Chata ve Švýcarsku
Julie Caplin
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/531462/bmid_chata-ve-svycarsku-65c1e3437f39e.png
4
1845
1845
Romantické útěky / Romantické úteky série
< 7. díl >
Audiokniha Chata ve Švýcarsku, kterou napsala Julie Caplinová. Zabalte si kufry a vypravte se k zasněženým vrcholkům švýcarských Alp. Mina věří, že šálek horké čokolády dokáže vyřešit všechny trable. A právě to teď potřebuje. Má za sebou pořádný trapas – její poslední milostná eskapáda se stala hitem internetu. S jasným cílem dát si život do pořádku, se rozhodne utopit svůj žal v té nejlepší horké čokoládě. A Mina dobře ví, kde ji najít – v útulné chatě své kmotry. Plán je jednoduchý: litry čokolády a žádní muži. Tedy do chvíle, než ho zkomplikuje krasavec, který Mině zkříží cestu vlakem.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2023
,
Cosmopolis
Originální název:
The Little Swiss Ski Chalet, 2021
Interpreti: Veronika Lazorčáková
více info...
Přidat komentář
Po přečtení Hotýlku na Islandu jsem s nadšením sáhla po Chatě. Musím řící, že mne moc nezaujala. Příběh je napsaný dobře, ale hlavní hrdinové mi nebyli moc sympatičtí. Další díly série asi číst nebudu.
Už jsem se zařekla, že "romantické útěky" Julie Caplinové nebudu číst, protože model úspěšné dívky, která přes nejrůznější problémy, nakonec vše vyřeší, je trochu stereotypní. Ale nakonec jsem se chtěla v nadcházejícím podzimu trochu odreagovat, a čtení o romantické chatě ve Švýcarsku mě zlákalo. Knihu jsem přečetla celkem s chutí, ale je to opravdu hodně lehká literatura, která se vám stejně jako ta čokoláda, která je tam velmi sugestivně popisována, za chvíli rozpustí na jazyku i v mysli.
Kniha byla celkem nezáživná. Mina nejdřív řeší, proč není dobré být s Lukem a pak zase, že s ním být chce a on tam není. Nepatrné zlepšení bylo pouze v části, kdy se sama starala o penzion, ale trvalo to jen krátce.
Roztomilé vyprávění ke kávičce. Sníh a lyže tedy nemusím.
Ale!!! Ta čokoláda!!!
Ty sýry!!!
Mmmmm...
S touhle knížkou jsem to táhla neuvěřitelně dlouho a přitom je psána pořád stejně čtivě jako ty předchozí. Pravda, celý ten příběh mě bavil asi ze všech nejmíň, od začátku to bylo až moc jasný.
Ale to Švýcarsko!!
Kniha je pěkná. Na mě moc romantická a ideální. Nad některými hláškami a situacemi jsem se od srdce zasmála =D
(SPOILER)
Mina odchází po trapnem rozchodu od přítele a utíká za kmotrou do Švýcarska. Její kmotra tam má malý penzion a buduje si svým úžasným přístupem skvělou klientelu a současně přátele.
Mina se ve vlaku seznamuje s Lukem a okamžitě přeskakuje pověstná jiskra. Mina ale pořad řeší ze musí přibrzdit a nebýt tak impulzivni, jak ji vyčítal bývalý přítel. Copak to ale jde potlačit sama sebe?
Mina na nějaký čas při infarktu kmotry přebírá starost o chatu a klienty a všichni ji nadšeně pomáhají.
Autorka opět úžasně popsala krajinu, chatu i místní lidi.
Úplně jsem si říkala, kde mám sjezdovky??
Sláva! Šlo to těžce, ale dala jsem to až do konce. Ona ta Čtenářská výzva donutí...
Ale ke knize:
1. Všichni se tam neustále křenili, až se málem ukřenili! Na tento výraz jsem během této knihy dostala alergii. A nejvíc mě dorazila věta : " Zakřenila se, až jí z toho zatrnuly zuby mrazem " :-D
2. Mina mi byla silně nesympatická a příliš zbrklá. Většinu knihy jen pekla dorty a zírala Lukovi na rty!
3. Jediné, co se mi líbilo, že jsem se dozvěděla pár zajímavostí o Švýcarsku.
4. Měla jsem pořád chť na čokoládu.
Závěr: Toto byla zatím moje 2. kniha této autorky a upřímně, " Čajovna v Tokiu " byla tisíckrát lepší!
Švýcarsko, země romantiky a čokolády. Vtipné, lehké, romantické. Neváhejte a čtěte.
(SPOILER)
Líbilo se mi to moc, dostala jsem zase to nejvřelejší objetí a dostala chuť péct, asi ten recept z poslední stránky brzy vyzkouším, sice nemusím hory, ale Alpy mají nějaké jedinečné kouzlo a táhne mě to k nim. Amélie s Johanesem pro mě byli úžasní, nebáli se změny ve starším věku a tudíž jsem romantiku čerpala hlavně z jejich vztahu, který byl prověřený zubem času a nikoliv jako vztah dvou hlavních hrdinů, vytvořený za 2-3 týdny... Hlavní hrdinové mi sympatičtí nebyli a to i přesto, že Mina řešila podobné problémy, co teď já, ale kniha má také poselství, nevzdávat se snu, který máte i když se zdá nereálný, tak on se splní, když pro to budete cokoliv dělat, třeba i jen maličkost.
