Chirurg
Petra Dvořáková
Chirurg v příhraniční nemocnici MUDr. Hynek Grábl se ocitl v mrtvém bodě a balancuje se svou neutěšenou profesní i osobní situací. Jeho kariéru špičkového odborníka na pražské klinice uťal opilecký karambol – a následky teď nese nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena, kterou už ani nedokáže mít rád, a dospívající děti, jež krizi intenzivně vnímají. Život ani rodinné finance nevykazují příznivou účetní bilanci a na horizontu zítřka číhají všechny symptomy krize středního věku. Hrdinova snaha nalézt východisko se ale dál podobá spíš jízdě na horské dráze a nejednou končí kocovinou. Pomůže mu, když najde vztah ke stárnoucím rodičům, pořídí si milenku nebo se přiměje odborně růst? Na operačním sále i mimo něj se většinou dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz, kdo poražený a kudy kam. Hynkovi často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno.... celý text
Přidat komentář
Výborně napsaná kniha. Na to, že to psala žena, klobouk dolů. Nebýt však z oboru, myslím, že by povahu chirurga a všechny ty situace odehrávající se v nemocnici tak věrohodně nevykreslila. S jedním chirurgem žiji, takže mohu trošičku srovnávat. :)) Opravdu musím pochválit, jak autorka popsala emoce, které postavy v příběhu prožívají. A vnitřní monolog chirurga je parádní. Jen konec jsem čekala trochu dramatičtější.
Kniha z lékařského prostředí, které ač píše žena autorka, tak hlavní postavou je muž. Lékař Hynek mi byl sympatický, nebál se ukázat své slabosti, byl si jich vědom a já mu celou knihu držela palce.
Mám radost, že jsem se v posledních letech seznámila s více českými spisovateli / spisovatelkami.
Příběh ze života, přesně takto se to mohlo stát. Kousek životního příběhu jednoho lékaře .... Opět spíše negativní a smutný osud ( četla jsem Vrány ). A chystám se na Dědinu.
Autorce fandim, ať se jí daří.
Co se paní Dvořákově daří, tak vybírat téma, které je zrovna populární, ale její příběhy jsou většinou negativní a jednoduché. Příběh týraného dítěte, negativní život na vesnici a teď doktor a jeho problémový život, ať milostný nebo alkoholový. Jen by mě zajímalo, proč má takový člověk sympatie čtenářů. Příběh jak z televizních seriálů. Dočetla jsem to, ale asi to byla moje poslední autorčina knížka.
Kniha, která se četla sama. A to doslova. Autorka perfektně vykreslila nemocniční prostředí a postavy, kterých bylo tak akorát a všechny mne jistým způsobem bavily. Kniha napsaná tak živě, že jsem se občas přistihla, jak nad celým příběhem přemýšlím a prožívám ho. Některé části mě dohnaly i k slzám. Opravdu velmi silná knížka. Moc doporučuji!
Přemýšlím, jak tuhle knihu okomentovat. ... Za mě je to jedno velké nic - povrchní, nebudí emoce a vlastně jediné, nad čím mě donutila přemýšlet je, proč ji vůbec autorka napsala.
Ale nedočetla jsem to, takže jsem možná něco zásadního prošvihla.
Přistihla jsem se,že i přes všechno jsem Hynkovi fandila. Prostě Dvořáková to se mnou umí. Její tvorba mě vyloženě baví. Začtu se a prožívám celý příběh s nimi. I slza ukápla. Doporučuji!
Tohle se četlo samo, je to moje třetí knížka od čím dál více populární Petry Dvořákové a řadím ji hned za Vrány. Lákalo a bavilo mě prostředí, kam autorka děj zasadila, bylo znát, že nemocniční prostředí jí není úplně cizí, hezky to odsýpalo, měla jsem přečteno za 2 dny, což je u mě už spíše výjimka.
