Chaloupky
Štěpán Javůrek
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/534370/bmid_chaloupky-65f45ef191b1a.jpg
4
943
943
POUTAVÝ PŘÍBĚH O OBYVATELÍCH KOUSKU SVĚTA, NA KTERÉ DOPADALY UDÁLOSTI OBOU SVĚTOVÝCH VÁLEK A VŠEHO, CO SE V POHRANIČÍ DĚLO, ODEHRÁVAJÍCÍ SE V KRUŠNOHORSKÉ PŘÍRODĚ, KDE LIDÉ VŽDY ŽILI TĚŽKÝ ŽIVOT, A PŘESTO TENTO KOUSEK ZEMĚ MILOVALI. František a Florián, dva chlapci z českého vnitrozemí, se shodou okolností dostávají krátce po vzniku Československé republiky do pohraniční oblasti Krušných hor. Jeden touží po dobrodružném životě, druhý i s rodinou přichází z donucení. Usadí se v malé obci Chaloupky a snaží se zvyknout si na nový život v horách a mezi místními obyvateli. V celé obci však žijí pouze dvě české rodiny, ostatní obyvatelstvo je německé. A přestože v meziválečné době spolu lidé vycházejí dobře a jsou zvyklí si pomáhat, se zdvihající se vlnou agresivního nacionalismu berou zavedené pořádky v pohraničí rychle za své. Z dosud rozumných lidí se stávají nepřátelé a v nově vzniklých Sudetech už nikdo z Čechů není v bezpečí... celý text
Literatura česká Historické romány
Vydáno:
2023
,
Audioteka
, MOBA (Moravská bastei)
Interpreti: Ondřej Dvořáček
více info...
Přidat komentář
Na mě má kniha příliš velký rozptyl.Autor se snažil vyprávět příběh spousty lidí a celkově to na mě působí neupraveně,roztřeseně.Jinak má kniha obrovský potenciál, příběhy jsou velmi zajímavé,čtivé.
"Jakej Vavroch zase? Člověče, vy tam máte figur jak na orloji."
Ne vážně těch postav tam bylo opravdu moc a můj chřadnoucí mozek je nebyl schopen všechny udržet. Přijde mi, že autor chtěl na příliš malé místo dostat příliš mnoho postav a událostí a vzniklo z toho to, co vzniklo. Škoda. Potenciál to mělo. A velký.
Další příběh z válečných let, který se odehrává v pohraničí. Četla jsem Šikmé kostely z Ostravska i Rozpůlený dům z Krkonoš. Tato kniha se odehrává v Krušných horách. Všechny knihy které zmiňuji mají podobnou osnovu, jak se lidem hezky žilo před válkou, pospolu, jedno jaké národnosti, průběh obou válek a to co se s místem a s lidmi stalo. Příběh je napsaný úderně a dá se do něho hezky vcítit. Knihu hodnotím nejvyšším počtem bodů a doporučuji, přestože občas se mi postavy pletly, ale je to tak vždy v těchto románech. Každý má nějaké sourozence, manželky, děti a rodiče a sledovat kdo se postaví v tomto příběhu na jakou stranu je potom velice náročné.
(SPOILER)
Krušné hory, obce Jelení i Chaloupky a život v pohraničí v době 1. a 2. světové války. V meziválečné době se lidé k sobě chovali dobře, ale s válkou přišla agrese, nenávist, zloba. Z rozumných lidí jsou nepřátelé. Většina obyvatel německé národnosti cítí sílu a “Češi se necítí bezpečně.
Celý příběh je vlastně vzpomínka Rity Zehrmannové na život v Jelení a blízkých Chaloupkách, které navštíví po dvaadvaceti letech, na sklonku svého života. Chce naposledy vidět kraj, kde se narodila a žila, kde poznala opravdovou lásku (Floriána) a odkud ji nakonec vyhnali. Ve svých dvaaosmdesáti letech (v roce 1968) se plní její sen a vydává se (se svým nevlastním synem) do svého rodného kraje. Vzpomíná a s kamínkem v dlani její duše odchází za svým milovaným Floriánem.
(Čtivý příběh, ale trošku náročné orientovat se v postavách, proto -1*)
Při čtení této knihy, jsem si několikrát vzpomněl na Raisovy Zapadlé vlastence, už je to dlouho co jsem je četl, nemohu tedy srovnávat, ale příběh prostředí, atmosféra, mi připomněli pocit z této české klasiky. Pocity z Chaloupek mám však rozporuplné. Na jednu stranu je ten příběh dobrý, má svoji atmosféru, na stranou druhou, by si zasloužil mnohem větší rozsah a větší hloubku. Téma vyloženě nabízí spoustu potenciálu, který mi přijde nevyužitý. Působí to, jako by se autor snažil co nejrychleji převyprávět ságu jedné generace z velkého odstupu vševědoucího pozorovatele, který své postavičky protahuje neúprosnou nevyhnutelností dějin.
Příběh ze zaniklé obce Chaloupky. Lidé se tu usadili v dobách, kdy se v okolí nalézala bohatá ložiska různých rud a kovů. A když se ložiska vyčerpala, tak tu lidé přesto zůstali a neodešli dál hledat si živobytí jinde. Protože si k tomuto místu v Krušných horách utvořili silný vztah a toto místo opravdu milovali.
Každý, kdo tudy projíždí, cítí zvláštní energii a silu, která ho nuti na chvíli zastavit a posadit se. A když to udělá, naplní ho klid, mír a láska. Kéž to tak zůstane po věky věků.