Vztah Luka s Minou pro mě romantický nebyl a přišel mi nerealný, sedne si k vám mužský do vlaku, vy si s ním dvě hodiny povídáte, dobře to je fajn, rozdělíte se o svačinu, čokoládu, pořád skvělé, ale opravdu mu dovolíte, aby vám dal na rozloučenou hubičku? Mino, no promiň za to bych vyčinila i patnáctileté holce, není to ani trochu reálné a Lukovy neustálé psychické přeměny byly na hlavu.
Konec hezký, ale nekomentuju tu rychlost s jakou se vratil, mě by naopak zajímalo, co prožívala, když na něj čekala, vydrželi to, po pár týdnech vztahu? No nedozvíme se, protože je to pohádka, ale hned bych do Švýcarska jela a jedla, to zase jo a kdyby tam ještě byl volný Kristian a já byla volná taky, asi bych si dala říct, jeho specifická (ne)schopnost konverzace, by pro mě byla přitažlivá, taky byl roztomilý a jemný. A obálka opět boží. :)
(SPOILER) Opět kniha vtáhla do děje a člověk poznal další zemi, konkrétně Švýcarsko a celkem se ochladil v srpnu, škoda jen, že i venku bylo kolem 20 stupňů :D Příběh nepřekvapil a dopadl, jak jsem očekávala, ale autorka to vždycky zaonačí jinak a člověk si to užije :)
Právě jsem dočetla a musím říct, že ze všech dosavadních knih se mi tato líbila nejvíc. Velkou část knihy se řeší otázky, které v tuto chvíli řeším i já ve svém životě. Luke mě naprosto okouzlil. Líbilo se mi, že byl milý a vstřícný hned od začátku a na nic si nehrál, jak tomu bylo ostatních knihách, kde je nejdřív bručoun, který se teprve vyloupne do pozitivního světla. Luke byl zlatíčko od začátku. No... a řekněme si, kdo by odolal čokoládě?! 5*
Jestli se mi na této sérii něco opravdu líbí, tak je to to, jak autorka vykreslí atmosféru destinace a taky to, že je vám u těch knih prostě dobře a usmíváte se. Jo a ty nádherný obálky samozřejmě!
Přečteno díky Výzvě. A přečtu si i další, autorku jsem neznala. A protože jsem ve švýcarském Valais strávila 2 nelyžařské dovolené na "kopci" Thyon, je to tak trošku srdcovka. Jen bych z určité zkušenosti řekla, že jsem tam víc slyšela francouzštinu než němčinu. Ale Reckingen je maličko jiný kout a tak to asi bude, ostatně je to Švýcarsko :-):-)
Události byly možná trošku moc optimistické, rychlé a těžko uvěřitelné, ale o tom tento typ knih je.
Julie ve svých knihách nabízí příjemný romantický příběh, který se čte velice jednoduše a zároveň nám umožňuje nahlédnout do kultury jiného státu. Popisuje místní tradice, památky nebo gastronomii a to mě moc baví. Od začátku sice víte, jak kniha skončí, přesto je to ale velice příjemné čtení, když potřebujete nechat svoji hlavu odpočinout a nehledáte nic složitého na čtení.
Příběh by se mi líbil. Člověk má úplně chuť zajet někam do hor, stulit se ke krbu a zabořit lžičku do lahodného dortu...Ovšem ten překlad! Jestli v nejbližší době uslyším výraz ,,křenit se" nejspíš na něj vytáhnu pravý švýcarský nůž!
Kniha se mi líbila, vtáhlo mě to do děje hned. Měla jsem celou dobu chuť na ty výborný dortíky a hlavně na tu čokoládu.
Kniha o horách, výborných dortech, neskutečně schopné kuchařce a podobné cukrářce. A taky romantika a zamilovanost už od 1. stránky.
Autorovy další knížky
| 2018 |  Kavárna v Kodani |
| 2020 | Hotýlek na Islandu |
| 2021 | Chata ve Švýcarsku |
| 2019 | Cukrárna v Paříži |
| 2019 | Pekárna v Brooklynu |
Tato kniha mě uvrhla do hluboké čtecí krize. Jednou za čas mám tendenci zkusit nějakou romantickou knihu (nejsem zastáncem “prvoplánové” romantiky), ale tato kniha z hodně známé série byla velkou chybou.
Rozhodla jsem se být na sebe milá a nedočíst knihu (nedělám!!). Dostala jsem se na stranu 63 (několik dní jsem s knihou nemohla pohnout a radši dělala vše jiné, než abych s ní musela trávit čas=číst, nikdy předtím jsem takový stav v takové silné podobě nezažila)a pak jsem si přečetla posledního odstavců na poslední straně knihy (nikdy předtím jsem toto neudělala!!) a pochopila, že četbou o nic nepřijdu kromě hoodně mozkových buněk, které při čtení ztratím. Mám své mozkové buňky ráda, rovněž své oči (které čtením knih zatěžujeme) a popularitu těchto knih asi nikdy nepochopím. Nevadí.