Moc jsem se na knihu těšila, ohlasy byly dobré, navíc po Vránách…
No…
Je to naprosto průměrný příběh obyčejného doktora, který neustále chlastá a mluví sprostě. Lidské osudy byly sice smutné, ale byly vylíčeny tak zdlouhavě, že mě polovina knihy nudila. Ubrat 150 stránek nebo zrychlit spád, a ne se furt jen utápět v negativistických myšlenkách, by za mě knize prospělo.
Kniha se čte dobře. Je tam pár nesrovnalostí, které mě vyloženě tahaly za uši, ale vzhledem k příběhu to celkem šlo. Děj nic moc, jazyk opět drsný a myslím, že k prostředí neadekvátní. Já tedy neznám téměř žádného člověka s tak hanlivou mluvou. Dobře ještě chápu nářečí a poněkud nespisovnou češtinu. Ale ten jazyk mě dost odrazuje. Knihu mi v knihovně na doporučení knihovnic půjčila dcera. Přečetla jsem ji a nakonec zase tak špatná nebyla. I když teď v nemoci přečtu asi ouplně všechno :-)
Důvěryhodně popsané prostředí, bylo znát, že autorka věděla, o čem píše. Horší je to s příběhem jako takovým, ten nic ojedinělého nepřináší, ale i tak si kniha zaslouží 5 hvězdiček.
Výborně napsaná knížka „ze života“. Skvěle vystihnuté prostředí i situace a ačkoliv knížka není zrovna optimistická, u některých dialogů a Hynkových myšlenkových pochodů jsem se musela smát. Knížka je velmi dobře zhodnocená v komentáři ddkk.
Knihy Petry Dvořákově nemám moc ráda, protože je v nich často spoustu negativity. Pořád si tam někdo na něco stěžuje, místo aby věci řešil. Ubíjí mě číst o lidech, kteří si svým špatným přístupem zadělají na problémy a pak spekulují nad tím, jak by z toho co nejlíp vybruslili, hlavně za to nenést žádnou zodpovědnost.
U Chirurga to bylo podobně. Příběh je napsán velmi prostě, jednoduchým stylem, takže se čte opravdu rychle a bez dlouhého přemýšlení. Po pravdě jsem knížku chtěla odložit už ze začátku, ale jak se četla skoro sama, najednou jsem byla na straně 120 a už jsem si na ten styl a negativitu tak nějak zvykla a řekla jsem si, že to vydržím. A částečně jsem se také bála, že příběh skončí nějak nepředvídatelně a já bych o to mohla přijít.
Nic takového se nestalo, knížku jsem dočetla, ale držet si ji v knihovničce nechci a klidně ji pošlu dál. A Petru Dvořákovou si zase dlouho nepřečtu. Je spoustu jiných českých autorek, jejichž knihy pro mě mají větší hodnotu.
Miluju knihy, zasazené do nemocničního prostředí. Výhoda této knihy spočívá v tom, že autorka to prostředí evidentně dobře zná.
Jak už napovídá název, téma je z oblasti zdravotnictví. Pro mě neprobádaná oblast a první kniha s tímto tématem. Byla jsem příjemně překvapená. Tušila jsem, že to bude boom (od autorky jsem již četla Vrány), ale že takový boom, to ne.
Příběh je až moc čtivý, napínavý a tak skvěle napsaný, že se člověk horko těžko odtrhne.
Pecka! :))
Hlavní postavy ožívaly každým slovem. Bylo to prima čtení, bohužel, asi ze života :o(. Snad takových chirurgů neoperuje moc.
Stránky plynuly jedna za druhou, příjemné čtení a ten konec je opravdu takový otevřený...
Líbilo se mi, že si Hynek na nic nehrál. Nesnažil se ukázat v lepším světle. Prostě to bral tak, tak to je.
Za mě to byla úžasná knížka... Sonda do života chybujícího člověka, který chce chyby napravit, ale ne vždy se to daří...