnou materii půlky Evropy a USA v rozmezí cca 15 let, nějak vygradovat a uzavřít rozběhnuté linky mnoha postav a jejich rozbujelého příbuzenstva. Prostě na 285 stranách nadlidský výkon. Body dávám jen za ten malebný místopis, jinak to bylo k uzoufání.
Kniha popisuje životní osudy několika generací lidí zaniklé osady Chaloupky v Krušných horách. Zde žijí Češi i Němci na konci 19. a začátku 20. století pospolu a v klidu. Kniha zachycuje období před první světovou válkou pokračuje nástupem války vznik a život v době První republiky, hospodářskou krizi , v neposlední řadě nástup Hitlera k moci a druhou světovou válku a závěrem konečný odsun německých obyvatel a zánik obce.
Děje i postav je tu přehršel a vazby mezi nimi jsem se po čase ani nepokoušela si pamatovat.
Přesto mě se knížka líbila , četla se dobře. I když je to téma mnohokrát zpracované a spíše než dějinné události je zajímavý pohled na chování lidí a mezilidské vztahy mezi Němci a Čechy v té době v pohraničí.
Jak jsem knihu Nebe nad Perninkem přečetla jedním dechem, tak s touto knihou jsem se teda trápila! Dlouhé rozvláčné popisy, které občas jako by nebraly konce a málo dialogů. Občas jsem se, bohužel, ztrácela i v osobách. Ale i tak stojí si knihu přečíst, popisuje důležitou část naší historie.
Knížka je hodně podobná Sudetskému domu, nejen prostředím ale částečně i příběhem. Je vidět, že pan Javůrek má k tomuto místu vztah.
Začátek knížky se mi trošku vlekl, hodně jmen ve kterých jsem se ztrácela. Ale druhá část, kdy se příběh přesunul do Krušných hor a točil se kolem Františka a Floriána jsem zhltla jako malinu. Obzvlášť hezky se četlo o období dvacátých let, kdy byli všichni spokojeni a žili spolu v přátelství a míru.
Dodnes nechápu, jak dokázal Hitler svými výroky a sliby zfanatizovat a vyvolat v lidech takovou nenávist.
Ocenila bych přehled postav, třeba graficky zpracovaný. Občas jsem se ztrácela, postavy měly většinou běžná česká jména a pletly se mi. Jinak byla kniha moc hezká, příběh poutavý.
I přes velké množství postav, v kterých jsem se občas ztrácela, se mi Ritino vyprávění z pohraničí v Krušných Horách moc líbilo. Příběh několika generací v dnes již zaniklých osadách, láska k horám a silná přátelství, která později v podstatě ze dne na den přerušila nenávist, to vše se vešlo do knížky, která mi nedovolila se od ní odpoutat..
Příběh z pohraničí z doby první poloviny 20. století. Osudy rozvětvených rodin, kdy těžká doba zasáhla každého z nich. A každý se k událostem té doby postavil jinak. Krásné, ale i smutné čtení o soužití Čechů a Němců.
A tak já těch 5* dám. Knihu jsme si koupila, postavila do knihovny a vysvětlila ji pěkně, že tam musí počkat, až na ni přijde řada :o) Mezitím jsme v létě projížděli Krušné hory, mimochodem těm tedy dávám 5* taky, za tak nádhernou, čistou a klidnou krajinu. Teď při čtení jsem byla v duchu stále tam. Ze začátku knihy se mi strašně pletlo velké množství postav, byla jsem zaskočená, nestává se mi to často. Lehce kolem poloviny
jsem se zorientovala a nic už nebránilo prožít mnoho silných příběhů z pohraničí, kde spolu žili a následně pak proti sobě bojovali obyvatelé dvou obcí. Smutné je, že zloba a nenávist nikdy nevznikla v žádné z hlav těch chudých a obyčejných lidí.
Štítky knihy
venkovské romány Krušné hory, Krušnohoří Sudety historické romány český venkov zaniklé obce české romány
Autorovy další knížky
2022 | Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
2021 | Nebe nad Perninkem |
2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
2021 | Chaloupky |
2024 | Sudetský dům III: 1959–1963 |
Kniha mi nepřišla jako příběh, spíše jen jako suchý popis událostí, které se staly. Možná jako prvotní skica pro obsáhlejší rodinnou ságu. Přehršel postav, povrchní, bez zajímavých dialogů, bez hlubších emocí, nic z toho ve mě nezůstalo. Základní téma dobré, ale absolutně nevyužité.