... příběh dnes již zaniklé obce Chaloupky ve vzpomínkách staré paní Rity, která tu žila. V postavách jsem se celkem orientovala. Tehdy ještě nikomu nevadilo, že Češi a Němci žijí vedle sebe
Někdy je méně více. Autor se do knihy snažil nacpat všechny důležité události od rozpadu Rakouska Uherska a výsledek je pro mě dost rozpačitý. Trochu jsem se ztrácela v postavách, bylo jich tam prostě příliš, a navíc jsou v textu i pravopisné chyby. Nápad napsat takovou knihu byl určitě dobrý, ale tolik látky by vydalo na tlustý román, možná dokonce i na několik dílů. Takhle je každý významný milník našich dějin jen nakousnutý, povrchně shrnutý a ukončený a hurá dál.
Poslouchala jsem jako audioknihu..
Chaloupky jsou poslední knihou, která mi od pana Javůrka k přečtení/poslechu chyběla.
Ocitáme se v Sudetech i ve vnitrozemí, opět tu máme mnoho postav, které spolu ze začátku nemají nic společného. Avšak postupem času se nám samozřejmě proplétají jejích osudy..
Dalo by se říci, že příběh je vzpomínkou stařičké Rity, která se po letech přijela podívat do okolí Chaloupek ( do nich však ne, tam od jisté doby nikdy nevkročila a nevkročí) a vzpomíná co se v Chaloupkách a okolí dělo před, během, a po druhé světové válce..
Je to svědectví smutku, hrdosti, bolesti, zvěrstev, lhostejnosti i velké odvahy ..je to příběh minulosti, která by neměla být zapomenuta..
Byl to skvělý poslech.. Děkuji...
Velice silný příběh, protkaný mnoha postavami, což mi občas dalo zabrat abych si uvědomila o kom zrovna příběh je. Jinak se mi kniha líbila ale uvítala bych více stran..
Příběh zajímavý. Doba byla opravdu náročná. Nevím, asi jsem očekávala něco podobného jako je Sudetský dům .... rozsáhlé dílo, které
mě velmi nadchlo. Nicméně kniha se líbila.
Jak už to u mne bývá, musela jsem začít první knihou spisovatele a dle hodnocení se můžu těšit na další knihy. Tento příběh z prostředí Krušných hor se mi líbil, ač byl smutný a úplně lehce se neposlouchal.
Poslední stránky kroniky života obce Chaloupky. Doba, kdy vedle sebe v míru a šťastně žili Češi i Němci...ta doba se již nikdy nevrátí. Co dokáže jeden zakomplexovany knihkupec a jeden nedoceněny malíř. Změnit ze dne na den myšlení lidí, kteří spolu po staletí bez svárů žili. Není to MEMENTO naší doby? Nepoučitelní lidé, kteří se zabíjí mezi sebou.az jednou zcela vymřou...vyhynou..svou vlastní rukou.
Kniha naprosto geniálně stvořená, myšlenkové pochody obyčejných lidí, kteří během lusknutí změní ve stvůry...oko za oko, zub za zub.
Pan spisovatel odvedl neskutečně náročnou a k dokonalosti vyvedenou práci, která se výborně čte, ovšem jakmile začnete nad tím vším přemýšlet, je vám tesknou. Nad tím co bylo ...ještě více nad tím, co by mohlo v budoucnosti být. Lidé jsou nepoučitelní.. a to je podle mě i odkaz této knihy. Zlo v lidech nelze vymýtit.. Bohužel...
Vzhledem k tomu, že mám podobné příběhy ráda jsem se ráda do knihy začetla.
Krutá doba, ve které lidé žili svůj život, milovali se , rodily se děti a bohužel se hodně i nenáviděli. Škoda, že jsem tak rychle přečetla.
Místo, kde bývaly Chaloupky, jsem navštívila dříve než jsem si přečetla knihu (asi o 4 roky). Stejně tak Jelení a je to nádherné místo, kde je člověku smutno i dobře zároveň. Díky tomu se mi kniha dobře četla, protože jsem chodila po stejné cestě jako Rita, mezi Jelení a Chaloupkami.
Na zacatku chvíli trvalo, nez jsem se zorientovala kdo je kdo.
Těžké osudy v těžké době.
Jedna hvězdička dolu, špatne skloňování vysloveně tahalo za oči ... "mužové" ...
Začnu tím, co mi trochu vadilo. Rodinné, příbuzenské vztahy, neuvěřitelně složité, propletené...kdo, s kým, kde, jak. V tom jsem občas plavala a musela přemýšlet, kdo je kdo. Příběh jako takový se mi líbil velmi. František a Florián. Těžká, smutná doba. Smutné konce. Není to knížka pro vylepšení nálady, to opravdu ne.
Velmi smutné a drsné čtení. Jediným mínus je délka knihy. Mohla by být delší. Takhle je hodně uspěchaná, plná postav, ve kterých se pak člověk malinko ztrácí.
Štítky knihy
venkovské romány Krušné hory, Krušnohoří Sudety historické romány český venkov zaniklé obce české rományAutorovy další knížky
| 2022 |  Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
| 2021 |  Nebe nad Perninkem |
| 2021 | Chaloupky |
| 2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
| 2024 | Sudetský dům III: 1959–1968 |
Ze začátku knihy jsem měla problém se orientovat kdo je kdo a s kým je příbuzný. Proto ubírám jednu hvězdičku. Občas jsem se musela vracet o pár stran zpět, aby mě to do sebe zapadalo. Postupně se kniha četla dobře.