Chcete vidět zlatou Prahu? přehled

27.04.2017

Bohumil Hrabal má JEDINEČNÝ způsob psaní, tak jak nikdo jiný. Kdybych měl srovnávat, tak u nás se přiblíží Jaroslavu Haškovi a ve světě Émiliemu Zolovi (u něho zejména ztvárněním naturalismu). Opravdu geniální a nenapodobitelný spisovatel. Tahle kniha obsahuje povídky, které už byly dříve vydány a jejich výběr je perfektní. Pro mě je nevýhodou, že když jsem knihu četl cestou do práce, tak jsem kolikrát vyprskl smíchy, zejména u povídky Bambini di Praga - cituji : " Prokristapána ," zvolal pan Tonda, " že ten bubeník tluče buben přirozením! " " Jo, to je Karel Gajdoš, taky levoboček, to dělá i o šibřinkách, " pravila porybná a řekla dojatě, " není to milý? " To je prostě nehoráznej rachot!!! I ostatní povídky jsou skvělé, ať už třeba Andělský voči, Kafkárna (Kafka by koukal, kdyby tuhle povídku četl), Podvodníci, Jarmilka, Baron prášil nebo Prokopnutý buben. Zkrátka celkový výběr se čte jedním dechem. Po povídkách na nás čeká obsáhlá stať Radko Pytlíka, který mapuje Hrabalovu tvorbu a jeho osobu od dětství do roku 1982. Na mě přijde článek, který má skoro sto stránek textu příliš odborný a filozofický a trvalo mě snad týden, než jsem ho přelouskal, musel jsem některé řádky číst vícekrát, abych pochopil. Na úplném závěru odpovídá na pár otázek i samotný mistr Bohumil Hrabal.