Chirurg
Petra Dvořáková
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno.... celý text
Přidat komentář
Výborně napsaná kniha. Na to, že to psala žena, klobouk dolů. Nebýt však z oboru, myslím, že by povahu chirurga a všechny ty situace odehrávající se v nemocnici tak věrohodně nevykreslila. S jedním chirurgem žiji, takže mohu trošičku srovnávat. :)) Opravdu musím pochválit, jak autorka popsala emoce, které postavy v příběhu prožívají. A vnitřní monolog chirurga je parádní. Jen konec jsem čekala trochu dramatičtější.
Kniha z lékařského prostředí, které ač píše žena autorka, tak hlavní postavou je muž. Lékař Hynek mi byl sympatický, nebál se ukázat své slabosti, byl si jich vědom a já mu celou knihu držela palce.
Mám radost, že jsem se v posledních letech seznámila s více českými spisovateli / spisovatelkami.
Příběh ze života, přesně takto se to mohlo stát. Kousek životního příběhu jednoho lékaře .... Opět spíše negativní a smutný osud ( četla jsem Vrány ). A chystám se na Dědinu.
Autorce fandim, ať se jí daří.
Co se paní Dvořákově daří, tak vybírat téma, které je zrovna populární, ale její příběhy jsou většinou negativní a jednoduché. Příběh týraného dítěte, negativní život na vesnici a teď doktor a jeho problémový život, ať milostný nebo alkoholový. Jen by mě zajímalo, proč má takový člověk sympatie čtenářů. Příběh jak z televizních seriálů. Dočetla jsem to, ale asi to byla moje poslední autorčina knížka.
Kniha, která se četla sama. A to doslova. Autorka perfektně vykreslila nemocniční prostředí a postavy, kterých bylo tak akorát a všechny mne jistým způsobem bavily. Kniha napsaná tak živě, že jsem se občas přistihla, jak nad celým příběhem přemýšlím a prožívám ho. Některé části mě dohnaly i k slzám. Opravdu velmi silná knížka. Moc doporučuji!
Přemýšlím, jak tuhle knihu okomentovat. ... Za mě je to jedno velké nic - povrchní, nebudí emoce a vlastně jediné, nad čím mě donutila přemýšlet je, proč ji vůbec autorka napsala.
Ale nedočetla jsem to, takže jsem možná něco zásadního prošvihla.
Přistihla jsem se,že i přes všechno jsem Hynkovi fandila. Prostě Dvořáková to se mnou umí. Její tvorba mě vyloženě baví. Začtu se a prožívám celý příběh s nimi. I slza ukápla. Doporučuji!
Tohle se četlo samo, je to moje třetí knížka od čím dál více populární Petry Dvořákové a řadím ji hned za Vrány. Lákalo a bavilo mě prostředí, kam autorka děj zasadila, bylo znát, že nemocniční prostředí jí není úplně cizí, hezky to odsýpalo, měla jsem přečteno za 2 dny, což je u mě už spíše výjimka.
Moc jsem se na knihu těšila, ohlasy byly dobré, navíc po Vránách…
No…
Je to naprosto průměrný příběh obyčejného doktora, který neustále chlastá a mluví sprostě. Lidské osudy byly sice smutné, ale byly vylíčeny tak zdlouhavě, že mě polovina knihy nudila. Ubrat 150 stránek nebo zrychlit spád, a ne se furt jen utápět v negativistických myšlenkách, by za mě knize prospělo.
Kniha se čte dobře. Je tam pár nesrovnalostí, které mě vyloženě tahaly za uši, ale vzhledem k příběhu to celkem šlo. Děj nic moc, jazyk opět drsný a myslím, že k prostředí neadekvátní. Já tedy neznám téměř žádného člověka s tak hanlivou mluvou. Dobře ještě chápu nářečí a poněkud nespisovnou češtinu. Ale ten jazyk mě dost odrazuje. Knihu mi v knihovně na doporučení knihovnic půjčila dcera. Přečetla jsem ji a nakonec zase tak špatná nebyla. I když teď v nemoci přečtu asi ouplně všechno :-)
Důvěryhodně popsané prostředí, bylo znát, že autorka věděla, o čem píše. Horší je to s příběhem jako takovým, ten nic ojedinělého nepřináší, ale i tak si kniha zaslouží 5 hvězdiček.
Výborně napsaná knížka „ze života“. Skvěle vystihnuté prostředí i situace a ačkoliv knížka není zrovna optimistická, u některých dialogů a Hynkových myšlenkových pochodů jsem se musela smát. Knížka je velmi dobře zhodnocená v komentáři ddkk.
Knihy Petry Dvořákově nemám moc ráda, protože je v nich často spoustu negativity. Pořád si tam někdo na něco stěžuje, místo aby věci řešil. Ubíjí mě číst o lidech, kteří si svým špatným přístupem zadělají na problémy a pak spekulují nad tím, jak by z toho co nejlíp vybruslili, hlavně za to nenést žádnou zodpovědnost.
U Chirurga to bylo podobně. Příběh je napsán velmi prostě, jednoduchým stylem, takže se čte opravdu rychle a bez dlouhého přemýšlení. Po pravdě jsem knížku chtěla odložit už ze začátku, ale jak se četla skoro sama, najednou jsem byla na straně 120 a už jsem si na ten styl a negativitu tak nějak zvykla a řekla jsem si, že to vydržím. A částečně jsem se také bála, že příběh skončí nějak nepředvídatelně a já bych o to mohla přijít.
Nic takového se nestalo, knížku jsem dočetla, ale držet si ji v knihovničce nechci a klidně ji pošlu dál. A Petru Dvořákovou si zase dlouho nepřečtu. Je spoustu jiných českých autorek, jejichž knihy pro mě mají větší hodnotu.
Miluju knihy, zasazené do nemocničního prostředí. Výhoda této knihy spočívá v tom, že autorka to prostředí evidentně dobře zná.
Jak už napovídá název, téma je z oblasti zdravotnictví. Pro mě neprobádaná oblast a první kniha s tímto tématem. Byla jsem příjemně překvapená. Tušila jsem, že to bude boom (od autorky jsem již četla Vrány), ale že takový boom, to ne.
Příběh je až moc čtivý, napínavý a tak skvěle napsaný, že se člověk horko těžko odtrhne.
Pecka! :))
Hlavní postavy ožívaly každým slovem. Bylo to prima čtení, bohužel, asi ze života :o(. Snad takových chirurgů neoperuje moc.
Stránky plynuly jedna za druhou, příjemné čtení a ten konec je opravdu takový otevřený...
Líbilo se mi, že si Hynek na nic nehrál. Nesnažil se ukázat v lepším světle. Prostě to bral tak, tak to je.
Za mě to byla úžasná knížka... Sonda do života chybujícího člověka, který chce chyby napravit, ale ne vždy se to daří...