Chcete vidět zlatou Prahu?

01.05.2019

jelikož bydlím na Nymbursku a pocházím od Jičína mám ke knihám pana Hrabala, pana Čtvrtka a pana Štorcha citový vztah a samozřejmě i ke knihám Karolíny Světlé která bydlela na Liberecku ..

.. nicméně povídky jsou květnatě napsány a od knihy se nemůžete otrhnout .. když to shrnu je to taková knižní bonboniéra u které se rozhodně nebudete nudit ...

21.11.2017

Budu se opakovat, nebudu originální, ale jedním slovem nádhera. Povídky vynikající, četly se jedním dechem. Doslov, chcete-li rozbor díly pana Pytlíka byl pro mne přínosem v životopisu a přehledu díla pana Hrabala do 80. let. Co se týká literáního rozboru, místy jsem uvažoval, jeslti jsme četli stejné povídky. Ani ne tak z pohledu literárního kritika, protože já jsem literární elév, ale pro mne to byly povídky smutné, veselé, melancholické, rozervané o obyčejných lidech pro obyčejného člověka jakojsem já. Tím si mne získaly a podmanily a chytly mne za srdce a jsou v mém srdci hluboko vydrápané a už tam zůstanou a jsem tomu rád, že je tam mám. Je víc, než pravděpodobné, že se ke knize ještě vrátím, ale doslov tentokráte vynechám.

27.04.2017

Bohumil Hrabal má JEDINEČNÝ způsob psaní, tak jak nikdo jiný. Kdybych měl srovnávat, tak u nás se přiblíží Jaroslavu Haškovi a ve světě Émiliemu Zolovi (u něho zejména ztvárněním naturalismu). Opravdu geniální a nenapodobitelný spisovatel. Tahle kniha obsahuje povídky, které už byly dříve vydány a jejich výběr je perfektní. Pro mě je nevýhodou, že když jsem knihu četl cestou do práce, tak jsem kolikrát vyprskl smíchy, zejména u povídky Bambini di Praga - cituji : " Prokristapána ," zvolal pan Tonda, " že ten bubeník tluče buben přirozením! " " Jo, to je Karel Gajdoš, taky levoboček, to dělá i o šibřinkách, " pravila porybná a řekla dojatě, " není to milý? " To je prostě nehoráznej rachot!!! I ostatní povídky jsou skvělé, ať už třeba Andělský voči, Kafkárna (Kafka by koukal, kdyby tuhle povídku četl), Podvodníci, Jarmilka, Baron prášil nebo Prokopnutý buben. Zkrátka celkový výběr se čte jedním dechem. Po povídkách na nás čeká obsáhlá stať Radko Pytlíka, který mapuje Hrabalovu tvorbu a jeho osobu od dětství do roku 1982. Na mě přijde článek, který má skoro sto stránek textu příliš odborný a filozofický a trvalo mě snad týden, než jsem ho přelouskal, musel jsem některé řádky číst vícekrát, abych pochopil. Na úplném závěru odpovídá na pár otázek i samotný mistr Bohumil Hrabal.

18.02.2017

i já jsem většinu povídek už četla; přesto mi to souborné vydání po letech udělalo radost;